Projekt Riese (Polsko)
Projekt Riese…
Jak vlastně začít o tomto tématu?
Prvotním záměrem bylo podělit se o informace týkající se obrovského
komplexu podzemních, ale i povrchových staveb, které se nacházejí
v Polsku v pohoří Soví hory.
Již po první návštěvě mě tato oblast, stavby a vlastně celé téma
známé jako projekt Riese, doslova uchvátilo.
O komplexu Riese se u nás na internetu, někdy i v tisku, čas od času objeví kratičká zmínka, která tuto oblast nějakým způsobem zmiňuje. Tyto texty v lepším případě doplňuje několik fotografií – to je však málo, velice málo…
U nás se fenoménu Sovích hor, a projektu Riese, věnuje pan Milan Zach Kučera, který na toto téma vydal zajímavou publikaci nazvanou – Největší tajemství třetí říše.
Přiznávám, že po přečtení zmiňované knihy jsem si ani zdaleka
nedokázal srovnat v hlavě takové množství přijatých informací.
Bylo tedy potřeba navštívit Polsko, a na vlastní oči se alespoň
částečně přesvědčit o tom, co se v knize popisuje.
Naše první návštěva několika částí tohoto komplexu, se konala počátkem června 2013, a oproti očekávání na nás působila trošku rozporuplnými pocity. To bylo způsobeno hlavně naší trestuhodnou nepřipraveností k tomuto tématu, a bohužel také velice deštivým počasím. Kromě toho – hledat v rozsáhlém pohoří něco, co znáte pouze z popisků, ze kterých nedokážete vyčíst místní podrobnosti, (nemluvě o přesné lokalizaci) – to je vážně velký problém.
Pak však přišla druhá výprava, která se konala v říjnu roku 2013, a teprve tam jsem kouzlu Riese definitivně propadl.
Stačilo navštívit část podzemního komplexu Osówka, a fragmenty staveb na povrchu. Od toho okamžiku jsem se do Riese zamiloval (tedy – samozřejmě až po továrně Richard…)
Musel jsem se sem s kamarády vrátit i potřetí, a již dnes dávno vím, že do Polska musím znovu. (Je to způsobeno minimálně tím, že při psaní těchto stránek zjišťuji, jak moc mi schází například další ilustrační fotografie).
Úplně nejlepším řešením by byl doprovod zasvěceného znalce místních podmínek – otázkou je jak se dostat do uzavřených badatelských skupin v Polsku…
Na této části stránek se nechci pouštět do velkých podrobností. (Ono to vlastně ani dost dobře nejde, to bych se tam musel přestěhovat). Pouze jsem neodolal pokušení, podělit se o část záhad a nejasností, které se mi líhnou v hlavě, po návštěvě (pouze) několika částí tohoto – pro mne tak zajímavého komplexu…
Pro přiblížení je nutné nejprve stručně přiblížit, co byl vlastně projekt Riese…
Obávám se, že v současnosti nám nikdo nedá
uspokojivou, či dokonce vysvětlující odpověď.
Jak jsem vyrozuměl z knihy, výkladu průvodců a hledání na internetu, jsou
názory na účel staveb různé – a mnohdy značně odlišné.
Pokud shrnu dostupné informace, docházím k závěru, že všechny teorie
o Riese mají základ ve velké hromadě dohadů a nejasností. Celá tato
směs nejasností je okořeněna několika výpověďmi pamětníků, a to vše
je korunováno absolutním minimem dobových podkladů…
Jako perličku uvádím tvrzení, které jsem zaslechl (vyrozuměl
z Polštiny) od naší průvodkyně, že existují dokumenty, které prý
mají být odtajněny až po roce 2200… ??? Tomu se mi ani snad nechce
věřit, nicméně je to názor, a já se zde o něj dělím.
V každém případě není pochyb o tom, že komplex Riese bylo obrovské, rozsáhlé a členité staveniště, kde se za nelidských podmínek využívalo otrocké práce vězňů z celé Evropy (ostatně něco podobného již známe i z podzemní továrny Richard.)
Velkopěstírna žampionů pro celou druhou říši… (tedy… pravděpodobně nebylo…)
Na začátek malinko odbočím.
Pokud bych vůbec mohl projekt Riese porovnávat s továrnou Richard, pak mohu
napsat, že u továrny
Richard se alespoň podařilo zjistit, co se zde vyrábělo, co se zde vyrábět
mělo – a samozřejmě se dohadujeme, co se zde vyrábět mohlo.
Víme co se okolo továrny Richard dělo před válkou, částečně za války, a dnes již prakticky víme co se dělo po skončení války. I zde je samozřejmě i plno dosud nezodpovězených otazníků, ale tomu se rozsáhle věnuji jinde – takže zpět k Riese…
V lesnatém pohoří Soví hory, (které se mimochodem nachází nedaleko Česko Polské hranice), je na několika místech rozmístěn rozsáhlý komplex podzemích štol v různém stádiu rozpracovanosti. Celek je znám pod krycím názvem Riese (v překladu – obr).
Výstavbu prováděla organizace TODT, která využívala pro stavební práce kromě civilních a nuceně nasazených dělníků, také několik tisíc vězňů z koncentračního tábora Gross-Rosen. Odhaduje se, že jejich počet se pohyboval v rozmezí 20.000 až 50.000 vězňů!…
Podle některých badatelů měl být pravděpodobně celý štolový systém
po svém dokončení, propojen do jednoho celku.
K tomu však do konce války (pravděpodobně) nedošlo, a stejně tak
nikdy nebyla dokončena kompletní betonáž všech objektů.
Většina štol jednotlivých (v současnosti dostupných) objektů je
tak provedena pouze v hrubém výlomu, s částečnou betonáží některých
sekcí . Výjimkou by mělo být vybetonované dvoupatrové podzemí zámku
Książ, o němž tradují různé pověsti. Otázkou je, zda tento objekt
spadal do projektu Riese.
Některé části podzemí jsou uměle odstřeleny, a je důvodné podezření, že vybrané části podzemí byly v úplném závěru války zabetonovány, zazděny, nebo jinak zamaskovány.
Mapa oblasti Sovích hor.
Na mapě jsou vyznačeny všechny (doposud známé) objekty komplexu Riese.
Toto všechno, mělo být pravděpodobně propojeno systémem
podzemních štol do jednoho, obrovského celku…
(černé čáry na mapě nezobrazují trasy možného
propojení podzemí.)
K dnešnímu dni jsem k tomuto tématu zpracoval několik stránek, přičemž některé objekty jsou rozpracovány do několika samostatných celků (přičemž jsou tato témata rozdělena na podzemí objektu a stavby na povrchu).
V oblasti Sovích hor se nachází ještě minimálně tři další velice zajímavé objekty, u kterých sice nemůžeme zaručeně tvrdit, že mají něco společného s projektem Riese, avšak i u nich však lze vypozorovat mnohé nejasnosti, které se datují do období druhé světové války…
Komplex Riese je jedna velká neznámá, a rozhodně stojí za to hledat na internetu další podrobnosti.
… avšak …
Jenom namátkou vybírám…
(nezaručuji aktuální funkčnost níže uvedených odkazů)
http://www.freewebs.com/sztolnie/
Naposledy upraveno 18. 5. 2018
předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek