Poválečné období – od roku 1946 po současnost

---

---

Na předešlé stránce byl text ukončen událostmi končícími v roce 1945.
Po odtajnění dokumentů ve složkách VHÚ (Vojenského historického ústavu Praha), lze částečně poodhrnout roušku dalších nejasností na téma:

Co se okolo továrny Richard dělo od roku 1946 po současnost.

---

---

Rok 1945.
Ze zásob stavebního materiálu závodu Richard, který je uskladněn před továrnou, jsou prováděny opravy litoměřických domů poškozených náletem na jaře roku 1945.

---

7. 1.1946
Je ukončen dočasný pobyt ruských vojsk a současně je odvolána i stráž v továrně Richard, a to i přesto, že dosud veškerá válečná kořist nebyla odvezena. Továrna Richard se dostává pod správu československého štábu pro soustředění válečného materiálu v Děčíně.

---

Duben 1946
V areálu KT Litoměřice je provedena exhumace hromadných hrobů v prostoru bývalého tábora.
Po skončení exhumace jsou těla převezena na Národní hřbitov v Terezíně.

---

Pohled na část Národního hřbitova před Malou pevností Terezín.

---

23. 6.1946
„Závod Richard v likvidaci“ (štáb pro soustředění válečného materiálu) nabízí MNO k prodeji dřevěné kolny.

---

Část soupisu staveb, které MNO nabízelo k prodeji.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.

---

Koncem května 1946
Žádají Rusové o odeslání trofejního materiálu do Rakouska. Demontáž strojního zařízení pak těsně před odvozem provádí asi sto Němců.

---

3. 9. 1946
Mimo jiné odeslána žádost o převedení do vlastnictví (případně odprodeji) dvou kusů Bollmannových filtrů, pro potřeby města Litoměřice. Jednalo se o zbývající dva z celkového počtu šesti kusů instalovaných ve filtrační stanici.
Čtyři filtry v té době již byly odvezeny do tehdejších Stalinových závodu v Mostě (dnes Chemopetrol). Technické vybavení filtrační stanice odvezla RA.

---

Rozkaz na ukončení demontáže dvou filtrů.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.

---

23. 9. 1946
Česká armáda nabízí k odprodeji velké množství dřevěných kolen (baráků), které souvisely se závodem Richard.

Ve druhé polovině roku 1946 zahajují České cementárny a vápenice, národní podnik Praha II, závod Litoměřice, v zadních prostorách dolu přípravné práce k obnovení těžby vápence. Současně je Richard zařazen pod Ministerstvo národní obrany, hlavní velitelství ženijního vojska. Obecně jsou práce spojené s demontáží válečné továrny spojeny s názvem “Závod Richard – likvidace“. Spis týkající se likvidace je v budoucnu uložen pod značkou spisovny hlavního štábu „54 2 3“.

---

4. 12. 1946.
Ministerstvo národní obrany nemá námitky k zahájení těžby vápence v závodu Richard I.

---

České cementárny a vápenice potvrzují přijetí rozhodnutí o povolení těžby vápence.

---

7. 12. 1946.
Úřady si upřesňují dokumentové a technické podrobnosti k obnovení těžby vápence.

---

27. 1.1947
Na základě podmínek k zahájení provozu sděluje vápenka Revírnímu úřadu v Teplicích, že odpovědným dozorcem byl stanoven Václav Brynda, nar. 12. 2. 1880 v Kladně. Povolení k odběru výbušnin z ONV již mají a pro střelecké práce byl určen Karel Trávníček, nar. 25. 3. 1913 v Hamburku.

---

2. 12. 1946
Kpt. Kyral velitelství vojenské stavební správy v Litoměřicích předává zbytek plánů a norem, které se zachovaly, Ministerstvu národní obrany III-5. oddělení. Současně hlásí, že původní celý archiv byl vyžádán RA. Je vyhotoven následující popis stavu podzemních prostor:

• Až na vybetonované části jsou podzemní prostory ve velmi špatném stavu.
• Místa, kde byly montovány obráběcí stroje, hrozí při vibracích sesutím.
• Pro následné využití lze použít pouze ty štoly, kde byly bývalé montážní haly.
• Před zpřístupněním je vše nutno stavebně zajistit, průměrná vlhkost ve štolách, když není v provozu ventilační zařízení, je 92 %, průměrná teplota 12 °C.
• Závod je k uvedenému datu pod kontrolou RA, ale je spravován MNO – trofejní skupinou, kde je velitel pplk. intendant Hájek. Kpt. Kyral a vrchní oficiál Fišera provádějí práce jednak pro RA a jednak pro záchranu materiálu ze štol. Vlastní likvidace závodu se však dosud neprovádí a není dosud známo, kdo tuto bude provádět.
• Současně velitelství vojenské stavební správy Ministerstvu NO upřesňuje, že vojenská stavební správa ani bývalá odbočka 12 neměla nikdy správu nad závodem Richard.

