Temná minulost druhé světové války

Vyhledávání

Historie továrny Richard

Výstavba továrny



Celý projekt výstavby komplex Richard řídil „SS Führungsstab B/5 s krycí adresou Lovosice 2, poštovní schránka 212, který později dohlížel i na výrobní program a byl podřízen OT-Einsatzgruppe (úřad Speerova ministerstva pro zbrojní výrobu) v Praze.

Vedoucím tohoto štábu SS byl Obertstumführer Werner Meyer, a to přibližně do ledna 1945. Poté převzal jeho funkci Sturmbanführer Alfons Kraft.

Dalšími čelními představiteli štábu SS byli:

  • Stavební rada Pawlovski, který měl hodnost majora Luftwafe a zodpovídal se SS za stavební záležitosti celého podniku.
  • Stavební rada ing. Hampe, strojní odborník, major Luftwafe.
  • Stavební inspektor Kubowitz.

Rozdělení a návaznost společností a lidí stavebního projektu Richard.
Rozdělení a návaznost společností a lidí stavebního projektu Richard.


Alfons KRAFT, SS – Sturmbanführer, Od ledna 1945 velitel Führungstabu B/5. Zodpovídal za výstavbu a výrobu v „RICHARD-Werke“. Podléhal přímo SS-Bauführungu Berlín. Zavedl tzv. „Raubsystem“ a obohacoval se na úkor vězňů..
Alfons KRAFT, SS – Sturmbanführer, člen SS – Führungsstab.
Od ledna 1945 velitel Führungsstabu B/5.
Zodpovídal za výstavbu a výrobu v „RICHARD-Werke“.
Podléhal přímo SS-Bauführungu Berlín.
Zavedl tzv. „Raubsystem“ a obohacoval se na úkor vězňů.


Stavební práce byly zadány berlínské firmě Mineralöl Baugesellschaft tzv. Bauleitung Richard (adresa Lovosice 2, poštovní schránka 216), v jehož čele stál Ing. Volk. Mezi pracovníky Bauleitungu patřili Ing. Knie, Milewski, Lorenz, Senftleben a další.

Jednou z prvních firem podílejících se na výstavbě byla Sudetenländische Bergbau A. G., která prováděla hornické práce, jako např. hloubení a rozšiřování chodeb.

Z dalších stavebních firem jmenujme např. Krause & Walther, Polenski a Zöllner, Blatrusch Gebrüder Umlauft, které byly objednané především na výztuže chodeb aj.
Budování Richardu se zúčastnilo i několik litoměřických firem, které vytvořily k tomuto účelu stavební společnost „Baugemeinschaft Leitmeritz“. Celkově se na výstavbě a programu výroby se podílelo přes různých 200 firem.



Část hlavičkového papíru firmy Mineralöl Baugesellschaft.


Fotokopie originálního dokumentu.) 21. 4. 1944 informuje teplický báňský úřad firmu Krause & Walther, že nařídil dohled nad pracemi v podzemí báňským úřadem. Předávání má být 20. 4. 1944. Doporučuje zajistit odpovídající počet pracovníků do dolu a dohled nad nimi. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný).
21. 4. 1944 informuje teplický báňský úřad firmu Krause & Walther, že nařídil dohled nad pracemi v podzemí báňským úřadem. Předávání má být 20. 4. 1944. Doporučuje zajistit odpovídající počet pracovníků do dolu a dohled nad nimi.
Fotokopie originálního dokumentu.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)

Pro tak rozsáhlý projekt bylo samozřejmě potřeba značného počtu pracovních sil…

Na projektu Richard pracovalo přibližně 1200 civilních zaměstnanců stavebních firem, včetně ostarbeiterů (východních dělníků zavlečených na nucené práce).

Největší část levných pracovních sil, v počtu až 4000 denně, tvořili vězňové koncentračního tábora Terezín, a později nově vybudovaného koncentračního tábora Litoměřice.


Největší část levných pracovních sil, tvořili vězňové koncentračního tábora Terezín a později Litoměřice.
Největší část levných pracovních sil, tvořili vězňové koncentračního tábora Terezín a později Litoměřice.


