Větrací šachty

Pohled na část vrchu Bídnice. Zde se stále ještě nachází několik větracích zařízení z podzemí.

---

Již v předválečné době, kdy se pod vrchem Bídnice těžil vápenec, bylo potřeba podzemní prostory větrat a zajistit případné nouzové výstupy z podzemí. K tomuto účelu sloužila soustava větracích vrtů a šachet. Ne jinak tomu bylo i při výstavbě továrny Richard I a II, kde bylo potřeba zajistit dostatečnou ventilaci pro připravovanou strojírenskou a chemickou výrobu.

---

Rozdělení šachet

---

Pojmenování „Luftschacht“ i „Wetterschacht“ najdeme na starých mapách dolů Richard.

---

Pojmenování „Luftschacht“ i „Wetterschacht“ najdeme i na pracovní mapě továrny Richard.

---

Letecká fotografie části vrchu Bídnice, na které jsou vyznačeny jednotlivé větrací šachty. Červeně jsou označeny plánované nebo vybudované hlavní větrací šachty „Wetterschacht“. Žlutě pak větrací šachty zvané „Luftschacht“.

---

Jak nejlépe rozdělit a popsat jednotlivé části větracího systému vybudovaného pro důl a strojírenskou výrobu v podzemí továrny Richard? Vše můžeme zařadit do tří stupňů důležitosti a vlastně i velikosti

„Wetterschacht“ – hlavní větrací šachty

Nejdůležitější stavbou jsou takzvané „Wetterschacht“, * což volně přeloženo znamená)* – větrací šachta. Šachta bývá větších profilů a je vyzděná na plnou výšku. Objekt velké důležitosti.

„Luftschacht“

Jako další v seznamu jsou zděné šachty kruhového nebo oválného průřezu, které jsou někdy nazývány také jako „Luftschacht“. „Luftschacht“ je pomocná větrací šachta menšího profilu, většinou bývá vystrojena lezným oddělením a někdy slouží jako nouzová úniková cesta. Může být využita k vedení inženýrských sítí, jako např. vody, stlačeného vzduchu a podobně.

Větrací vrty

Na závěr seznamu jsem ponechal tyto pravděpodobně nejméně důležité maloprofilové vrty o průměru přibližně 40–50 cm. Popis vrtu jsem v tomto případě vynechal, protože podrobnosti naleznete níže na této stránce.

A protože ještě dnes lze na povrchu spatřit torza jednotlivých šachet, následuje popis a rozdělení toho, co se doposud zachovalo. Vše je seřazeno a očíslováno stejně jako v době plánované výstavby továrny

---

Hlavní větrací šachta č. 1

(Richard I)

---

Barevný bod označuje popisovanou šachtu.

Na vrcholu Bídnice se tyčí nepřehlédnutelná novodobá nástavba zakrývající větrací šachtu č. 1.

Na úpatí vrchu Bídnice stojí nepřehlédnutelná šedivá železobetonová stavba, která byla v několika postupných obměnách vybudována nad původní větrací šachtou. Šachta byla vyražena v době výstavby továren Richard, přičemž práce na ražení šachty prováděli vězni koncentračního tábora Litoměřice. Jaký byl vzhled šachty v době druhé světové války se mi doposud nepodařilo zjistit. Nemohu tedy napsat, jak byla vrchní část uzavřena a případně zamaskována. Podle mého názoru by se v případě bombardování jednalo o značně citlivé místo. Dostupné fotografie z doby druhé světové války mi však stále chybí.

Okolo roku 1965 bylo vyústění větrací šachty zakončeno původní cihlovou obezdívkou a otvor byl překryt pletivem.

V pozdějších letech byla šachta obezděna tvárnicemi a zakryta panelem. Tento panel však byl velice často odtažen a hrozilo nebezpečí pádu do 70 m hluboké šachty. Kromě toho prakticky každý, kdo se do těchto míst dostal, neodolal pokušení vhodit do šachty kámen, aby zjistil, „jak je to tam dolu asi hluboko“.

Někdy počátkem 90. let počalo úložiště upravovat nejlépe zachovanou část Richardu I. (Jednalo se o zadní pravou část původního dolu, kromě jiného halu 125, 133, 137 a část propojovacích chodeb). Do této části patří již zmiňovaná hlavní větrací šachta č. 1. Původní opláštění šachty bylo zbouráno a nahrazeno přibližně metr vysokým železobetonovým opláštěním. K větrání sloužilo několik nevelkých obdélníkových otvorů u paty opláštění. Tato úprava nebyla poslední. Po několika letech znovu přijela technika a došlo k dalším stavebním úpravám na plášti okolo větračky. Obezdění bylo znatelně zvýšeno a zesíleno. Do větracích otvorů po obvodu pláště byla zabetonována armatura bránící vhazování předmětů. Šachta je dodnes funkční a například v zimních měsících lze nezřídka spatřit oblaka páry z vlhkého vzduchu vycházejícího z podzemí.

Jižním směrem od větrací šachty můžeme spatřit betonové základy pro neznámé zařízení. Základ byl asi metr hluboký. Po obvodu a ve spodní části byly zabetonované šrouby pro připevnění nebo ukotvení zatím neznámého zařízení nebo technologie. (Mohl zde být například upevněn jeřáb či vrátek pro transport materiálu při stavbě této šachty, ale to je pouze můj dohad.). Bohužel při betonáži nového opláštění větrací šachty však tyto základy někomu posloužily jako jímka na přebytečný beton a v současnosti je možné spatřit pouze obrys původní stavby, protože dno je plné ztvrdlého betonu. Jako vše okolo i tyto základy pomalu pohltilo všudypřítomné křo­ví.

---

Hlavní větrací šachta. (stav v roce 1965 + -)

---

Uzávěr nad hlavní větrací šachtou. (stav v roce 1984 + -)

---

Pohled na původní uzávěr nad hlavní větrací šachtou. V krycí desce byl vytvořen otvor doplněný o masivní mříž. Nad tím vším byla dostavena stávající betonová kobka.

---

Pohled na novodobý sarkofág nad hlavní větrací šachtou.

---

Několik pohledů na hlavní větrací šachtu v současnosti.

---

Blíže nespecifikované železobetonové základy poblíž hlavní větrací šachty.

---

Ocelové kotevní šrouby v základech nedaleko větrací šachty.

---

Pohled na spodní část hlavní větrací šachty.

---

Při pohledu vzhůru se zatají dech. 70 m hluboká šachta působí majestátně.

Ve své vrchní části je šachta vybavena lezným zařízením. Dolů však ocelové schody nepokračují…

---

Hlavní větrací šachta č. 2

(Richard I)

---

Barevný bod označuje popisovanou šachtu.

---

Větrací šachta č. 2 byla vyražena v době výstavby továrny Richard a měla sloužit k větrání levé části podzemí. (Na této stránce se nebudu věnovat spekulacím, proč měla být větrána levá část, která podle všeho nebyla vůbec stavebně upravena.)
Samotná šachta je dnes přibližně 2 m hluboká, ale je pouze otázkou času, kdy se opět stane minulostí, protože slouží lidem jako smetiště pro stavební suť. Napsal-li jsem, že se stane opět minulostí, je to z následujícího důvodu. Ještě (přibližně) v roce 1980 nikdo o této šachtě neměl ani tušení. Pak se v poli vytvořil mělký propad a časem se začal rýsovat kruhový otvor o průměru okolo 6 m. Stěny otvoru jsou vyzděny cihlami a jeho původní hloubka byla stejně jako u hlavní větrací šachty okolo 70 m. Doposud se rozcházejí informace o tom kdo, kdy a z jakého důvodu tuto šachtu zasypal. Protože se však jedná o takzvanou levou část původního dolu, není to skutečnost zas až tak překvapující. V levé části si dal někdo moc záležet na tom, aby se do prostor nikdo nedostal. O tom však na jiné stránce.

---

Někdy okolo roku 1983 se zasypaná šachta začala pomalu propadat.

---

V roce 2004 dosáhl pokles zeminy svého maxima.

---

V současnosti již šachta znovu slouží jako místo skládky pro stavební suť. Zanedlouho bude pole opět rovné…

---

Hlavní větrací šachta č. 3

(Richard II)

---

Barevný bod označuje popisovanou poválečnou větrací šachtu.

---

V tomto případě se NEJEDNÁ o původní větrací šachtu továrny Richard II. Porovnáme-li původní mapu a letecké snímkování, zjistíme, že původní větrací šachta stávala ve vzdálenosti přibližně 50 m od současné. Na povrchu již po ní nenajdeme žádnou památku a v podzemí jsem se této části nemohl věnovat.

---

Číslice 1 označuje původní (dnes již zasutou) větrací šachtu číslo 3.
Číslice 2 označuje poválečnou větrací šachtu („pancéřovou pěst“), která je v této části popisovaná.

