Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 7. 12. 2014

Vyhledávání

Koncentrační tábor Litoměřice

Vznik koncentračního tábora Litoměřice



Koncentrační tábor Litoměřice

(předpokládám, že nemá cenu vést polemiku o tom, zda byl tábor v Litoměřicích „pouze“ pracovní, nebo koncentrační.
Životní podmínky v táboře popisované na těchto stránkách, jsou podle mého názoru natolik nelidské, že zůstanu u pojmenování – koncentrační tábor.)


Areál koncentračního tábora Litoměřice.
Pro lepší přehlednost doporučuji použít tlačítko zvětšit mapu.
zvětšit mapu


Aussenkommando Leitmeritz, Arbeitslager Leitmeritz – nebo také SS Komando B5. Koncentrační tábor Litoměřice byl pobočkou KT Flossenbürg.

KT Flossenbürg byl táborem, který převzal největší počet vězňů koncentračního tábora Gross-Rosen.

Pro uskutečnění stavebního projektu Richard I a Richard II v Litoměřicích byl potřebný velký počet pracovních sil. Organizace SS, která stavbu projektovala a řídila, zajišťovala rovněž hlavní pracovní sílu. Vedle německých, českých a zahraničních dělníků to byli především vězni koncentračních táborů, kteří měli stavbu provést a posléze i v nových provozech pracovat.

Potřeba vězeňského pracovního komanda si vynutila zřízení tábora přímo v Litoměřicích. Vznikla tak další pobočka koncentračního tábora Flossenbürg.

Pro vybudování koncentračního tábora se jako nejsnadnější řešení ubytování vězňů nabízelo využití nepoužívaných objektů v někdejších Dělostřeleckých kasárnách Československé armády (v současnosti již několik let zrušená kasárna pod Radobýlem). Kasárna se nacházejí prakticky v těsném sousedství továrny Richard (viz mapa).
Vlastní kasárenské budovy, kde byli dříve ubytováni vojáci, sloužili komandatuře tábora, strážnímu mužstvu, případně ubytování zahraničních dělníků.

Pro vlastní koncentrační tábor (k umístění vězňů pracovního komanda), byly využity původní velké budovy sloužící předtím jako vojenské jízdárny, stáje, seníky a sklady.


Memorandum – návštěva KT Flossenburg za účelem výběru vězňů – ve Flossenburgu mohou 30. 12. 1944 okamžitě zavést opatření k zahájení výběru vězňů. Podařilo se mi všechny kvalifikované kovo řemeslníky získat. Dále je výčet profesí s počty – zámečník, mechanik a hodinář, instalatéři, svářeči, kováři, soustružníci, brusiči nástrojů, automechanici a ovladači strojů, strojní dělníci, elektrikáři, zámečníci, radio a elektrotechnici, topenáři, tesaři a sklenáři, malíři a dekoratéři, pekaři a mlynáři, tkalci, krejčí, ostatní řemesla… Dále následují instrukce k postupu. Stručný překlad textu – Tomáš Kos.
Memorandum – návštěva KT Flossenburg za účelem výběru vězňů.


Původní plán rozmístění objektů koncentračního tábora Litoměřice.
Původní plán rozmístění objektů koncentračního tábora Litoměřice.


Vpravo za branou koncentračního tábora, označenou nápisem “ARBEIT MACHT FREI“, stály v řadě za sebou původní zdené budovy, v táboře označené jako bloky 1–5.

Největší z nich byl blok č. 1 – jízdárna. Byl zařízen asi 7 poschoďovými palandami ze dřeva a pojmul až 2000 vězňů. Blok číslo 5 byl upravován nejdříve a byly v něm umístěny první transporty.

Na bloku č. 1 byl “Krankenrevier“, kde nemocné hlídali a ošetřovali lékaři – vězňové (MUDr. Stanislav Garstka, MUDr. Jan Hanycz). Sklep pod blokem č. 1 sloužil jako márnice. Později byla na bloku č. 1 zařízena odvšivovací místnost. V bloku č. 3 kanceláře – písárny, kde se vedly vězeňské kartotéky

Na bloku č. 4 byla pravděpodobně umístěna kuchyně a kantýna. Později zde byl zřízen tzv. Bunkr, kde kápové vykonávali tělesné tresty určené komandaturou vězňů.

Na přelomu roku 1944 – 1945 byly na druhé straně tábora postaveny další bloky – dřevěné baráky a do nich umístěni vězni.
Koncem měsíce ledna 1945 byl zřízen zvláštní blok Elsabe, kam bylo umístěno 600 vězňů zaměstnaných na výrobě v podzemí továrně Richard I.