 (Fotokopie originálního dokumentu.) Memorandum z návštěvy z 13. 11. 1944 – mluvil s Biemannem o následujících otázkách: Psal říšskému ministrovi pro obranu a válečnou výrobu žádost o použití vězňů koncentračního tábora. Dále o bezproblémové komunikaci s SS. Ve specifikaci kvóty žen poznamenává, že nejde o 5000, ale o 500 žen. Zaměstnávání cizinců v pracovní části (F-dráty.) v Richardu II bude pouze pro vězně, SS nebudou námitky. Na hranici oddělení musí být položeny F-Dráty. Použití cizinců snad odstraní problémy při získání dostatečného množství. Složení zaměstnanců od mužských po ženské vězně je dovoleno. Informoval jsem Biemena, zda je souhlas s vězni z Gross-Rosen. Je samozřejmé, že stráže, např. v Richardu II, jsou k dispozici, když jsou v nouzi. Je třeba brát v úvahu stráže pro 350 vězenkyň v Richardu II. Biemann má v úmyslu navštívit i Richard I. Problémem je žena, jenž překročí věk 45 let, který bezprostředně předchází rozhodnutí. Biemann se nemohl určitě vyjádřit a je třeba očekávat povolení. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.) (Fotokopie originálního dokumentu.) Memorandum z návštěvy z 13. 11. 1944 – mluvil s Biemannem o následujících otázkách: Psal říšskému ministrovi pro obranu a válečnou výrobu žádost o použití vězňů koncentračního tábora. Dále o bezproblémové komunikaci s SS. Ve specifikaci kvóty žen poznamenává, že nejde o 5000, ale o 500 žen. Zaměstnávání cizinců v pracovní části (F-dráty.) v Richardu II bude pouze pro vězně, SS nebudou námitky. Na hranici oddělení musí být položeny F-Dráty. Použití cizinců snad odstraní problémy při získání dostatečného množství. Složení zaměstnanců od mužských po ženské vězně je dovoleno. Informoval jsem Biemena, zda je souhlas s vězni z Gross-Rosen. Je samozřejmé, že stráže, např. v Richardu II, jsou k dispozici, když jsou v nouzi. Je třeba brát v úvahu stráže pro 350 vězenkyň v Richardu II. Biemann má v úmyslu navštívit i Richard I. Problémem je žena, jenž překročí věk 45 let, který bezprostředně předchází rozhodnutí. Biemann se nemohl určitě vyjádřit a je třeba očekávat povolení. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)
Memorandum z návštěvy z 13. 11. 1944 – mluvil s Biemannem o následujících otázkách: Psal říšskému ministrovi pro obranu a válečnou výrobu žádost o použití vězňů koncentračního tábora. Dále o bezproblémové komunikaci s SS. Ve specifikaci kvóty žen poznamenává, že nejde o 5000, ale o 500 žen. Zaměstnávání cizinců v pracovní části (F-dráty.) v Richardu II bude pouze pro vězně, SS nebudou námitky. Na hranici oddělení musí být položeny F-Dráty. Použití cizinců snad odstraní problémy při získání dostatečného množství. Složení zaměstnanců od mužských po ženské vězně je dovoleno. Informoval jsem Biemena, zda je souhlas s vězni z Gross-Rosen. Je samozřejmé, že stráže, např. v Richardu II, jsou k dispozici, když jsou v nouzi. Je třeba brát v úvahu stráže pro 350 vězenkyň v Richardu II. Biemann má v úmyslu navštívit i Richard I. Problémem je žena, jenž překročí věk 45 let, který bezprostředně předchází rozhodnutí. Biemann se nemohl určitě vyjádřit a je třeba očekávat povolení.
Fotokopie originálního dokumentu.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)


Na povrchu i v podzemí vyrostlo obrovské staveniště…

Z hlášení zaslaného SS Fürhungstabem B5 v březnu roku 1945 na OT-Einsatzgruppe (úřad Speerova ministerstva pro zbrojní výrobu) v Praze vyplývá, jak velký byl například rozsah stavebních prací na Richardu I.