  Tuto od květnové revoluce vedl štábní kapitán, ženista, Ing. Růžička jako ženijní důstojník 12. divize a po něm štáb pro soustřeďování válečného materiálu, odbočka 3 Děčín.

  Kpt. stav. Kyral a vrchní oficiál Fišera byli zapůjčeni VHT. – 4. oddělení s určením pro likvidaci Richardu. Z nich jedině kpt. Kyral koná funkci elektrostrojního poradce VSS.

---

11. 12. 1946
Informace z opisu výnosu MNO-hl. štáb 9. oddělení, kterým jest definitivně rozhodnuto o služebním přidělení kpt. stav. Kyrala a vrchního oficiála Fišery na práci spojenou s likvidací podniku Richard. Číslo jednací 28623/VHT-4. odd. 1946 obsahuje rámcové směrnice pro likvidaci závodu (VHT = velitelství hlavního týlu). Důvod, proč jsou jmenovaní nadále spřaženi s likvidací, je fakt, že od prvopočátku jsou u závodu přiděleni a dle MNO jsou jediní, kteří jsou s postupující likvidací úplně obeznámeni.

---

7. 1. 1947
Je rozhodnuto o ponechání kpt. Ladislava Kyrala po dobu nezbytně nutnou. Současně jsou činěny intenzivně práce na likvidaci závodu Richard.

---

13. 2.1947
Je s velitelem ženijního vojska kpt. Suchánkem dojednáno, že v závodě Richard bude i nadále působit i vrchní oficiál František Fišera. A to až do skončení likvidace závodu Richard.
Rozhodnutím velitele ženijního vojska má být likvidace provedena s maximálně možným urychlením.

---

13. 2. 1947
Škodovy závody Praha si zapůjčují od velitelství pozemního vojska stavební plány závodu Richard. Plány hodlají využít při řešení podzemních staveb.
MNO, hlavní štáb velitelství ženijního vojska, 2. oddělení má plány k dispozici a zapůjčuje je.
Fyzicky jsou plány Škodovými závody vyzvednuty v budově MNO, I. patro dveře č. 157, kde jsou v únoru 1947 plány opět fyzicky uloženy.

---

14. 4. 1947
Předalo MNO, fondu národní obnovy skladiště různých stavebních strojů na závodu Richard. Část strojů se však nalézá ve štolách s velmi nebezpečným přístupem. Z uvedených důvodů je fondem vyžádána přítomnost ženistů a pyrotechniků, kteří mají za úkol transportovat stroje ze štol.

---

Ještě v roce 1947 se v podzemí nacházejí lokální místa s uloženými trhavinami.

---

V roce 1947
Je obnovena těžba vápence.
Těžbu provádí závod České cementárny a vápenice, národní podnik Praha II, závod Litoměřice.
V roce 1948 je zde celkem 106 zaměstnanců. Z toho je zaměstnáno 10 horníků v dole, 56 ve vápence a 40 v cihelně.
Průměrně je vytěženo okolo 1500 tun vápence měsíčně.
Zmiňovaný závod je později převeden na Čížkovickou vápenku a cementárnu.

---

6. 5. 1947
Úřad předsednictva vlády navrhuje armádě, aby k urychlení likvidace využila (po odchodu velké části vojska do zálohy) sil vězeňské služby a ministerstva vnitra. Úřad pro správu stavebního inventáře při Fondu národní obnovy požadoval, aby vojenská správa dala k dispozici ženisty a pyrotechniky pro demontáž stavebních strojů ze štol.

---

Seznam zařízení, které bylo ještě v roce 1947 ve štolách.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.

