Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 22. 9. 2017

Vyhledávání

Stavby na povrchu

Úzkokolejná vlečka a překladiště



Úzkokolejná vlečka


Přibližně v letech 1920–1921 byla pro dopravu vápence z dolu k vápenné peci, vybudována úzkokolejná vlečka o rozchodu 600 mm.

Délka kolejiště byla přibližně dva kilometry. Provoz na této železnici zajišťovaly parní a později motorové lokomotivy (pravděpodobně se mimo jiné jednalo o lokomotivu Oberursel o výkonu 12 koní), které zajížděly až do štoly tehdejšího vápencového dolu, který patřil společnosti „Leitmeritzer Kalk und Ziegelwerke“, která zde těžila ještě v roce 1943.

Vrátíme-li se však do doby výstavby továrny Richard v letech 1943–1945, pak jsou dostupné informace (jako u všeho co se týká továrny Richard,) značně neúplné a mnohdy i rozporuplné.

V okolí budované továrny Richard I, byla položena soustava kolejí. Podle dostupných plánů mělo kolejiště vstupovat do všech štol (A/B a C/D), kromě toho na výsypky (haldy). Další kolej byla položena k portálu štol Richard II a Richard III, kde byla další soustava kolejišť.

V době výstavby továrny, na jaře 1945 (k datu 31. 3. 1945) bylo na vlečce v okolí továrny Richard I–III v provozu:

  • 36 lokomotiv o rozchodu 600 mm. (parní lokomotivy Henschel a motorové lokomotivy Jung, O&K, BMAG a Krupp)
  • 344 vagónů o rozchodu 600 mm.
  • bylo položeno 20,5 km kolejiště! O rozchodu 600 mm (do této délky je pravděpodobně započítáno jak venkovní kolejiště, tak i koleje položené v podzemí).

Kolejiště vedoucí k vápence a překladišti u Litoměřic jsem si ponechal na závěr.
Vysvětlení je jednoduché, avšak o to složitější je hledání dostupných informací.


Pro potřeby dopravy stavebního materiálu a výrobků byla od Litoměřic k továrně Richard I vybudována dvojkolejná lanová vlečka – kolejový výtah (vůz nebo vozy byly do poměrně příkrého stoupání taženy pomocí ocelového lana.)

Doposud nemohu s určitostí napsat, zda byly vozy přitaženy k vlečce lokomotivou, poté spuštěny či vytaženy, poté opět spřaženy, anebo zda byla tažena celá souprava včetně lokomotivy.
V každém případě po překonání svahu pokračoval náklad k vápenné peci nebo k překladišti výrobků – (překladiště je popsáno níže na této stránce).

K výstavbě lanové vlečky bylo pravděpodobně přistoupeno z důvodu potřeby transportovat těžší náklady, než bylo do té doby běžné po původním kolejišti za pomoci lokomotiv.



Část stavebního deníku firmy Mineraloil.
Část stavebního deníku firmy Mineraloil.
Zde je naprosto přesně popsáno, jaké vybavení bylo na stavbě, jak pokročila výstavba, zkrátka vše podstatné pro řízení tak velké stavby, jakou byla továrna Richard I.
Mimo jiné se zde můžeme dočíst (barevně označeno), že na stavbě bylo:
řádek d) – 36 ks lokomotiv o rozchodu 60 cm o celkovém výkonu 1300 koní, z toho 34 ks firemních – 12 ks v opravě.
řádek k) – kolejiště o rozchodu 60 cm v celkové délce 20,5 km – ve vlastnictví firmy 20,5 km.
řádek n) – 344 vozíků o rozchodu 60 cm z toho 344 ks ve vlastnictví firmy – 164 ks v opravě déle než 14 dní…


Koleje na haldě v sousedství Richard I.Technické zázemí v okolí Richard I.
Pohledy na kolejiště v nejbližším okolí továrny Richard I.


Kromě dieselových lokomotiv se na vlečce používaly i parní lokomotivy. Mimochodem linie v horní třetině fotografie je v textu zmiňovaná lanová vlečka.
Kromě dieselových lokomotiv se na vlečce používaly i parní lokomotivy.
Mimochodem linie v horní třetině fotografie je v textu zmiňovaná lanová vlečka.


Část plánu, na kterém je zachyceno rozmístění kolejišť ve venkovním areálu Richard I. Barevné tečky označují jednotlivé části kolejiště. Autor mapy (která je překreslena podle originálního podkladu) je Mgr. Tomáš Kos.
Část plánu, na kterém je zachyceno rozmístění kolejišť ve venkovním areálu Richard I.
Barevné tečky označují jednotlivé části kolejiště.


Část kolejiště před areálem Richard II a III.
Část kolejiště před areálem Richard II a III.


Tečky vyznačují část kolejiště v sousedství lanové vlečky, která pokračuje k vápenné peci a cihelně. Tato část kolejiště byla vybudována v předválečné době, a není potvrzeno její využití v době výstavby továrny Richard. Budova v horní části fotografie je překladiště výrobků. Tato stavba je zmiňována v závěru této stránky.
Tečky vyznačují část kolejiště v sousedství lanové vlečky, která pokračuje k vápenné peci a cihelně.
Tato část kolejiště byla vybudována v předválečné době, a není potvrzeno její využití v době výstavby továrny Richard.
Budova v horní části fotografie je překladiště výrobků. Tato stavba je zmiňována v závěru této stránky.


Lanový výtah. Pohled směrem k továrně Richard I.
Zatím jediná dostupná fotografie zachycuje „lanový výtah“ (nalevo).
Ve spodní části fotografie je kolej o rozchodu 60 cm,
která pravděpodobně pokračuje směrem k cestě u areálu tehdejšího KT Litoměřice.
(Nic bližšího jsem k fotografii zatím nezjistil.)


Výřez z kresby bývalého vězně.
Výřez z kresby bývalého vězně (M. M. Siercowski) KT. Litoměřice.
Na obrázku je zakreslen lanový výtah a vlečka.
(Původní kresba je nově upravena a doplněna o vysvětlivky.)


Přibližně takto mohla lanová dráha vypadat a fungovat. Na fotografii je <strong>pouze ilustrační foto – nepochází z okolí továrny Richard.</strong>
Přibližně takto mohla lanová dráha vypadat a fungovat.
(Jedná se pouze o ilustrační foto – tato fotografie nepochází z okolí továrny Richard!)


Poválečná doba


V poválečném období – souběžně s ukončováním vyklízecích prací po zrušení podzemní továrny Richard, byla v roce 1947 znovu obnovena těžba vápence v podzemí.
Odhaduji, že někdy v této době bylo znovu položeno kolejiště pro běžný úzkokolejný provoz. Při novém položení kolejí byl pravděpodobně zcela změněn zářez pro původní lanovou vlečku a vznikla současná podoba náspu. Proč bylo nutné udělat tak rozsáhlou stavební a terénní změnu, jsem zatím nezjistil.


Jaká byla tedy „nová“ – poválečná podoba kolejiště ?
(V níže uvedeném popisu sledujeme kolejiště od vápenky k portálu Richard I.)

Při cestě od vápenky v Litoměřicích musela souprava překonat stoupání až 58 promile, když předtím nejdříve projela kamenným podjezdem pod železniční tratí ČD (Litoměřice – Lovosice) a dále pak několik desítek dlouhým cihlovým tunelem vedoucím kromě jiného pod vlečkou do tehdejší cihelny (oba vjezdy do tohoto tunelu jsou dnes již dávno zasypané sutí).

Hned za podjezdem se kolejiště stáčelo na sever a asi 300 m vedla souběžně s tratí o normálním rozchodu kolejí (1435 mm), načež prudce měnila směr a stoupala přímou cestou do vrchu.
V poslední části své cesty se stoupání zmírňovalo, až přešlo v rovinu. Odtud již kolej pokračovala do podzemí znovu otevřeného dolu Richard I.


Pravděpodobně) fotografie portálu Richard I v roce 1953.
Pozdější podoba portálu Richard I, s kolejištěm v popředí.Portál Richard I. Kolejiště již je sneseno. Zachována zůstala pouze kolej uvnitř zářezu v betonové cestě před vraty.
Pohledy na kolejiště u portálu Richard I v poválečné době.

(Vzhledu a otázkám vztahujícím se ke vchodu do podzemní továrny Richard I je věnována samostatná stránka.)


Na fotografii vojenské mapy je graficky vyznačena poválečná trasa vlečky k vápenné peci a k bývalé cihelně.
Na fotografii vojenské mapy je graficky vyznačena poválečná trasa vlečky k vápenné peci a k bývalé cihelně.


Tečky vyznačují část kolejiště, které pokračuje k podjezdu pod železniční tratí. Tato část kolejiště byla vybudována v předválečné době. Pokračování na následující fotografii.
Tečky vyznačují část kolejiště, které pokračuje k podjezdu pod železniční tratí.
Tato část kolejiště byla vybudována v předválečné době.
Pokračování trasy na následující fotografii.


Pokračování z předešlé fotografie. (fotografie je oproti předcházející pootočena), nicméně zachycuje trasu od ostrého zlomu, pod kolejiště o normálním rozchodu a poté dál až k vápenné peci.
Pokračování z předešlé fotografie.
(fotografie je oproti předcházející pootočena),
nicméně zachycuje trasu od ostrého zlomu, pod kolejištěm o normálním rozchodu a poté dál až k vápenné peci.


(Současnost


Z původní vlečky k dolu Richard jsou koleje již dávno odstraněny. Dříve štěrkový podklad dnes zakrývá asfaltová cesta, která byla položena při stavbě nových mrazíren.

Ještě před rokem 1980 bylo možné místy spatřit podlouhlé obrysy po vytrhaných pražcích.
Pak jednoho dne přijel buldozer a cestu upravil. Přitom došlo i k vytržení dvou betonových kvádrů, umístěných vedle bývalého kolejiště nedaleko od cesty rozvětvující se u zadní brány kasáren. (Podle výpovědi pamětníka byla na blocích připevněna konstrukce, vynesená nad kolejiště, která na sobě nesla zavěšené potrubí na vodu. Odkud a kam potrubí pokračovalo, to se mi zatím nepodařilo zjistit.)

A tak jediné místo, které dnes připomíná existenci úzkorozchodné trati, je klenutý kamenný podjezd u trati ČD, kudy trať o rozchodu 600 mm procházela. (Tento most se nachází v těsné blízkosti cedule ohlašující dnešní železniční zastávku Litoměřice Cihelna.) Dnes je tento podjezd nepřístupný, protože je součástí soukromého majetku.


Současný pohled na část zachovalého náspu vlečky nedaleko od vchodu do podzemí Richard I.
Současný pohled na část zachovalého náspu vlečky nedaleko od vchodu do podzemí Richard I.


Asfaltová cesta směrem k továrně Richard I. Tudy vedla úzkokolejná vlečka, v době výstavby továrny i lanový výtah. Nerovnosti ve vozovce jsou zbytky po betonových blocích nosníků potrubí.Asfaltová cesta od továrny Richard směrem k městu Litoměřice. Tudy vedla úzkokolejná vlečka, v době výstavby továrny i lanový výtah. Nerovnosti ve vozovce jsou zbytky po betonových blocích nosníků potrubí.
Pohled na (dnes již asfaltovou) cestu, kudy vedla úzkokolejná vlečka, v době výstavby továrny i lanový výtah.
Nerovnosti ve vozovce jsou zbytky po betonových blocích nosníků potrubí.


Vytržené bloky nosníku lze dodnes spatřit po straně cesty.
Vytržené bloky nosníku lze dodnes spatřit po straně cesty.

Vytržené bloky nosníku lze dodnes spatřit po straně cesty.
Vytržené bloky nosníku lze dodnes spatřit po straně cesty.


Cihlová nádrž u cesty.Cihlová nádrž u cesty.
Blíže neurčená cihlová nádrž u cesty.
Potrubí, které vedlo z této nádrže, překlenovalo pomocí ocelové konstrukce úzkokolejnou vlečku.


Kamenný podjezd pod železniční tratí. Kolejiště pokračovalo do dalšího několik desítek metrů dlouhého tunelu, přičemž podcházelo vlečku do bývalé cihelny.Kamenný podjezd pod železniční tratí. Kolejiště pokračovalo do dalšího několik desítek metrů dlouhého tunelu, přičemž podcházelo vlečku do bývalé cihelny.
Kamenný podjezd pod železniční tratí.
Kolejiště pokračovalo do dalšího několik desítek metrů dlouhého tunelu, přičemž podcházelo vlečku do bývalé cihelny.



Překladiště


V průběhu výstavby továrny Richard I, se započalo také s budováním překládací haly pro výrobky z podzemní strojírenské továrny. Překladiště bylo vystavěno jako součást – či spíše zakončení vlečky (určené pro výrobky z továrny Richard), která procházela prakticky souběžně s železniční tratí Litoměřice – Lovosice.

Vlečka se na své jižní části sestávala ze dvou samostatných kolejí.

  • Jedna kolej končila v zářezu pod cihelnou.
  • Druhá kolej (vzdálenější od železniční trati), končila uvnitř velké železobetonové budovy, která byla v letech 1944–1945 vybudována jako překladiště výrobků z továrny Richard.

Jednalo se o masivní železobetonovou budovu s plochou střechou. K představě o velikosti překladiště nám pomohou následující informace:

  • Délka budovy 53 metrů
  • Šířka 15 metrů
  • výška 10 metrů

    Vjezdová kolej byla uzavřena ocelovou branou a uvnitř budovy byla kolej ukončená zarážkou.

V zadní části budovy a na jedné boční straně byla plocha sloužící pro uskladnění materiálu před nakládkou, nebo naopak po vykládce, dále zde bylo několik kancelářských místností.

Na boční stěně budovy (přilehlé k železniční trati o normálním rozchodu) bylo přibližně 12 velkých oken. (Bohužel dnes si již nevybavuji přesný počet oken a vzhled budovy na dalších stranách. Je sice pravdou je, že v době dětství jsem měl možnost si překladiště několikrát prohlédnout, ale tehdy jsem nevěděl, jaký byl původní účel budovy a počítat okna mě v té době vážně nenapadlo…)

Teď se však již budu pohybovat pouze na tenkém ledu dohadů.

K budově byla (s největší pravděpodobností) přivedena i kolej úzkokolejné vlečky od továrny Richard, kam byly na plošinových vozech přiváženy nebo odváženy výrobky. Tato kolej byla v pozdější době odstraněna.

V letech 1985–1987 byla budova zbořena, vlečka přeložena na jiné místo, a v uvolněném prostoru byl vystaven areál mrazíren.
Velké kusy železobetonu z rozbořeného překladiště byly odvezeny na tehdy nově založenou skládku suti, která byla navršena vedle vstupního portálu do továrny Richard I.

Ironií osudu je, že stavební materiál tak přibližně po 40 letech skončil prakticky tam, odkud byl tehdy odvážen na stavbu továrny Richard a technického zázemí…


Výřez z mapy, na které je znázorněna hlavní kolej a dvě vlečky.
Výřez z mapy, na které je znázorněna hlavní kolej a dvě vlečky (k cihelně a do překladiště).
Uhelná kolej, která je zakreslena ve spodní části mapy, není na této stránce popisována.


Fotografie části litoměřického náměstí. <strong>V levé části fotografie je barevně označena budova překladiště</strong>. Jedna z mála fotografii, která zachycuje tuto dnes již zbořenou budovu.
Fotografie části litoměřického náměstí.
V levé části fotografie je barevně označena budova překladiště.
Jedna z mála fotografii, která zachycuje tuto dnes již zbořenou budovu.


Letecký snímek zachycující pohled na budovu překladiště (velká budova obdélníkového tvaru s rovnou střechou (na fotografii označena šipkou.
Letecký snímek zachycující pohled na budovu překladiště (velká budova obdélníkového tvaru s rovnou střechou (na fotografii označena šipkou).


Lešením obestavěná budova překladiště. Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.
Lešením obestavěná budova překladiště.
(Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.)


Při výstavbě mrazíren byla budova překladiště rozebrána a její trosky odvezeny na haldu, která vznikla nad levou části továrny Richard I.Při výstavbě mrazíren byla budova překladiště rozebrána a její trosky odvezeny na haldu, která vznikla nad levou části továrny Richard I.Při výstavbě mrazíren byla budova překladiště rozebrána a její trosky odvezeny na haldu, která vznikla nad levou části továrny Richard I.Při výstavbě mrazíren byla budova překladiště rozebrána a její trosky odvezeny na haldu, která vznikla nad levou části továrny Richard I.
Při výstavbě mrazíren byla budova překladiště rozebrána a její trosky odvezeny na haldu,
která vznikla nad levou části továrny Richard I.
Kusy betonu lze spatřit i dnes.


Kromě betonu a suti převezené od překladiště byla odvezena i dřevěná brzda na zajištění vagonů. Je dost možné, že tato zdrž zajišťovala železniční vozy již v době budování továrny Richard…Kromě betonu a suti převezené od překladiště, byla odvezena i dřevěná brzda na zajištění vagonů. Je dost možné, že tato zdrž zajišťovala železniční vozy již v době budování továrny Richard…
Kromě betonu a suti převezené od překladiště byla odvezena i dřevěná brzda na zajištění vagonů.
Je dost možné, že tato zdrž zajišťovala železniční vozy již v době budování továrny Richard…


Na závěr snad jen připojím svou již tradiční prosbu. Máte-li někdo jakékoliv doplňující informace k tomuto tématu, dejte mi prosím vědět. Zároveň bych přivítal jakékoliv i pozdější fotografie shora popisovaných staveb (vlečka, lanová vlečka, zbytky kolejiště, budova překladiště a cokoliv jiného). Předem velice děkuji!




Naposledy upraveno 3. 10. 2015


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.