Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 22. 9. 2017

Vyhledávání

Koncentrační tábor Litoměřice

Oběti…



Oběti

Nahlédněme do části jednoho z protokolů Národního archívu, kde se mimo jiné uvádí, že:

…Pro období od 7. 7. 1944 do 16. 11. 1944, není zatím k dispozici žádný doklad o počtu zemřelých v táboře. Je možno usuzovat pouze odhadem, s přihlédnutím k počtu vězňů v táboře, a k údajům o předchozí a následující úmrtnosti. Odhadem tedy za dobu čtyř měsíců zemřelo asi 500 vězňů.

  • V době od 16. 11. 1944 do 14. 4. 1945 jsou úmrtí zaznamenána v knize o stavu vězňů v táboře – celkem 2852 zemřelých.
  • V měsíci listopadu 1944 činila denní úmrtnost 4–10 vězňů.
  • V prosinci 1944 až v únoru 1945 zemřelo denně v průměru 20–30 vězňů.

Nejvyšší denní úmrtnost je zaznamenána v knize o stavu vězňů v táboře dne 16. 12. 1944, kdy zemřelo 54 vězňů a dne 24. 12. 1944 !! (pozn. Štědrý den – Vánoce, svátky klidu a míru …), kdy zemřelo 50 vězňů, převážně následkem několikahodinového nočního stání na tzv. „Apelplatze“ v táboře.

  • V měsíci březnu 1945, po vypravení dvou transportů vězňů nemocných tyfem do Bergen Belsenu, klesla úmrtnost na 7–10 vězňů denně.

Pro přehled úmrtnosti koncem války chybí zatím rovněž záznamy. Evidence v táboře se již nevedla. Po osvobození zemřelo na následky věznění v Litoměřicích 98 vězňů.

Tolik zkrácený výběr jednoho z protokolů Národního archívu…

Koncentračním táborem Litoměřice prošlo asi 18 000, vězňů určených na výstavbu továrny. Je odhadováno, že nejméně 4500 vězňů se nikdy nedočkalo konce války… (Některé odhady v počtu zemřelých dokonce uvádějí až 10 000 – mrtvých vězňů!)

Jak potvrdil ing. Matko, který jako vězeňský písař vedl táborovou kartotéku. V litoměřickém táboře, stejně jako ve všech koncentračních táborech, se do úředních záznamů nesměla uvádět skutečná příčina smrti. Jako úřední příčina úmrtí byla nejčastěji uváděna -srdeční slabost, mrtvice tuberkulóza, otrava krve, úplavice, flegmóna, zánět střev a ve čtyřech případech zastřelení na útěku:

  • Ruschov Boris, narozen 6. 7. 1922 Saratov
  • Winter Stanislav (další údaje nezjištěny)
  • Rossi Antonio, narozen 6. 4. 1926
  • Stasiuk Evgen, narozen 1915

Tím se dostáváme k tématu poprav…

Popravy

Fyzická likvidace vězňů byla každodenním jevem a počet obětí šel do desítek. Pomineme-li úmrtí při otrocké práci v podzemí továrny Richard, musíme též připomenout popravy v areálu tábora. Popravovalo se prakticky za každý drobný prohřešek a „vynalézavost“ strážných a kápů byla opravdu velká.
Počínaje zastřelením vězně za pokus o sebrání brambory v krechtu, či utržení jablka při pochodu do práce.
Na denním pořádku bylo též ubíjení vězňů třeba i jen tak ze zábavy, polévání studenou vodou a ponechání vězně nahého v mrazu, utopení v sudu s vodou až po popravu oběšením. Tento druh popravy se vykonával prakticky na každém místě v areálu KT. Trest smrti oběšení se vykonával například na přenosné šibenici. Což byl třeba balkon ošetřovny, nebo na nároží vězeňských baráků, kde bylo připevněno břevno sloužící dříve na vytahování sena pro koně.

Podle výpovědí nesměl být popravě přítomen nikdo vězňů.
Důstojník SS přečetl vězni rozsudek. Popravu oběšením vykonával kápo. Po exekuci nastoupili ostatní vězni na apel plac a museli okolo oběšených spoluvězňů pochodovat.

Popravy oběšením se neprováděly výhradně pouze na vězních KT Litoměřice. V táboře byla například popravena i žena sloužící německé rodině na statku v Lovosicích.

Během práce v podzemí docházelo k mnoha veřejným popravám.
Dva vězni se během práce schovali ve štole. Když se to zjistilo, přijeli z tábora příslušníci SS, kteří ze skupiny pracujících vybrali několik vězňů a před očima ostatních je zastřelili.

Lagerführer Panicke několikrát zastřelil vězně, kteří vysílení a neschopni práce schovávali za barákem.


Hromadné hroby

Po válce v areálu kasáren proběhla v roce 1946 exhumace obětí ze sedmi hromadných hrobů. Těla byla uložena v primitivních rakvích nebo zabalena v pokrývkách bez oděvu. Rovněž na konci bývalého jezdeckého cvičiště byl odkryt 40 metrů dlouhý protitankový příkop, v němž bylo v několika vrstvách naházeno 723 těl…


Exhumace jednoho z hromadných hrobů v areálu koncentračního tábora Litoměřice. Foto – Národní archív
Protitankový příkop v areálu koncentračního tábora Litoměřice byl ke konci války využit jako jeden z několika hromadných hrobů.Protitankový příkop v areálu koncentračního tábora Litoměřice byl ke konci války využit jako jeden z několika hromadných hrobů.
Protitankový příkop v areálu koncentračního tábora Litoměřice byl ke konci války využit jako jeden z několika hromadných hrobů.


Totéž místo v současnosti
Totéž místo v současnosti.


Pohled do otevřeného hromadného hrobu v areálu koncentračního tábora Litoměřice… Foto – Národní archív
Pohled do otevřeného hromadného hrobu v areálu koncentračního tábora Litoměřice… Foto – Národní archív
Exhumace hromadných hrobů. (Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.Exhumace hromadných hrobů. (Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.
Pohled do otevřeného hromadného hrobu v areálu koncentračního tábora Litoměřice…


Ohledávání jedné ze stovek obětí exhumovaných z hromadného hrobuExhumace hromadných hrobů. (Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.
Ohledávání jedné ze stovek obětí exhumovaných z hromadného hrobu.


Část protokolu o ohledání těl.
Část protokolu o ohledání těl.


Tělo č: 28/. V levé kosti temenní a spánkové, oválný defekt 12 cm dlouhý a 8 cm široký, ostrých okrajů. Dolní čelist vlevo zlomena… Foto – Národní archív
Tělo č: 37/ Na kosti záhlavní vpravo od střední čáry dva defekty 3×4 cm dlouhé a 2× 1 cm širokých okrajů. Foto – Národní archívTělo č. 108/. Nad levým okem na kosti čelní stopy po modřině. V pravé temenní kosti defekt podélný 15 cm dlouhý, v přední části 3 cm dlouhý, v zadní užší 1 cm, dosti hladkých okrajů. Puklina se táhne doleva a dozadu k temenní kosti. Foto – Národní archív.
Tělo č. 96/. 182134 – tetování na levém předloktí. V kosti čelní vlevo defekt nepravidelného podlouhlého tvaru 6×3 cm. Z horního polu vyzařuje puklina k oční jamce. Levá temenní kost ve švu povolena. Foto – Národní archívTělo č. 106/. Na levé ruce tetováž ptáka s činkami. Foto – Národní archív
Pouhé čtení protokolu nestačí…
… nestačí k tomu, aby bylo možné představit si, co dokáže tvor, který se hrdě nazývá člověkem…


Řady těl a rakví po ukončení exhumace jednoho z hromadných hrobů v areálu KT Litoměřice
Řady těl a rakví po ukončení exhumace jednoho z hromadných hrobů v areálu KT Litoměřice.


I v jiných částech Litoměřic, bylo několik hromadných hrobů
I v jiných částech Litoměřic, bylo několik hromadných hrobů.
Některé z nich jsou zde patrně dodnes…
(Autorky kresby jsou: paní Chmelová a Ficíková.)


Takto skončila část vězňů koncentračního tábora Litoměřice, nález hromadného hrobu (pravděpodobně) u železničního nádraží Lovosice
Takto skončila část vězňů koncentračního tábora Litoměřice.
Nález hromadného hrobu (pravděpodobně) u železničního nádraží Lovosice…


_____________­________________________­___

Zdroje informací:

– V článcích jsou kromě jiného uvedeny podklady získané ve sborníku „Koncentrační tábor Litoměřice 1944–1945“, který byl sestaven z příspěvků mezinárodní konference v Terezíně, konané 15 – 17 Listopadu 1994.

  • Podle knihy stavu vězňů komanda B5 (Státní ústřední archív Praha), transportních listin KT Flossenburg a dalších. SÚA Praha, dokumentační středisko MČK Arolsen, výpovědi bývalých vězňů a pamětníků (archív památníku).

Státní ústřední archív Praha, z hlášení KT Flossenburg zaslaných státnímu ministru K. H. Frankovi, fond říšského protektora, souhrn podkladů z roku 1967

– Národní archiv

  • Mimo jiné použity fotografie z archivu fotografa Karla Šandy, které jsou zveřejněny se souhlasem dědice.

Naposledy upraveno 1. 12. 2013


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.