Temná minulost druhé světové války

Vyhledávání

Stavby na povrchu

Blíže neurčené stavby na povrchu

Nad městem Litoměřice, v křovinatém okolí vrchu Bídnice se stále ještě ukrývají torza několika původních staveb patřících k bývalé továrně Richard I-III. Většina z nich je však ukryta ve stále bujnějším porostu, který tvoří převážně těžko prostupné shluky šípkových keřů, což je mimochodem velice zákeřná rostlina. Přesto je však zajímavé vnořit se opatrně do křovin a hledat, co se ještě zachovalo z technického zabezpečení bývalé továrny Richard. Čas a příroda však stále pracují na zahlazení všech stop a vše se postupně mění v beztvará torza a hromady cihel. Kdo se však snaží hledat, ten po čase najde… Není toho moc, ale od výstavby uplynulo přes 60 let, a to je dost na opuštěné a neudržované stavby. Možná se někdo pozastaví, proč je tolik energie a místa věnováno hromadám cihel. Asi by stačilo od každé budovy uvést jednu až dvě fotografie. Přesto mi to nedalo a u větších staveb se snažím na fotografiích zachytit pohled na popisovanou stavbu ze všech úhlů a míst. Omlouvám se za tuto „úchylku“ :-) …ale je to Richard, pro mne srdeční záležitost…

Níže popisované fotografie staveb jsou za sebou řazeny bez návaznosti. Místa jejich nálezu není možné specifikovat jednou trasou. Vynechal jsem i přesnou lokalizaci, protože popis by se stal asi dosti nepřehledným.


Cihlové základy


První ruiny se nacházejí nedaleko od filtrační stanice, pravděpodobně se jedná o základy, na kterých byly vedle sebe postaveny přízemní dřevěné stavby, patrně kanceláře nebo ubytovny pro vojáky, případně civilní zaměstnance nebo nějaké technické zázemí.


Částečně zachovalé základy.Částečně zachovalé základy.
Částečně zachovalé základy.
Částečně zachovalé boční stěny (základy) budovy – budov.


Cihlové základy budov. Zde se jednalo o dřevěné budovy postavené na cihlovém základu.Cihlové základy budov. Zde se jednalo o dřevěné budovy postavené na cihlovém základu.
Cihlové základy budov. Zde se jednalo o dřevěné budovy postavené na cihlovém základu.
Cihlové základy budov. Jednalo se o dřevěné budovy postavené na cihlovém základu.
Občas se pro tyto budovy užívá název „tesko barák“.


V současnosti lze spatřit již pouze zachovalé nízké obvodové zdi.V současnosti lze spatřit již pouze zachovalé nízké obvodové zdi.
V současnosti lze spatřit již pouze zachovalé nízké obvodové zdi.
V současnosti lze spatřit již pouze zachovalé nízké obvodové zdi. Půdorys základů je poměrně členitý.


Betonové plotny položené na základech budovy jsou vlastně nehořlavé podklady pod kamna…

Betonové plotny položené na základech budovy jsou vlastně nehořlavé podklady pod kamna…
Betonové plotny položené na základech budovy jsou vlastně nehořlavé podklady pod kamna…


…a současně se jednalo o základ pro výstavbu komínů.

…a současně se jednalo o základ pro výstavbu komínů.
…a současně se jednalo o základ pro výstavbu komínů.
Několik zbytků komínů se doposud zachovalo, včetně komínových dvířek na odstranění sazí.


V jedné části budovy jsou doposud zachovalé kameninové trubky. Zde bylo sociální zařízení.V jedné části budovy jsou doposud zachovalé kameninové trubky. Zde bylo sociální zařízení.
V jedné části budovy jsou doposud zachovalé kameninové trubky.
Zde bylo sociální zařízení.


Detailnější pohled na kameninové trubky.Detailnější pohled na kameninové trubky.
Detailnější pohled na kameninové trubky.


Neurčená „šachta“

Přibližně ve vzdálenosti 25 m za budovou filtrační stanice lze v křovinách spatřit zbytky zasuté cihlové šachty. V dřívějších dobách byla šachta zcela zasypána zeminou a sutí. A na povrchu se nezřetelně rýsoval její obrys. (Před lety jsem se pár dní snažil tuto šachtu prohloubit. Nakonec jsem vykutal asi metr hlubokou díru a od práce zbaběle utekl.)

Při kopání jsem obnažil zbytky potrubí, které vystupovalo z otvoru v cihlové stěně a podle příruby pokračovalo do nitra šachty. To by nasvědčovalo tomu, že se mohlo jednat o starou studnu. O skutečném významu této šachty se doposud marně dohaduji. Na mapách označena není.

