Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 24. 9. 2026

Vyhledávání

Projekt Riese (Polsko)

Projekt Riese – úvodem



Projekt Riese…

Jak vlastně začít o tomto tématu?

Původním záměrem bylo podělit se o informace týkající se rozsáhlého komplexu podzemních i povrchových staveb, nacházejících se v Polsku v oblasti Sovích hor. Jenže už po první návštěvě v roce 2013 (ano… to to letí) bylo jasné, že nepůjde jen o obyčejný výlet za historií.

Tato oblast, její atmosféra, nedokončené stavby, podzemní prostory i množství nejasností kolem projektu Riese mě doslova uchvátily.

O komplexu Riese se občas objeví krátká zmínka na internetu nebo v různých článcích. Většinou několik vět, pár fotografií – a tím to končí. Jenže právě to je na tomto tématu možná nejvíc fascinující. Čím více informací člověk hledá, tím více zjišťuje, jak často si jednotlivé zdroje protiřečí, jak mnoho věcí zůstává nejasných a kolik otázek dodnes nemá jednoznačnou odpověď. A právě proto padlo rozhodnutí navštívit toto místo osobně a udělat si vlastní obrázek.

První výprava do několika částí komplexu proběhla počátkem června 2013. Oproti očekávání však zanechala poněkud rozporuplné dojmy. Mohl za to nejen vytrvalý déšť, ale především naše tehdejší nepřipravenost. Hledat v rozsáhlém horském terénu objekty, které člověk zná jen z několika fotografií a stručných popisů, je mnohem složitější, než by se mohlo zdát.



Pak ale přišla druhá návštěva – říjen 2013.

A právě tehdy jsem kouzlu Riese definitivně propadl…

Stačilo projít část podzemního komplexu Osówka, navštívit některé povrchové objekty a vnímat atmosféru místa. Od té chvíle bylo jasné, že se sem budu chtít vracet znovu. (Samozřejmě hned po továrně Richard…)

Následovala další cesta v roce 2014. A dnes už dávno vím, že jedna návštěva zde jednoduše nestačí. Člověk se sem musí vracet opakovaně – už jen proto, že při zpracování fotografií a poznámek neustále zjišťuje, co všechno ještě chybí zdokumentovat.

Pak byla docela dlouhá proluka, a tak další návštěva proběhla až v roce 2026. A pevně věřím, že nebyla poslední.

Na těchto stránkách se nechci pouštět do vyčerpávajícího popisu celého projektu Riese. To by člověk musel v Sovích horách snad nějakou dobu bydlet. Spíše bych se rád podělil o vlastní poznatky, fotografie, dojmy a otázky, které mi po návštěvách tohoto mimořádně zajímavého místa zůstávají v hlavě.

Protože právě projekt Riese je jedním z těch míst, kde člověk často odjíždí s větším množstvím otázek, než s jakým přijel…



Pro přiblížení je nutné nejprve stručně vysvětlit, co vlastně projekt Riese byl…


Co bylo, či co mělo být Riese?

Obávám se, že na tuto otázku dnes nikdo nedokáže dát zcela uspokojivou odpověď.

Jak jsem postupně vyrozuměl z knih, výkladů průvodců, archivních materiálů i informací nalezených na internetu, názory na skutečný účel projektu Riese se často výrazně liší – a někdy si dokonce přímo odporují.

Pokud shrnu dostupné informace, docházím k závěru, že většina teorií o Riese stojí na směsi neúplných dokumentů, dohadů, vzpomínek pamětníků a velmi omezeného množství dochovaných dobových podkladů.

Jako zajímavost uvedu tvrzení, které jsem zaslechl (tedy spíše vyrozuměl z polštiny) od jedné z průvodkyň. Podle ní údajně existují dokumenty vztahující se k projektu Riese, které mají být odtajněny až po roce 2200… Osobně se mi tomu nechce příliš věřit, ale i podobné historky dnes neodmyslitelně patří k atmosféře celého projektu.


Co by tedy Riese teoreticky mohlo být?

  • další z mnoha bunkrů Adolfa Hitlera…
  • komplex pro výzkum a vývoj jaderných zbraní…
  • podzemní centrum pro vývoj a výrobu takzvaných „zázračných zbraní“ nacistického Německa…
  • rozsáhlý systém podzemních továren a velitelských objektů…

Co Riese opravdu bylo?

V každém případě není pochyb o tom, že projekt Riese představoval rozsáhlé a mimořádně náročné staveniště, budované v těžkých horských podmínkách za využití otrocké práce tisíců vězňů z celé Evropy. A právě v tomto směru lze najít určitou paralelu i s podzemní továrnou Richard.


Co Riese opravdu nebylo?

Velkopěstírna žampionů pro celou Třetí říši… (tedy… s největší pravděpodobností nebylo…)


Co dnes o Riese vlastně víme?

