Poděkování
Pátrání po minulosti Richardu se pohybuje na poli dohadů, v němž pouze pozorné sledování „maličkostí“ pomáhají odkrýt stopy udávající směr pro cestu k dalšímu poznání…
Marie Trhlínová
Vznik prapůvodní podoby těchto stránek je datován rokem 1999. A když se dívám zpět, je to docela pěkná řádka let a za tu doby se celý web rozrostl – ze dvou stránek psaných ve Wordu – až do současné podoby.
Uvedené informace o továrně Richard mají svůj původ na mnoha různých
místech a zdrojích.
Části informací pochází od lidí, kteří se věnovali tomuto tématu
dlouho předtím, než jsem začal já.
Jiné informace pochází od pamětníků, které se mi po mnoha pokusech podařilo vyhledat.
Popisy a význam části staveb jsem odvodil od vzhledu daných objektů popisů na různých mapách, fotografiích a získaných dokumentů.
V mnoha případech se na počátku jednalo o dohady, nebo informace, mnohdy zkreslené postupným převyprávěním a teprve při sestavování získaných poznatků zjišťuji, že na povrch vycházejí úplně jiné a mnohdy nové souvislosti a skutečnosti.
To je také důvod, proč jsou některé stránky, či alespoň části článků, již několikrát pozměněny a doplněny. Mým cílem (nebo spíše zbožným přáním) je postupné úplné zmapování všech souvislostí k tomuto tématu.
Našlo se dost lidí, kteří si zaslouží – když už nic jiného, tak alespoň poděkování za svou pomoc. Jsou to lidé, kteří posílali nebo stále posílají své podněty, příspěvky, poznatky, fotografie, či pomáhají třeba s překlady textů.
V závěru loňského roku 2023, jsem na stránky přidal i možnost přispět na tento rozsáhlý projekt drobným finančním obnosem.
(seznam budu samozřejmě průběžně
doplňovat).
(pokud z nějakého
důvodu nechcete své jméno nechat zveřejnit, dejte mi o tom prosím
vědět)
Kromě finanční pomoci jsou nesmírně důležité i informace, fotografie podklady a mnoho dalšího.
Za léta existence stránek se nahromadilo plno lidí, kterým se sluší poděkovat…
(a mé shrnutí jejich zásluh)
V první řadě je to Ing. Milan Rak, bez jehož fotografií podzemí továrny Richard, by se tehdy na nově vznikajících stránkách těžko dalo začít. Psal se rok 1999 a digitální fotoaparát byl pro většinu lidí věc neznámá, případně finančně nedostupná. A kvalitní fotografie podzemí Richardu se sháněla jen velice, velice těžko… DÍKY, MILANE!!!
Než jsem sehnal další podklady, obsahovaly stránky o továrně Richard kopie originálních map a fotografií, které jsou uchovávány v archivu Památníku Terezín. (Pak se to však nějak „pokazilo“. Od vedení památníku jsem získal cejch „hledače pokladů a youtubera“ a už to tak nějak nefunguje..).
V dobách vzniku prvních verzí jsem používal jeho fotografie podzemních prostor.
Bez jeho pomoci by se mi na začátku nepodařilo sehnat nové letecké fotografie okolí Richardu I, Richardu II a přilehlého okolí.
Můj bratr a „dvorní fotograf“, který mi vždy vyfotil i to, co se zdálo „nevyfotitelné“. Kromě toho prováděl drobná „kouzla“ na fotografiích a mapách.
(Krasová Deprese) – Od něj jsem obdržel časopisy Krasová Deprese a získal první informace o způsobu těžby vápence.
Richardolog, od kterého jsem získal informace o tajemném otvoru v hlavní větrací šachtě, původní fotografii vchodu a několik fotografií Richardu III. Navštívíte-li Pěchotní srub KS 8 – U nádraží (nedaleko města Králíky), máte možnost spatřit jejich expozici věnovanou podzemní továrně Richard.
Který mi do začátku vznikajících stránek obstaral informace o všem možném na téma továrny Richard a dopomohl k dalším fotografiím.
Nadšený „bunkrolog“, jeden z průvodců a obnovitelů tvrze Bouda.
