Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 23. 6. 2024

Vyhledávání

Historie továrny Richard

Úvod do historie továrny Richard



Podzemní továrna Richard – mnoha legendami a nejasnostmi opředený, rozsáhlý komplex podzemních chodeb a hal v nitru vrchu Bídnice.


Začněme nejprve trochou zeměpisu – či spíše místopisu.

Místo, kterému se na těchto stránkách věnuji, se nachází uvnitř jednoho z poměrně nevelkého návrší nad severočeským městem Litoměřice (CZ). Jako významný orientační bod lze použít osamělý kopec s křížem na svém vrcholu, který nese název Radobýl. (Ostatně existuje mnoho zmínek o továrně Richard, které nesprávně lokalizují celý podzemní systém právě pod výše zmíněnou horou). Labyrint chodeb se však nalézá v podzemí sousedního vápencového vrchu nesoucí název Bídnice.


Letecký pohled na zmiňované lokality. 1 – přibližný obrys rozsahu štol podzemní továrny Richard. 2 – město Litoměřice. 3 – vrch Radobýl, který je mylně spojován s továrnou Richard.
Letecký pohled na zmiňované lokality
1 – přibližný obrys rozsahu štol podzemní továrny Richard
2 – město Litoměřice
3 – vrch Radobýl, který je mylně spojován s továrnou Richard.


Panorama vrchu Bídnice nad městem Litoměřice.
Panorama vrchu Bídnice nad městem Litoměřice.


Pohled z hřebene vrchu Bídnice na dnes již částečně zalesněné údolí se vstupy do podzemí.
Pohled z hřebene vrchu Bídnice na dnes již částečně zalesněné údolí se vstupy do podzemí.



Jak vlastně vznikl systém chodeb v podzemí Bídnice?

Vysvětlení je prosté – těžba vápence. Vrch Bídnice tvoří jílovce, slínovce, ale hlavně přibližně 7 metrů silná vrstva vápence, který se zde od nepaměti těžil.



Okolnosti vzniku vápence v oblasti a důvod podzemní těžby

Vápenec vznikl ve druhohorách, v tzv. svrchní křídě. V místě dnešního dolu se rozlévalo vnitrozemské moře od severu (od dnešního Saska). Tím vznikly vrstvy pískovců, opukových slínovců, slínitých vápenců, jílovců a dalších usazenin. Během čtvrtohor se krajina začala zvedat, pískovce byly odneseny a na povrchu zůstaly zpevněné vápence.
V oblastech třetihorního vyvrásnění nedošlo k odnesení nadložních vrstev, a protože v těchto místech je vrstva nevyužitelných usazenin poměrně vysoká, bylo přistoupeno k důlní těžbě vápence.

K důlní těžbě jsou nejvhodnější vrstvy vápence mocnosti kolem 4 metrů. Vrch Bídnice tyto podmínky splňoval, a tak v této oblasti postupně vznikly tři samostatné doly na vápenec. Pro úvodní přiblížení je tento velice stručný popis zatím asi dostatečný. Samozřejmě daleko podrobněji se tématu těžby věnuji na stránce nesoucí název – Historie těžby.


Geologická mapa popisované oblasti. Červeně je vyznačena oblast plánované, nebo již probíhající těžby.
Geologická mapa popisované oblasti.
Červeně je vyznačena oblast plánované, nebo již probíhající těžby.


Na sklonku roku 1943, bylo rozhodnuto, že celé podzemí pod vrchem Bídnice bude využito pro účely válečné výroby třetí říše. Stavební projekt dostal krycí název Richard.


Jak vzniklo pojmenování Richard?

Vysvětlení lze pravděpodobně nalézt v jednom z dokumentů objevených ve sbírkách Státního oblastního archivu Most, kde se mimo jiné píše:

Leitmeritzer Aktiengesellschaft für Kalk – und Ziegelbrennerei Leitmeritz má tři osobně ručící společníky (spolumajitele).
Nejvýznamnějším z nich je Richard Mayer, geometr z Litoměřic, který je i předsedou představenstva společnosti. Zbývající dva společníci Georg Zametzky a Heinrich Heidrich, zde figurují jako pouzí obchodníci.

Pravděpodobně, právě podle jména předsedy představenstva Richarda Mayera, byl důl pojmenován „Richard“. Společnost byla poprvé v obchodním rejstříku zapsána 22. 3. 1871 a na jmenované přepsána 20. 2. 1940.


A tím se vlastně již dostáváme k tomu, proč vlastně tato část stránek vznikla

Stěsnat celou historii továrny Richard do jednoho celku, by bylo značně nepřehledné. Z tohoto důvodu je celé téma historie, rozděleno na několik samostatných kapitol, které obsahují tyto informace:


Historie těžby vápence v Litoměřicích


Vývoj ve druhé světové válce není pro říši nijak optimistický. Stále častější nálety spojeneckých bombardérů nutí ukrývat výrobu do podzemí. V plánech se objevuje mimo jiné i jméno – „Richard“…

Plánování továrny

Výstavba továrny


I po skončení druhé světové války byla historie místa velice zajímavá – více informací se dozvíte na stránkách pojmenovaných:

Rok 1945 – konec války – osvobození Litoměřic

Poválečné období – od roku 1946 po současnost


Pro lepší orientaci i přehled o tom, jak rozsáhlému komplexu se se vším všudy budu věnovat – doporučuji shlédnout následující mapy.


Mapa podzemí továren Richard I., II. a III., autor – Mgr. Tomáš Kos. Mapa je přesnou kopií originální mapy – na mapě není zakresleno tzv. „čížkovické“ poválečné dobývání.
Mapa podzemí továren Richard I., II. a III.
(Na mapě není zakresleno tzv. „čížkovické“ poválečné dobývání.)


Letecký pohled a mapa prokázaného podzemí dolů a továren Richard. Na této mapě je zakreslena i poválečná těžba, tzv. „čížkovické“ dobývání.
Letecký pohled a mapa komplexu podzemních dolů a továren Richard
(Na této mapě je zakreslena i poválečná těžba, tzv. „čížkovické“ dobývání.)


Rozsah (do srpna 2018) PŘÍSTUPNÉ části podzemí Richard 1 ve spojení s leteckou fotografií. Naměřené prostory jsou fyzicky podložené = naměřené v reálu v podzemí v letech 2017–2018 Na nákresu <strong>NENÍ</strong> zanesena celá poválečná těžba – tzv. Čížkovice. V této části je zaměřena pouze celá páteřní chodba a boční rozrážky = pouze části kam dosvítil laserový paprsek z hlavní chodby – tuto část měření berte prosím pouze jako informativní. Autorem nákresů a měření je – Mgr. Tomáš Kos.
Rozsah (do srpna 2018 přístupné) části podzemí Richard 1 ve spojení s leteckou fotografií.
Naměřené prostory jsou fyzicky podložené = naměřené v reálu v podzemí v letech 2017–2018
Na nákresu NENÍ zanesena celá poválečná těžba – tzv. Čížkovice.
V této části je zaměřena pouze páteřní chodba a boční rozrážky = pouze části kam dosvítil laserový paprsek z hlavní chodby – tuto část měření berte prosím pouze jako informativní.



Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.



o(07/2023)


Naposledy upraveno 2. 7. 2023


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.