Podzemí Richard III. – pár zastavení

Richard III. – v podzemí

Nejmenší důlní dílo na těžbu vápence, které před válkou patřilo společnosti  – Kalkbruch Josef Hőring.

Název dolu „Loboda – Bruches“ (za války označeno jako Richard III.).

Mapy podzemí Richard III.

Šipka označuje přibližné místo, kde se nacházel vstup do podzemí Richard III.

Šipka označuje přibližné místo, kde se nacházel vstup do podzemí Richard III.

Ve všech ohledech je tato část podzemí „zvláštní“ tím, že prakticky neexistují, žádné bližší informace.
Z předválečné historie vlastně jenom víme, komu důl patřil a jaký byl jeho rozsah – a tím také (zatím) informačně končíme.

Kupodivu neexistují ani žádné podstatné informace, ohledně využití této části podzemí v letech 1944 – 45. I přes nedostatek informací se blíže tomuto tématu věnuji na stránce pojmenované – Výroba v továrně Richard III.

V podzimních měsících roku 1944 se začaly upravovat a rozšiřovat chodby v tehdy již opuštěném, nejmenším dole. Tato část podzemí vyžadovala nejrozsáhlejší úpravy.

I u Richardu III. projekty vypracovala firma Mineralöl Baugesellschaft z Berlína, která po technické stránce na stavbu dohlížela. K tomuto firma Mineralöl zřídila v Litoměřicích svůj Bauleitung Richard, Lobositz II., Postfach 216. Jeho vedoucím byl  – Ing. Robert Volk.

Ačkoliv pracovníci firmy Osram prováděli v prostorách této části Richardu měření chodeb. Přesto příprava tohoto úseku nepřekročila do května 1945 rámec počátečních hrubých stavebních úprav.
Provedené práce se v podzemních prostorách omezily pouze na vyzdění cihlových a dřevěných příček – (míst určených pravděpodobně pro uskladnění různého materiálu).

Již v roce 1937 byl vstup a vstupní chodba do dolu vyzděná a vyzdívka končila za polovinou hlavní svážné štoly, před křižovatkou s chodbou č. 67.
Následovala ražba štolou bez bočních podpěr. V hlavní trase jsou v každé křižovatce podpěrné pilíře, aby nedošlo ke zborcení.
Komora pro umístění trhavin byla ve štole č. 74.

K prohlubování dolu vězni docházelo zejména severním směrem, kde byl na konci dolu podobný systém chodeb o malých rozměrech a podpěrných pilířích jako ve stařinách Richardu I.
Tato zadní část nebyla pro válečnou výrobu použitelná a bylo ji možné použít pouze jako skladiště. Proto jsou rozšiřovány zejména propojovací štoly mezi uvedenými prostorami a hlavní štolou.

Tato část podzemích prostor, byla již v době výstavby továrny velice vlhká. Podle dostupných informací byla nejvlhčí ze všech stavebně upravovaných částí podzemí.

Připočteme li k tomu nevhodné geologické podmínky a skutečnost, že vápenec byl značně porušen eruptivní činností, nemůžeme se divit, že zde docházelo k nejrozsáhlejšímu řícení podzemních prostor.

Po roce 1945 byl důl opět opuštěn. A tak se vlastně v dalším pokračování mohu spolehnout pouze na vizuální výpověď nemnoha fotografií, které se podařilo sehnat.

Tyto fotografie jsou od lidí, kteří měli to štěstí a podařilo se jim projít a částečně zmapovat několik málo v té době přístupných chodeb podzemí Richard III.

V popiscích fotografií jsem ve většině případů použil to, co v popisu uvedl autor fotografie.
Skutečnost jsem si nikdy nemohl ověřit – a proto důvěřuji tomu, co je u fotografií uvedeno…

Pohled ze svahu.
Po levé straně fotografie je poměrně zřetelné kolejiště před portálem do podzemí. Ten se nacházel za shlukem křovin v levé spodní části fotografie.

(Podrobnější rozbor této fotografe , naleznete zde.)

Zatím jediný dostupný snímek, vstupního portálu do dolu Richard III.
Pořízení snímku odhaduji okolo roku 1965.

Pohledy do počáteční části páteřní chodby č. 53 – dolu Richard III.

Chodba G (č. 53) u vchodu.

Pokračování chodby č. 53.

V popisku uvedeno – „jakési šikmo ražené a po pár metrech zavalené důlní dílo“.

V popisku fotografie uvedeno:
Hlavní chodba G, pohled z chodby Richard II. chodba č. 42 do hl. chodby G, v pozadí zával do klenuté chodby a ke vchodu G.

Pohled ze spojovacího překopu (Richard II. – chodba č. 42, která se napojuje do chodby č. 54.

Zával v chodbě č. 54 před křižovatkou č. 76.

Hlavní chodba G, od vchodu k závalu.

Pohled z chodby G na sál č. 54.

Páteřní chodba G (č. 53), v pozadí vchod do chodby č. 54.

Páteřní chodba G (č. 53), vpravo sál č. 54.

PRAVDĚPODOBNĚ
Větrací šachta v křížení chodeb č. 75 a č. 53.

PRAVDĚPODOBNĚ
Chodba č. 53, vchod k větrací šachtě.

Podle informací průzkumníků bylo v podzemí Richard III vystavěno větší množství cihlových příček.

Zásyp před původní mříží u vstupu do chodby G – rok vzniku fotografie odhaduji na devadesátá léta.

A to je, asi, zřejmě vše…

(Pokud někdo má další poznatky, či dokonce fotografie k tomuto tématu, dejte prosím vědět.)

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

_(12/23)

Naposledy upraveno 1. 1. 2024

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek