Temná minulost druhé světové války

Vyhledávání

Stavby na povrchu

Nádrže na užitkovou vodu

Těsně pod vrcholem svahu, který se strmě zdvihá za filtrační stanicí, se ve vzdálenosti asi 80 metrů obklopena křovinami, ukrývá stavba podpovrchových nádrží na užitkovou vodu.
Záměrně jsem užil názvu „podpovrchová stavba“, protože po dokončení výstavby nádrží byla nad ně navršena zemina. Toto řešení mělo několik výhod. Jedním z důvodů byla tepelná izolace (dostatečná vrstva zeminy zajistila, že v mrazech voda nezamrzala) a současně sloužila jako přirozené maskování – například před leteckým průzkumem.

Do podzemních prostor nádrží se dostaneme, projdeme-li značně zarostlým a tím pádem nenápadným otvorem pro dnes již neexistující dveře. Jako převážná většina důležitých staveb určených pro továrnu Richard, je vše vybudováno ze železobetonu.

Hned za dveřmi vstupujeme do úzké betonové chodby. Po deseti metrech se chodba v pravém úhlu lomí doleva a vcházíme do místnosti, kde byla soustava armatur – rozvodů vody (ventily, vodoznaky, plováky a možná i čerpadla).

Po původních armaturách již v současnosti nalezneme jen žalostné zbytky. Vlastně se zachovalo pouze to, co je v betonu a nedá se to uřezat, rozmlátit či jinak zničit. Všechno ostatní již nenávratně skončilo v kovošrotu.

Nádrže na užitkovou vodu se v poválečné době (asi do roku 1980) využívaly jako samospádné zásobárny vody na závlahy. Pro jejich plnění vodou bylo využíváno původní potrubí a část čerpací stanice u řeky Labe. Nebyla však již využívána filtrační stanice, jejíž vybavení bylo hned po válce demontováno a odvezeno.
Nevyužívání filtrační stanice způsobilo mimo jiné i to, že spodní částí nádrží a odtokové potrubí jsou doposud zaneseny vrstvou labského bahna.



Znázornění „cesty“ užitkové vody z filtrů do podzemí továrny.


Na povrchu

Na povrchu dnes můžeme spatřit pouze jednu částečně odkrytou betonovou stěnu. Krycí zemina byla před léty odstraněna (pravděpodobně v době, kdy bylo nádrží využíváno pro závlahy).
U odkryté stěny máme možnost spatřit částečně izolované potrubí, čnící vzhůru k oblakům. Přesný význam se mi nepodařilo zjistit, ale předpokládám, že se jednalo o odvzdušnění systému potrubí.

Ve spodní části budovy lze částečně spatřit původní přívodní a odtokové potrubí, které však mizí v zemi.
Na stropnici nádrží je několik ocelolitinových trubek prostupujících betonovým stropem a vyúsťujících uvnitř čtyř podzemních nádrží. Toto potrubí sloužilo k odvětrání podzemních nádrží a jeho vrchní část byla dříve zakryta plechovými kryty.


Čelní stěna nádrží odkrytá v poválečné době. Do vrchu čnící potrubí sloužilo pravděpodobně jako odvzdušňovací. Foto: Martin Bečka.
Čelní stěna nádrží odkrytá v poválečné době. Do vrchu čnící potrubí sloužilo pravděpodobně jako odvzdušňovací.
Čelní stěna nádrží odkrytá v poválečné době. Do vrchu čnící potrubí sloužilo pravděpodobně jako odvzdušňovací.


Vlevo přívod filtrované vody – vpravo odvzdušňovací potrubí. Foto – J. Látal.
Vlevo přívod filtrované vody – vpravo odvzdušňovací potrubí.


Spodní část odvzdušňovacího potrubí Foto: Martin Bečka.Spodní část odvzdušňovacího potrubí.
Pohled na částečně odkrytou spodní část odvzdušňovacího potrubí.


Odvětrání nádrží.Odvětrání nádrží.
Odvětrání nádrží.Odvětrání nádrží.
Odvětrání nádrží.Odvětrání nádrží.
Podzemí nádrže odvzdušňovalo a odvětrávalo několik ocelolitinových trubek zakrytých stříškou.
Části potrubí pro odvětrání lze doposud spatřit na vrchní straně nádrží.


