Temná minulost druhé světové války

Vyhledávání

Historie továrny Richard

Úvod do historie továrny Richard



Podzemní továrna Richard – mnoha legendami a nejasnostmi opředený, rozsáhlý komplex podzemních chodeb a hal v nitru vrchu Bídnice.

Začněme nejprve trochou zeměpisu – či spíše místopisu.

Rozsáhlé podzemí se nachází uvnitř jednoho z vrchů nad severočeským městem Litoměřice (CZ). Jako orientační bod lze použít osamělý kopec s křížem na svém vrcholu, který nese název Radobýl. (Ostatně existuje mnoho zmínek o továrně Richard, které nesprávně lokalizují celý podzemní systém právě pod výše zmíněnou horu). Labyrint chodeb se však nalézá v hloubi sousedního vrchu nazývaného Bídnice.


Částečný pohled na panorama vrchu Bídnice.
Částečný pohled na panorama vrchu Bídnice.


Jak vlastně vznikl systém chodeb v podzemí Bídnice?

Vysvětlení je prosté – těžba vápence. Vrch Bídnice totiž na jeho jižní straně tvoří jílovce, slínovce, ale hlavně přibližně 7 metrů silná vrstva vápence, který se zde od nepaměti těžil.

Okolnosti vzniku vápence v oblasti a důvod podzemní těžby

Vápenec vznikl ve druhohorách, v tzv. svrchní křídě. V místě dnešního dolu se rozlévalo vnitrozemské moře od severu (od dnešního Saska). Tím vznikly vrstvy pískovců, opukových slínovců, slinitých vápenců, jílovců a dalších usazenin. Během čtvrtohor se krajina začala zvedat, pískovce byly odneseny a na povrchu zůstaly zpevněné vápence.
V oblastech třetihorního vyvrásnění nedošlo k odnesení nadložních vrstev, a protože v těchto místech je vrstva nevyužitelných usazenin poměrně vysoká, bylo přistoupeno k důlní těžbě vápence.

K důlní těžbě jsou nejvhodnější vrstvy vápence mocnosti kolem 4 metrů. Vrch Bídnice tyto podmínky splňoval, a tak v této oblasti vznikly tři samostatné doly na vápenec. Podrobněji se tématu těžby věnuje stránka pojmenovaná Historie těžby.

Na sklonku roku 1943 bylo rozhodnuto, že celá tato oblast bude využita pro účely válečné výroby. Projekt dostal krycí název Richard.

Jak vzniklo pojmenování Richard?

Vysvětlení lze pravděpodobně nalézt v jednom z dokumentů objevených ve sbírkách Státního oblastního archivu Most, kde se mimo jiné píše:

Leitmeritzer Aktiengesellschaft für Kalk – und Ziegelbrennerei Leitmeritz má tři osobně ručící společníky (spolumajitele).
Nejvýznamnějším z nich je Richard Mayer, geometr z Litoměřic, který je i předsedou představenstva společnosti. Zbývající dva společníci Georg Zametzky a Heinrich Heidrich zde figurují jako pouzí obchodníci.
Pravděpodobně právě podle jména předsedy představenstva Richarda Mayera, byl důl pojmenován „Richard“. Společnost byla poprvé v obchodním rejstříku zapsána 22. 3. 1871 a na jmenované přepsána 20. 2. 1940.


A tím se dostáváme k tomu, proč vlastně tato část stránek vznikla.

Stěsnat historii továrny Richard do jednoho celku by bylo značně nepřehledné. Z tohoto důvodu je celé téma rozděleno na několik samostatných kapitol, které jsem pojmenoval:

I po skončení druhé světové války byla historie místa velice zajímavá – více informací se dozvíte na stránkách pojmenovaných:


Pro lepší orientaci i přehled o tom, o jak rozsáhlý komplex se jedná, doporučuji následující mapy.


Mapa podzemí továren Richard I, II a III, autor  – Mgr. Tomáš Kos. Mapa je přesnou kopií originální mapy – na mapě není zakresleno tzv. „čížkovické“ poválečné dobývání.
Mapa podzemí továren Richard I, II a III
(Na mapě není zakresleno tzv. „čížkovické“ poválečné dobývání.)


Letecký pohled a mapa prokázaného podzemí dolů a továren Richard, autor – Mgr. Tomáš Kos. Mapa je přesnou kopií originální mapy – na mapě není zakresleno tzv. „čížkovické“ poválečné dobývání.
Letecký pohled a mapa komplexu podzemních dolů a továren Richard **
(Na mapě **není
zakresleno tzv. „čížkovické“ poválečné dobývání.)


Letecký pohled a mapa prokázaného podzemí dolů a továren Richard. Na této mapě je zakreslena i poválečná těžba, tzv. „čížkovické“ dobývání. Spojení podkladů a lokalizace v terénu – Ing. Martin Holub.
Letecký pohled a mapa komplexu podzemních dolů a továren Richard
(Na této mapě je zakreslena i poválečná těžba, tzv. „čížkovické“ dobývání.)


Naposledy upraveno 1. 1. 2015


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.