---

3. 6. 1947
Byla na rozkaz náčelníka MNO provedena mjr. Ing. Josefem Mackem prohlídka závodu Richard.
Shrnutí prohlídky je následující:

• k závodu Richard vede více vlečkových kolejí, nadále budou využívány 3 koleje u horního nádraží ČSD
• na závodě Richard je uskladněna důlní trhavina Donarit, který lze volně přenášet. Bylo však upozorněno, že v odbočných chodbách Richardu je Donarit zčásti zasypán a je nebezpečí zřícení stropů a stěn chodeb při jeho odebírání. Nalezený Donarit byl kpt. Kyralem vynášen a ničen pálením na volném prostranství, později od jara 1947 byl prodáván soukromým podnikatelům. Kromě kpt. stav. Kyrala a Fr. Fišery na dole pracuje št. rtm. Josef Hlavsa, který má na starost výběr ženijního a železničního materiálu.
• k tomuto datu bylo oddisponováno 18 plných vagónů materiálu a 52 plně ložených aut (Studebacker)
• ve štolách je k tomuto dni cca 800 t materiálu (motorové bloky, klikové hřídele, 2–3 vagóny šroubů, exhaustory (zařízení na odsávání plynů), ventilační roury, kolejnice, vozíky, míchačky, diesel-motory…)
• současně je zde cca 1 mil. kg hotových výrobků stavebních (betonové překlady, dlaždice, desky z propařovaného betonu, cihly, dříví…)
• v Richardu se dále nalézá železná výztuž pro beton o váze cca 1 mil. Kg!
• každým dnem dochází k závalům a pádům menších částí stropů. Na některých dříve čistých místech byly v den prohlídky závaly až na 6 vagonů materiálu, některé balvany až o přibližné váze 600 kg. Závaly jsou mnohdy postižena i místa opatřená mezi rámy ochranným torkretem.
• byl zjištěn velký tlak horniny z nadloží. V jednom místě v blízkosti větrací šachty, kde byl uskladněn drobný materiál v regálech, byly porušeny stojky 10×10 cm opřené svisle o strop a podlahu.
• Deformace: při výšce 6 m jsou stojky vyhnuty z osy o 35–50 cm, někde jsou porušeny i železobetonové nosníky. Vpravo od hlavní chodby jsou vidět trhliny uprostřed železobetonového výztužného rámu. K tlaku horniny přispívá nestejnoměrná teplota podzemí, která byla dříve udržována konstantní.
• na Richardu je již přítomen i personál cihelny Čížkovice
• v dole se používá kolejový lokotraktor zn. Jung

---

12. 6. 1947
Je MNO (s ohledem na stav podzemí) odsouhlaseno ponechání kolejnic v podzemí Richardu. Vzhledem ke hrozícím závalům je rozhodnuto o urychleném plánovitém vyklizení podzemních prostor.

Richard je až do roku 1948 střežen zástupci československé armády, kteří pokračují v soupisu zbývajícího zařízení a materiálu, přičemž dohlíží na úplné odminování podzemí a odvoz trhavin.

Protože Rusové nestačili odvézt všechny stroje z podzemí továrny, žádají na jaře roku 1948 zástupci komise při ONV Litoměřice, sovětské velvyslanectví v Praze o povolení k volnému disponování se součástkami a stroji uloženými v podzemí, nebo ve skladech na povrchu a v okolí továrny.
Jedná se o součástky strojů, armatury a profilové železo, trubky, kolejnice, odlitky motorových hřídelí a hlav válců – to vše o celkové váze více jak 1200 tun železa!

Demontáž zbývajícího zařízení, a tím i faktickou likvidaci Richardu, provádí ve štolách v průběhu let 1946 až 1949 stavební družstvo Solidarita.

---

19. 4. 1947 V dolu Richard 1. byla provedena každoroční kontrola Báňského úřadu. Část zprávy si můžete prohlédnout níže.

---

Část opisu každoroční kontroly Báňského úřadu ze dne 19. 4. 1948.

---

V roce 1948 je také z bezpečnostních důvodů zavalen vchod do Richardu II.
Současně s probíhající těžbou je v roce 1956 proveden další průzkum dolu a probíhají jednání o využití podzemních prostor naší armádou. Na jeho základě je zpracován podrobný popis všech přístupných částí podzemí (levá část není nikde zmiňována…).

---

4. 5. 1949
Žádá Národní správa podniků zasílatelských, skladištních a překladištních v ČSR o uvolnění objektů Richardu pro zřízení skladišť ovoce a zeleniny v podzemí a současně žádá zapůjčení plánů prostor.

---

15. 7. 1949
Byl odvezen poslední hutní materiál bývalé továrny Richard. 370 tun železa bylo určeno pro FNO (fond národní obnovy).
Další šrotový materiál nad váhu 370 tun byl vykazován na samostatných výpisech jako majetek čs. Vojenské správy a byl odevzdán jako náhrada za jiný hutní materiál RA, který jinde nebyl dodán, nebo s ním disponovala vojenská správa.

---

21. 7. 1949
MNO dává zbývající stavby a materiál na závodě Richard k dispozici fondu národní obnovy a nemá námitek proti jejich užití v civilním sektoru.