Zde můžeme mimo jiné citovat, že:

  • plné výrobní kapacity měl Richard I. dosáhnout 1. 7. 1945.
  • Celkové investice měly být 17 milionů říšských marek, z toho již 12.8 miliónu bylo proinvestováno.
  • Ze stavebních prací bylo dokončeno 78 %
  • Předpokládalo se, že bude třeba 1 200 tisíc hodin, aby byla stavba dokončena (v březnu 1945 z nich bylo vyčerpáno 820 tisíc hodin.)
  • Celková pracovní doba pro montáž strojů u Richardu I., byla 510 tisíc hodin a do plného stavu měla být 750 tisíc hodin.
  • V dubnu 1945 již bylo uspořádáno 90 % strojů.

Program stavby, dopis z 20. června 1944 – oba uvedené projekty (VII/IVb A 1 (M) a VII/IVb B 19 (M) mají krycí jméno Richard resp. Richard II. a budou prováděny se souhlasem úřadu SS-Führungstabu B5. Dále je odkaz na jakési dopisy týkající se stavebního řízení a je žádána odpověď. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný).
Program stavby, dopis z 20. června 1944 – oba uvedené projekty (VII/IVb A 1 (M) a VII/IVb B 19 (M) mají krycí jméno Richard resp. Richard II. a budou prováděny se souhlasem úřadu SS-Führungstabu B5. Dále je odkaz na jakési dopisy týkající se stavebního řízení a je žádána odpověď.
Fotokopie originálního dokumentu.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)


List stavebního deníku ze dne 1. 7. 1945 Mimo jiné se zde můžeme dočíst, jaké jsou počty techniky na stavbě.Rubová část listu stavebního deníku ze dne 1. 7.1945.
List stavebního deníku ze dne 1. 7. 1945.
Ze zachovalého listu stavebního deníku, můžeme zjistit, že na stavbě byly mimo jiné použity:
3 bagry
2 buldozery
22 nákladních automobilů včetně traktorů
6 dopravních pásů
2 silniční válce
4 kompresory
22 míchaček na beton
1 pumpa na beton
36 lokomotiv o rozchodu 600 mm
344 vozů o rozchodu 600 mm
bylo položeno 20,5 km kolejnic


Na úpatí a v okolí vrchu Bídnice bylo vystavěno velké množství účelových staveb, namátkou uvádím například – kanceláře firem, opravárenské dílny, skladiště nářadí a materiálu, sklad hotových výrobků, železniční překladiště a k němu vedoucí úzkokolejná dráha o rozchodu 600 mm.
V okolí vchodů do podzemí, na přilehlých stráních a podél příjezdové silnice a železniční vlečky stály všude zděné nebo dřevěné baráky.


Pohled na rozestavěnou budovu překladiště pro výrobky z továrny Richard. Foto z archivu fotografa Karla Šandy  – zveřejněno se souhlasem dědice.
Pohled na rozestavěnou budovu překladiště pro výrobky z továrny Richard.


Na levé straně fotografie je pohled na dvoukolejnou lanovou vlečku ve svahu směrem k továrně Richard I. Po pravé straně úzkokolejná vlečka, která kopírovala areál koncentračního tábora Litoměřice.
Lanová a úzkokolejná vlečka pro potřeby továrny Richard I.


Staveniště v okolí továrny Richard. Foto – Sommer 1945.
Pohled na výsypku nedaleko od vstupu do podzemí Richard I.Pohled na násep lanového výtahu a budovy technického zázemí továrny. Foto – Sommer 1945.Část venkovního technického zázemí pro továrnu Richard I. Foto – Sommer 1945.Staveniště v okolí továrny Richard. Foto – Sommer 1945.
Staveniště v okolí továrny Richard.


Portálový jeřáb nedaleko od odbočky k Richardu I… Foto – Sommer 1945.Část kolejiště u portálového jeřábu a technické budovy továrny Richad I.
Portálový jeřáb nedaleko od odbočky k Richardu I .


Fotografie zbytků bývalé kotelny pro továrnu Richard. Fotografie přibližně z roku 1965
Fotografie zbytků bývalé kotelny pro továrnu Richard.


