Poděkování
Pátrání po minulosti Richardu se pohybuje na poli dohadů, v němž pouze pozorné sledování „maličkostí“ pomáhají odkrýt stopy udávající směr pro cestu k dalšímu poznání…
Marie Trhlínová
Informace o továrnách Richard mají svůj původ na mnoha místech. Část zde uvedených informací pochází od lidí, kteří se věnovali tomuto tématu předtím, než jsem začal já, (což obnášelo mnoho hodin strávených v knihovnách a archivech). Jiné podklady jsem vyhledal na internetu nebo v tiskovinách věnujících se (byť jen okrajově) tomuto tématu. Některé informace pochází od pamětníků, které se mi po mnoha pokusech podařilo vyhledat. Popisy a význam některých staveb jsem odvodil od vzhledu daných objektů. V mnoha případech se jedná o dohady,nebo informace, které jsou postupným převyprávěním, mnohdy značně zkreslené a při sestavování získaných poznatků zjišťuji, že na povrch vycházejí úplně jiné a nové souvislosti i skutečnosti.
To je také důvod, proč jsou některé části článků již několikrát pozměněny nebo doplněny. Mým cílem nebo spíše zbožným přáním je postupné úplné zmapování všech souvislostí k tomuto tématu. A jednou třeba i vznik muzea podzemní továrny Richard…
Na počátku jsem měl za to, že stránky budou jen jakýsi jednoduchý popis s několika fotografiemi. V zápětí jsem však zjistil, že téma podzemní továrny Richard v sobě spojuje daleko více, než co bylo zamýšleno na počátku.
Našlo se dost lidí, kteří si zaslouží – když už nic jiného, tak alespoň poděkování za svou pomoc. Pevně věřím, že níže uvedený seznam se bude dále rozrůstat. (Jména v seznamu jsou řazena podle historie příspěvků.)
V první řadě je to Ing. Milan Rak bez jehož fotografií podzemí by se tehdy asi dosti těžko začínalo. Psal se rok 1999 a digitální fotoaparát byl pro většinu lidí věc neznámá, případně finančně nedostupná. A kvalitní fotografie podzemí Richardu se sháněla jen velice těžko… DÍKY, MILANE!!!
Mé stránky o továrně Richard obsahují kopie originálních map, které jsou uchovávány v archivu Památníku Terezín.
V dobách vzniku prvních verzí jsem používal jeho fotografie podzemních prostor.
Bez jeho pomoci by se mi na začátku nepodařilo sehnat nové letecké fotografie okolí Richardu I, Richardu II a přilehlého okolí.
Můj bratr a „dvorní fotograf“, který mi vždy vyfotí i to, co se zdá „nevyfotitelné“. Kromě toho provádí drobná „kouzla“ na fotografiích a mapách.
(Krasová Deprese) – Od něj jsem obdržel časopisy Krasová Deprese a získal informace o způsobu těžby vápence.
Počátkem roku 2002 jsem byl ochoten ho nechat při první příležitosti sežrat paní psovou. Naštěstí jsem tak neučinil a získal jsem několik cenných rad na téma tvorba webových stránek.
Richardolog, od kterého jsem získal informace o tajemném otvoru v hlavní větrací šachtě, původní fotografii vchodu a několik fotografií Richardu III. Navštívíte-li Pěchotní srub KS 8 – U nádraží (u města Králíky), máte možnost spatřit jejich expozici věnovanou podzemní továrně Richard.
Který mi obstaral informace o všem možném a dopomohl k dalším fotografiím.
Nadšený „bunkrolog“, jeden z průvodců a obnovitelů tvrze Bouda.
Od něj mám některé fotografie podzemí továren. Zjistil mi informace ohledně Bollmannova filtru. Vysvětlení systému válečného začleňování továren podle rozpracovanosti projektů.
Od této dvojice jsem poštou obdržel mnoho fotografií a článků týkajících se továrny Richard. Společně jsme se zúčastnili několika „hledacích“ výprav po okolí Richardu.
Díky jemu se mi podařilo získat informace a fotografie týkající se úložiště – Richardu II. Zároveň mi umožnil prohlídku samotného úložiště.
Od pana Janů jsem obdržel informace a fotografie upřesňující lokalitu propadu nad nepoužívaným prostorem Richardu II. Umožnil mi prohlídku „stařin“ Richardu II.
Z jeho dnes již neexistující stránky byly použity některé černobílé fotografie starého úložiště.