---

23. 7. 1949
František Fišera ze „závodu ´Richard´ v likvidaci“ žádá MNO o komisionální předání pozemku, štol a projednání zajištění větracích šacht Richardu.

Výnosem č. j. 6320/49 byl závod „Richard“ odevzdán Fondu národní obnovy, čímž je pro voj. správu „Richard“ zlikvidován.

---

Části dokumentů o odevzdání kořistního materiálu sběrným surovinám a hutím.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.

---

Část hlášení z roku 1949 o stavbách, které zůstávají v okolí staveniště závodu Richard.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.

---

Části dokumentů pojednávající o možném využití podzemních prostor továrny.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.

---

27. 2. 1956
Je velitelstvím ženijního vojska proveden průzkum Richardu se zaměřením na další možné využití. Popis dolu je následující:

• důl je v majetku Čížkovických cementáren a vápenic, které zde těží v čele proti hlavní chodbě
• nadloží je složeno z lupků a jílu, chodby jsou vylámány ve vápencové žíle mocnosti 4–5 m
• vchod ponenáhlu stoupá a dosahuje max. výšky 50–55 m nad částí dolu, kterou by bylo možno využít
• dle stanoviska těžařského podniku byla síla tvrdé únosné skály (vápence) ponechána nad stropem podzemních prostorů v takové síle, aby se udržela přirozená klenba horniny
• geologické složení nadloží zaručuje jeho nepropustnost
• těžní chodba je vcelku přímá, opatřena elektrickým osvětlením a úzkorozchodnou drážkou; proti opadu kamene zabezpečena provizorně veřejemi méně než 2 m od sebe vzdálenými, zakrytými dřevěnými, místy betonovými deskami
• prostory jsou z části zpevněny betonovými a železobetonovými pasy nahodile vestavěnými dle požadavku horniny, na několika místech jsou mezi pasy vloženy železobetonové prefabrikáty. Prostor nad a za nimi vyplněn betonem, místy je kámen přikryt torkretem.
• v místech, kde skála není zpevněna a je vystavena proudění vzduchu, bylo zjištěno silné zvětrání kamene, porušení přirozené klenby a opadávání kamene ve velkých blocích
• využitelné prostory jsou v plánu MNO *(pozn. jde o stávající prostory úložiště, ale i část Richard I.)
• ostatní podzemní prostory jsou v hrubém výlomu, málo zabezpečené proti zvětrávání a odlupování, pohyb v nich je životu nebezpečný, a proto nebyly zaměřovány ani detailněji prohlédnuty
• důl má jen jeden vstup proti těžní chodbě; provizorně je opatřen výdřevou a bedněním a zabezpečen proti závalu horních vrstev jílovitého nadloží
• Čížkovické vápenky plánují v roce 1957 stavbu betonového portálu pro zabezpečení vstupu
• původně byly ještě dva vstupy do podzemí – jeden těsně u hlavního vchodu, druhý do části Richard II. Oba jsou zavalené a není možno jimi projít.
• odolnost podzemí lze odhadnout na přímé účinky letecké pumy váhy 5.000 až 10.000 kg.

  Je odhadována i odolnost na pozemní výbuch atomové pumy střední ráže ve vzdálenosti 250–300 m od místa výbuchu.

• důl lze využít jako vojenský sklad (nikoli ale jako sklad munice a výbušnin)

  Armáda při popisu odkazuje na vrstevnicový plán v měřítku 1:2880.

---

Část plánu využitelných prostor bývalé továrny Richard.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.

---

Části různých plánů využitelných prostor bývalé továrny Richard.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv.

---

11. 4. 1956
Je rozhodnuto náčelníkem generálního štábu generálporučíkem Jaroslavem Dočkalem, že si prostory ponechává jako svoji zálohu a o využití rozhodne později.

---

V roce 1956, také dochází k výstavbě nového železobetonového vstupního portálu vchodu C/D. Výstavba portálu je svěřena společnosti: Litická a. s., lomové a stavební podniky, Praha – Litice nad Orlicí, ČSSZ, závod BARABA – stavby železniční a tunelové, Praha

---

15. 10. 1956.
Další výňatek ze zprávy o prohlídce dolu Richard 1.
Přibližně ve střední části zprávy je první zmínka o výstavbě betonového vjezdu do štoly.

---

Zpráva o prohlídce vápencového dolu Richard ze dne 18. 3. 1957.
Kromě jiného je v závěru článku zmíněn národní podnik BARABA ve spojení se (v té době nedokončenou) stavbou vstupního portálu.