U nádrží

Nádrže jsou ukryty pod vrstvou zeminy, což je důvodem proč je prakticky nemožné na povrchu odhadnout jejich velikost.
Původní příjezdová cesta ke vstupu do podzemí je z jedné strany chráněna zídkou vybudovanou z čedičových kamenů. Tato zídka zamezuje sesouvání navršené zeminy na příjezdovou cestu k nádržím. Dnes je vše značně zarostlé vegetací.

Vstup do nádrží je možný poměrně úzkou ze železobetonu vybudovanou chodbou.
Po pravé straně chodby je mělký žlábek určený k odvedení vody, kterou by nestačila zachytit jímka. Jímku lze spatřit v zadní části přístupové chodby.
Na stěnách můžeme vidět zbytky elektrické instalace, případně alespoň do betonu zapuštěné dřevěné hranolky pro přichycení kabelu a světel.


stěna u příjezdové cesty ke vstupu k nádržím.
Sesunutí krycí zeminy navršené nad nádržemi brání zeď vystavěná z čedičových kamenů.


Pohled na vstup k nádržím.
Pohled na vstup k nádržím.


Celá stavba je vybudována z poměrně masivního železobetonu.
Celá stavba je vybudována z poměrně masivního železobetonu.


Pohled do nitra chodby vedoucí k armaturám a nádržím. Foto: Hynek Gazsi
Pohled do nitra chodby vedoucí k armaturám a nádržím.
Pohled do nitra chodby vedoucí k armaturám a nádržím.


V přístupové chodbě je v rohu jímka na úkapovou vodu.
V přístupové chodbě je v rohu jímka na úkapovou vodu.


Pohled z místnosti technologie k odbočce do přístupové chodby.Pohled směrem k východu z podzemí nádrží.
Pohled směrem k východu z podzemí nádrží.


Pohled z přístupové chodby do krátké odbočky k místnosti pro technologii.Vstup do místnosti „technologie“. Foto: Hynek Gazsi
Vstup do místnosti „technologie“.


Technologie

Vlevo, na konci přístupové chodby vstupujeme do místnosti, kde ještě poměrně nedávno (2006) stávala soustava potrubí a regulačních prvků (ventily, vodoznaky).

Tudy byla do dvojitých podzemních nádrží přiváděna přefiltrovaná voda, odkud následně samospádem pokračovala k využití pro potřeby podzemní továrny Richard.

Dnes již po spleti potrubí najdeme pouze neurčité pozůstatky. Když se zvedla výkupní cena kovů, vše vzalo za své, a jen několik fotografií nám dokumentuje vzhled v poválečném období.
(Dlužno podotknout, že původní soustava potrubí byla v poválečné době pravděpodobně částečně upravena pro potřeby závlah tehdejšího státního statku. V každém případě byla převážná část armatur původních = válečných.)


Zbytek plovákového zařízení k hlídání hladiny vody v nádržích. Foto: Hynek Gazsi
Zbytek plovákového zařízení k hlídání hladiny vody v nádržích.
Kladky a spínač jsou pravděpodobně poválečné.
Tento obrázek však je již dávno minulostí…


Soustava armatur pro napouštění a vypouštění nádrží). Foto: Hynek GazsiSoustava armatur pro napouštění a vypouštění nádrží). Foto: Hynek Gazsi
Soustava armatur pro napouštění a vypouštění nádrží.Soustava armatur pro napouštění a vypouštění nádrží.
Soustava armatur pro napouštění a vypouštění nádrží.Soustava armatur pro napouštění a vypouštění nádrží.
Takto v roce 2005 vypadala soustava armatur pro napouštění a vypouštění nádrží.


Ještě dnes je část potrubí je značně zanesena bahnem.
Ještě dnes je část potrubí značně zanesena bahnem.
Příčinou je skutečnost, že nádrží bylo v poválečném období (asi do roku 1989) využíváno pro závlahy.
Protože byla čerpána znečištěná a kalná labská voda, usadilo se bahno na dně nádrží a částečně zaneslo i potrubí.


Pozůstatky armatur. Stav v roce 2005.Pozůstatky armatur. Stav v roce 2005.
Pozůstatky armatur.
Stav v roce 2005.


Po armaturách již zůstalo pouze několik žalostných zbytků doplněných o betonové podstavce.Po armaturách již zůstalo pouze několik žalostných zbytků doplněných o betonové podstavce.
Totéž místo – podzim 2006…Totéž místo – podzim 2006…
Totéž místo – podzim 2006 – zvedly se výkupní ceny kovů…


Pro lepší seznámení s podzemím byla vytvořena virtuální prohlídka prostoru pro technologii
(autor virtuální prohlídky: Mgr. Tomáš Kos)


Na vrchní část nádrží je možné vystoupat po ocelových schodech zapuštěných v betonu, po kterých vystoupáme na vrchní hranu nádrží.
Do železobetonové zdi vedle schodiště je zapuštěna ocelová trubka přepadu vody.

