Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 22. 9. 2017

Vyhledávání

Historie továrny Richard

Poválečné období – od roku 1946 po současnost



Na předešlé stránce byl text ukončen událostmi končícími v roce 1945.
Po odtajnění dokumentů ve složkách VHÚ (Vojenského ústředního archívu Praha), lze částečně poodhrnout roušku dalších nejasností na téma:

Co se okolo továrny Richard dělo od roku 1946 – po současnost.



Rok 1945.
Ze zásob stavebního materiálu závodu Richard, který je uskladněn před továrnou, jsou prováděny opravy litoměřických domů poškozených náletem na jaře roku 1945.


7. 1.1946
Je ukončen dočasný pobyt ruských vojsk a současně je odvolána i stráž v továrně Richard, a to i přesto, že dosud veškerá válečná kořist nebyla odvezena. Továrna Richard se dostává pod správu československého štábu pro soustředění válečného materiálu v Děčíně.


Duben 1946
V areálu KT Litoměřice je provedena exhumace hromadných hrobů v prostoru bývalého tábora.
Po skončení exhumace jsou těla převezena na Národní hřbitov v Terezíně.


Pohled na část Národního hřbitova před Malou pevností Terezín. Foto – soukromý archív Mojmír Pěnka.
Pohled na část Národního hřbitova před Malou pevností Terezín.


23. 6.1946
„Závod Richard v likvidaci“ (štáb pro soustředění válečného materiálu) nabízí MNO k prodeji dřevěné kolny.


Část soupisu staveb, které MNO nabízelo k prodeji. Zdroj: Vojenský ústřední archiv.
Část soupisu staveb, které MNO nabízelo k prodeji.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.


Koncem května 1946
Žádají Rusové o odeslání trofejního materiálu do Rakouska. Demontáž strojního zařízení pak těsně před odvozem provádí asi sto Němců.


3. 9. 1946
Mimo jiné odeslána žádost o převedení do vlastnictví (případně odprodeji) dvou kusu Bollmanových filtrů, pro potřeby města Litoměřice. Jednalo se o zbývající dva z celkového počtu šesti kusů instalovaných ve filtrační stanici.
Čtyři filtry v té době již byly odvezeny do tehdejších Stalinových závodu v Mostě (dnes Chemopetrol). Technické vybavení filtrační stanice odvezla RA.


Rozkaz na ukončení demontáže dvou filtrů
Rozkaz na ukončení demontáže dvou filtrů.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.


23. 9. 1946
Česká armáda nabízí k odprodeji velké množství dřevěných kolen (baráků), které souvisely se závodem Richard.

Ve druhé polovině roku 1946 zahajují České cementárny a vápenice, národní podnik Praha II, závod Litoměřice, v zadních prostorách dolu přípravné práce k obnovení těžby vápence. Současně je Richard zařazen pod Ministerstvo národní obrany, hlavní velitelství ženijního vojska. Obecně jsou práce spojené s demontáží válečné továrny spojeny s názvem “Závod Richard – likvidace“. Spis týkající se likvidace je v budoucnu uložen pod značkou spisovny hlavního štábu „54 2 3“.


4. 12. 1946. Ministerstvo národní obrany nemá námitky k zahájení těžby vápence v závodu Richard I.
4. 12. 1946.
Ministerstvo národní obrany nemá námitky k zahájení těžby vápence v závodu Richard I.


České cementárny a vápenice potvrzují přijetí rozhodnutí o povolení těžby vápence.
České cementárny a vápenice potvrzují přijetí rozhodnutí o povolení těžby vápence.


7. 12. 1946. Úřady si upřesňují dokumentové a technické podrobnosti k obnovení těžby vápence.
7. 12. 1946.
Úřady si upřesňují dokumentové a technické podrobnosti k obnovení těžby vápence.


