Stavby na povrchu
Nad městem Litoměřice, v křovinatém okolí vrchu Bídnice, se stále ukrývají torza několika původních staveb, které patřily k bývalé továrně Richard I. – III.
Většina těchto artefaktů však zůstává schována v hustém porostu tvořeném převážně těžko prostupnými shluky šípkových keřů (což je mimochodem velice zákeřná a mnohdy až agresivní rostlina). Přesto je zajímavé opatrně se vydat do křovin a hledat, co se ještě zachovalo z technického zabezpečení a staveb bývalé továrny Richard.
Čas a příroda však stále pracují na zahlazení všech stop. Vše se postupně mění v beztvará torza a hromady cihel. Přesto ten, kdo hledá, nakonec něco najde. Není toho mnoho, což je pochopitelné – od výstavby uplynulo více než 80 let, a to je pro opuštěné a neudržované stavby velmi dlouhá doba.
Možná se někdo pozastaví nad tím, proč jsem věnoval tolik energie a času hromadám cihel a betonu. Asi by opravdu stačilo pořídit jednu či dvě fotografie od každé budovy, ale ono mi to takhle nestačí. U každé nalezené stavby se snažím na fotografiích zachytit pohled ze všech úhlů a míst. Omlouvám se za tuto „úchylku“, ale jde o Richard – pro mě srdeční záležitost.
Níže popisované fotografie staveb jsou řazeny bez jakékoliv návaznosti, protože místa jejich nálezů není možné specifikovat jednou trasou. Přesnou lokalizaci jsem záměrně vynechal, protože by popis mohl být značně nepřehledný.
Letecký pohled na areál s vyznačením některých míst, která jsou na
této stránce popisována.
První zbytky staveb se nacházejí nedaleko filtrační stanice. V tomto případě jde o základy, na kterých stála přízemní dřevěná stavba – pravděpodobně kanceláře nebo místo pro stavební vedení. Může se také jednat o budovu určenou pro projektanty. Je však jisté, že tato stavba sloužila lidem, neboť zde bylo zajištěno vytápění kamny a vybudováno sociální zázemí.
Lokalizace níže popisovaného místa.
Výřez z letecké fotografie na popisovanou budovu a její okolí.
Částečně zachovalé boční stěny obvodových základů budovy.
Cihlové základy budovy. Jednalo se o dřevěnou budovu postavenou na
cihlovém základu.
Občas se pro tyto budovy užívá název „teskobarák“.
V současnosti lze spatřit již pouze zachovalé nízké cihlové základy.
Půdorys základů je poměrně členitý.
Betonové plotny položené na základech budovy jsou vlastně nehořlavé
podklady pod kamna…
…a současně se jednalo o základ pro výstavbu komínů.
Několik zbytků komínů se doposud zachovalo včetně komínových dvířek na
odstranění sazí.
V jedné části budovy jsou doposud zachovalé kameninové trubky.
Zde bylo sociální zařízení.
Detailnější pohled na kameninové trubky.
Další zbytky základů se podařilo objevit v hustých křovinách, které
byly odstraněny při čištění průseku pod vedením vysokého napětí.
Lokalizace níže popisovaného místa.
Prakticky v těsném sousedství hlavní větrací šachty č.
1 z továrny Richard I. se nachází mírně členitá, avšak ve své
podstatě obdélníková šachta, která je poměrně malá a hluboká
přibližně 1,5 metru.
Dno šachty dnes už nikdo nespatří, protože při výstavbě nástavby nad
větrací šachtou byl přebytečný beton nalit právě do této šachty, kde
následně ztuhl.
Význam této šachty mi zůstává nejasný. Je však zřejmé, že nad
šachtou muselo být umístěno nějaké zařízení, neboť po jejím obvodu
lze stále rozeznat ocelové kotevní šrouby pro upevnění technologie. Jaké
zařízení zde stálo, však zůstává záhadou. Jako možnou teorii zmiňuji
ukotvení vrátku, který mohl sloužit k vytahování materiálu při
hloubení větrací šachty. To je ovšem pouze můj odhad, neboť plány
z této části továrny neobsahují žádnou zmínku o šachtě ani
jejím účelu.
Zhruba 1,5 metru hluboká šachta zalitá betonem, určená k usazení
neznámého zařízení.
Ohnutý kotevní šroub pro upevnění neznámého zařízení.
