Temná minulost druhé světové války

Vyhledávání

Stavby na povrchu

Větrací šachty

VĚTRACÍ ŠACHTY

Pohled na část vrchu Bídnice. Zde se stále ještě nachází několik větracích zařízení z podzemí.
Pohled na část vrchu Bídnice, kde se kromě jiného stále ještě nachází několik větracích zařízení z podzemí.


Již v předválečné době, kdy se pod vrchem Bídnice těžil vápenec, bylo potřeba podzemní prostory větrat a zajistit případné nouzové výstupy z podzemí. K tomuto účelu sloužila soustava větracích vrtů a šachet. Ne jinak tomu bylo i při výstavbě továrny Richard I a II, kde bylo nutné zajistit dostatečnou ventilaci pro připravovanou strojírenskou a chemickou výrobu.


Rozdělení šachet


Mapa větracích šachet a vrtů. Na mapě jsou zakreslena místa, kde jsou šachty vyznačeny na mapách – případně ve skutečnosti. Některé šachty a vrty nejsou na této stránce dosud zmiňovány – zatím se mi je nepodařilo objevit …
Mapa větracích šachet a vrtů.
Na mapě jsou zakreslena místa, kde jsou šachty vyznačeny na mapách – případně ve skutečnosti.
Některé šachty a vrty nejsou na této stránce dosud zmiňovány – zatím se mi je nepodařilo objevit …


Letecká fotografie části vrchu Bídnice, na které jsou vyznačeny jednotlivé větrací šachty.
Letecká fotografie části vrchu Bídnice, na které jsou vyznačeny jednotlivé větrací šachty.
Červeně jsou označeny plánované nebo vybudované hlavní větrací šachty „Wetterschacht“.
Žlutě pak větrací šachty zvané „Luftschacht“.


Jak nejlépe rozdělit a popsat jednotlivé části větracího systému vybudovaného pro důl a strojírenskou výrobu v podzemí továrny Richard? – Vše můžeme zařadit do tří stupňů důležitosti a vlastně i velikosti.


„Wetterschacht“ – hlavní větrací šachta

Nejdůležitější stavbou dolu (továrny Richard I-II), je takzvaná "Wetterschacht“ – větrací šachta.
Šachta bývá větších profilů a je vyzděná na plnou výšku. Objekt velké důležitosti.
(ve spojení s továrnou Richard se jedná o šachty, které byly vybudovány až v letech 1944 – 45.)


„Luftschacht“

Toto pojmenování je použito na starších mapách a stejně jako v případě „Wetterschacht“ se jedná o zařízení určené pro větrání. V tomto případě se jedná o zděné šachty kruhového nebo oválného průřezu, které jsou někdy nazývány také jako „Luftschacht“.

„Luftschacht“ je pomocná větrací šachta menšího profilu, většinou bývá vystrojena lezným oddělením a někdy slouží jako nouzová úniková cesta. Může být současně využita také k vedení inženýrských sítí, jako např. vody, stlačeného vzduchu a podobně.
(v případě továrny Richard se dá předpokládat, že se jedná o větrací šachty, jejichž vznik je datován k původním dolům  – tedy do roku 1944.)


Pojmenování „Luftschacht“ najdeme na starých mapách dolů.Pojmenování „Luftschacht“ a „Wetterschacht“ najdeme na pracovní mapě továrny Richard vytvořené 20. 11. 1944.
Pojmenování „Luftschacht“ i „Wetterschacht“ najdeme na starých mapách dolů Richard.


Bohrloch – větrací vrt

Poslední větrací zařízení zakreslené na mapách je nejmenší – a to jak velikostí, tak významem.
Jedná se o maloprofilový vrt o průměru 40–50cm, který je doplněn o ocelové potrubí, které prochází po celé délce vrtu.
(…Tedy až do nedávna jsem bohrloch takto prezentoval. V současnosti se s digitálním překreslením původní mapy, ukazují další možné významy pojmu bohrloch) – bližší podrobnosti naleznete v části nazvané větrací vrty.


Další popis na mapě – bohrloch – větrací vrt.
Pouhé hraní se slovíčky – na jiné mapě se bohrloch „změnil na bohrlöcher, což znamená větrací vrty.
Bohrloch – větrací vrt – vrty
Označení na mapě.



Výřezy z nově zdigitalizované mapy, které byla přesně překreslena z původních podkladů a mapy datované ke dni 20. 11. 1944.
Výřezy z nově zdigitalizované mapy, které byla přesně překreslena z původních podkladů a mapy datované ke dni 20. 11. 1944.


A protože torza jednotlivých šachet lze spatřit ještě dnes, následuje popis a rozdělení toho, co se doposud zachovalo. Vše je seřazeno a očíslováno stejně jako na mapách z doby plánování výstavby továrny.


Hlavní větrací šachta č. 1

(Richard I)



Barevný bod označuje níže popisovanou šachtu.