27. 1.1947 Na základě podmínek k zahájení provozu sděluje vápenka Revírnímu úřadu v Teplicích, že odpovědným dozorcem byl stanoven Václav Brynda, nar. 12.2.1880 v Kladně. Povolení k odběru výbušnin z ONV již mají a pro střelecké práce byl určen Karel Trávníček, nar. 25. 3. 1913 v Hamburku.
27. 1.1947
Na základě podmínek k zahájení provozu sděluje vápenka Revírnímu úřadu v Teplicích, že odpovědným dozorcem byl stanoven Václav Brynda, nar. 12. 2. 1880 v Kladně. Povolení k odběru výbušnin z ONV již mají a pro střelecké práce byl určen Karel Trávníček, nar. 25. 3. 1913 v Hamburku.


2. 12. 1946
Kpt. Kyral velitelství vojenské stavební správy v Litoměřicích předává zbytek plánů a norem, které se zachovaly. Ta je zasílá Ministerstvu národní obrany III-5. oddělení. Současně hlásí, že původní celý archiv byl vyžádán RA. Je vyhotoven následující popis stavu podzemních prostor:

  • Až na vybetonované části jsou podzemní prostory ve velmi špatném stavu.
  • Místa, kde byly montovány obráběcí stroje, hrozí při vibracích sesutím.
  • Pro následné využití lze použít pouze ty štoly, kde byly bývalé montážní haly.
  • Před zpřístupněním je vše nutno stavebně zajistit průměrná vlhkost ve štolách, když není v provozu ventilační zařízení, je 92 %, průměrná teplota 12 °C.
  • Závod je k uvedenému datu pod kontrolou RA, ale je spravován MNO – trofejní skupinou, kde je velitel pplk. intendant Hájek. Kpt. Kyrál a vrchní oficiál. Fišera provádějí práce jednak pro RA, a jednak pro záchranu materiálu ze štol. Vlastní likvidace závodu se však dosud neprovádí a není dosud známo, kdo tuto bude provádět.
  • Současně velitelství vojenské stavební správy Ministerstvu NO upřesňuje, že vojenská stavební správa ani bývalá odbočka 12 neměla nikdy správu nad závodem Richard.

    Tuto od květnové revoluce vedl štábní kapitán, ženista, Ing. Růžička jako ženijní důstojník 12. divize a po něm štáb pro soustřeďování válečného materiálu, odbočka 3 Děčín.

    Kpt. stav. Kyrál a vrchní oficiál Fišera byli zapůjčeni VHT. – 4. oddělení s určením pro likvidaci Richardu. Z nich jedině kpt. Kyrál koná funkci elektro strojního poradce VSS.


11. 12. 1946
Informace z opisu výnosu MNO-hl. štáb 9. oddělení, kterým jest definitivně rozhodnuto o služebním přidělení kpt. stav. Kyrala a vrchního oficiála Fišery na práci spojenou s likvidací podniku Richard. Číslo jednací 28623/VHT-4. odd. 1946 obsahuje rámcové směrnice pro likvidaci závodu (VHT = velitelství hlavního týlu). Důvod, proč jsou jmenovaní nadále spřaženi s likvidací, je fakt, že od prvopočátku jsou u závodu přiděleni a dle MNO jsou jediní, kteří jsou s postupující likvidací úplně obeznámeni.


7. 1. 1947
Je rozhodnuto o ponechání kpt. Ladislava Kyrala po dobu nezbytně nutnou. Současně jsou činěny intenzivně práce na likvidaci závodu Richard.


13. 2.1947
Je s velitelem ženijního vojska kpt. Suchánkem dojednáno, že v závodě Richard bude i nadále působit i vrchní oficiál František Fišera. A to až do skončení likvidace závodu Richard.
Rozhodnutím velitele ženijního vojska má být likvidace provedena s maximálně možným urychlením.


13. 2. 1947
Škodovy závody Praha si zapůjčují od velitelství pozemního vojska, stavební plány závodu Richard. Plány hodlají využít při řešení podzemních staveb.
MNO, hlavní štáb velitelství ženijního vojska, 2. oddělení má plány k dispozici a zapůjčuje je.
Fyzicky jsou plány Škodovými závody vyzvednuty v budově MNO, I. patro dveře č. 157, kde jsou v únoru 1947 plány opět fyzicky uloženy.


14. 4. 1947
Předalo MNO, fondu národní obnovy, skladiště různých stavebních strojů na závodu Richard. Část strojů se však nalézá ve štolách s velmi nebezpečným přístupem. Z uvedených důvodů je fondem vyžádána přítomnost ženistů a pyrotechniků, kteří mají za úkol transportovat stroje ze štol.


Ještě v roce 1947 se v podzemí nacházejí lokální místa s uloženými trhavinami.
Ještě v roce 1947 se v podzemí nacházejí lokální místa s uloženými trhavinami.


V roce 1947
Je obnovena těžba vápence.
Těžbu provádí závod České cementárny a vápenice, národní podnik Praha II, závod Litoměřice.
V roce 1948 je zde celkem 106 zaměstnanců. Z toho je zaměstnáno 10 horníků v dole, 56 ve vápence a 40 v cihelně.
Průměrně je vytěženo okolo 1500 tun vápence měsíčně.
Zmiňovaný závod je později převeden na Čížkovickou vápenku a cementárnu.


6. 5. 1947
Úřad předsednictva vlády navrhuje armádě, aby k urychlení likvidace využila (po odchodu velké části vojska do zálohy) sil vězeňské služby a ministerstva vnitra. Úřad pro správu stavebního inventáře při Fondu národní obnovy požadoval, aby vojenská správa dala k dispozici ženisty a pyrotechniky pro demontáž stavebních strojů ze štol.


Seznam zařízení, které bylo ještě v roce 1947 ve štolách. Zdroj: Vojenský ústřední archiv.
Seznam zařízení, které bylo ještě v roce 1947 ve štolách.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.


3. 6. 1947
Byla na rozkaz náčelníka MNO provedena mjr. Ing. Josefem Mackem prohlídka závodu Richard.
Shrnutí prohlídky je následující:

  • k závodu Richard vede více vlečkových kolejí, nadále budou využívány 3 koleje u horního nádraží ČSD.
  • na závodě Richard je uskladněna důlní trhavina Donarit, který lze volně přenášet. Bylo však upozorněno, že v odbočných chodbách Richardu je Donarit zčásti zasypán a je nebezpečí zřícení stropů a stěn chodeb při jeho odbírání. Nalezený Donarit byl kpt. Kyralem vynášen a ničen pálením na volném prostranství, později od jara 1947 byl prodáván soukromým podnikatelům, kromě kpt. stav. Kyrala a Fr. Fišery na dole pracuje št. rtm. Josef Hlavsa, který má na starost výběr ženijního a železničního materiálu.
  • k tomuto datu bylo oddisponováno 18 plných vagónů materiálu a 52 plně ložených aut (Studebacker).
  • ve štolách je k tomuto dni cca 800 t materiálu (motorové bloky, klikové hřídele, 2–3 vagóny šroubů, exhaustory, kolejnice, ventilační roury, vozíky, míchačky, diesel-motory…).
  • současně je zde cca 1 mil. kg hotových výrobků stavebních (betonové překlady, dlaždice, desky z propařovaného betonu, cihly, dříví…).
  • v Richardu se dále nalézá železná výztuž pro beton o váze cca 1 mil. Kg!
  • každým dnem dochází k závalům a pádům menších částí stropů. Na některých dříve čistých místech byly v den prohlídky závaly až na 6 vagonů materiálu, některé balvany až o přibližné váze 600 kg. Závaly jsou mnohdy postižena i místa opatřená mezi rámy ochranným torkretem.
  • byl zjištěn velký tlak horniny z nadloží. V jednom místě v blízkosti větrací šachty, kde byl uskladněn drobný materiál v regálech, byly porušeny stojky 10×10 cm opřené svisle o strop a podlahu.
  • Deformace: při výšce 6 m jsou stojky vyhnuty z osy o 35–50 cm, někde jsou porušeny i železobetonové nosníky. Vpravo od hlavní chodby jsou vidět trhliny uprostřed železobetonového výztužného rámu. K tlaku horniny přispívá nestejnoměrná teplota podzemí, která byla dříve udržována konstantní.
  • na Richardu je již přítomen i personál cihelny Čížkovice
  • v dole se používá kolejový loko traktor zn. Jung.

12. 6. 1947
Je MNO (s ohledem na stav podzemí) odsouhlaseno ponechání kolejnic v podzemí Richardu. Vzhledem ke hrozícím závalům je rozhodnuto o urychleném plánovitém vyklizení podzemních prostor.

Richard je až do roku 1948 střežen zástupci československé armády, kteří pokračují v soupisu zbývajícího zařízení a materiálu, přičemž dohlíží na úplné odminování podzemí a odvoz trhavin.

Protože Rusové nestačili odvézt všechny stroje z podzemí továrny. Žádají na jaře roku 1948 zástupci komise při ONV Litoměřice, sovětské velvyslanectví v Praze o povolení k volnému disponování se součástkami a stroji uloženými v podzemí, nebo ve skladech na povrchu a v okolí továrny.
Jedná se o součástky strojů, armatury a profilové železo, trubky, kolejnice, odlitky motorových hřídelí a hlav válců – to vše o celkové váze více jak 1200 tun železa!

Demontáž zbývajícího zařízení, a tím i faktickou likvidaci Richardu, provádí ve štolách v průběhu let 1946 až 1949 stavební družstvo Solidarita.


V roce 1948, je také z bezpečnostních důvodů zavalen vchod do Richardu II.
Současně s probíhající těžbou je v roce 1956 proveden další průzkum dolu, a probíhají jednání o využití podzemních prostor naší armádou. Na jehož základě je zpracován podrobný popis všech přístupných částí podzemí (levá část není nikde zmiňována…).


4. 5. 1949
Žádá Národní správa podniků zasílatelských, skladištních a překladištních v ČSR, o uvolnění objektů Richardu pro zřízení skladišť ovoce a zeleniny v podzemí a současně žádá zapůjčení plánů prostor.


15. 7. 1949
Byl odvezen poslední hutní materiál bývalé továrny Richard. 370 tun železa bylo určeno pro FNO (fond národní obnovy).
Další šrotový materiál nad váhu 370 tun byl vykazován na samostatných výpisech jako majetek čs. Vojenské správy a byl odevzdán jako náhrada za jiný hutní materiál RA, který jinde nebyl dodán, nebo s ním disponovala vojenská správa.


21. 7. 1949
MNO dává zbývající stavby a materiál na závodě Richard k dispozici fondu národní obnovy a nemá námitek proti jejich užití v civilním sektoru.


23. 7. 1949
František Fišera ze „závodu ´Richard´ v likvidaci“ žádá MNO o komisionální předání pozemku, štol a projednání zajištění větracích šachet Richardu.

Výnosem č. j. 6320/49 byl závod „Richard“ odevzdán Fondu národní obnovy, čímž je pro voj. správu „Richard“ zlikvidován.


Část dokumentu o odevzdání kořistního materiálu.
Část dokument o odevzdání kořistního materiálu.Části dokumentů o odevzdání kořistního materiálu.
Části dokumentů o odevzdání kořistního materiálu sběrným surovinám a hutím.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.


Část hlášení z roku 1949 o stavbách, které zůstávají v okolí staveniště závodu Richard.
Část hlášení z roku 1949 o stavbách, které zůstávají v okolí staveniště závodu Richard.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.


Části dokumentů pojednávající o možném využití podzemních prostor továrny.
Části dokumentů pojednávající o možném využití podzemních prostor továrny.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.


Okolo roku 1950 dochází k výstavbě nového železobetonového vstupního portálu vchodu C/D.


27. 2. 1956
Je velitelstvím ženijního vojska proveden průzkum Richardu se zaměřením na další možné využití. Popis dolu je následující:

  • důl je v majetku Čížkovických cementáren a vápenic, které zde těží v čele proti hlavní chodbě.
  • nadloží je složeno z lupků a jílu, chodby jsou vylámány ve vápencové žíle mocnosti 4–5 m.
  • vchodu ponenáhlu stoupá a dosahuje max. výšky 50–55 m nad částí dolu, kterou by bylo možno využít.
  • dle stanoviska těžařského podniku byla síla tvrdé únosné skály (vápence) ponechána nad stropem podzemních prostorů v takové síle, aby se udržela přirozená klenba horniny.
  • geologické složení nadloží zaručuje jeho nepropustnost.
  • těžní chodba je vcelku přímá, opatřena elektrickým osvětlením a úzkorozchodnou drážkou; proti opadu kamene zabezpečena provizorně veřejemi méně než 2 m od sebe vzdálenými, zakrytými dřevěnými, místy betonovými deskami.
  • prostory jsou z části zpevněny betonovými a železobetonovými pasy nahodile vestavěnými dle požadavku horniny, na několika místech jsou mezi pasy vloženy železobetonové prefabrikáty. Prostor nad a za nimi vyplněn betonem, místy je kámen přikryt torkretem.
  • v místech, kde skála není zpevněna a je vystavena proudění vzduchu, bylo zjištěno silné zvětrání kamene, porušení přirozené klenby a opadávání kamene ve velkých blocích.
  • využitelné prostory jsou v plánu MNO *(pozn.- jde o stávající prostory úložiště, ale i část Richard I.)
  • ostatní podzemní prostory jsou v hrubém výlomu, málo zabezpečené proti zvětrávání a odlupování, pohyb v nich je životu nebezpečný a proto nebyly zaměřovány ani detailněji prohlédnuty.
  • důl má jen jeden vstup proti těžní chodbě; provizorně je opatřen výdřevou a bedněním a zabezpečen proti závalu horních vrstev jílovitého nadloží.
  • Čížkovické vápenky plánují v roce 1957 stavbu betonového portálu pro zabezpečení vstupu.
  • původně byly ještě dva vstupy do podzemí – jeden těsně u hlavního vchodu, druhý do části Richard II. Oba jsou zavalené a není možno jimi projít.
  • odolnost podzemí lze odhadnout na přímé účinky letecké pumy váhy 5000 až 10.000 kg.

    Je odhadována i odolnost na pozemní výbuch atomové pumy střední ráže ve vzdálenosti 250–300 m od místa výbuchu.

  • důl lze využít jako vojenský sklad (nikoli ale sklad munice a výbušnin).

Armáda při popisu odkazuje na vrstevnicový plán v měřítku 1:2880.


Část plánu využitelných prostor bývalé továrny Richard. Zdroj: Vojenský ústřední archiv.
Část plánu využitelných prostor bývalé továrny Richard
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.


11. 4. 1956
Je rozhodnuto náčelníkem generálního štábu generálporučíkem Jaroslavem Dočkalem, že si prostory ponechává jako svoji zálohu a o využití rozhodne později.


27. 7. 1957
Velitelství ženijního vojska sděluje generálnímu štábu, že o prostory již nemá zájem. Současně objasňuje, že část prostor je společně užívána Čížkovickou cementárnou a vápenkou. Vojsko navrhuje upustit od převzetí prostor vojenskou správou.