Od něj jsem měl jedny z prvních fotografií podzemí továren. Zjistil mi informace ohledně Bollmannova filtru. A zasvětil do systému válečného začleňování továren podle rozpracovanosti projektů.
Honza se také jako mnoho jiných pohyboval v podzemí Richardu a samozřejmě i na povrchu. Strávil jsem s ním mnoho hodin při vzájemné komunikaci a i několik návštěv v jeho srubu u Berouna. Kromě jiného on patřil k několika málo lidem, který mě informoval o existenci jakýchsi neznámých prostor (nádrží, či chodby) ve svahu nad krematoriem. Toto téma jsem doposud nijak nezpracoval, z důvodu absolutního nedostatku informací.
Od této dvojice jsem poštou obdržel mnoho fotografií a článků týkajících se továrny Richard. Společně jsme se před léty zúčastnili několika „hledacích“ výprav po okolí Richardu.
Díky jemu se mi podařilo získat informace a fotografie týkající se úložiště – Richardu II. Zároveň mi umožnil první podrobnou prohlídku samotného úložiště.
Od pana Janů jsem obdržel informace a fotografie upřesňující lokalitu propadu nad nepoužívaným prostorem Richardu II. Umožnil mi i první prohlídku „stařin“ Richardu II.
Z jeho dnes již neexistující stránky byly použity některé černobílé fotografie starého úložiště.
Znalec snad veškerého podzemí na našem území. Poslal popis nálezu vchodu A – B, předtím než byl definitivně zavezen. Jeho klubové stránky (Český Montánní Klub) o podzemí, důlní technice a staleté historii dolování najdete na adrese: http://www.mining.cz
Jeho zásluhou došlo k první úpravě gramatiky na původních webových stránkách.
Zakládající člen Speleo klubu Kladno se kterým jsem navázal korespondenci na téma Richard.
Od Josefa jsem obdržel několik černobílých fotografii podzemí Richardu. Dále například informace ohledně možnosti nálezu čediče v „čížkovickém“ dobývání, a další informace o tajemném výklenku uvnitř hlavní větrací šachty Richardu I.
Původně „konkurenční Richardolog“ z Litoměřic. Zajímá se o továrnu Richard a díky němu jsem získal pro mne tolik potřebné informace a fotografie. A jako jeden z mála prošel v devadesátých letech tehdy vrtem přístupnou část levé části podzemí. Tento počin zakreslil do několika jeho map, do kterých dodnes se zájmem nakukuji…
Pavel byl společně s Jirkou Látalem jeden z mála šťastlivců, kterému se podařilo projít a zmapovat tehdy „přístupné“ části, levé části. Občasná komunikace mi pomáhala osvětlit některé nejasnosti a konzultovat názory na různá témata.
Na stránkách klubu psychotroniky a UFO jsem objevil zajímavý názor a samozřejmě i odmítavou reakci na téma vývoj a výroba tajných zbraní v továrně Richard.
Vášnivý fotograf podzemí, od něhož mám některé fotografie podzemí Richardu I a II.
Jeskyňář, jehož fotografie podzemí Richardu a továren Rabštejn lze na těchto stránkách také nalézt.
PAN fotograf, jehož mnohé fotografie jsou součástí stránek o podzemí. Bohužel již není mezi námi… Zdař bůh, Honzo!
Syn škpt. Ing. Josefa Růžičky – muže, jenž má svou nezpochybnitelnou zásluhu na poválečném odminování výbušných nástrah uvnitř a na povrchu továren Richard. Poskytl mi podrobnější informace o jeho otci.
Pamětnice, které v době války žily v Litoměřicích, a které mi podaly několik zajímavých informací k tématu Richard.
Jeden ze dvou studentů, které dříve zmiňoval bezesporu každý článek pojednávající o poválečné historii podzemní továrny Richard. V roce 1978 student gymnázia v Suranoch (SK). Jako brigádník se dostal do Litoměřic a spolu s kolegou prožil v podzemí Richardu tři dny, na které patrně do smrti nezapomene. Mně nezbývá, než mu ještě jednou poděkovat za sepsání jeho dobrodružství a laskavé svolení příběh veřejně prezentovat.