Na vrcholu Bídnice se tyčí nepřehlédnutelná novodobá nástavba, zakrývající větrací šachtu č. 1.
Na vrcholu Bídnice se tyčí nepřehlédnutelná novodobá nástavba, zakrývající větrací šachtu č. 1.Větrací šachta č. 1, v pozadí část Českého středohoří.
Na vrcholu Bídnice se tyčí nepřehlédnutelná novodobá nástavba zakrývající větrací šachtu č. 1.


Na úpatí vrchu Bídnice stojí nepřehlédnutelná šedivá železobetonová stavba, která byla v několika postupných obměnách vybudována nad původní větrací šachtou. Šachta byla vyražena v době výstavby továren Richard 1944 – 45, přičemž práce na ražení šachty prováděli vězni koncentračního tábora Litoměřice. Jaký byl vzhled šachty v době druhé světové války, se mi doposud nepodařilo zjistit. Nemohu tedy napsat, jak byla vrchní část uzavřena a případně zamaskována. Podle mého názoru by se v případě bombardování jednalo o značně citlivé místo. Dostupné fotografie z doby druhé světové války mi však stále chybí.

Okolo roku 1965 bylo vyústění větrací šachty zakončeno původní cihlovou obezdívkou a otvor byl překryt pletivem.

V pozdějších letech byla šachta obezděna tvárnicemi a zakryta panelem. Tento panel však byl velice často odtažen, a hrozilo nebezpečí pádu do přibližně 70 metrů hluboké šachty. Kromě toho prakticky každý, kdo se do těchto míst dostal, neodolal pokušení vhodit do šachty kámen, aby zjistil, „jak je to tam dolu asi hluboko“.

Někdy počátkem 90. let počalo úložiště upravovat nejlépe zachovanou část Richardu I. (Jednalo se o zadní pravou část původního dolu, kromě jiného halu 125, 133, 137 a část propojovacích chodeb). Do této části také patří již zmiňovaná hlavní větrací šachta č. 1.
Původní obezdívka šachty byla zbourána a nahrazena přibližně metr vysokým železobetonovým opláštěním.
K větrání sloužilo několik nevelkých obdélníkových otvorů u paty opláštění. Tato úprava nebyla poslední.
Po několika letech došlo k dalším stavebním úpravám na plášti okolo větračky. Obezdění bylo znatelně zvýšeno a zesíleno. Do větracích otvorů po obvodu pláště byla zabetonována armatura bránící vhazování předmětů.

Šachta je dodnes funkční, a například v zimních měsících lze nezřídka spatřit oblaka páry z vlhkého vzduchu vycházejícího z podzemí.

Jižním směrem od větrací šachty můžeme spatřit betonové základy pro (doposud) neznámé zařízení.
Základ stavby byl asi metr hluboký. Po obvodu a ve spodní části byly zabetonované šrouby pro připevnění nebo ukotvení zatím neznámého zařízení nebo technologie. (Mohl zde být například upevněn jeřáb či vrátek pro transport materiálu při stavbě této šachty, ale to je pouze můj dohad.).
Bohužel při betonáži nového opláštění větrací šachty však tyto základy někomu posloužily jako jímka na přebytečný beton a v současnosti je možné spatřit pouze obrys původní stavby, protože dno je plné ztvrdlého betonu. Jako vše okolo, i tyto základy pomalu pohltilo všudypřítomné křo­ví.


Hlavní větrací šachta stav v roce 1965.
Hlavní větrací šachta.
(stav přibližně v roce 1965)


Jedna z dalších podob uzavření vrchní části větrací šachty. Fotografie prvního technického řešení se mi doposud nepodařilo sehnat. Tento stav je přibližně z roku 1984. Foto: archiv Jiří Klaudy.
Pohled na obezdění hlavní větrací šachty v roce 1984.


Pohled na původní uzávěr nad hlavní větrací šachtou. V krycí desce byl vytvořen otvor doplněný o masivní mříž. Nad tím vším byla dostavena stávající betonová kobka.
Pohled na původní uzávěr nad hlavní větrací šachtou.
V krycí desce byl vytvořen otvor doplněný o masivní mříž. Nad tím vším byla dostavena stávající betonová kobka.


Pohled na novodobý sarkofág nad hlavní větrací šachtou.
Pohled na novodobý sarkofág nad hlavní větrací šachtou.


Několik pohledů na hlavní větrací šachtu v současnosti. Těsně nad úrovní země, lze spatřit i jeden ze starších větracích otvorů u paty sarkofágu.Několik pohledů na hlavní větrací šachtu v současnosti.
Několik pohledů na hlavní větrací šachtu v současnosti.