Vstup do vnitřní části nádrží je možný opět po ocelových stupních.
Každá dvojitá nádrž je velká betonová „místnost“, v jejíž zadní části je klenutý otvor do sousední stejně velké nádrže.
Totožným způsobem je stavebně řešena i druhá, oddělená nádrž.
Na podlaze nádrží je vrstva bahna. Jedná se o převážně vyschlé říční bahno, které se zde usadilo v době, kdy byly nádrže využívány pro závlahy.
Vrstva bahna je rozdělena znatelnou cestičkou, která vznikla díky zlatokopům, kteří zde pravděpodobně hledali další vstupy do podzemí. Po jejich snaze zbylo již jen zrezavělé kolečko a právě zmiňovaná cestička v usazenině.


Jeden ze dvou ocelových žebříků určených pro vstup do podzemních nádrží.
Jeden ze dvou ocelových žebříků určených pro vstup do podzemních nádrží.


Pod vstupním otvorem do vnitřní části nádrže je další žebřík a přepadové potrubí.Pod vstupním otvorem do vnitřní části nádrže je další žebřík a přepadové potrubí.
Pod vstupním otvorem do vnitřní části nádrže je další žebřík a přepadové potrubí.


Přepadové potrubí uvnitř jedné z nádrží.
Detail přepadového potrubí uvnitř jedné z nádrží.
Přepadové potrubí mělo zabránit uniku vody do místnosti technologie v případě přeplnění nádrží.


Uvnitř nádrží na užitkovou vodu. Foto. Lukáš Malý
Uvnitř nádrží na užitkovou vodu.
Zemina u stěn je usazenina kalu a bahna z nefiltrované labské vody čerpané v poválečném období.


Každá dvojice nádrží je propojena klenutým „průchodem“.Každá dvojice nádrží je propojena klenutým „průchodem“.
Každá dvojice nádrží je propojena klenutým „průchodem“.


Filtrační koš odtokového potrubí. Foto. Lukáš Malý
V nádržích se zachoval i filtrační koš u odtokového potrubí.


V níže uvedených odkazech si můžete prohlédnout obě nádrže v detailnějším pohledu.

Virtuální prohlídka levé nádrže na užitkovou vodu

Virtuální prohlídka pravé nádrže na užitkovou vodu
(autor virtuálních prohlídek: Mgr. Tomáš Kos)


Při podrobnější prohlídce v místnosti rozvodu vody spatříme prostupy potrubí do vnější stěny. Tudy do nádrží vstupovala filtrovaná voda.
Z nádrží potom voda samospádem odtékala asi 300 m dlouhým potrubím do podzemí.
Pokud si prohlédneme zmiňovanou stěnu z druhé strany, můžeme ve výkopu před budovou spatřit částečně obnažené potrubí.
Celé potrubí v poválečné době vytrhal tehdejší  – Národní podnik Kovošrot, a jen při bedlivém hledání se nám podaří najít mělkou prohlubeň, která po potrubí zbyla.

A tím také prohlídka nádrží na užitkovou vodu končí.


Přívod vody z filtrační stanice a odtok samospádem do podzemí továrny Richard byl soustředěn do jedné stěny. Podle potrubí lze jen velmi těžko stanovit, kde byl přívod a kde odtok. Levá trubka o menším průměru je pravděpodobně poválečná úprava – závlahy.
Přívod vody z filtrační stanice a odtok samospádem do podzemí továrny Richard byl soustředěn do jedné stěny.
Podle potrubí lze jen velmi těžko stanovit, kde byl přívod a kde odtok.
Levá trubka o menším průměru je pravděpodobně poválečná úprava – závlahy.


Pohled ze stropnice nádrží na část výkopu s potrubím a odvzdušněním.
Pohled ze stropnice nádrží na část výkopu s potrubím a odvzdušněním.


Pohled na potrubí před budovou nádrží.
Detailnější pohled na potrubí před budovou nádrží.
Vlevo (pravděpodobně) přívod filtrované vody – vpravo odvzdušňovací potrubí.



Naposledy upraveno 2. 2. 2014


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.