Tehdy a dnes…

(V okolí bývalé továrny Richard se pohybuji již od dětských let. Za tu dobu jsem celé okolí prolezl prakticky metr po metru. Krajina se od konce války zas tak moc nezměnila – to je důvodem proč pro mne nebyl problém najít a určit některá místa, která jsou zachycena na starých fotografiích, ba co více – část bylo možné nově nafotit v současném stavu.
Na druhou stranu připouštím, že existují minimálně tři fotografie, u kterých si nejsem jist…
V každém případě se v následujících fotografiích můžete podívat na místa, která se mi podařilo znovu nafotografovat pro porovnání.)


Pohled na výsypku nedaleko od vstupu do podzemí Richard I. Foto – Sommer 1945.… pro porovnání – totéž místo v roce 2014.
Tehdy a dnes…
Pohled na výsypku nedaleko od vstupu do podzemí Richard I.


Pohled na násep lanového výtahu a budovy technického zázemí továrny. Foto – Sommer 1945.… pro porovnání – totéž místo v roce 2014.
Tehdy a dnes…
Pohled na násep lanového výtahu a budovy technického zázemí továrny.


Část venkovního technického zázemí pro továrnu Richard I. Foto – Sommer 1945.… pro porovnání – přibližně totéž místo v roce 2014.
Tehdy a dnes…
Část venkovního technického zázemí pro továrnu Richard I.
Současná fotografie nezachycuje přesně tentýž pohled – v době pořizování fotografie mi ve výhledu bránilo husté křoví…


Portálový jeřáb nedaleko od odbočky k Richardu I… Foto – Sommer 1945.… pro porovnání – totéž místo v roce 2014.
Portálový jeřáb nedaleko od odbočky k Richardu I, a pro porovnání totéž místo přibližně po šedesáti letech … .


V Litoměřicích byla vybudována čerpací stanice, odtud byla z řeky Labe čerpána užitková voda, kterou přivádělo vodovodní potrubí o délce asi 1,5 km až do filtrační stanice (část systému byla až do 80 let využívána pro závlahy).
Upravená voda byla následně shromažďována ve čtyřech železobetonových nádržích na užitkovou vodu. odkud byla voda přiváděna do podzemí jednou z původních zděných větracích šachet.

Původně tři samostatná důlní díla byla postupně navzájem propojena (v plánované výrobě se však jednalo o odlišné druhy výroby i odlišné firmy).

Využití podzemí pro plánovanou výrobu předpokládalo rozsáhlé stavební úpravy, protože vyhloubené stávající prostory po těžbě vápence byly nízké a nejvýše 3 metry široké – což bylo nevyhovující pro zamýšlené využití důlních prostor. Tato skutečnost mimo jiné znamenala nutnost rozšířit, zvýšit a zpevnit chodby.

Nově vybudované a rozšířené sály v podzemí byly 15–20 metrů široké, 6 metrů vysoké, a některé až 100 metrů dlouhé.
Stěny i stropy štol byly zpevněny pomocí železobetonových podpěrných kleneb a doplněné o dřevěnou výdřevu. Boky stěn byly odizolovány a vyzděny cihlami, nebo dřevem zakrytými betonovými sokly.

Všechny takto upravené prostory se následně stříkaly cementovým mlékem s příměsí vodního skla, čímž se předešlo větrání vápence, bílá barva napomáhala lepšímu osvětlení a současně bylo možné rozpoznat opady vápence. Na vybraných místech bylo k ošetření stěn použito i speciální pryskyřice.

Každá štola, hala či místnost byla označena číslem podle mapy. Čísla jednotlivých chodeb a místností i názvy maloval malíř Rudolf Tůma, který se společně s německými inženýry Senftlebenem a Dünnlederem pohyboval v podzemí a při počátečních pracích jmenovaným držel vyměřovací tyčky

Podlaha byla betonová a ve vybraných částech se zapuštěným kolejištěm o rozchodu 600 mm, včetně výhybek a kolejového křížení.