Na začátek si dovolím malé odbočení.

Pokud bych vůbec mohl projekt Riese porovnávat s továrnou Richard, pak mohu napsat, že u továrny Richard se alespoň podařilo poměrně dobře zjistit, co se zde vyrábělo, co se zde vyrábět mělo – a samozřejmě se dodnes vedou diskuse o tom, co se zde případně vyrábět mohlo. Dnes už také poměrně dobře víme, co se v oblasti Richardu dělo před válkou, během války i po jejím skončení. Ale Riese přes veškerou snahu velkého množství badatelů stále zůstává jednou velkou neznámou…


V lesnatém pohoří Soví hory, nedaleko česko-polské hranice, se na několika místech nachází rozsáhlý systém podzemních štol a povrchových staveb v různém stadiu rozpracovanosti. Celek je znám pod krycím názvem Riese (v překladu Obr).

Výstavbu zajišťovala Organizace Todt, která kromě civilních a nuceně nasazených dělníků využívala také tisíce vězňů z koncentračního tábora Gross-Rosen. Odhady počtu nasazených vězňů se různí.

Podle některých badatelů měl být celý systém po dokončení propojen do jednoho rozsáhlého podzemního celku. K tomu však do konce války zřejmě nedošlo. Stejně tak nebyla dokončena ani kompletní betonáž většiny objektů.

Řada dnes přístupných štol tak zůstala pouze ve stadiu hrubého výlomu s částečně vybetonovanými úseky. Výjimkou má být například rozsáhlé vybetonované dvoupatrové podzemí zámku Książ, kolem něhož dodnes koluje množství legend a teorií. Otázkou ovšem zůstává, nakolik tento objekt skutečně spadal pod projekt Riese.

Některé části podzemí byly navíc uměle odstřeleny a existuje důvodné podezření, že vybrané úseky mohly být v závěru války zazděny, zabetonovány nebo jinak zamaskovány.


Jaké jsou názvy a lokality jednotlivých částí komplexu?


Mapa oblasti Sovích hor. Na mapě jsou vyznačeny všechny doposud známé objekty komplexu Riese. Podle některých teorií měly být jednotlivé objekty propojeny rozsáhlým systémem podzemních štol do jednoho obrovského celku. Černé čáry na mapě zobrazují TEORETICKÉ možné (plánované??) trasy propojení podzemí.
Mapa oblasti Sovích hor.
Na mapě jsou vyznačeny všechny doposud známé objekty komplexu Riese.
Podle některých teorií měly být jednotlivé části propojeny systémem podzemních štol do jednoho rozsáhlého celku.
(Černé čáry na mapě zobrazují TEORETICKÉ možné (plánované??) trasy propojení podzemí.)



K tomuto tématu jsem postupně zpracoval několik samostatných stránek.

Některé objekty jsou navíc rozděleny do více tematických celků – zvlášť na podzemní části a zvlášť na povrchové stavby.



A zde je seznam jednotlivých objektů:


Objekt s krycím názvem Włodarz (podzemí)

Objekt s krycím názvem Włodarz (stavby na povrchu)


Objekt s krycím názvem Rzeczka


Objekt s krycím názvem Osówka (podzemí)

Objekt s krycím názvem Osówka (Osówka – stavby na povrchu – „Kasyno“)

Objekt s krycím názvem Osówka (Osówka – stavby na povrchu „betonárna“)

Objekt s krycím názvem Osówka (Osówka – stavby na povrchu „Siłownia“)


Objekt s krycím názvem Sokolec – Gontowa

Objekt s krycím názvem Soboń  — (nenavštíveno)

Objekt s krycím názvem Jawornik – Jugowice — (nenavštíveno)



V oblasti Sovích hor se nachází ještě minimálně čtyři další velice zajímavé objekty, u kterých sice nemůžeme zaručeně tvrdit, že mají něco společného s projektem Riese, avšak i u nich lze vypozorovat mnohé nejasnosti sahající do období druhé světové války…


Ruiny zámku Starý Książ


U řeky Pełcznica pod zámkem Książ


Komplex Miłków (muniční továrna Dynamit Nobel AG)


Nemesis (nebo také „mucholapka“)  – tajemstvím opředená stavba v sousedství muniční továrny


A na závěr už spíše jen jedna zajímavost.

S projektem Riese tato stavba pravděpodobně nesouvisí, ale jako zajímavost stojí za návštěvu.

Na svahu Medvědí hory nad Wałbrzychem se dodnes nachází jedna z nejpodivnějších a současně nejméně pochopených staveb celého regionu…

Totenburg



Komplex Riese je jedna velká neznámá a rozhodně stojí za to hledat na internetu další podrobnosti.

… avšak …


Varování ministerstva zdravotnictví – POZOR, RIESE JE SILNĚ NÁVYKOVÉ…



i(09/26)


Naposledy upraveno 24. 9. 2026


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.