---

Nově vystavěná větrací šachta číslo 3 odvětrává za pomoci elektrického ventilátoru podzemní prostory úložiště. Šachtu můžeme spatřit uprostřed osamoceného křoví nacházejícího se na kraji pole severním směrem od již popisované větrací šachty číslo 1. V bezprostřední blízkosti křoví je možné spařit pozůstatky oplocení a ostnatého drátu. Prodereme-li se do středu křoví, spatříme šestihrannou železobetonovou plotnu, jejímž středem prochází ocelová trubka, která má na vrchní části připevněný plechový kryt, který vzhledem nejvíce připomíná pancéřovou pěst. Uvnitř krytu se nachází kuželová stříška, která zamezuje vhození předmětu do této šachty (názornější vysvětlení naleznete ve fotogalerii níže).

---

V poli nalezneme nevelký, značně zarostlý remízek.

---

Na první pohled neprostupná křoviska ukrývají ve svém středu vyústění hlavní větrací šachty č. 3 z podzemí Richard II.

---

Celkový pohled na kovovou nástavbu nad hlavní větrací šachtou č. 3 – („pancéřová pěst“).

---

Střední část kovového krytu vyústění je částečně odtržená.

---

Na povrchu lze spatřit jeden průstřel. Datum vzniku průstřelu se mi nepodařilo zjistit)*.

---

Při pohledu průstřelem vnějšího pláště lze spatřit kovový kryt znemožňující vhazovat předměty do šachty.

---

Spodní část kovové trubky větrací šachty je uložena v šestihranné betonové patce.

---

Spodní část větrací šachty a ventilátor v úložišti.

---

Hlavní větrací šachta č. 4

(Richard II)

---

Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála popisovaná šachta.

---

Doposud nemohu s určitostí potvrdit, zda byla tato šachta v době výstavby továrny Richard II. dokončena. Pravdou však je, že na povrchu lze nalézt nevelkou hromadu zeminy a kamení. V jednom místě jsou doposud zřetelné zbytky cihlové stavby a rozlomeného betonového panelu. Celá tato hromada se nachází přibližně v místě, kde by měla ústit šachta č. 4.

---

Zarostlá hromada zeminy a kamení ukrývá pravděpodobně zbytky vrchní části větrací šachty č. 4.

---

Pokud jsou dostupné mapy přesné, je tato spodní část pozůstatkem po větrací šachtě č. 4. Pokud pohlédneme do otvoru v betonu, spatříme částečně zasutou dutinu, uvnitř které jsou zbytky výdřevy.
(Fotografii vnitřní části tohoto prostoru se mi v době návštěvy nepodařilo pořídit, a to z důvodu neustále kapající vody do objektivu.)

---

Hlavní větrací šachta č. 5

(Richard II)

---

Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála popisovaná šachta.

---

Poslední hlavní větrací šachta nesoucí číslo 5 se nacházela v propojení chodeb 39–40 Richardu II. Ještě před několika lety nebylo po šachtě na povrchu ani památky. Pak se náhle uprostřed pole objevil poměrně hluboký a široký propad. V době vzniku propadu jsem měl možnost jeho podrobné prohlídky. V propadu však nebylo možné nalézt žádné pozůstatky po cihlové vyzdívce, případně jakékoliv další známky potvrzující existenci této šachty. Totéž se dá tvrdit i o spodní části propadu, který se nachází v nepoužívaných prostorách Richardu II – ani zde žádná známka po cihlách z vyzdívky. Je tedy možné, že tato šachta byla sice vyražena, ale již nikdy nedošlo k jejímu vyzdění.

Vrchní část propadu byla po několika týdnech zavezena štěrkem. Vrchní část byla uzavřena železobetonovou konstrukcí. Ve středu betonové desky je kontrolní otvor pro sledování pohybu zásypu (V průběhu několika let se štěrkový zásyp skutečně sesedl a bylo jej potřeba znovu doplnit.)*.

---

Před několika lety se na louce nad Richardem II objevil asi 3 m hluboký propad.

---

Suťový kužel v chodbách 39 a 40.

---

Propad byl zavezen štěrkem a na vrchní části byla vybudovaná poměrně masivní železobetonová deska s revizním otvorem.

---

Detail informační tabule nad zabetonovanou šachtou.

---

Pohled na betonový uzávěr dnes.

---

Pomocná větrací šachta č. 1

(Richard I.)

---

Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála popisovaná šachta.

---

Kromě vrtaných šachet bylo možné v podzemí nalézt jednu větrací šachtu zcela odlišného vzhledu. Jednalo se o zděnou šachtu kruhového tvaru. Středem šachty byla vedena ocelová roura o průměru 400–500 mm. Po stranách šachty byl veden kabel pravděpodobně vysokého napětí a trubky pro přívod vody. (Podle technologické mapy byla do továrny touto šachtou přiváděna pitná i užitková voda). Podle mého názoru se jednalo o původní (předválečnou) hlavní větrací šachtu. Podobnou šachtu jsem v podzemí nikde neregistroval. Vrchní část zasuté větrací šachty byla před zavezením navážkou okolo roku 1986 ukryta v křovinách.

---

Vrchní část (již tehdy zasuté) větrací šachty byla ještě v roce 1986 ukryta v hustých křovinách. Pak vše nenávratně zmizelo pod navážkou z nových mrazíren.

---

Pohled vzhůru do zasuté větrací šachty.

---

Spodní část větrací šachty č. 1 je doposud vystrojena potrubím pro užitkovou a pitnou vodu.

---

Pomocná větrací šachta č. 2

(Richard I)

---

Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála popisovaná šachta.

---

O pomocné šachtě č. 2 mám v současnosti stále naprostý nedostatek informací. Přibližné místo, kde šachta pravděpodobně stávala, se dá odhadnout pouze z mapy. V očekávaném místě se opravdu nachází zbytky cihlové stavby, ale vzhledem ke stavu sutin se dá předpokládat, že vše mohlo být odsunuto radlicí buldozeru na jiné místo.

---

Pravděpodobně v těchto místech stávala Luftschacht č. 2.

---

Do současnosti se ze stavby větrací šachty se zachovala pouze nevelká hromada cihel.

---

Jedna z mála fotografií spodní části větrací šachty.

---

Pomocná větrací šachta č. 3

(Richard II)

---

Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála popisovaná šachta.

---

Stejně jako u předchozí pomocné šachty i v tomto případě pracuji pouze s minimem informací a dohady. Podařilo se mi získat jednu jedinou fotografii (přibližně z roku 1960). A po hodinách hledání v mapách a na povrchu jsem lokalizoval místo, kde šachta pravděpodobně stávala.

---

Pohled z roku 1960 na větrací šachtu č. 3
Foto: Bohumil Červený – 1960.
Zdroj fotografie: Fotoarchiv České geologické služby.

---

I zde se zachovala pouze hromada cihel. Nikde ani stopa po šachtě nebo části zasutého otvoru.

---

Vrtané větrací šachty

(Richard I a II)

---

Tyto větrací vrty nejsou na dostupných mapách pojmenovány ani očíslovány a jejich polohu nenaleznete ani na výše uvedených leteckých fotografiích. Větrací vrt je vrtaný otvor o průměru asi 400–500 mm, který prochází vrstvami vápenců a jílovců až do stropu chodby v podzemí. V některých případech vyúsťuje v malém výklenku na boku chodby, jindy končí u čelby. V jednom případě se nachází uprostřed krátké chodby.

Minimálně vrchní část vrtu je vypažena ocelovou rourou. Je však docela možné že ocelové potrubí vrtu dříve procházelo (otáčelo se) po celé délce vrtu a při vrtání sloužilo jako vedení vrtné hlavy. Hlava byla po dokončení vrtu demontována. Tuto informaci prosím považujte pouze za můj dohad. Nemám žádné znalosti problematiky hloubkových vrtů, a proto si nedokážu představit, zda by vrtné zařízení dokázalo překonat tření v hornině při vrtání do hloubky 40–70 m. Pravdou však je, že některé vrty mají ocelovou trubku i ve své spodní části. Zajímavá je i skutečnost, že na některých vrtech lze spatřit vroubkování, které připomíná závit. Avšak pokročilá koroze a větší průměr potrubí nedovoluje zjistit, zda je drážkování do šroubovice. (Velmi bych přivítal vaše názory na tuto problematiku.)

V případě větracích vrtů existují rozpory mezi skutečností a dostupnými mapovými podklady. Existují vrty, které jsou prokazatelné na povrchu, avšak nejsou zaneseny na mapách a naopak existují vrty zakreslené na mapách, ale nebylo je možné nalézt v podzemí. (Záměrně uvádím podzemí, protože na povrchu by mohl být vrt již dávno zasypán.)

Níže uvedené fotografie zobrazují všechny dostupné větrací vrty, a to v jejich vrchní (a byla-li možnost), tak i spodní části.

---

Galerie větracích vrtů

Těžko vybrat klíč pro logiku při jejich třídění a prezentaci na těchto stránkách. Některé je možné najít pouze na povrchu, jiné pouze v podzemí a další na povrchu i v podzemí. Každý vrt je přitom odlišný… (U níže popisovaných vrtů neuvádím číselné označení štol, ve které vrty ústí, případně by měly ústit.)

---

Teorii o vrtání za pomoci ocelového potrubí napovídají i zbytky závitu na obvodu trubky – tedy pokud to závit opravdu je…

---

Jeden z mála doposud funkčních vrtů se nachází přímo nad vchodem do podzemí.
(Na uvedené fotografii je ještě mříž chránící otvor.)

---

Tentýž vrt po několika letech – mříž zmizela v nenávratnu.

---

Pohled otvorem vrtu až na denní světlo.

---

I zde se však zahlodal zub času. Po desítkách let ocelové pažení vrtu zkorodovalo, přetrhlo se a sesunulo do chodby D.
Protékající voda dál pomalu vyplavuje částečky zeminy a narušuje okolí vrtu.

---

Tento větrací vrt je zvláštní tím, že do původního otvoru je vsunuta zabetonovaná ocelová trubka o menším průměru.

---

Pohled na tentýž větrací vrt, tentokrát v podzemí.
Přístupu k samotnému vrtu brání hluboké jílové bahno a kapající voda.

---

Vyústění dalšího větracího vrtu nese zřetelné známky „kontaktu“ s technikou.
Možná to byl traktor, možná vojenské auto v době, kde zde cvičila armáda.

---

Vrty nalezené pouze na povrchu

---

Jako měřítko velikosti větracího vrtu, posloužila paní „psová“…

---

Nespecifikovaný větrací vrt na povrchu.
Spodní část vrtu se mi nikdy nepodařilo lokalizovat, patrně ústí do zasuté části podzemí.

---

Pohled do nitra vypaženého vrtu.

---

Další z nespecifikovaných vrtů ukrytých v křovinách bídnického vrchu.

---

Poškozené větrací vrty

---

Zbytky větracích vrtů v poli nesou známky mnoha střetů se zemědělským nářadím.

---

A ono se není čemu divit. Hledejte tady někde ocelovou trubku kousek nad zemí…

---

Ale ona tam je…

---

Další torzo větracího vrtu. Tento vrt se většinou dá nalézt pouze v zimě,
kdy taje okolní sníh díky teplému vzduchu, který proudí částečně průchozím vrtem.

---

Spodní část vrtu.

---

Pohled do spodní části téhož vrtu. Ve středu fotografie lze spatřit ocelové pažení potrubí, které ústí až na povrch.
V tomto případě se jedná o hloubku cca 60–70 m. Nedokážu si dost dobře představit to tření při vrtání.

---

Na chvilku se zastavíme u jednoho zajímavého větracího vrtu v podzemí.

Tento vrt se dost odlišuje od ostatních. Je ve stropě zadní části nevelké místnosti v chodbě č. 63. Dříve zde stálo několik cihlových příček

Místnost byla dříve rozdělena několika cihlovými příčkami. Místnosti v chodbě, v jejíž zadní části vrt ústí, jsou obezděné doplněné betonovými nosníky a jednou cihlovou klenbou. Spodní část vrtu tvoří velká kaverna, která nese stopy po umělém opracování (zbytky navrtaných otvorů pro odstřel). Nejzajímavější je viditelná spodní část vrtu. Podíváme-li se do otvoru, zjistíme, že část vrtu má ve spodní části sedmihranný tvar… Pro účel tohoto vrtu jsem doposud nenašel rozumné vysvětlení.

Předpokládám, že při vrtání se malinko nepodařilo „trefit“ se do zamýšlené části chodby. Z tohoto důvodu byla spodní část vrtu odtěžena a vypažena až k původnímu vrtu. Ale jak se někomu povedlo vytvořit a hlavně vyplnit ten sedmiúhelník, to mě vážně nenapadá.

---

Místnost u vrtu. Pod samotným vrtem je hromada jílu a kluzkého bahna.

---

Pohled do kaverny bývalého vrtu a v horní části.

---

Vypažený otvor má 7 hran. Neptejte se mě kdo, jak a proč to dokázal…
Nad sedmihranným otvorem lze spatřit původní kruhový vrt.

---

A jako poslední na této stránce je větrací vrt v zadní části telefonní ústředny.
Potrubí je zabořeno do podlahy.
Zatím nedokážu určit, zda ocelové potrubí přerezlo a svou vahou se zabořilo do podlahy místnosti. Anebo zda je zapuštění do podlahy zatím nevysvětlený úmysl.

---

Naposledy upraveno 23. 12. 2011

---

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek