Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 1. 11. 2020

Vyhledávání

Stavby na povrchu

Kesselhaus – kotelna



Kesselhaus – kotelna


Podzemní továrna umístěná v podzemí vápencového masivu bylo potřeby vytápět. Jednotlivé strojírenské linky včetně kalíren sice vyprodukovaly teplo, ale současně s ním také jedovaté zplodiny, které bylo potřeba odvětrávat, takže tak či onak vytápění bylo nutné. Kromě toho se v podzemí nacházelo množství kanceláří, laboratoří, zkušeben a samozřejmě i jídelna a sociální zařízení, to vše bylo potřeba vytápět.

Při plánování továrny byla projektována několika kotlová kotelna, která měla být umístěna v podzemí… V nedávné době se podařilo v jednom z archívů najít plán doposud neznámé části podzemí, na kterém je zakreslena plánovaná podzemní kotelna.


Část kontroverzní mapy na které je rozkreslena plánovaná podzemní kotelna včetně technologie.
Část „kontroverzní“ mapy, na které je rozkreslena plánovaná podzemní kotelna včetně technologie.

Mapu jsem nazval jako „kontroverzní“ z několika důvodů. Zatím stále není jasno, zda tato část podzemí byla vyražena, či zda pouze naplánována. Na mapách tato část není vyznačena a ani v podzemí tomu nic nenasvědčovalo. Toto téma je částečně popsáno na stránce nazvané – Kde je (byl) vchod E?


Podle několika dostupných dokumentů však z mnoha technických důvodů k výstavbě podzemní kotelny nikdy nedošlo a od tohoto záměru bylo upuštěno. Vedením stavby bylo rozhodnuto, přesunout výstavbu kotelny do sousedství vchodu do podzemí Richard I, – vchodu A/B.

Podle (v současnosti) dostupných dokumentů není možné přesně potvrdit rozsah plánované stavby a ani stupeň jejího dokončení. Z tohoto důvodu lze vycházet zatím pouze z leteckého snímkování a fotografií, dříve zachovalých základů budovy, nebo technického zázemí. Avšak podle vzhledu si netroufnu popsat, jaká mohla být počátkem roku 1945 podoba kotelny a jejího vybavení.

Při vstupu do úvozu před Richardem I., lze ve vzdálenosti asi 150 metrů od vstupního portálu do nitra Richardu I. (C/D), nalézt v křovinách po levé strany cesty, dosti nezřetelné zbytky cihlových základů, a kus betonového sloupu

Ještě okolo roku 1984, zde stály značně členité cihlové a betonové základy, u nichž se nedalo pořádně určit, jaký byl jejich technický význam. Okolí stavby bylo znatelně podmáčené a po většinu roku zatopené vodou.
Jako dítko školou povinné jsem měl možnost si základy této stavby mnohokrát prohlédnout. Bohužel tehdy mě ani ve snu nenapadlo pídit se nějak moc po detailech – což by se teď velice hodilo…

Samotné základy je velmi těžké popsat pro jejich členitost. Částečně se jednalo o různě vysoké cihlové základy s rozmanitými otvory, a o několik železobetonových sloupů stojících na betonové desce.


Kotelna


Na mapě je budova označena jako kesselhaus a nachází se těsně u bývalého vstupu A/B dolu Richard I.
Na mapě je budova označena jako kesselhaus a nachází se těsně u bývalého vstupu A/B dolu Richard I.


Na mapách je tato stavba uváděna pod názvem „Kesselhaus“, což v překladu znamená – kotelna.

Jak už jsem v úvodu této stránky napsal, se pro potřeby továrny se počítalo s vytápěním celého podzemí. V některých vzpomínkách, či výpovědích je například zmiňováno, že v době zahajování výroby, se pro účel vytápění nouzově využívaly dvě vyřazené parní lokomotivy. Podzemí se tedy po určitou dobu vytápělo.
Podle jedné výpovědi však ke konci války prostřílel oba kotle kotlář. Nemám však jasno v tom – zda se jednalo o kotle plánované kotelny, či o kotle vytápěcích lokomotiv ani to zda bylo vytápění ještě po náletu zprovozněno. Ale tím už se dostáváme na další z mnoha bílých míst továrny Richard. A počítám, že k bližšímu vysvětlení asi ani moc nepomůže níže uvedený výřez z mapy, na které je (asi aby to bylo složitější) zakreslena i pomocná kotelna.

Zde můžu rozvíjet další teorie:

  • Byla pomocná kotelna právě to místo, kde stály vyřazené parní lokomotivy?
  • Byla pomocná kotelna určena pouze pro vytápění budov v jejím nejbližším okolí (mimo jiné i louhovací – mořicí stanice), která stála v těsném sousedství?

    A tak by se dalo pokračovat dál…


Původní – originální část mapy.Tatáž mapa, ale překreslená a přeložená. Autor mapy – Mgr. Tomáš Kos.
Kotelna a pomocná výtopna. Číslice 1 na mapě označuje areál kotelny popisovaný na této stránce.
Číslo 2 označuje areál provizorní kotelny .


Avšak vše je o to trošku složitější. Tato stavba (kotelna), mohla mít i jiný význam – doplňující funkci, a tou je kompresorová stanice.

Znovu se (alespoň ve vzpomínce) vrátím do svých dětských let, kdy ještě do těchto míst čas od času přicházel průvodce, který doprovázel zájemce o továrnu Richard. Ač jsem byl opravdu malé dítko, přesto si vybavuji, že jsem tehdy zaslechl pojmenování „kompresorová stanice“. Uběhla řádka let a já jsem na toto pojmenování pomalu zapomenul.
Až před nedávnem, jsem kdesi zahlédl zmínku o budově, v níž mělo být umístěno několik velkých tlakových nádob, které měly stlačeným vzduchem zásobovat celý areál podzemní továrny.


Pokusme se ještě jednou přeložit název „Kesselhaus“, avšak v tomto případě název mírně poupravíme = rozdělíme na dvě slova.
kessel = kotel,
haus = dům.

Volně přeloženo by to mohlo být například jako dům kotlů – kotlový dům. Což by klidně mohlo znamenat místo, kde stály tlakové kotle (nádoby) na stlačený vzduch.

I tato stavba má své opodstatnění.
Tento rozsáhlý strojírenský podnik měl samozřejmě svou nemalou spotřebu stlačeného vzduchu. Je zcela lhostejné, zda pro strojírenskou či chemickou výrobu, nebo prostě jen pro potřeby rozšiřování podzemních štol a hal.

Bylo tedy nutné vybudovat technologické místo, kde by byly umístěny kompresory a hlavně tlakové nádoby na stlačený vzduch, který byl následně rozváděn do podzemí. Místo pro umístění kompresorů nebylo doposud přesně specifikováno a je tedy TEORETICKY možné, že tato budova mohla být navržena částečně i pro tento účel.
Konečně, pro hovoří i již zmiňované plánované umístění shora zmiňované provizorní kotelny.

Na závěr snad ještě drobná zajímavost, a tou je, že za zadní částí budova nazvané kesselhaus (při pohledu od cesty), byl vstupní portál Richardu I. (A/B). A nad tím i budova Führungsstabu, odkud byl (údajně) další vstup do podzemí v podobě schodiště (??). Ale o tom zase až někdy jindy.


Originál mapy. 1 – Kotelna. 2 – původní vchod do podzemí označený A/B. 3 – Budova SS führungsstab.Nově překreslená a přeložená mapa. 1 – Kotelna. 2 – původní vchod do podzemí označený A/B. 3 – Budova SS führungsstab. Autor mapy. Mgr. Tomáš Kos.
Shora zmíněná místa v okolí kotelny.
1 – Kotelna
2 – původní vchod do podzemí označený A/B
3 – Budova SS führungsstab.



Žlutý bod označený šipkou je místo = zachovalé základy, které jsou zachyceny na následujících fotografiích.
Žlutý bod označený šipkou je místo = zachovalé základy, které jsou zachyceny na následujících fotografiích.


Následující, historické fotografie, nám přiblíží, jak vypadaly základy kotelny v poválečném období, a co lze v těchto místech spatřit dnes.


Letecký pohled z roku 1945 na areál kotelny.
Letecký pohled z roku 1957 na základy kotelny.A na závěr totéž místo v roce 1973. Letecké pohledy na areál kotelny v letech 1945, 1957 a 1973.


Kotelna ve fotografiích – „Dříve“ (1965 – 1987 ±)


Pohled na základy kotelny. Fotografie pořízena od místa, kde stál Führungsstab.
Jedna z mála dochovaných fotografií zbytků základů. V zářezu – v levé části fotografie se nacházel portál vchodu A/B. Foto pořízeno okolo roku 1965
Jedna z mála dochovaných fotografií zbytků základů.
V zářezu – v levé části fotografie se nacházel portál vchodu A/B.
(Foto pořízeno okolo roku 1965.)


Celkový pohled na základy budovy. Jedna z mála zachovalých fotografií fragmentů, dnes již neexistujících staveb.Celkový pohled na základy budovy. Jedna z mála zachovalých fotografií fragmentů, dnes již neexistujících staveb.
Celkový pohled na základy budovy. Jedna z mála zachovalých fotografií fragmentů, dnes již neexistujících staveb.Celkový pohled na základy budovy. Jedna z mála zachovalých fotografií fragmentů, dnes již neexistujících staveb.
Celkové pohledy na základy kotelny v roce 1986


Dvě dvojice pravděpodobně podpěrných sloupů. Levý zadní sloup je postaven z cihel.
Betonový sloup se zřetelnou ocelovou deskou na své vrchní části.Dvojice podpěrných sloupů – betonový a cihlový.
Betonové, stupňovité sloupy a cihlový základ neznámého významu.Dvojice podpěrných sloupů – betonový a cihlový.
Betonové a cihlové sloupy.
Betonové sloupy mají na vrchní části ocelovou plochu.


Členité cihlové základy neznámého určení.
Členité cihlové základy neznámého určení.Členité cihlové základy neznámého určení.
[OBRÁZEK NEBYL NALEZEN] [OBRÁZEK NEBYL NALEZEN]
Pravoúhlé základy jsou na několika místech zakončeny kruhovým profilem.Pravoúhlé základy jsou na několika místech zakončeny kruhovým profilem. Členité cihlové základy neznámého určení.


Šachta technického zázemí. Uvnitř se před demontáží nacházela soustava uzávěrů a armatur
Šachta technického zázemí. Uvnitř se před demontáží nacházela soustava uzávěrů a armatur
Šachta technického zázemí.
Uvnitř se před demontáží nacházela soustava uzávěrů a armatur


Další šachta technického zázemí kotelny – pravděpodobně armatur pro vodu.
Další šachta technického zázemí kotelny – pravděpodobně armatur pro vodu.


A co můžeme po kotelně najít dnes?


V současnosti lze spatřit již pouze fragmenty cihel a kus betonu – pravděpodobně se jedná o jeden z podpěrných betonových sloupů. Vše ostatní zůstalo pod několikametrovou vrstvou navážky ze stavby mrazíren.
V současnosti lze spatřit již pouze fragmenty cihel a kus betonu – pravděpodobně se jedná o jeden z podpěrných betonových sloupů. Vše ostatní zůstalo pod několikametrovou vrstvou navážky ze stavby mrazírenV současnosti lze spatřit již pouze fragmenty cihel a kus betonu – pravděpodobně se jedná o jeden z podpěrných betonových sloupů. Vše ostatní zůstalo pod několikametrovou vrstvou navážky ze stavby mrazíren
V současnosti lze spatřit již pouze fragmenty cihel. Vše ostatní zůstalo pod několikametrovou vrstvou navážky ze stavby mrazírenV současnosti lze spatřit již pouze fragmenty cihel a kus betonu. Vše ostatní zůstalo pod několikametrovou vrstvou navážky ze stavby mrazíren.
V současnosti lze spatřit již pouze fragmenty cihel a kus betonu – pravděpodobně se jedná o jeden z podpěrných betonových sloupů.
Vše ostatní zůstalo pod několikametrovou vrstvou navážky ze stavby mrazíren.


Základy budovy přibližně v roce 1965.
Totéž místo v roce 2006. Nezřetelný svah je navážka zeminy ze stavby mrazíren.A ještě jednou prakticky totéž místo v roce 2019. Přes vzrostlé náletové dřeviny se již celek nedá vyfotit.
Pohled na místo se základy budovy přibližně v roce 1965, v roce 2006 a v roce 2019…


Je to velká škoda – prakticky vše co bylo zajímavé, je dnes zničeno, nebo zavezeno zeminou. V dnešní době by zde mohla být docela zajímavá naučná stezka…


Rád přivítám Vaše doplňující názory na tuto stavbu.
Rovněž bych byl vděčen za jakékoliv další fotografie základů před zasypáním zeminou.



(03/20)


Naposledy upraveno 1. 3. 2020


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.