Znalec snad veškerého podzemí na našem území. Poslal popis nálezu vchodu A – B, předtím než byl definitivně zavezen. Jeho klubové stránky (Český Montánní Klub) o podzemí, důlní technice a staleté historii dolování najdete na adrese: http://www.mining.cz
Jeho zásluhou došlo k první úpravě gramatiky na původních webových stránkách.
Zakládající člen Speleo klubu Kladno se kterým jsem navázal korespondenci na téma Richard.
Od Josefa jsem obdržel několik černobílých fotografii podzemí Richardu. Dále například informace ohledně možnosti nálezu čediče v „čížkovickém“ dobývání a další informace o tajemném výklenku uvnitř hlavní větrací šachty Richardu I.
„Richardolog“ z Litoměřic. Zajímá se o továrnu Richard a díky němu jsem získal pro mne tolik potřebné informace a fotografie.
Na stránkách klubu psychotroniky a UFO jsem objevil zajímavý názor a samozřejmě i odmítavou reakci na téma vývoj a výroba tajných zbraní v továrně Richard.
Od Milana mám fotografie podzemí Richardu I a II.
Neúnavní „podzemníci“ věnující se kromě jiného podzemí německých továren Laura, Dora a dalších. Vybrané fotografie podzemí Richardu I a II jsou jejich počinem.
Jeskyňář, jehož fotografie podzemí Richardu a továren Rabštejn lze na těchto stránkách také nalézt.
PAN fotograf, jehož fotografie jsou součástí stránek o podzemí. Bohužel již není mezi námi… Zdař bůh, Honzo!
Syn škpt. Ing. Josefa Růžičky, muže, jenž má svou nehynoucí zásluhu na poválečném odminování výbušných nástrah uvnitř a na povrchu továren Richard.
Pamětnice, které v době války žily v Litoměřicích a které mi podaly několik zajímavých informací k tématu Richard.
Jeden ze dvou studentů, které zmiňuje bezesporu každý článek pojednávající o novodobé historii podzemní továrny Richard. V roce 1978 student gymnázia v Suranoch (SK). Jako brigádník se dostal do Litoměřic a spolu s kolegou prožil v podzemí Richardu tři dny, na které patrně do smrti nezapomene. Mně nezbývá, než mu ještě jednou poděkovat za sepsání jeho dobrodružství a laskavé svolení příběh veřejně prezentovat.
Od Jirky jsem získal černobílé fotografie podzemí a části povrchu z let (1984–1987).
Další zuřivý „Richardolog“. Některé jeho fotografie jsou součástí stránek o podzemí. Mimochodem díky jeho nápadu proplout na nafukovací lodi prostory transformátorové stanice jsem se mohl konečně podívat, jak to vypadá v zatopeném prostoru.
Mnoho fotografií od Lukáše naleznete na stránkách o podzemí továrny.
Honza vystudoval v Anglii, kde se kromě jiného naučil ovládat grafické programy. Jeho zásluhou se na stránkách postupně objevují modely budov.
Pan Lebr a jeho rodina žila od roku 1949 v domku nedaleko od vstupu do továrny Richard II. V současnosti mi pomáhá v překladech původních dokumentů a v případné komunikaci v německém jazyce.
Laco Lahoda a CMA – společnost pro výzkum historického podzemí Co k tomu dodat. Cenné informace, zajímavé fotografie podzemí a jako poslední počin – virtuální prohlídka podzemní továrny Richard
Člověk, pro kterého asi není nic nemožné. Dokáže celý den přerovnávat kamení, aby našel zbytky utrženého dokumentu. Postesknete-li si, že se někam nedá dostat, postaví tam lešení. Bojím se mluvit o tom, že by bylo dobré celý vrch Bídnici odhrabat…
Zajímavě pojaté fotografie z jeho archivu postupně doplňují či obměňují méně kvalitní nebo zastaralé stávající fotografie. Díky němu vznikají zcela nové stránky o podzemní továrně Richard.
… a další velké množství bezejmenných nadšenců a zájemců o továrnu Richard!
Toto
jsou jména lidí, bez jejichž pomoci bych byl pořád na samém začátku.
Některá jména zde nejsou uvedena, protože si to dotyční nepřejí. Tímto
jim ale ještě jednou děkuji.
Další nová jména postupně doplňuji.
Roman Gazsi
Naposledy upraveno 23. 12. 2011
předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek
Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
Obsah stránek © 2000–2012 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.