Pohled do jedné z vystrojených chodeb v podzemí továrny Richard. Fotografie přibližně z roku 1965.
Pohled do jedné z vystrojených chodeb v podzemí továrny Richard.


Samozřejmostí bylo i elektrické osvětlení, vytápění vodovod a kanalizaci. Na vybraná pracoviště byl instalován rozvod stlačeného vzduchu, technického benzínu a propan butanu.

Pro přívod zemního plynu pro potřeby továrny byl vybudován dálkový plynovod až z Mostu. (Což mimochodem tvoří vzdušnou čarou k Richardu vzdálenost přibližně 34 kilometrů. Vzhledem k tomu, že byl plyn k továrně veden z Mostu do Ústí nad Labem a následně do Litoměřic, je odhadovaná vzdálenost plynovodu dokonce 50 kilometrů. Přibližné údaje o trase plynu jsem získal od dělníka nuceně nasazeného na pokládce plynovodu.)


Jeden z plánů trasy a jednotlivých křížení plynovodu k továrně Richard, které vyhotovili architekti Brhan, Fortier a Zach v měsících červenec-srpen 1944. Fotokopie originálního dokumentu.
Jeden z plánů trasy a jednotlivých křížení plynovodu k továrně Richard, které vyhotovili architekti Brhan, Fortier a Zach v měsících červenec-srpen 1944.
Fotokopie originálního dokumentu.


V podzemních halách a spojovacích chodbách bylo vystavěno množství cihlových příček, jejichž vnitřní prostory byly po dokončení stavebních úprav využity pro kanceláře, sklady, laboratoře, šatny, toalety, kobky oddělující transformátory a mnoho dalších zařízení nebo pomocných provozů pro zabezpečení chodu továrny.

Bylo vyraženo i několik nových větracích šachet, od nichž byl do výrobních prostor a transportních štol vybudován rozvod filtrovaného vzduchu.

Nedaleko od východu z podzemí byla umístěna dálnopisná a telefonní ústředna, spojující Richard přímo s Prahou a zřejmě i s Berlínem.


Částečný výřez mapy plánovaného rozmístění technologie v podzemí Richard I.Částečný výřez mapy plánovaného rozmístění technologie v podzemí Richard II. Částečné výřezy map plánovaného rozmístění technologie v podzemí Richard I a II.
Autor map – Mgr. Tomáš Kos.


Kanceláře a technické místnosti v podzemí továrny Richard I.
Pohled do bývalé kantýny v podzemí Richard I.
Kanceláře a technické místnosti v podzemí továrny Richard I.Kanceláře a technické místnosti v podzemí továrny Richard I.
Kanceláře a technické místnosti v podzemí továrny Richard I.Kanceláře a technické místnosti v podzemí továrny Richard I.
Foto zděných příček z roku 1965.


Vlastní výrobu prokazatelně zahájila (pouze) továrna Richard I., a to již počátkem listopadu roku 1944. V lednu roku 1945, se již pracovalo asi v patnácti výrobních halách.

Stavba celého systému továren (Richard I – III) probíhala až do května 1945, nikdy však nebyla celkově stavebně dokončena a ani kompletně vybavena strojním zařízením.
Pro další představu – podle dochovaného hlášení, byl systém výroby stavebně a technologicky dokončen do této podoby (převedeno na procenta):

  • správný profil štol (výška / šířka) dokončeno z 88 %
  • silnice-cesty 68 %
  • kolejnice 80 %
  • pěší cesty 45 %
  • ventilace 45 %
  • elektrické napájení 82 %
  • topení 25 %
  • dodávky zemního plynu 90 %
  • ubytování dokončeno z 95 %.