Blok Elsabe měl samostatné, zvláštní oplocení a jeho vězni se s ostatními vězni litoměřického tábora setkávali pouze při společném ranní apelu. Důvodem pro oddělené umístění těchto vězňů, civilním povoláním a zaměřením na technické profese byl zřejmě zájem zaměstnávající firmy na lepším fyzickém stavu a menší úmrtnosti odborných dělníků, u nichž zapracování trvalo déle než při jiném pracovním nasazení.

V únoru 1945, když v táboře vypukla epidemie skvrnitého tyfu, byli nemocní vězni umístěni odděleně ve dvou dřevěných barácích za vlastním táborem (pozn. autora. Místo tohoto tábora jsem zatím přesně nelokalizoval).
Vedoucím lékařem – vězněm v těchto blocích byl MUDr. Rudolf Glykner. V sousedství těchto tyfových baráků byl zřízen tzv. “ženský lágr“ pro transport ženských vězenkyň, které přišly do Litoměřic začátkem dubna 1945.

Jednotlivé části tábora byly od sebe odděleny ostnatým drátem doplněným o strážní věže tzv. „postenkette“.


Letecký pohled na areál koncentračního tábora Litoměřice v roce 1945.
Letecký pohled na areál koncentračního tábora Litoměřice v roce 1945.


Pohled na bývalá kasárna a některé budovy koncentračního tábora Litoměřice v současnosti
Pohled na bývalá kasárna a některé budovy koncentračního tábora Litoměřice v současnosti.


Strážní věž a oplocení vnitřní části tábora.
Strážní věž a oplocení vnitřní části tábora.
Originál fotografie je přechováván v archivu Památníku Terezín.


Autentická kresba části koncentračního tábora Litoměřice.
Autentická kresba části koncentračního tábora Litoměřice.
(Autor kresby, bývalý vězeň, Pawel Branczyk.)


Pro vlastní koncentrační tábor (k umístění vězňů pracovního komanda), byly využity původní velké budovy sloužící předtím jako vojenské jízdárny, stáje, seníky a sklady.Pro vlastní koncentrační tábor (k umístění vězňů pracovního komanda), byly využity původní velké budovy sloužící předtím jako vojenské jízdárny, stáje, seníky a sklady.
Pro vlastní koncentrační tábor (k umístění vězňů pracovního komanda), byly využity původní velké budovy sloužící předtím jako vojenské jízdárny, stáje, seníky a sklady.Pro vlastní koncentrační tábor (k umístění vězňů pracovního komanda), byly využity původní velké budovy sloužící předtím jako vojenské jízdárny, stáje, seníky a sklady.
Pro vlastní koncentrační tábor (k umístění vězňů pracovního komanda), byly využity původní velké budovy sloužící předtím jako vojenské jízdárny, stáje, seníky a sklady.
Pro vlastní koncentrační tábor (k umístění vězňů pracovního komanda), byly využity původní velké budovy sloužící předtím jako vojenské jízdárny, stáje, seníky a sklady.


Pohled do vnitřní části jedné z budov. V těchto prostorách byly postaveny několikapatrové palandy pro ubytování vězňů.
Pohled do vnitřní části jedné z budov. V těchto prostorách byly postaveny několikapatrové palandy pro ubytování vězňů.
Pohled do vnitřní části jedné z budov.
V těchto prostorách byly postaveny několikapatrové palandy pro ubytování vězňů.
V poválečné době byly budovy využívaný jako sklady ČSLA.


Některé budovy kasáren byly využity pro technické zázemí nebo jako sklady.Některé budovy kasáren byly využity pro technické zázemí nebo jako sklady.
Některé budovy kasáren byly využity pro technické zázemí nebo jako sklady.


Další z mnoha budov v areálu tábora. K jakému účelu sloužila v době existence KT se mi zatím nepodařilo zjistit.
Další z mnoha budov v areálu tábora.
K jakému účelu sloužila v době existence KT se mi zatím nepodařilo zjistit.


Nedaleko plotu kasáren doposud stojí sloupy oplocení bývalého koncentračního tábora.Nedaleko plotu kasáren doposud stojí sloupy oplocení bývalého koncentračního tábora.
Nedaleko plotu kasáren doposud stojí sloupy oplocení bývalého koncentračního tábora.Nedaleko plotu kasáren doposud stojí sloupy oplocení bývalého koncentračního tábora.
Nedaleko plotu kasáren doposud stojí sloupy oplocení bývalého koncentračního tábora.Nedaleko plotu kasáren doposud stojí sloupy oplocení bývalého koncentračního tábora.
Nedaleko plotu kasáren doposud stojí sloupy oplocení bývalého koncentračního tábora.
Dnes oplocení zahrádkářské kolonie…


Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

  • Archiv Památníku Terezín:
  • Vojenský ústřední archiv
  • Archiv bezpečnostních složek
  • Národní archiv http://www.nacr.cz/

Naposledy upraveno 1. 10. 2013


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.