Šachta je vystavěna z cihel, je kruhového průřezu, průměr cca 100 cm. Do šachty je vyvedeno kovové potrubí. Část potrubí pokračuje otvorem v cihlové vyzdívce mimo šachtu. Zbytek končí kolenem, na něž byla dříve pravděpodobně připojena další část potrubí, které pokračovalo do nitra šachty.


Pohled do částečně odkryté „šachty“.
Pohled do částečně odkryté „šachty“.


Pohled na šachtu z boku.Pohled na šachtu z boku.
Pohled na šachtu z boku.


Detail potrubí procházející stěnou šachty a příruba směřující směrem dolů.Detail potrubí procházející stěnou šachty a příruba směřující směrem dolů.
Detail potrubí procházející stěnou šachty a příruba směřující směrem dolů.


Nedaleko od „šachty“ lze spatřit fragment cihlové stavby. Možná se jednalo o vrchní část popisované šachty.Nedaleko od „šachty“ lze spatřit fragment cihlové stavby. Možná se jednalo o vrchní část popisované šachty. Nedaleko od „šachty“ lze spatřit fragment cihlové stavby. Možná se jednalo o vrchní část popisované šachty.


Transformátorová stanice

Ve svahu, napravo od vstupního portálu F do bývalé podzemní továrny Richard II (dnes úložiště), v bývalém meruňkovém sadu se nad houštinou šípkových keřů tyčí cihlová čtvercová věž. Jedná se o pozůstatek jedné z transformáto­rových stanic vystavených na povrchu pro potřeby bývalého vápencového dolu a podzemní továrny Richard II.

Podle zbytků omítky na levé straně věže byla součástí transformátorové stanice i nižší budova, z té se však nezachovalo vůbec nic. Stejně tak jako vnitřní vybavení. Při bližším pohledu tak můžeme spatřit pouze ocelové konzole od izolátorů a uvnitř „věže“ – drobné kovové úchyty.

Pro bližší přiblížení lépe poslouží následující fotografie.


Nad krajinou a šípkovými keři se tyčí zbytky budovy pro transformátorovou stanici.
Nad krajinou a šípkovými keři se tyčí zbytky budovy pro transformátorovou stanici.


Čelní pohled na budovu transformátorové stanice.
Čelní pohled na budovu transformátorové stanice.
(Čelní pohled = čelem k vrchu Bídnice, město Litoměřice za zády).


Pohled na levou stranu budovy.Pohled na levou stranu budovy.
Pohled na levou stranu budovy.Pohled na levou stranu budovy.
Pohledy na levou stranu budovy.


Pohled na zadní část budovy.
Pohled na zadní část budovy.


Proražený otvor ve spodní části zadní stěny.
Proražený otvor ve spodní části zadní stěny.


Pohled na pravou stranu stavby transformátorové stanice.
Pohled na pravou stranu stavby transformátorové stanice.


Pohled na „okno“. Tři ocelové profily nesly izolátory. Zde bylo do trafostanice přiváděno vysoké napětí.
Pohled na „okno“. Tří ocelové profily nesly izolátory. Zde bylo do trafostanice přiváděno vysoké napětí.


Pohledy z vnitřní části budovy na okna pro vstup vysokého napětí a ochlazování transformátoru.Pohledy z vnitřní části budovy na okna pro vstup vysokého napětí a ochlazování transformátoru.
Pohledy z vnitřní části budovy na okna pro vstup vysokého napětí a ochlazování transformátoru.


Pohled vzhůru. Pohledy vzhůru.
Pohledy vzhůru.


V cihlové vyzdívce lze doposud spatřit zrezivělé zbytky po uchycení technologie.V cihlové vyzdívce lze doposud spatřit zrezivělé zbytky po uchycení technologie.
V cihlové vyzdívce lze doposud spatřit zrezivělé zbytky po uchycení technologie. V cihlové vyzdívce lze doposud spatřit zrezivělé zbytky po uchycení technologie.
V cihlové vyzdívce lze doposud spatřit zrezivělé zbytky po uchycení technologie.

V cihlové vyzdívce lze doposud spatřit zrezivělé zbytky po uchycení technologie.V cihlové vyzdívce lze doposud spatřit zrezivělé zbytky po uchycení technologie.
V cihlové vyzdívce lze doposud spatřit zrezivělé zbytky po uchycení technologie.


Nespecifikovaná betonová deska

Asi 150 m od zmiňované transformátorové stanice lze v křovinách nalézt betonovou obdélníkovou desku. Rovná deska má na povrchu v každém rohu čtvercové otvory. Doposud jsem nezjistil, k jakému účelu zde tato deska sloužila. Mohlo by se jednat o základ sloupu vysokého napětí, avšak podle mého názoru je pro tento účel nevhodný obdélníkový tvar. Přibližně 20 m od této desky se nacházela větrací šachta. Deska tedy mohla být součástí technologie ve vztahu k šachtě. To jsou však pouze dohady.


Betonová deska neurčeného významu a využití.

Betonová deska neurčeného významu a využití.Betonová deska neurčeného významu a využití.
Betonová deska neurčeného významu a využití.


V každém rohu desky jsou čtyřhranné otvory.V každém rohu desky jsou čtyřhranné otvory.
V každém rohu desky jsou čtyřhranné otvory.


Detail otvoru v betonové desce.Detail otvoru v betonové desce.
Detail otvoru v betonové desce.


Jímka na vodu??

V zahradě vedle asfaltové cesty vedoucí k portálu Richard I (dříve po této cestě vedla vlečka a lanový výtah) stojí asi 2 m vysoká cihlová nádrž. Kruhová stavba je zakryta půleným ocelovým plechem, pod kterým se ukrývají dvě od sebe oddělené sekce, do nichž byla přiváděna voda potrubím připojeným na kruhové příruby. Význam a využití nádrže je pro mne zatím neurčený.


Pohled na jímku (nádrž).

Pohled na jímku (nádrž).Pohled na jímku (nádrž).
Pohledy na jímku (nádrž).


Vrchní část nádrže je uzavřena dvoudílným krytem.Vrchní část nádrže je uzavřena dvoudílným krytem.
Vrchní část nádrže je uzavřena dvoudílným krytem.


Oko pro uzamčení jímky.Zadní pant ocelového krytu.
Detail středního pantu. Ocelový kryt bylo možné otevřít z poloviny, a nebo jako celek.
Detaily vrchního krytu jímky neurčeného významu.


Příruba ve stěně jímky. Zda byla kapalina touto přírubou přiváděna či naopak, to je mi zatím záhadou.


Příruba ve stěně jímky. Zda byla kapalina touto přírubou přiváděna či naopak, to je mi zatím záhadou.


Uzávěry – ventily (plynu??)

Při opravdu bedlivé prohlídce všech křovisek v okolí továrny Richard lze najít bronzové ventily chráněné kruhovým ocelovým obalem a krytem. Podle vzhledu odhaduji, že se jedná o plynové uzávěry (řekl bych, že na vodu se podobných ventilů nepoužívá), nejsem však znalec tohoto oboru a přivítám každý názor.


Detail jednoho ventilu.
Detail jednoho ventilu.


Ostatní


Na závěr zbývá již pouze pole a les na vrchu Bídnice. Zde se však již nejedná o zbytky žádných staveb. Počítám, že ani k továrně Richard to nijak nepatří, ale kam jinam to zařadit… :-)

Mimochodem název Bídnice prý vznikl před mnoha a mnoha lety, kdy sem chodila cvičit všechna vojska z Litoměřic (možná už za Marie Terezie) a po každém náročném výcviku se každý voják cítil bídně – odtud Bídnice. Ostatně i v poválečné době zde armáda minimálně do roku 1980 ± ve výcviku pokračovala. V bídnickém lese proto můžeme spatřit pozůstatky zákopů a okopů různých armád. Pole nad továrnou Richard dokonce sloužilo jako dělostřelecká a minometná střelnice. Dodnes lze při troše štěstí nalézt na poli po orbě zbytky minometných nábojů. Žádné zbytky staveb k továrně Richard jsem v této části pravděpodobně neobjevil. Tedy kromě povalené cihlové zdi pod bídnickým lesem (z důvodu hustého křoví nevyfotitelné). A zatím blíže nespecifikované betonové šachty u cesty k vesnici Knobložka. O tom však zase někdy jindy.


Zbytky zákopů v lesíku na vrchu Bídnice.Zbytky zákopů v lesíku na vrchu Bídnice.
Zbytky zákopů v lesíku na vrchu Bídnice.


Šachta je ukryta v křovinách u příkopu silnice III. třídy.Šachta je až k vrchnímu otvoru zasypána smetím.
do nitra šachty vedou ocelové schody. Jak je hluboká a co se ukrývá dole, to zatím nemám ponětí.
Zatím blíže nespecifikovaná šachta u silnice k obci Knobložka.
Šachtu jsem zatím opomíjel, protože je prakticky celá zaházená smetím.
Nedokáži však uspokojivě vysvětlit, k čemu zde v těchto místech mohla sloužit.
V nejbližším okolí není ani náznak žádné stavby, ke které by se šachtou cokoliv přivádělo.

Poměrně masivní ocelové šrouby na kraji šachty nasvědčují tomu, že to asi nebyl jen tak obyčejný kanál.
Poměrně masivní ocelové šrouby na kraji šachty nasvědčují tomu, že to asi nebyl jen tak obyčejný kanál…


Naposledy upraveno 22. 1. 2013


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.