Memorandum z 20. 11. 1944 Köhlera – na základě porady s SS Führungstabem B5 z 7. 6. 1944 nebude možné dřívější termín zahájení výroby dodržet. Po provedeném přesném měření z 21. 7.1944 může být výroba v roce 1945 zahájena od 1. 1. u fáze výstavby I, od 15. 1. u fáze výstavby II a od 1. 2. 1945 u fáze výstavby III. Jelikož z důvodu událostí u SS nebyla stavba schopna poskytnout potřebné pracovní síly a zdroje pro práci, jsou výsledky situace takové, že první část může být připravena před počátkem března a třetí stavba může být připravena k 1. 4. 1945. Poukázal jsem na to a v memorandu zdůraznil, že byla na toto téma diskuse v listopadu a ohledně tématu probíhalo čištění od odpadu. V memorandu je pak dále poukazováno, že za průtahy – kdy byla zmeškána lhůta 3 měsíců, nemůže. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný).Memorandum z 20. 11. 1944 Köhlera – na základě porady s SS Führungstabem B5 z 7. 6. 1944 nebude možné dřívější termín zahájení výroby dodržet. Po provedeném přesném měření z 21. 7.1944 může být výroba v roce 1945 zahájena od 1. 1. u fáze výstavby I, od 15. 1. u fáze výstavby II a od 1. 2. 1945 u fáze výstavby III. Jelikož z důvodu událostí u SS nebyla stavba schopna poskytnout potřebné pracovní síly a zdroje pro práci, jsou výsledky situace takové, že první část může být připravena před počátkem března a třetí stavba může být připravena k 1. 4. 1945. Poukázal jsem na to a v memorandu zdůraznil, že byla na toto téma diskuse v listopadu a ohledně tématu probíhalo čištění od odpadu. V memorandu je pak dále poukazováno, že za průtahy – kdy byla zmeškána lhůta 3 měsíců, nemůže. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný).
Memorandum z 20. 11. 1944 Köhlera – na základě porady s SS Führungstabem B5 z 7. 6. 1944 nebude možné dřívější termín zahájení výroby dodržet. Po provedeném přesném měření z 21. 7.1944 může být výroba v roce 1945 zahájena od 1. 1. u fáze výstavby I, od 15. 1. u fáze výstavby II a od 1. 2. 1945 u fáze výstavby III. Jelikož z důvodu událostí u SS nebyla stavba schopna poskytnout potřebné pracovní síly a zdroje pro práci, jsou výsledky situace takové, že první část může být připravena před počátkem března a třetí stavba může být připravena k 1. 4. 1945. Poukázal jsem na to a v memorandu zdůraznil, že byla na toto téma diskuse v listopadu a ohledně tématu probíhalo čištění od odpadu. V memorandu je pak dále poukazováno, že za průtahy – kdy byla zmeškána lhůta 3 měsíců, nemůže. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný).
Memorandum z 20. 11. 1944 Köhlera – na základě porady s SS Führungstabem B5 z 7. 6. 1944 nebude možné dřívější termín zahájení výroby dodržet. Po provedeném přesném měření z 21. 7.1944 může být výroba v roce 1945 zahájena od 1. 1. u fáze výstavby I, od 15. 1. u fáze výstavby II a od 1. 2. 1945 u fáze výstavby III. Jelikož z důvodu událostí u SS nebyla stavba schopna poskytnout potřebné pracovní síly a zdroje pro práci, jsou výsledky situace takové, že první část může být připravena před počátkem března a třetí stavba může být připravena k 1. 4. 1945.
Poukázal jsem na to a v memorandu zdůraznil, že byla na toto téma diskuse v listopadu a ohledně tématu probíhalo čištění od odpadu. V memorandu je pak dále poukazováno, že za průtahy – kdy byla zmeškána lhůta 3 měsíců, nemůže.
Fotokopie originálního dokumentu.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)


_____________­________________________­___

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

  • Vojenský ústřední archiv
  • Archiv bezpečnostních složek
  • Bundesarchiv
  • Archiv Památníku Terezín:

    (mimo jiné použity části článků)
    památník Terezín. V dubnu 1967 – napsal Jiří Křivský a Marie Křížková.
    hlášení na OT – Einsatzgruppe o stavu výstavby ze dne 31. 3. 1945.
    vybrané černobílé fotografie – archiv Památníku Terezín.


Poděkování.

Chtěl bych poděkovat panu Mgr. Tomáši Kosovi, za jeho velkou zásluhu na vzniku této stránky, včetně překladů původních textů.



Naposledy upraveno 1. 1. 2015


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.