Přibližně 25 metrů za budovou filtrační stanice lze v hustých křovinách spatřit zbytky zasypané cihlové šachty. V minulosti byla tato šachta zcela zaplněna zeminou a sutí, přičemž na povrchu se dal pouze nejasně rozeznat její obrys. (Před lety jsem se několik dní pokoušel tuto šachtu prohloubit. Nakonec jsem vykopal asi metr hlubokou díru a od práce zbaběle utekl.) Při kopání se mi podařilo obnažit zbytky potrubí, které vystupovalo z otvoru v cihlové stěně. Podle příruby pokračovalo do nitra šachty. O několik let později byl tento objekt (nikoliv mou zásluhou) vyčištěn až na dno. Přesto však stále nemám jasno o jeho účelu. Šachta je kruhového průřezu, postavená z cihel, s průměrem přibližně 100 cm. Do šachty bylo z vrchu zavedeno kovové potrubí s kolenem, na které byla pravděpodobně dříve připojena další část potrubí, směřující dovnitř. Další potrubí vede otvorem ve spodní části cihlové vyzdívky a pokračuje ven mimo šachtu.
Lokalizace níže popisovaného místa.
Šachta je prakticky ukrytá uprostřed křovin.
Pohled do částečně odkryté „šachty“ – rok 2004.
Detail potrubí procházející stěnou šachty a příruba směřující
směrem dolů – rok 2010.
Pohled na dno šachty s potrubím.
V současnosti už se šachta zase pomalu zaplňuje zeminou a odpadem a čeká
na další generace hledačů…
Význam této šachty zůstává nejasný a můžeme se o něm jen dohadovat. Na mapách tato stavba není zaznamenána a na leteckých snímcích se v této oblasti rovněž nic neobjevuje. Přesto se mi podařilo získat další informace, které se sice primárně týkají jiné stavby, ale zde popisovaná šachta do těchto souvislostí zapadá. Bližší informace naleznete na této stránce.
Ve svahu napravo od vstupního portálu F. do bývalé podzemní továrny Richard II. (dnes úložiště), v bývalém meruňkovém sadu, se nad houštinou šípkových keřů tyčí cihlová čtvercová věž. Jedná se o pozůstatek jedné z transformátorových stanic, které byly vystavěny na povrchu pro potřeby bývalého vápencového dolu a podzemní továrny Richard II. Podle zbytků cihel a omítky na levé straně věže byla součástí transformátorové stanice i nižší budova, z níž se však nedochovalo vůbec nic – stejně jako z vnitřního vybavení stanice. Při bližším pohledu je možné spatřit pouze ocelové konzole od izolátorů a uvnitř „věže“ drobné kovové úchyty.
Lokalizace níže popisovaného místa.
Dobové mapy, na kterých je stavba vyznačena.
Letecký pohled z roku 1957 na věž transformátorové stanice.
Pro bližší přiblížení lépe poslouží následující fotografie.
Ve svahu, nad areálem úložiště – Richard II., se tyčí zbytky budovy
pro transformátorovou stanic.
Zbytky transformátorové stanice (v tomto případě bohužel
v protisvětle).
Čelní pohled na budovu transformátorové stanice.
Podle okousané cihlové zdi, lze předpokládat, že cihlová věž trafačky
je pouze část stavby této technologie.
Pohledy na levou stranu budovy.
Proražený otvor ve spodní části zadní stěny.
Pohled na pravou stranu stavby transformátorové stanice.
Pohled na „okno“. Tři ocelové profily nesly izolátory.
Zde bylo do trafostanice přiváděno vysoké napětí.
Pohled z vnitřní části budovy na okno pro ochlazování
transformátoru.
Pohledy z vnitřní části budovy na okna pro vstup vysokého napětí a
ochlazování transformátoru.
V cihlové vyzdívce lze doposud spatřit zrezivělé zbytky po uchycení
technologie.
Asi 150 metrů od zmiňované transformátorové stanice lze v hustých křovinách nalézt betonovou obdélníkovou desku. Tato rovná deska má na povrchu čtvercové otvory v každém rohu. Doposud se mi nepodařilo zjistit k jakému účelu tato deska sloužila. Mohlo by jít o základ sloupu vysokého napětí, avšak obdélníkový tvar mi pro tento účel připadá nevhodný. Přibližně 20 metrů od této desky se nacházela větrací šachta. Je tedy možné, že i tato deska byla součástí technologie spojené se šachtou. To jsou však pouze mé spekulace.
Lokalizace níže popisovaného místa.
Několik starších pohledů na betonovou desku neurčeného významu a
využití.
V roce 2023 prováděl ČEZ vyklestění náletových dřevin.
Při té příležitosti byla betonová deska obnažena. Avšak ani tento zásah
nepřinesl žádné indicie k významu této stavby..
V každém rohu desky jsou čtyřhranné otvory.
V jedné ze zahrad, těsně u asfaltové cesty směřující k portálu Richard I., stojí asi 2 metry vysoká cihlová nádrž. (Tato cesta dříve sloužila jako trasa vlečky a lanového výtahu.)
Kruhová stavba je zakryta půleným ocelovým plechem, pod kterým se nacházejí dvě oddělené sekce. Do těchto sekcí byla voda přiváděna potrubím připojeným na kruhové příruby.
Význam a využití nádrže mi zatím zůstává neznámý.
Lokalizace níže popisovaného místa.
Letecká fotografie z roku 1945 nádrž nezřetelně zachycuje.
Čistě teoreticky by se mohlo jednat o součást rozvodu vody pro část
areálu KT Litoměřice.
Na výřezu mapy je nedaleko od šachty zakreslen rozvod vody, ale rozhodně si
netroufnu tvrdit, že to tak opravdu je…
Vrchní část nádrže je uzavřena dvoudílným krytem.
Detaily vrchního krytu jímky neurčeného významu.
Příruba ve stěně jímky.
Netuším, zda byla kapalina touto přírubou přiváděna či naopak.
Při opravdu pečlivém průzkumu křovin v okolí továrny Richard lze objevit bronzové ventily chráněné kruhovým ocelovým obalem a krytem.
Podle jejich vzhledu se domnívám, že by mohlo jít o plynové uzávěry (podobné ventily se podle mého názoru na vodu nepoužívají). Nejsem však odborník v této oblasti, a proto uvítám každý názor či doplnění.
Lokalizace níže popisovaného místa.
Patník na Bídnickém vrchu.
V tomto případě odhaduji, že se jedná o označení armatury, protože
v jeho těsném sousedství se nachází jeden z ventilů –
(pravděpodobně) uzávěr plynu.
V prolisu byla pravděpodobně informační tabulka se vzdáleností
k uzávěru.
Na vrchní části patníku je obrys šipky, která ukazuje k uzávěru.
Další stavbou neznámého významu je betonová šachta u silnice vedoucí k vesnici Knobložka. Zatím si netroufám spekulovat k čemu mohla sloužit, ani zda má nějakou souvislost s továrnou Richard. Objekt se nachází poměrně daleko od všech ostatních staveb, ale díky tomu, že je z betonu, jsem jej zařadil na tuto stránku.
Lokalizace níže popisovaného místa.
Zatím blíže nespecifikovaná šachta u silnice k obci Knobložka.
Šachtu jsem zatím opomíjel, protože je prakticky celá zaházená
smetím.
Nedokáži však uspokojivě vysvětlit, k čemu v těchto místech mohla
sloužit.
V nejbližším okolí není ani náznak žádné stavby, ke které by se
šachtou cokoliv přivádělo.
Poměrně masivní ocelové šrouby na kraji šachty nasvědčují tomu, že to
asi nebyl jen tak obyčejný kanál…
Na závěr již zbývá pouze pole a les na vrchu Bídnice. Zde však nenajdeme žádné zbytky staveb. Předpokládám, že tato oblast nemá přímou souvislost s továrnou Richard. Přesto jsem fotografie z tohoto místa zařadil na stránku – když už byly pořízeny. :–) Mimochodem, název Bídnice údajně vznikl před mnoha lety, kdy sem na výcvik docházela vojska z Litoměřic. (Možná už za časů Marie Terezie.) Po náročném výcviku se prý každý voják cítil bídně – odtud tedy název Bídnice. I v poválečné době zde armáda pokračovala ve výcviku, minimálně do roku 1980. V lese na Bídnici lze spatřit pozůstatky zákopů a okopů různých armád. Pole nad továrnou Richard dokonce sloužilo jako dělostřelecká a minometná střelnice. Dodnes je možné při orbě narazit na zbytky minometných nábojů. Žádné zbytky staveb, které by přímo souvisely s továrnou Richard, jsem v této oblasti pravděpodobně neobjevil. Výjimkou je pouze povalená cihlová zeď pod bídnickým lesem, kterou však kvůli hustému křoví nebylo možné vyfotografovat.
Lokalizace níže popisovaného místa.
Rok 1945 – zákopy na vrchu Bídnice.
Zbytky zákopů v lesíku na vrchu Bídnice.
Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním
obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte
webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným
příspěvkem.
(03/25)
Naposledy upraveno 5. 3. 2025