Od Jirky jsem získal černobílé fotografie podzemí a části povrchu z let (1984–1987).
Další „Richardolog“. Některé jeho fotografie jsou součástí stránek o podzemí. Mimochodem díky jeho nápadu proplout na nafukovací lodi prostory transformátorové stanice jsem se mohl konečně podívat, jak to vypadá v zatopeném prostoru.
Pár fotografií od Lukáše naleznete na stránkách o podzemí továrny.
Honza vystudoval v Anglii, kde se kromě jiného naučil ovládat grafické programy. Jeho zásluhou je na stránkách několik modelů budov.
Pan Lebr a jeho rodina žila od roku 1949 v domku nedaleko od vstupu do továrny Richard II. Pomohl v překladech původních dokumentů a v případné komunikaci v německém jazyce.
Nezapomenutelné čištění a průzkum jedné lokality okolo Richardu I. Možnost získat tehdy cenné informace nejen na téma jak pracovat v terénu, zajímavé fotografie podzemí a odkaz na v té době úžasný počin – což byla: statická virtuální prohlídka podzemní továrny Richard.
Člověk, pro kterého asi není nic nemožné. Vyhledal zajímavé dokumenty z Vojenského ústředního archivu. Dokázal celý den přerovnávat kamení, aby našel zbytky utrženého dokumentu. Pokud jsem si posteskl, že se někam nedalo dostat – postavil tam lešení. Bál jsem se se mluvit o tom, že by bylo dobré celý vrch Bídnici odhrabat…
Díky němu vznikla celá grafická podoba a funkčnost těchto webových stránek o podzemní továrně Richard. A k tomu jeho zajímavě pojaté fotografie, které jsou součásti stránek.
Srdcař a trošku kontroverzní člověk. Jeho „zažrání“ pro Richard je obdivuhodné, oslovil každého, koho našel a své výsledky to přineslo. Bohužel, jeho některé novinové články a občasné „úlety“… Své čestné místo zde si rozhodně zaslouží…
Díky Tomášovu nasazení, se podařilo sehnat zajímavé a mnohdy hodně vysvětlující dokumenty z Vojenského ústředního archivu. Kromě toho neméně zajímavé dokumenty z Archivu bezpečnostních složek. Po hodinách prohlížení dokumentů, se mu podařilo sestavit a doplnit shrnutí událostí týkajících se továrny Richard na konci války, a totéž v poválečné době až prakticky po současnost. přičemž sled událostí je místy zpracován hodinu po hodině… Digitálně přepracoval veškeré dostupné původní mapy podzemí a díky jemu je podrobně zpracováno rozkreslení strojního vybavení v podzemí Richard I, a plánovaného rozmístění technologie v podzemí Richard II. A samozřejmě dnes již nezopakovatelné dílo Tomáše je – Panoramatická virtuální prohlídka podzemí Richard I. a Richard II. (a k tomu není co dodat…)
Při několika osobních setkáních mi Pan Faifer mi podrobně osvětlil okolnosti amatérského průzkumu podzemní továrny Richard v letech 1964 – 65
Oslovuje všechny možné archívy včetně těch městských, a hledá vše, co by mohlo být přínosné – a snaha se občas vyplatí. Každopádně mně neustále zásobuje poznatky a názory nejen k tématu Richard. Díky velice přínosné komunikaci si oba uvědomujeme potřebnost rozebírat všechny informace až na kost. Protože právě neustálé společné diskuze a mnohdy i slovíčkaření, přináší své ovoce v podobě do sebe zapadajících střípků skládanky jménem Richard…
… A k nim samozřejmě patří další velké množství bezejmenných nadšenců a zájemců o továrnu Richard!
Toto
jsou jména lidí, bez jejichž pomoci bych byl pořád na samém začátku.
V KAŽDÉM PŘÍPADĚ JEŠTĚ JEDNOU – KAŽDÉMU Z NICH VELICE DĚKUJI!!
Případná další nová jména postupně doplňuji.
Roman Gazsi
(01/2025)
Naposledy upraveno 8. 1. 2025
předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek