Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 2. 11. 2014

Vyhledávání

Vchody do podzemí

Vstupní objekty továren


Před zahájením stavebních prací na komplexu podzemních továren Richard se pod vrchem Bídnice nacházela tři samostatná důlní díla.

  • Největší důl – Richard I – vlastnila litoměřická firma A. G. Kalk-und Ziegelwerke Leitmeritz, která byla založena pravděpodobně roku 1908.
  • Richard II a III byly vlastněny firmami Kalkbruch Josef Hőring a Kalkbruch Lopata, jejichž těžba dobíhala ještě počátkem roku 1944.

Každý důl měl svůj vlastní vchod. Pokud existují nějaké dostupné předválečné mapy, je na nich zakresleno podzemí dolu Richard I. Porovnáním starých a válečných map si můžeme udělat obrázek o tom, v jakém rozsahu došlo ke změnám v umístění vchodů.

Tato stránka popisuje vchody a jejich vzhled od roku 1945± až po současnost.


Současná letecká fotografie s přibližným vyznačením vchodů do podzemních továren v době druhé světové války. Foto: Hynek Gazsi
Současná letecká fotografie s přibližným vyznačením vchodů do podzemních továren v době druhé světové války.


  • Richard I – vchod A/B, který zpřístupňoval dnes tajemstvím zahalenou levou část dolu Richard I (v 70. letech minulého století byl odstřelen a v 90. letech zavezen navážkou ze stavby mrazíren).
  • Richard I – vchod C/D dnes již uzavřený vstupní portál do bývalé podzemní továrny firmy AUTO UNION. V poválečné době (1947–1962) využíván jako transportní štola pro dopravu vápence z takzvané „Čížkovické“ těžby.
  • Richard II – vchod F do bývalé podzemní továrny firmy OSRAM. Od roku 1960 je podzemí využíváno jako úložiště radioaktivních odpadů. Objekt je střežen a bez povolení nepřístupný.
  • Richard III. – vchod G byl v 90. letech minulého století zavezen, dnes již nepřístupný. Původní vchod není dnes již možné lokalizovat.

Tajemný vchod E

Na vchod E jsem rozhodně nezapomněl. Je tady však trochu jiný „problém“. Tento vchod není na žádné dostupné mapě zakreslen, případně alespoň naznačen. Existuje domněnka, že by se mohlo jednat o dnes již neexistující vchod do Richardu II čili jakousi obdobu vchodů do Richardu I (A/B a C/D). V tomto případě by se tedy mohlo jednat o zdvojený vchod E/F. Bohužel ani tato možnost není nikde na mapách naznačena. Teoreticky je možná i existence prostor mezi Richardem I a Richardem II (v prostoru pod jablečným a meruňkovým sadem). V tomto případě by se jednalo o opravdu důkladně utajené prostory.

Další teoretická možnost vstupu do podzemí by byla z druhé strany vrchu Bídnice. Ani zde však dostupné mapy nic podobného nenaznačují. Při poválečné těžbě se sice důl k této lokalitě přiblížil, nikde však neexistuje náznak průniku masivem vrchu Bídnice (ostatně sama skutečnost, že se jednalo o poválečnou těžbu, nám naznačuje, že „tudy cesta nevede“). V každém případě se tato možnost nedá jednoznačně zavrhnout, a to přinejmenším z těchto důvodů:

  • o existenci vchodu „z druhé strany“ se ve své knize zmiňuje M. A. Fortusová i dvě poněkud strohé výpovědi vězňů KT Litoměřice
  • stále nebyla vysvětlena absence vchodu „E“
  • zatím neověřené informace o tzv. „Lví bráně“

Na závěr snad ještě drobná poznámka. Může se objevit námitka, že vchod „E“ byl při výstavbě továren Richard prostě shledán nepotřebným a následně došlo k jeho odstranění.

Ne, s tímto nesouhlasím a dovolím si malou poznámku „o německé důkladnosti“. Každá chodba je očíslována. Na mapách i uvnitř továrny. A najednou jakoby náhodou ze všech map vypadne tak důležité „písmenko“ označující vchod? Písmena jsou používána podle abecedy, jedno je odstraněno, dál se pokračuje v postoupné řadě, nikdo tuto chybu neopraví a vše je prezentováno v původní podobě? Není to tak trochu zvláštní?

Neexistujícímu vchodu E je také věnována tato stránka


Naposledy upraveno 3. 4. 2013


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.