Litoměřice ve válečných letech, aneb – pýcha předchází pád

Tato stránka ve své podstatě ani k tématu továrny Richard nepatří. Na druhou stranu, také není zamýšlená k tomu, aby mapovala historické události v Litoměřicích a jejich důsledný souhrn.

Jejím primárním obsahem mělo být prakticky neznámé téma a tím byla vlna sebevražd, které nastaly v bývalých Sudetech hned v květnu 1945. Jenomže jak jsem procházel dostupné dokumenty a hlavně fotografie pojal jsem to trošku (hodně šířeji)…

Na stránce se snažím v několika tematických (hlavně fotografických), zastaveních ukázat, vše co se v Litoměřicích přihodilo zhruba od roku 1938, do konce roku 1945.

Poklidné město Litoměřice, v třicátých letech minulého století.

PŘICHÁZEJÍ…

V roce 1938 žilo v Litoměřicích přibližní 22 000 osob. Z toho asi 9 500 Čechů, a 12 300 Němců (zbytek připadl na jiné národnosti). Asi není nic zvláštního, že převaha obyvatel Německé národnosti, s radostí a vztyčenou pravicí přivítala připojení Litoměřic k Říšské župě Sudety…

Přicházejí…
Slavnostní nástup vojenských jednotek na náměstí v Litoměřicích, na tehdejším Adolf Hitler ring.

Mapa Litoměřic z roku 1938.

Výřez z mapy města Litoměřic.
Za povšimnutí stojí, že si můžeme přečíst takové perly jako:
Hermann Göring – wall, či Adolf Hitler Ring… již v roce 1938.

Celou mapu Litoměřic z roku 1938, si můžete prohlédnout v tomto odkazu:

„Pochopitelně“ i v Litoměřicích musel být zabaven židovský majetek… .

ŽIVOT VE MĚSTĚ

Všude klid, vše jde jako po drátkách. Převážně Německé obyvatelstvo si spokojeně žije svůj každodenní život…

V roce 1939 byla samozřejmě i nadále povinná školní docházka.
A vysvědčení bylo v Sudetech pochopitelně v Německém Jazyce.

A tak se žilo v městě Litoměřice v letech 1938 – 1945…

Dopis pro okresní pobočku NSDAP Litoměřice, ve věci zapojení člena SS do SS domovského režimu.

Prakticky poklidný život v Litoměřicích byl občas přerušen nějakou mimořádnou situací.
Mezi takové bezesporu patří i letecká havárie stíhacího letadla Messerschmitt Bf 109G-14, které pilotoval pilot Uffz. Günther Lange. Dají se dohledat i podrobnosti, kdy se o nehodě píše, že:

Litoměřice 17.10.1944

16. října 1944 došlo v prostoru severních a západních Čech k souboji mezi stíhači americké 31. Fighter Group a německé Luftwaffe. Střetnutí skončilo jednoznačným vítězstvím pilotů amerických Mustangů.

Německá strana musela odepsat minimálně dvanáct strojů, zabiti byli čtyři piloti, Američané nepřišli o jediný stroj.
Odpoledne, jakmile souboje skončily, se němečtí piloti vraceli na svá domovská letiště. Řada z nich ovšem musela z důvodu nedostatku paliva vyhledat to nejbližší a přistát.
Na našem území šlo o Prahu-Ruzyni a Kbely. Větší skupina německých stíhačů se ocitla v prostoru Litoměřic a akutní nedostatek paliva ji donutil přistát do terénu v prostoru Kotlina, severně od Terezína.

Četnické hlášení stanice v Bohušovicích nad Ohří, se zmiňuje o šestnácti strojích Bf 109 stíhacích eskader JG 5, JG 27, JG 54, JG 76 a JG 300.
Některé ze strojů byly při přistání poškozeny, svědci hovoří o tom, že druhý den, po dotankování paliva bylo schopno odletět pouze devět strojů. Jedním z nich byla „stodevítka“, kterou pilotoval Uffz. Lange.

Stroj s trupovým označením „červená 15“ po startu zamířil nad Litoměřice a zde zřejmě z důvodu letecké nekázně v 16:15hod. havaroval.
Podle očitých svědků v nízkém letu zachytil o sloup u litoměřické pošty a následně se zřítil na rohový dům v Michalské ulici. Letadlo se nárazem roztříštilo, pilot na místě zahynul. (ZDE – zdroj informace.)

Litoměřice, Michalská ulice.
Místo dopadu trosek letadla Uffz. Günthera Lange.

JDE DO TUHÉHO

Jenomže náhle se něco „pokazilo“… Správy z fronty nejsou veselé, a co hůře – nepřítel je již skoro za humny. „Tisíciletá říše“ se začíná hroutit a přichází čas na poslední zoufalé pokusy – jako je třeba pokládání náloží a kopání protitankových příkopů…

Mapa Litoměřic k 5. Květnu 1945.

Kopání protitankových zákopů na levém břehu řeky Labe a na Litoměřické kotlině.

ČAS ÚČTOVÁNÍ

V květnu roku 1945 se náhle karta se obrátila. Po silnicích začínají proudit kolony vojenské techniky, některé vozy míří do Litoměřic, jiné dál k Roudnici nebo ku Praze. V některých oknech jsou bílé vlajky a lze spatřit i muže, kteří se vzdávají v obklíčení, a čekají, co bude dál… V radostné atmosféře se však objevují letadla, nesoucí svůj ničící a smrtící náklad…

Dne 9. 5. okolo 9 hodiny bombardují Litoměřice ruská letadla, která mají likvidovat ústupové cesty Němců snažících se dostat na západ do amerického zajetí. Rusové v té době nevědí, že Litoměřice jsou již osvobozené a shazují bomby na litoměřický most. Most poškozen nebyl, ale ve městě je zničeno okolo 10 domů, převážně v ulici Dlouhá.

Bombardování Litoměřic dne 9.5. 1945.
(pozn.)
Přesné datum bombardování Litoměřic se liší – je udáváno rozmezí od 8.5 do 10.5.
Omlouvám se za tuto nepřesnost, ale zatím se mi nepodařilo vyhledat to opravdu správné – prokazatelné da­tum.

Následky bombardování Litoměřic.

Osvobození Litoměřic.

Slavnostní pochod na náměstí v Litoměřicích.

Fotografie po osvobození Litoměřic.
Automobil stojí v dnešní ulici Pekařská.

Karel Šanda – fotograf z Litoměřic a autor některých fotografií na této stránce.

Průkazka Karla Šandy – oprávnění nosit zbraň.

Vyhláška Revolučního okresního národního výboru (RONV) Litoměřice ze dne 9. května 1945, rozdělovala obyvatelstvo na obyvatele české a německé národnosti. České obyvatelstvo mělo vyvěsit československé vlajky, německé obyvatelstvo pak vlajky bílé.

Dále bylo rozhodnuto o vystěhování všech Němců (mimo sudetských). Všem osobám německé národnosti bylo zakázáno zdržovat se na veřejných prostranství. Byla nařízena jednotná úprava v označení Němců, a to bílou páskou na levém rukávě a s tím i omezení volného pohybu osob německé národnosti mezi 21:00 do 6:00 hodin.

Nákladní automobil s pohonem na dřevoplyn kdesi v Litoměřicích.
Po pravé straně fotografie dva muži německé národnosti označení bílou páskou na levém rukávu.

Poválečný odsun Němců.

Na konci května 1945 přešla správa Revolučního okresního národního výboru Okresní správní komise (OSK). A již 6. 6. 1945 rozhodla OSK, od odsunu Němců, které nelze zahrnout pod pojem Němců sudetských. První pěší transport německého obyvatelstva z Litoměřic odešel 11. 6. 1945 směrem na Teplice. Ve městě a v okolí Litoměřic se začínají objevovat první případy rabování v bytech po odsunutých Němcích

SVOBODNÁ VOLBA…

Obyvatelům německé národnosti začíná docházet, že všechno bude asi trošku jinak, než se jim snažila jejich propaganda vykreslovat, na téma nadřazené rasy. Najednou je všechno jinak. Na pořadu dne jsou odsuny, propadnutí majetku a samozřejmě, ne zrovna něžné zacházení, a do toho všeho strach – z toho co bude dál.

Nelze se tedy divit, že již v červnu 1945 se začíná zvedat vlna sebevražd, Německého obyvatelstva…

V městě Litoměřice prudce stoupla od června 1945 vlna sebevražd.

NEBYLI JEDINÍ

Sebevražda je svobodné rozhodnutí jedince, ale jak nás dokumenty informují – poválečné období sebou přineslo i vraždy nebo nálezy těl, kde se nadala určit příčina smrti…

Konec války byl poznamenán i nálezem zavražděných…

Kdykoliv se armáda po vítězné bitvě dostane k lihovinám, jakoby někteří jedinci nevěděli kdy přestat…

Své oběti si vybral i démon alkohol…

OBĚTI A „ODMĚNA“ …

Jakmile utichl chaos po osvobození, započalo se z repatriací vězňů z tábora Litoměřice a celého nechvalně známého Terezína. Na povrch začaly vyplouvat i následky šesti let nadvlády nadlidí na Litoměřicku… A tam kde se to občas „povedlo“, došlo i na zaslouženou odměnu…

Pro množství propuštěných vězňů se mimo jiné vařilo i na Terezínské kotlině.

Mnoho vězňů však takové štěstí nemělo…
Exhumace hromadného hrobu v Malé pevnosti Terezín.- Policejní věznice pražského gestapa

Pohřeb obětí šestileté nacistické hrůzovlády, před Malou pevnosti Terezín…

Spravedlnost však občas slepá nebyla…
Heinrich Jöckel – v letech 1940 až 1945 velitel tábora v Malé pevnosti v Terezíně.
Za své činy byl po druhé světové válce odsouzen a jako válečný zločinec dne 26. října 1946 v Litoměřicích oběšen.

A jsem v závěru stránky.

Celé toto téma by se zcela jistě dalo pojmout daleko obsáhleji, ale to třeba až někdy příště…

_____________­________________________­___

Mimo jiné použity informace, fotografie, nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

• Bc. Hynek Oberhel
• Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice
• Archiv bezpečnostních složek
• Archiv Ministerstva vnitra
• Badatelna ABS Brno – Kanice

Poděkování.

Chtěl bych poděkovat panu Mgr. Tomáši Kosovi, za překlad původních textů.

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

_(07/21)

Naposledy upraveno 6. 7. 2021

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek