Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 3. 2. 2024

Vyhledávání

Historie továrny Richard

Rok 1945 – konec války – osvobození Litoměřic



Následující řádky zachycují prakticky hodinu za hodinou vše, co se událo v okolí Litoměřic a podzemní továrny Richard od 7. května 1945 až do konce téhož roku.
(Doposud se mi nepodařilo přesně zmapovat, jak situace probíhala od ledna do prvních dnů měsíce května 1945)


Práce v podzemí Richardu pokračovala až do květnových dnů 1945. Na přelomu dubna a května 1945 Richard sice opustila většina civilních inženýrů, avšak vězňové nastoupili na směny ještě v prvním týdnu května 1945.


5. 5. 1945 (občas je také udáváno datum 2. 5. či 3. 5. 1945…?)
V koncentračním táboře Litoměřice se odpoledne koná každodenní, společný velký apel.
Před vězně předstoupil lagerführer Panicke.
Neozvalo se obvyklé „Achtung! Mützen ab!“ (Pozor! Čepice dolů!), ale velitel tábora oslovil vězně v přibližně takovémto projevu: „Meine Herren… válka skončila, Hitler je mrtev… tábor bude rozpuštěn a vy budete propuštěni.“

Jeden z posledních koncentračních táborů druhé světové války tak přestal existovat… Nebyl vlastně osvobozen, ale zrušen…

V prostoru Richardu zůstaly pouze zbytky strážního oddílu a v přilehlém koncentračním táboře nepohybliví a tyfovou epidemií nakažení vězni.
První snahou vyhladovělých vězňů bylo opatřit si jídlo. Vrhli se proto ke kuchyni. Pak následovalo vyřízení účtů s kápy. Ozbrojený zbytek strážní jednotky však zjednal v táboře znovu pořádek.


7. 5. 1945 Někdy začátkem května je také vedením továrny rozhodnuto o likvidaci celého podzemí.
Speciální komando SS dokončilo v noci na 7. května v největší tajnosti instalaci roznětového zařízení a v podzemí je rozmístěno velké množství náloží. Avšak naštěstí k odstřelu nikdy nedošlo.

Proč? Postupem času se objevují další útržky informací, a tak mohla vzniknout i samostatná stránka na toto téma nazvaná – Kdo zachránil Richard před zničením odstřelem, a kdo byl Pavel Spojda?


8. 5. 1945
Obyvatelstvo začíná v Litoměřicích vyvěšovat bílé prapory. Tyto jsou kolem 20:30 hod. odstřelovány jednotkami SS. V tuto dobu je posádkovým důstojníkem mjr. Schneider s por. Matamchem. Po delším telefonickém hovoru mjr. Schneidera s velitelem SS odjíždí ve večerních hodinách za velitelem SS 2 parlamentáři.


9. 5. 1945
V 00:30 hod. je domluveno, že jednotky SS odpochodují do 24:00 hod. bez boje. K tomu opravdu došlo a poslední jednotky SS město i prostory Richardu opouští. Od ranních hodin je slyšet z prostoru Děčín-Ústí dunění postupujících jednotek RA. K večeru se fronta blíží k Lovosicím a pokračuje ve směru Terezín.
Ve 22:30 hod. ustupuje německý zadní voj směrem na Prahu. Do kolony se připlétají i němečtí uprchlíci s povozy.
Ve 23:30 hod. jednotky RA pouze projíždí Litoměřice a pokračují ve směru na Prahu.


Naložené povozy německých obyvatel utíkajících před Rudou armádou.
Naložené povozy německých obyvatel utíkajících před Rudou armádou.
(Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.)


10. 5. 1945
Kolem 03:00 hod. přijíždí ve směru od Kamýku sovětské jednotky.
Velitelem sovětské jednotky byl plk. Komarov z 33. gardového střeleckého pluku, který určil prvního vojenského velitele města a vojenské posádky Litoměřice – gardového majora Ševljudčenka.


Gardový major Ševljudčenko. Foto: Archiv bezpečnostních složek
Podobizna gardového majora Ševljudčenka.
(Foto: Archiv bezpečnostních složek.)


Bombardování Litoměřic (pravděpodobně 9. 5. 1945). Fotografie zachycuje pohled na střechy Litoměřic z mostu přes řeku Labe. Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.
Bombardování Litoměřic (pravděpodobně 9. 5. 1945).
V dopoledních hodinách bombardují ruská letadla část Litoměřic.
Unikátní fotografie zachycuje pohled na střechy Litoměřic z mostu přes řeku Labe.
(Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.)


11. 5. 1945
V 16:30 hod. byl vojenskou hlídkou zadržen Hans Albert Cohen. V době ke konci války vystupoval jako šéf německé policie v Litoměřicích a byl předán do věznice krajského soudu. Jmenovaný měl současně za úkol vyhodit koncentrační tábor do vzduchu. Po krátkém výslechu bylo rozhodnuto převézt ho četnictvem do vazby. Za cca 1 hodinu hlásí por. Chramosta, který jej měl eskortovat, že Cohen u četnictva není a asi uprchl. Tím vznikl poplach, že je nebezpečí vniknutí do Richardu a tam zapálení třaskavin. Pak se vše vysvětlilo. Protože četnictvo nemá věznice, byl Cohen vojenskou hlídkou eskortován přímo k soudu.
(pozn. – Hans Albert Cohen, nar. 10. 8. 1917, byl dne 11. 5. 1945 zatčen a vyslýchán. V lednu 1946 uprchl z vězení. Listiny z výslechů se však ztratily a do dnešního dne, i přes intenzivní pátrání StB v 60. letech, nebyly nalezeny.)


Část výpovědí mjr. Josefa Škobise, která se týká Hanse Cohena. Výpověď je pod kat. číslem A11 958 přechovávána v archivu Památníku Terezín.
Část výpovědí mjr. Josefa Škobise týkající se Hanse Cohena.
(výpověď je pod kat. číslem A11 958 přechovávána v archivu Památníku Terezín)


Tank Rudé armády přijíždějící od Lovosic. Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.Shromažďování vzdávajících se Němců u bývalé restaurace na dnešním kruhovém objezdu Terezín-Litoměřice-Lovosice-Bohušovice. Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.
Osvobození Litoměřicka.
Fotografie pořízena v místě dnešního kruhového objezdu (Terezín-Litoměřice-Lovosice-Bohušovice).
Tanky přijíždí od Lovosic.
Okolo autodílny pana Valtra. Budova hostince, u které jsou zajatí Němci, byla po válce zbourána. *(1)
(Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.)


Slavnostní pochod na náměstí v Litoměřicích. Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice
Slavnostní pochod na náměstí v Litoměřicích.
(Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.)


České posádce velel mjr. Josef Škobis. Továrna Richard je v té době střežena českou stráží.
Sovětské jednotky o závod Richard až do 15. května nejeví zájem. Ke změně situace dochází 16. 5. 1945 v 07:00 hod., kdy Ševljudčenko žádá, aby jeden čsl.důstojník zavedl na závod Richard sovětskou stráž, která vystřídá českou stráž. Byl určen št. kpt. Král.
Je velmi pravděpodobné, že teprve nyní sovětské velitelství dostává nové pokyny o Richardu a jeho zajištění. Richard se stává válečnou kořistí sovětské armády.


17. 5. 1945
Na Richardu byl ke spolupráci vzat Pavel Spojda, poslední bydliště Varšava. Ten udává v Richardu 40 tun raket V1 (výbušné náplně do V1)??? a 30 tun ekrazitu a dynamitu. Mimo Spojdy jsou v Litoměřicích vrchní inženýr Volk (obering. Volk) a Ing Blumel – oba „šli Spojdovi na ruku“. Spojda uvádí, že v podzemí Richardu je uloženo 200 tun třaskavin.
V 17:00 hod. je zástupci vojenského velitelství zaslán fonogram s hlášením o výskytu továrny obsahující velké množství výbušnin a je žádáno o vyslání odborníků na odstranění výbušnin. Mjr. Škobis zjišťuje, že Spojda byl v závodě Richard zaměstnán.
Inženýři závodu – Volk a Blumel znají pouze a jen svůj vlastní úsek.