Blíže nespecifikované železobetonové základy poblíž hlavní větrací šachty. Při stavbě nové větrací šachty byl do základu nalit přebytečný beton.
Blíže nespecifikované železobetonové základy poblíž hlavní větrací šachty. Při stavbě nové větrací šachty byl do základu nalit přebytečný beton.Blíže nespecifikované železobetonové základy poblíž hlavní větrací šachty. Při stavbě nové větrací šachty byl do základu nalit přebytečný beton.
Blíže nespecifikované železobetonové základy poblíž hlavní větrací šachty.
Při stavbě nové větrací šachty byl do základu nalit přebytečný beton.


Ocelové kotevní šrouby v základech nedaleko větrací šachty.Detail kotevního šroubu v základech nedaleko větrací šachty.
Ocelové kotevní šrouby v základech nedaleko větrací šachty.


Pohled na spodní část hlavní větrací šachty. Foto: Ladislav Kosina – IPS.
Pohled na spodní část hlavní větrací šachty.


Při pohledu vzhůru se zatají dech. 70 metrů hluboká šachta působí majestátně.
Při pohledu vzhůru se zatají dech.
70 metrů hluboká šachta působí majestátně.


Ve své vrchní části je šachta vybavena lezným zařízením. Dolů však ocelové schody nepokračují…
Ve své vrchní části je šachta vybavena lezným zařízením.
Dolů však ocelové schody nepokračují…


Hlavní větrací šachta č. 2

(Richard I)



Barevný bod označuje popisovanou šachtu.


Větrací šachta č. 2 byla vyražena v době výstavby továrny Richard a měla sloužit k větrání levé části podzemí.
(Na této stránce se nebudu věnovat spekulacím, proč měla být větrána levá část, která podle všeho nebyla vůbec stavebně upravena.)

Samotná šachta je dnes přibližně 2 metry hluboká, ale je pouze otázkou času, kdy se opět stane minulostí, protože slouží lidem jako smetiště pro stavební suť.
Napsal-li jsem, že se stane opět minulostí, je to z následujícího důvodu. Ještě v roce 1980 nikdo o této šachtě neměl ani tušení. Pak se v poli vytvořil mělký propad a časem se začal rýsovat kruhový otvor o průměru okolo 6 metrů.
Stěny otvoru jsou vyzděny cihlami a jeho původní hloubka byla stejně jako u hlavní větrací šachty okolo 70 metrů.
Doposud se rozcházejí dostupné informace o tom kdo, kdy a z jakého důvodu tuto šachtu zasypal.

Protože se však jedná o takzvanou levou část původního dolu, není to skutečnost zas až tak překvapující. V levé části si dal někdo moc záležet na tom, aby se do prostor nikdo nedostal. O tom však na jiné stránce.


Přibližně okolo roku 1983 se zasypaná šachta začala pomalu propadat, a v poli se vytvořil nenápadný kruhový obrys.
Přibližně okolo roku 1983 se zasypaná šachta začala pomalu propadat (sesedat), a v poli se vytvořil nenápadný kruhový obrys.


V roce 2004 dosáhl pokles zeminy uvnitř bývalé větrací šachty svého maxima. Foto: Jiří Látal.V roce 2004 dosáhl pokles zeminy uvnitř bývalé větrací šachty svého maxima. Foto: Jiří Látal.
V roce 2004 dosáhl pokles zeminy uvnitř bývalé větrací šachty svého maxima.


Dnes je šachta znovu zavážena stavební sutí.Dnes je šachta znovu zavážena stavební sutí.
Dnes je šachta znovu zavážena stavební sutí.Dnes je šachta znovu zavážena stavební sutí.
V současnosti již šachta znovu slouží jako místo skládky pro stavební suť.
Zanedlouho bude pole opět rovné…


Hlavní větrací šachta č. 3

(Richard II)



Barevný bod označuje přibližné místo, kde stávala hlavní větrací šachta č. 3.


Porovnáme-li původní mapu a letecké snímkování, zjistíme, kde přibližně stávala původní větrací šachta č. 3, která v podzemí ústila do chodby č. 21 (Richard II.) Dnes však již po ní na povrchu nenajdeme ani náznak, a v podzemí areálu Richard II je chodba č. 21 zabetonována. Lze spatřit pouze úzký zařícený výklenek u stropu a jímku na vodu, která je vybudována v podlaze u stěny a do níž ústí několik drenážních trubek.

(Netroufnu si odhadnout, zda se jedná o původní technické řečení, nebo poválečné stavební úpravy. Do dnešního dne se mi nepodařilo zajistit žádnou fotografii, nebo bližší popis této šachty.)


V chodbě č.1 (Richard II), lze spatřit po pravé straně zabetonovanou chodbu s výklenkem u stropu a jímkou na vodu zahloubenou do podlahy.
V chodbě č.1 (Richard II), lze spatřit po pravé straně zabetonovanou chodbu s výklenkem u stropu a jímkou na vodu zahloubenou do podlahy.