23. 5. 1959
Ministerstvo chemického průmyslu píše ministru NO a konstatuje, že po dobu 2 let byl prováděn geologický průzkum Ústředním úřadem geologickým. Z hydrogeologického průzkum se jeví lokalita dolu Richard II, jako nejvýhodnější pro umístění trvalého úložiště. Proto ministerstvo chemického průmyslu žádá o přehodnocení svého zamítavého stanoviska MNO (kde MNO původně nesouhlasí s umístěním trvalého úložiště. Důvodem je, že tak rozsáhlé prostory by bylo vhodné využít účelněji. Záporné stanovisko bylo však dáno také proto, že umístění odkladiště blízko města v obydleném prostoru se nejeví nejvýhodnějším řešením a podle názoru GŠ by bylo vhodné zřídit úložiště v některém opouštěném jáchymovském dole nebo v jiném podzemním prostoru.).


29. května 1959
Dle situační zprávy ministru národní obrany Generální štáb provádí do konce roku 1960 prověrku podzemních prostor. Uvádí, že je možno souhlasit využitím podzemních prostorů dolu „Richard“ jen v tom případě, že nebude znemožněno např. skladováním radioaktivních odpadů jakékoliv definitivní obložení.


4. 6. 1959
Sděluje náčelník generálního štábu genpor. Otakar Rytíř ministru chemického průmyslu Ing. Jozefu Fúčikovi, že původně zaujal k jeho návrhu na umístění trvalého úložiště radioaktivních odpadů na dole Richard u Litoměřic záporné stanovisko (uvažovalo se o jiném využití prostor). Jelikož, ale MNO změnilo svůj názor, nemá již proti umístění úložiště v dole Richard námitek s následujícími podmínkami:

  • budou splněny všechny požadavky orgánů hlavního hygienika ČSR, aby nebylo ohroženo obyvatelstvo a sousední vojenské objekty,
  • je žádoucí, aby skladováním radioaktivních odpadů nebylo znemožněno jakékoliv jiné trvalé využití celého objektu (umístění výrobny, velký úkryt nebo sklad pro dobu války).

Celkové shrnutí.


Od roku 1947 do roku 1963 byla vytěžena nejzazší část dolu neoficiálně zvaná „Čížkovická těžba“, která je v podzemí situována jako pokračování páteřních chodeb C a D (v době války zakončených chodbou číslo 62).


Podzemní prostory (hlavně Richard I.), byly prakticky od počátku nabízeny různým vojenským i státním podnikům k využití.
Jednalo se o strojírenské či opravárenské podniky v počátku ve vazbě na zbrojní výrobu. Později bylo od primárně zbrojní výroby upuštěno a využití prostor bylo (z mého pohledu) „degradováno“ na skladiště potravinářských výrobků – zeleninou a ovocem počínaje a slanečky konče…

A tak nakonec z celého podzemního systému došlo k využití pouze prostor Richard II, kde bylo vybudováno již zmiňované úložiště radioaktivních odpadů.


Richard jako sklad ovoce a zeleniny.
Richard jako sklad ovoce a zeleniny.


Richard jako sklad obilí…
Richard jako sklad obilí…



Richard jako sklad kůže…


A pomyslným „vítězem“ se stává…


Richard jako sklad slanečků…
Richard jako sklad slanečků…
Richard jako sklad slanečků…


V roce 1963 je pro nerentabilitu ukončena těžba, důl Richard I je uzavřen a zakonzervován…



Richard středem zájmu StB…


V 60. letech, v souvislosti s uvolňováním mezinárodního napětí a snahou stíhat dosud nepotrestané válečné zločince, se zvyšuje i aktivita státních složek, zejména příslušníků StB.
Cílem je mj. sumarizování informací jak o podzemní továrně Richard, tak o dění v KT Litoměřice, Terezín a dalších místech.
Na tomto poli se rozvíjí i mezinárodní spolupráce, dochází ke vzájemné lepší komunikaci a ze zahraničních archivů se daří zajišťovat mnohdy důležité unikátní informace.

V časopisech a novinách jsou publikovány články, vychází několik knih a 20 let od ukončení války jsou StB nebo dobrovolníky z řad vojáků kontaktování dosud nevyslechnutí pamětníci.