18. 5. 1945
V 10:00 hod. převzala závod čs. vojenská komise a je provedena prohlídka závodu Richard komisí ve složení:

  • plk. pěchoty Josef Tomeček (nar. 1890)
  • mjr. Josef Škobis (nar. 1895), který po dokončení prohlídky přebírá klíče od skladiště trhavin
  • mjr. František Slípka (nar. 1895) a
  • kpt. Ing. Růžička.

Prohlídce je přítomen i Ing Spojda. (ano, je to opravdu jeden z inženýrů továrny Richard, a v této chvíli má za úkol, výměnou za beztrestnost, ukázat nálože umístěné v podzemí. Tak mě napadá kacířská myšlenka… Kdopak to ještě asi doprovázel Hanse Cohena při kladení náloží?…)


19. 5. 1945
Ing. Robert Volk se nabízí k podání všech informací o Richardu.


22. 5. 1945
V podzemí Labskozámeckého pivovaru je zjištěna továrna (pod krycím jménem Albis) na výrobu leteckých vrtulí s úplným strojním zařízením a 300 hotovými třídílnými vrtulemi. Celkem měla 300 zaměstnanců; 6 německých zaměstnanců z Berlína propuštěno. (pozn. Odkaz na stránky o továrně Albis)


24. 5. 1945
V 08:45 h je hlášeno, že št. kpt. Růžička a pplk. Geppert a jeho pracovní skupina, poté, co si 23. 5. 1945 vyzvedli plány zaminováni mostu v Roudnici n. L., dokončili odminování mostu v Litoměřicích. Ruský velitel města povolil též odvoz ekrazitu volně uloženého před vchodem do Richardu I."


25. 5. 1945
Přebírá mjr. Škobis od mjr. Ševljudčenka mezi jiným i 7 různých plánů dolu a továrny Richard (které obdržel od Pavla Spojdy), Ševljudčenko odjíždí z Litoměřic a město obsazuje gardový oderský pluk gen. Radimceva.

Téhož dne je pod vedením št. kpt. Ing. Josef Růžičky provedeno odstranění rozbušek a náloží a jejich odvoz. Celkem odváží svůj nebezpečný náklad asi 6 pětitunových nákladních automobilů!
V podzemí zůstalo výbušninou naplněno již pouze hlavní (oficiální) skladiště trhavin.

Než došlo k odvozu i tohoto skladiště, vybuchla 28. července 1945 prachárna u silnice Terezín – Hrdly, dne 31. července 1945 prachárna v Ústí nad Labem a později ještě prachárna v lese u Travčic. Jako příčina výbuchu byl uveden svoz trofejního materiálu a jeho velké soustředění na jedno místo. (I když… aby jen tak z ničeho nic vybuchly 3 prachárny, mi připadá jako moc velká náhoda.)


26. 5. 1945
V Litoměřicích je mezi gardovým mjr. Ševljudčenkem F. N. a velitelem českých vojsk mjr. Josefem Škobisem podepsán akt obsahující mj. následující ujednání:

  • bude provedeno předání podzemního závodu Richard se vším vybavením i výrobky a současně s tím bude předáno 7 plánů různých míst podzemního závodu Richard.

Mezi 18–19 hodinou byla provedena změna stráží.
Od 19:00 hod. přešla ochrana závodu na české vojsko.


27. 5. 1945
V 10:30 hod. opět Rusové opouští Litoměřice. Část trofejního strojního materiálu zůstala střežena malým oddílem 4 vojínů a 4 důstojníků RA, který byl v Labskozámeckém pivovaře. Podzemí továrna Richard je plně k dispozici české straně.


28. 5. 1945
Stráž na Richardu hlásí, že v noci vběhl do podzemí pes. Štábní kapitán Růžička jej v podzemí nenalezl.
Do Litoměřic přijíždí další skupina sovětských důstojníků z Drážďan.
(Ubytováni jsou v budově bývalého SS Führungsstabu B5 a v dalších barácích v okolí továrny Richard. Dva dny prohlížejí všechny tři sekce továrny (Richard I, Richard II a Richard III). Strojní zařízení přejímá gardový major Lukašov, který byl určen velitelem demontážní skupiny RA.)
V 09:00 hod. je zavezen mjr. Slípka k prohlídce Richardu s důstojníkem RA.
V 14:30 hod. hlásí pohotovostní prapor stráže z Richardu existenci větracích zařízení a dalších východů z podzemí.
V 16:00 hod. je projednán odvoz zbraní a munice z Richardu a Dělostřeleckých kasáren. Policie dodá povozy z Miřejovic a Kamýku. Odvoz munice ze závodu Richard je proveden následující den v 07:00 hod.