Zasutý výklenek u stropu, z něhož vyčnívá ocelová trubka.
Jímka na průsakovou vodu zahloubená v podlaze.Drenážní potrubí a jímka na průsakovou vodu.
Pohledy směrem do zabetonované chodby č. 21.


Hlavní větrací šachta č. 4

(Richard II)



Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála níže popisovaná větrací šachta.


Pohled na větrací šachtu č. 4. Foto: Bohumil Červený – rok pořízení fotografie 1960. Zdroj fotografie: Fotoarchiv České geologické služby
Pohled na větrací šachtu č. 4
Dnes lze na povrchu nalézt nevelkou hromadu zeminy a kamení.
V jednom místě jsou doposud zřetelné zbytky cihlové stavby a rozlomeného betonového panelu.
Celá tato hromada se nachází přibližně v místě, kde by měla ústit šachta č. 4.
Foto: Bohumil Červený – rok 1960.
Zdroj fotografie: Fotoarchiv České geologické služby.


Křoviny, které ukrývají zbytky větrací šachty č. 4.
Křoviny, které ukrývají zbytky větrací šachty č. 4.


Zarostlá hromada zeminy a kamení ukrývá pravděpodobně zbytky vrchní části větrací šachty č. 4.
Rozlámané zbytky betonových panelů. To jsou jediné zbytky po vrchní části větrací šachty č. 4.Rozlámané zbytky betonových panelů. To jsou jediné zbytky po vrchní části větrací šachty č. 4.
Zarostlá hromada zeminy a kamení ukrývá pravděpodobně zbytky vrchní části větrací šachty č. 4.


Pohled na zbytky zabetonované spodní části větrací šachty č. 4 v areálu úložiště.
Detail otvoru pro odvod průsakové vody z vnitřní části zřícené větrací šachty č. 4 v areálu úložiště.
V případě, že jsou dostupné mapy přesné, je tato spodní část pozůstatkem po větrací šachtě č. 4.
Pokud pohlédneme do otvoru v betonu, spatříme částečně zasutou dutinu, uvnitř které jsou zbytky výdřevy.
Fotografii vnitřní části tohoto prostoru se mi v době návštěvy nepodařilo pořídit, a to z důvodu neustále kapající vody do objektivu.


Hlavní větrací šachta č. 5

(Richard II)



Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála níže popisovaná šachta.


Poslední hlavní větrací šachta nesoucí číslo 5 se nacházela v propojení chodeb číslo 39 a 40, Richardu II.
Ještě před několika lety nebylo po šachtě na povrchu ani památky. Pak se náhle uprostřed louky objevil poměrně hluboký propad. (Než došlo k zajištění – zasypání propadu, měl jsem naštěstí možnost jeho podrobné prohlídky.)

Co je podle mne zajímavé, je skutečnost, že v propadu nebylo možné nalézt žádné pozůstatky po cihlové vyzdívce, případně jakékoliv další známky potvrzující existenci této šachty. Totéž se dá tvrdit i o spodní části propadu, který se nachází v nepoužívaných prostorách Richardu II. Ani zde nebylo ani známky po cihlách z vyzdívky. Je tedy možné, že tato šachta byla sice vyražena, ale již nikdy nedošlo k jejímu vyzdění.

Propad byl po několika týdnech zavezen štěrkem, a jeho vrchní část byla uzavřena železobetonovou konstrukcí. Ve středu betonové desky je kontrolní otvor pro sledování pohybu zásypu. (V průběhu let se štěrkový zásyp skutečně sesedá a je potřeba jej čas od času znovu doplnit.)


Před několika lety se na louce nad Richardem II., objevil asi tři metry hluboký propad.
Před několika lety se na louce nad Richardem II., objevil asi tři metry hluboký propad.


Vysypaný suťový kužel bývalé větrací šachty v propojení chodeb 39 a 40.Suťový kužel v chodbách 39 a 40. To je vše co se zachovalo z komína větrací šachty č. 5. Nikde však není možné spatřit ani cihlu z případné vysypané vyzdívky…
Suťový kužel v chodbách 39 a 40.


Propad byl zavezen štěrkem a na vrchní části byla vybudovaná poměrně masivní železobetonová deska s revizním otvorem. Pohled na dosud nezabetonovanou armaturu a kontrolní dvířka.Propad byl zavezen štěrkem a na vrchní části byla vybudovaná poměrně masivní železobetonová deska s revizním otvorem. Stav před betonáží.
Propad byl zavezen štěrkem a na vrchní části byla vybudovaná poměrně masivní železobetonová deska s revizním otvorem. Stav před betonáží.Propad byl zavezen štěrkem a na vrchní části byla vybudovaná poměrně masivní železobetonová deska s revizním otvorem. Stav před betonáží.
Pohled na železobetonovou desku s revizním otvorem, která kryje propad po větrací šachtě.Pohled na otevřený dvířka umožňující kontrolu zásypu a informační tabule o lokalitě.
Propad byl zavezen štěrkem a na vrchní části byla vybudovaná poměrně masivní železobetonová deska s revizním otvorem.