Přesto nejsou dodnes v dostupných archivech k dispozici např. podrobnosti o Albertu Cohenovi, nebo informace o poválečném osudu Ing. Volka, a to i přesto, že v plánech StB na rozpracování akce „RICHARD“ jsou mj. konkrétní úkoly týkající se šetření po osobách položeny…
Nikde rovněž neexistuje odpověď na řadu jiných otázek a ve svazcích chybí rovněž jakýsi celkový „závěr“ včetně „návrhu na uzavření spisu „RICHARD“, který by se dal očekávat, jelikož byl povinnou součástí ukončovaných akt.

Nelze tedy vyloučit, že část materiálů dosud nebyla odtajněna a proto není přístupná.
A nebo byl spis po roce 1968 uložen ad acta, aniž byl s nějakým závěrem ukončen a otázky tak nebyly zodpovězeny. Kdo ví…
(samostatná stránka k tématu Richard a StB se připravuje).


Výstřižky článků z dobového tisku, na téma továrna Richard. Zdroj: Archiv bezpečnostních složek.
Výstřižky článků z dobového tisku, na téma továrna Richard.
Zdroj: Archiv bezpečnostních složek.


V roce 1965 je prováděn amatérský průzkum skupinou vojáků litoměřické vojenské posádky.


Část podzemního systému Richard I, přechází do správy na Památníku Terezín.
Jsou připraveny plány o pietní úpravě okolí před bývalou kotelnou a vstupním portálem do Richardu II (vchod C/D).
V úpravách je počítáno i s vybudováním parkoviště pro autobusy a výstavbou budovy pro návštěvníky a průvodce…


Skica návrhu projektovaného pietního místa před areálem podzemí továrny Richard I.
Skica návrhu projektovaného pietního místa před areálem podzemí továrny Richard I.


Jenomže…

Veškerá aktivita se však nakonec omezila pouze na komentovanou návštěvu za přítomnosti průvodce – bývalého vězně koncentračního tábora. (Jako malé dítko si dokonce částečně pamatuji jeho vyprávění…)
V chodbě D, ve vzdálenosti asi padesát metrů od vstupu, bylo možné nahlédnout otvorem v cihlové příčce do části podzemního systému. To bylo někdy v 70 – 80. letech.

Později se na ocelových vratech objevuje již jen tabulka zakazující vstup do dolu, a oznamující, že objekt je majetkem Památníku Terezín. V současnosti by památníku měla patřit pouze betonová část chodby D, ostatní prostory, (které nemají adresného majitele) patří státu.


Tímto okamžikem se historie stává současností…


Nevyužívané stavba začala rychle chátrat, nikdo se k ní nehlásí – všichni od ní dávají ruce pryč. Stav podzemí dospěl do stadia, kdy se dá očekávat pouze zmar a nezvratný konec…


Na těchto stránkách můžete nahlédnout do vybraných částí podzemního systému Richard I., a posoudit v jakém stavu bylo podzemí ještě v poměrně nedávné době.

Na konci roku 2008 krátce svitla naděje, že by se možná dala část podzemí zpřístupnit…
Dokonce vznikla i filmová podoba dokumentu o Továrně Richard. Zde se na několika stránkách můžete podívat, jak natáčení probíhalo


Uběhla řada měsíců a… jak to nakonec všechno dopadlo?


_____________­________________________­___

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

  • Archiv Památníku Terezín
  • Vojenský ústřední archiv
  • Archiv bezpečnostních složek
  • Národní archiv http://www.nacr.cz/
  • Státní oblastní archiv Most

Poděkování.

Chtěl bych poděkovat panu Mgr. Tomáši Kosovi, za jeho VELKOU zásluhu na vzniku této stránky. A to jednak získáním informací z archívních dokumentů a následně jejich pečlivým seřazením do časové osy událostí den za dnem…




Naposledy upraveno 1. 11. 2015


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.