Gardový major Lukašov. Foto: Archiv bezpečnostních složek.
Podobizna gardového majora Lukašova.
(Foto: Archiv bezpečnostních složek.)


Začátkem června vypukla v Litoměřicích epidemie tyfu (rozšířila se z koncentračního tábora Litoměřice), a to v takové míře, že je 21. 6. 1945 vyhlášena izolace města.

10. 7. 1945
Továrnu prohlíží zástupci štábu pro soustředění vojenského trofejního materiálu. Je proveden předběžný odhad a soupis materiálu uvnitř a v okolí továrny. Odhadovaná cena je vyčíslena na 100.000.000 teh­dejších korun!


19. 8.1945
Do Litoměřic přijíždí další ruští důstojníci – pplk. Jegorov a por. Michalskij (jako vedoucí inženýr za ruskou stranu) a prohlížejí podzemní prostory. Současně přijíždí i několik členů sovětské zpravodajské služby NKVD.

Instalované strojní vybavení v podzemí továrny Richard je stále čištěno a udržováno. Tato situace však netrvá dlouho, protože nejsou peníze na úhradu mezd pro civilní zaměstnance. Než Rusové zahájí demontážní práce na strojírenském vybavení, je vše vyfotografováno a nafilmováno.

Současně s fotografováním je podrobně zakresleno rozestavění strojů a výrobních linek.

Jako trofejní materiál si Rusové odvážejí nalezené nářadí, vybavení kanceláří, kantýny, šaten, dílen a podobně.

(Fotodokumentaci zařízení pořizoval pan Jaroslav Krejčí, který byl zaměstnán jako fotograf. Veškeré fotografie strojního zařízení, jednotlivých hal, oddělení apod. musel předávat RA. Protože šlo o velké komplexy různého strojového zařízení, fotografoval jednotlivé součástky postupně tak, jak se demontovaly, aby je bylo možno opět sestavit dohromady. Pracoval pod dozorem RA a současně podepisoval prohlášení, že si žádné foto nenechal. (!)

Dalšími fotografy míst Litoměřic a okolí továrny byl Jaroslav Fiala a Karel Šanda, který jako jeden z prvních pořídil první autentické snímky po osvobození Litoměřic.)


Fotograf Karel Šanda.
Fotograf Karel Šanda.
(Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.)


Litoměřické náměstí – pietní pohřeb padlých vojáků.Litoměřické náměstí – pietní pohřeb padlých vojáků.
Litoměřické náměstí.
Pietní pohřeb padlých vojáků.


Na hřbitově v Litoměřicích je hrob na památku všech padlých při osvobozování města.Na hřbitově v Litoměřicích je hrob na památku všech padlých při osvobozování města.
Náhrobek na památku všech padlých při osvobozování města.
Na hřbitově v Litoměřicích je hrob na památku všech padlých při osvobozování města.



_____________­________________________­___

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

  • Archiv Památníku Terezín:
  • Vojenský ústřední archiv
  • Archiv bezpečnostních složek
  • Národní archiv http://www.nacr.cz/

*1 – Doplňující informace k fotografii – Vrbková Libuše a Radomír Sumič


Poděkování.

Chtěl bych poděkovat panu Mgr.Tomáši Kosovi, za jeho VELKOU zásluhu na vzniku této stránky. A to jednak získáním informací z archívních dokumentů a následně jejich pečlivým seřazením do časové osy událostí den za dnem, a mnohdy i hodinu za hodinou…


_____________­________________________­___

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

  • Vojenský ústřední archiv
  • Archiv bezpečnostních složek
  • Bundesarchiv
  • Národní archiv http://www.nacr.cz/


Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.



o(06/21)


Naposledy upraveno 5. 6. 2021


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.