Informační tabule nad uzávěrem šachty.
Detail informační tabule nad zabetonovanou šachtou.


Pohled na betonový uzávěr propadlé větrací šachty – světlý čtverec ve střední části fotografie.
Pohled na betonový uzávěr dnes.


Pomocná větrací šachta č. 1

(Richard I.)



Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála níže popisovaná šachta.


Pomocná větrací šachta u křižovatky chodeb vyznačená na mapě. Přerušované čáry označují potrubí pro užitkovou a pitnou vodu
Pomocná větrací šachta u křižovatky chodeb.
Přerušované čáry označují potrubí pro užitkovou a pitnou vodu.


Dnes již zasypanou vrchní část větrací šachty, bylo možné spatřit ve spleti bujné vegetace ještě okolo roku 1986.

Zděná šachta oválného tvaru byla vybudována pro potřeby původního dolu, a při výstavbě továrny byla využita jako důležitý kolektor. (Podle technologické mapy byla do továrny touto šachtou přiváděna pitná i užitková voda).

Ještě v nedávné doby bylo v podzemí možné spatřit, že středem šachty prochází ocelová roura o průměru 400–500 mm pro užitkovou vodu. Po stranách šachty byl upevněn kabel pravděpodobně vysokého napětí a další potrubí, v tomto případě pro přívod pitné vody.
Jinou šachtu podobného tvaru jsem v podzemí již nikde neregistroval.


Vrchní část (již tehdy částečně zasuté) větrací šachty byla ještě v roce 1986 ukryta v hustých křovinách. Pak vše nenávratně zmizelo pod navážkou zeminy z nových mrazíren.Vrchní část (již tehdy částečně zasuté) větrací šachty byla ještě v roce 1986 ukryta v hustých křovinách. Pak vše nenávratně zmizelo pod navážkou zeminy z nových mrazíren.
Vrchní část (již tehdy částečně zasuté) větrací šachty byla ještě v roce 1986 ukryta v hustých křovinách.
Pak vše nenávratně zmizelo pod navážkou zeminy z nových mrazíren.


Pohled vzhůru do zasuté větrací šachty. Zachovala se servisní plošinka a potrubí pro přívod vody. Foto: Lukáš Krátký.

Pohled vzhůru do zasuté větrací šachty a na potrubí pro užitkovou a pitnou vodu. Foto Lukáš Malý.
Pohled vzhůru do zasuté větrací šachty.


Spodní část větrací šachty č. 1, je doposud vystrojena potrubím pro užitkovou a pitnou vodu. Foto Lukáš Malý.
Spodní část větrací šachty č. 1, je doposud vystrojena potrubím pro užitkovou a pitnou vodu.


Pomocná větrací šachta č. 2

(Richard I – levá část)



Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála níže popisovaná šachta.


O pomocné šachtě č. 2 mám v současnosti stále naprostý nedostatek informací. Přibližné místo, kde šachta pravděpodobně stávala, se dá odhadnout pouze z mapy. V očekávaném místě se opravdu nachází zbytky cihlové stavby, ale vzhledem ke stavu sutin se nedají tvořit určitější závěry o této stavbě.


Pozadí paní psové naznačuje vrcholek pahorku, místo kde pravděpodobně vyúsťovala Luftschacht č. 2.Pravděpodobně v těchto místech stávala Luftschacht č. 2.
Pravděpodobně v těchto místech stávala Luftschacht č. 2.


Do současnosti se ze stavby větrací šachty se zachovala pouze nevelká hromada sutin a cihel.
Do současnosti se ze stavby větrací šachty se zachovala pouze nevelká hromada sutin a cihel.


Jedna z mála fotografií spodní části větrací šachty. Foto: Josef Brožek.
Jedna z mála fotografií spodní části větrací šachty.


Pomocná větrací šachta č. 3

(Richard II)



Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála níže popisovaná šachta.


Stejně jako u předchozí pomocné šachty i v tomto případě pracuji pouze s minimem informací a dohady. Po hodinách hledání v mapách a na povrchu jsem lokalizoval přibližné místo, kde šachta pravděpodobně stávala.


I zde se zachovala pouze hromada cihel. Nikde ani stopa po šachtě nebo části zasutého otvoru.I zde se zachovala pouze hromada cihel. Nikde ani stopa po šachtě nebo části zasutého otvoru.
I zde se zachovala pouze hromada cihel.
Nikde ani stopa po šachtě nebo části zasutého otvoru.


Vrtané větrací vrty (Bohrloch)

(Richard I a II)

Jedná se o maloprofilový o průměru asi 400–500 mm vrt, který je vypažen ocelovým potrubím, procházejícím po celé délce vrtu až do stropu štoly. V případě větracích vrtů existují rozpory mezi skutečností a dostupnými mapovými podklady.
- Jsou vrty, které se podařilo prokazatelně dohledat na povrchu, avšak nejsou zaneseny na mapách.

– Oproti tomu naopak existují vrty zakreslené na mapách, ale nebylo, je možné nalézt v podzemí. (Záměrně uvádím pouze podzemí, protože na povrchu by mohl být vrt již dávno zasypán.)

A nově se dostávám k poslední variantě vrtů „nově nalezených“ na původní, originální mapě.

V současnosti se s novým překreslením původní mapy zřetelně ukazuje, že ne všechny tyto větrací vrty byly vyvrtány – případně vypaženy.

A aby to nebylo tak jednoduché, tak na mapě jsou zakresleny vrty i v místech, kde není zakresleno, žádné podzemí …

Jak s touto informací naložit?

Je teoreticky možné, že v průběhu výstavby byly prováděny průzkumné vrty ke zjištění geologického složení, v trase plánovaných štol, ale již nedošlo k jejich vyražení až k provedenému vrtu.

Drobnou nejasnost však do této teorie vnáší skutečnost, že ve dvou případech se jedná o štolu, kam bylo možné se v podzemí dostat, a přesto se však přes veškerou snahu nepodařilo nalézt vyústění těchto (na mapě zakreslených) vrtů.



A aby to nebylo tak jednoduché, tak na mapě jsou zakresleny vrty i v místech, kde není zakresleno, žádné podzemí … Je teoreticky možné, že v průběhu výstavby byly prováděny průzkumné vrty ke zjištění geologického složení, v trase plánovaných štol, ale již nedošlo k jejich vyražení až k provedenému vrtu. Drobnou nejasnost však do této teorie vnáší skutečnost, že ve dvou případech se jedná o štolu, kam bylo možné se v podzemí dostat, a přesto se však přes veškerou snahu nepodařilo nalézt vyústění těchto (na mapě zakreslených) vrtů.
A aby to nebylo tak jednoduché, tak na mapě jsou zakresleny vrty i v místech, kde není zakresleno, žádné podzemí ….


Níže uvedené fotografie zobrazují všechny mnou doposud nalezené větrací vrty, a to v jejich vrchní (a byla-li možnost), tak i spodní části.


Malá fotogalerie větracích vrtů


Vrchní část větracího vrtu.
Vrchní část větracího vrtu uprostřed křovin vrchu Bídnice V pozadí vrch Radobýl.
Vrchní část větracího vrtu.
Zatím se mi nepodařilo zjistit místo – chodbu, ve které by měl tento vrt ústit.


Teorii o vrtání za pomoci ocelového potrubí napovídají i zbytky závitu na obvodu trubky – tedy pokud to závit opravdu je…
Teorii o vrtání za pomoci ocelového potrubí napovídají i zbytky závitu na obvodu trubky – tedy pokud to závit opravdu je…
Teorii o vrtání za pomoci ocelového potrubí napovídají i zbytky závitu na obvodu trubky – tedy pokud to závit opravdu je…


Jeden z mála doposud funkčních vrtů se nachází přímo nad vchodem do podzemí – Richard I, chodba D.
Jeden z mála doposud funkčních vrtů se nachází přímo nad vchodem do podzemí – Richard I, chodba D.
(Na uvedené fotografii je ještě mříž chránící otvor.)


Tentýž vrt po několika letech.Tentýž vrt po několika letech.
Tentýž vrt po několika letech – mříž zmizela v nenávratnu.


Pohled otvorem vrtu až na denní světlo. Foto: Lukáš Malý.
Pohled otvorem vrtu až na denní světlo.


Po desítkách let ocelové pažení vrtu zkorodovalo, přetrhlo se a sesunulo do chodby. Foto: Jiří Látal.
Po desítkách let ocelové pažení vrtu zkorodovalo, přetrhlo se a sesunulo do chodby. Foto: Hynek Gazsi.
I zde se však zahlodal zub času.
Po desítkách let ocelové pažení vrtu zkorodovalo, přetrhlo se a sesunulo do chodby.
Protékající voda dál pomalu vyplavuje částečky zeminy, a narušuje okolí vrtu a značně zrezivělé torzo spodní části větracího vrtu již také skončilo svou životní pouť kdesi v kovošrotu…


Paní psová leží těsně u vyústění větracího vrtu. Tento větrací vrt je zvláštní tím, že do původního otvoru je vsunuta zabetonovaná ocelová trubka o menším průměru.Detailní pohled na původní vrt, do něhož je vsunuta zabetonovaná ocelová trubka o menším průměru.
Tento větrací vrt je zvláštní tím, že do původního otvoru je vsunuta zabetonovaná ocelová trubka o menším průměru.


Za cihlovou příčkou se nachází nevelká místnost plná jemného bahna. V této místnosti – výklenku, se nachází spodní část výše zmiňovaného vrtu. Foto: Martin BečkaDetailnější pohled na tentýž větrací vrt. Přístupu k samotnému vrtu znemožňuje hluboké jílové bahno a kapající voda. Foto: Jiří Látal
Pohled na tentýž větrací vrt – tentokrát v podzemí.
Přístupu k samotnému vrtu znemožňuje hluboké jílové bahno a kapající voda.


V zeleni louky je znatelné vyústění dalšího větracího vrtu.
V zeleni louky je znatelné vyústění dalšího větracího vrtu.


V zeleni louky je znatelné vyústění dalšího větracího vrtu.
Vyústění dalšího větracího vrtu nese zřetelné známky „kontaktu“ s technikou.Vyústění dalšího větracího vrtu nese zřetelné známky „kontaktu“ s technikou.
Vyústění dalšího větracího vrtu nese zřetelné známky „kontaktu“ s technikou.
Možná to byl traktor, možná vojenské auto v době, kde zde cvičila armáda.


Vrty nalezené pouze na povrchu


Jako měřítko velikosti větracího vrtu posloužila paní „psová“… Otvor po pravé straně vrtu je zbytek po nehluboké průzkumné sondě. (Tehdy jsem bláhově hodiny kopal a hledal napojení na zděnou šachtu… marně…
Jako měřítko velikosti větracího vrtu, posloužila paní „psová“…


Nespecifikovaný větrací vrt na povrchu.
Nespecifikovaný větrací vrt na povrchu.Nespecifikovaný větrací vrt na povrchu.
Nespecifikovaný větrací vrt na povrchu.
Spodní část vrtu se mi nikdy nepodařilo lokalizovat, patrně ústí do dnes již zasuté části podzemí.


Pohled do nitra vrtu. Po několika metrech je vše zasypáno.
Pohled do nitra vrtu.


Další z nespecifikovaných vrtů ukrytých v křovinách vrchu Bídnice. Ani tento vrt se mi v podzemí nepodařilo lokalizovat.Ani tento vrt se mi v podzemí nepodařilo lokalizovat Další z nespecifikovaných vrtů ukrytých v křovinách vrchu Bídnice.


Poškozené větrací vrty


Zbytky větracích vrtů které se nachází v prostoru využívaného pole, nesou známky mnoha střetů se zemědělským nářadím. Místo vrtu označuje jen hromádka cihel a ocelová tyčZbytky větracích vrtů které se nachází v prostoru využívaného pole, nesou známky mnoha střetů se zemědělským nářadím. Místo vrtu označuje jen hromádka cihel a ocelová tyč
Zbytky větracích vrtů, které se nachází v prostoru využívaného pole, nesou známky mnoha střetů se zemědělským nářadím. Místo vrtu označuje jen hromádka cihel a ocelová tyč.


Hledejte tady někde ocelovou trubku pár centimetrů nad zemí…
Hledejte tady někde ocelovou trubku pár centimetrů nad zemí…


Ale ona tam opravdu je…Ale ona tam je…
Ale ona tam je…


A o pár desítek metrů dál… Další torzo větracího vrtu. Tento vrt se většinou dá nalézt pouze v zimě, kdy taje okolní sníh, díky teplému vzduchu, který proudí částečně průchozím vrtem.A o pár desítek metrů dál… Další torzo větracího vrtu. Tento vrt se většinou dá nalézt pouze v zimě, kdy taje okolní sníh, díky teplému vzduchu, který proudí částečně průchozím vrtem.
Další torzo větracího vrtu.
Tento vrt se většinou dá nalézt pouze v zimě, kdy taje okolní sníh, díky teplému vzduchu, který proudí částečně průchozím vrtem.


Vyústění spodní části téhož vrtu.Vyústění spodní části téhož vrtu.
Vyústění spodní části téhož vrtu.


Pohled do nitra vrtu. Ve středu fotografie lze spatřit ocelové pažení potrubí, které ústí až na povrch.
Pohled do nitra vrtu. Ve středu fotografie lze spatřit ocelové pažení potrubí, které ústí až na povrch.
V tomto případě se jedná o hloubku cca 60–70 m.
Nedokážu si dost dobře představit to tření při vrtání.


Na chvilku se zastavíme u jednoho zajímavého větracího vrtu v podzemí.

Spodní vyústění vrtu se nachází v zadní části nevelké místnosti č. 63. Samotná místnost je rozdělena cihlovými příčkami na několik sekcí. Strop je zajištěn betonovými nosníky a je doplněn o poměrně masivní cihlovou klenbu.
Pohlédneme-li na strop, zjistíme, že zde vznikla velká nepravidelná kaverna. Teprve ve vrchní části této kaverny lze spatřit spodní část vrtu.

Až potud by na tom nebylo nic zvláštního.

Podíváme-li se lépe, zjistíme, že spodní část ocelové vložky vrtu má sedmihranný tvar… Pro mne je záhada v tom, jak a proč se někomu podařilo do vápencového masívu vměstnat sedmihran. Zvláště když při pohledu z určitého úhlu se zdá, že v boku kaverny se rýsuje i částečný obrys pokračování vrtu. Což by znamenalo, že původní vrt pokračoval ještě o kus níže – až k původnímu stropu = vypadnul kus materiálu a vznikla kaverna. A v tom případě ten sedmihran nahoře nechápu už vůbec…


Místnost u vrtu. Pod samotným vrtem je dosti velká hromada jílu a kluzkého bahna. Foto. Lukáš Krátký.
Místnost u vrtu.
Pod samotným vrtem je hromada jílu a kluzkého bahna.


Pohled do kaverny bývalého vrtu a do horní části. Foto. Lukáš Krátký.Foto: Jiří Vojtěch
Pohled do kaverny bývalého vrtu a v horní části.


Vypažený otvor má 7 hran. Neptejte se mě kdo, proč, ale hlavně jak to dokázal tak přesně zalícovat do stropu… Nad sedmihranným otvorem lze spatřit původní kruhový vrt. Foto: Lukáš Malý.
Vypažený otvor má 7 hran.
Neptejte se mě kdo, proč, ale hlavně jak to dokázal tak přesně zalícovat do stropu…
Nad sedmihranným otvorem lze spatřit původní kruhový vrt.


Vrt v zadní části telefonní ústředny. Chodba č. 85
A jako poslední na této stránce je větrací vrt v zadní části telefonní ústředny – chodba č. 85.
Potrubí je zabořeno do podlahy.
Zatím nedokážu určit, zda ocelové potrubí přerezlo a svou vahou se zabořilo do podlahy místnosti.
Anebo zda je zapuštění do podlahy zatím nevysvětlený úmysl.


Poválečný větrací vrt

(Richard II)



Barevný bod označuje popisovaný poválečný větrací vrt.
V tomto případě se NEJEDNÁ o původní větrací zařízení bývalé továrny Richard II.


V části, která je věnována větracím vrtům se musím věnovat i zařízení novějšího data. Už třeba jenom proto, že každý kdo se vydá po hřebeni vrchu Bídnice, musí na tuto stavbu zcela jistě narazit.

Větrací vrt byl zhotoven v době výstavby úložiště a dodnes slouží k odvětrávání podzemních prostor úložiště pomocí elektrického ventilátoru umístěného na křižovatce chodeb 18 a 21 (Richard II).

Vyústění větracího vrtu můžeme spatřit uprostřed osamoceného křoví nacházejícího se na kraji pole severním směrem od již popisované hlavní větrací šachty číslo 1 (Richard I).
V bezprostřední blízkosti křoví je možné spařit pozůstatky oplocení a ostnatého drátu.
Prodereme-li se do středu křoví, spatříme šestihrannou železobetonovou plotnu, jejímž středem prochází ocelová trubka, která má na vrchní části připevněný plechový kryt.


Číslice 1 označuje původní (dnes již zasutou) větrací šachtu číslo 3. Číslice 2 označuje poválečný větrací vrt.
Číslice 1 označuje původní (dnes již zasutou) větrací šachtu číslo 3.
Číslice 2 označuje poválečný větrací vrt, který je v této části popisován.


Na rozhraní louky a pole můžeme spatřit nevelký, značně zarostlý remízek.Na rozhraní louky a pole můžeme spatřit nevelký, značně zarostlý remízek.
Na rozhraní louky a pole můžeme spatřit nevelký avšak značně zarostlý remízek.


Na první pohled neprostupná křoviska ukrývají ve svém středu vyústění nového větracího vrtu z podzemí Richard II. Lze spatřit i zbytky původního oplocení.
Na první pohled neprostupná křoviska se zbytky původního oplocení, ve svém středu ukrývají vyústění nového větracího vrtu z podzemí Richard II.


Nová podoba vyústění větracího vrtu.Nová podoba vyústění větracího vrtu.
Nová podoba vyústění větracího vrtu.
(rok 2013)


Pohled na původní podobu kovové nástavby nad větracím vrtem.
Pohled na původní podobu kovové nástavby nad větracím vrtem.


Pohled na celek novodobého ventilátoru v areálu úložiště.
Pohled na celek novodobého ventilátoru v areálu úložiště.


Pohled na spodní část větracího vrtu v úložišti.Detailní pohled na spodní část větracího vrtu v úložišti.
Pohled na spodní část a prostup potrubí do větracího vrtu v úložišti.


V okolí vrchu Bídnice, existuje, ještě jedna zajímavá stavba, která připomíná větrací šachtu.
Tato je však je ve své spodní části zatopena a podle dostupných map se nenachází nad žádným v současnosti známým podzemím – z tohoto důvodu zatím tato stavba není blíže zmiňována.

A samozřejmě v hledání dalších vrtů pokračuji i nadále …


Naposledy upraveno 13. 3. 2014


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.