---

Zpráva ze dne 10. 8. 1957.
Zmínka o ukončení výstavby betonového portálu společností BARABA.
Dále zmíněny úrazy v dole – včetně smrtelného.

---

27. 7. 1957
Velitelství ženijního vojska sděluje generálnímu štábu, že o prostory již nemá zájem. Současně objasňuje, že část prostor je společně užívána Čížkovickou cementárnou a vápenkou. Vojsko navrhuje upustit od převzetí prostor vojenskou správou.

---

Zpráva z 5. 6. 1958.
Ve zprávě je kromě jiného znovu zmíněn smrtelný úraz v dole,
který pravděpodobně způsobily odstřely velkých náloží při vojenském výcviku na povrchu.

---

23. 5. 1959
Ministerstvo chemického průmyslu píše ministru NO a konstatuje, že po dobu 2 let byl prováděn geologický průzkum Ústředním úřadem geologickým. Z hydrogeologického průzkumu se jeví lokalita dolu Richard II, jako nejvýhodnější pro umístění trvalého úložiště. Proto ministerstvo chemického průmyslu žádá o přehodnocení svého zamítavého stanoviska MNO (kde MNO původně nesouhlasí s umístěním trvalého úložiště. Důvodem je, že tak rozsáhlé prostory by bylo vhodné využít účelněji. Záporné stanovisko bylo však dáno také proto, že umístění odkladiště blízko města v obydleném prostoru se nejeví nejvýhodnějším řešením a podle názoru GŠ by bylo vhodné zřídit úložiště v některém opouštěném jáchymovském dole nebo v jiném podzemním prostoru.).

---

29. května 1959
Dle situační zprávy ministru národní obrany Generální štáb provádí do konce roku 1960 prověrku podzemních prostor. Uvádí, že je možno souhlasit využitím podzemních prostorů dolu „Richard“ jen v tom případě, že nebude znemožněno např. skladováním radioaktivních odpadů jakékoliv definitivní obložení.

---

4. 6. 1959
Sděluje náčelník generálního štábu genpor. Otakar Rytíř ministru chemického průmyslu Ing. Jozefu Fúčikovi, že původně zaujal k jeho návrhu na umístění trvalého úložiště radioaktivních odpadů na dole Richard u Litoměřic záporné stanovisko (uvažovalo se o jiném využití prostor). Jelikož, ale MNO změnilo svůj názor, nemá již proti umístění úložiště v dole Richard námitek s následujícími podmínkami:

• budou splněny všechny požadavky orgánů hlavního hygienika ČSR, aby nebylo ohroženo obyvatelstvo a sousední vojenské objekty,
• je žádoucí, aby skladováním radioaktivních odpadů nebylo znemožněno jakékoliv jiné trvalé využití celého objektu (umístění výrobny, velký úkryt nebo sklad pro dobu války)

  ---

V roce 1963 je pro nerentabilitu ukončena těžba, důl Richard I. je uzavřen a zakonzervován…

---

Jedna z posledních zpráv o kontrolní prohlídce vápencového dolu, ze dne 12. 07. 1963.
Ve střední části protokolu je zmínka o likvidaci dolu.

---

18. 01.1964 – rozhodnutí o likvidaci dolu a způsob uzavření a zajištění.

---

A jak využít podzemní prostory, kde se netěžilo?

---

Válečné podzemní výrobní prostory nebyly nikdy využity. Těžba probíhala v „novém“, kdy byla od roku 1947 do roku 1963 vytěžena nejzazší část dolu neoficiálně zvaná „Čížkovická těžba“, která je v podzemí situována jako pokračování páteřních chodeb C a D (v době války zakončených chodbou číslo 62).

---

Podzemní prostory, které byly nebo měly být v době války využity pro výrobu*(hlavně Richard I.), byly od opuštění RA nabízeny různým vojenským i státním podnikům k využití.
Jednalo se o strojírenské či opravárenské podniky v počátku ve vazbě na zbrojní výrobu. Později bylo od primárně zbrojní výroby upuštěno a využití prostor bylo *(z mého pohledu) „degradováno“ na skladiště potravinářských výrobků – zeleninou a ovocem počínaje a slanečky konče…

A tak nakonec z celého podzemního systému došlo k využití pouze prostor Richard II, kde bylo vybudováno již zmiňované úložiště radioaktivních odpadů.

---

A zde máme žebříček těch opravdu „nej“ nápadů…

---

Richard jako sklad ovoce a zeleniny.

---

Richard jako sklad obilí…

---

Richard jako sklad kůže…

---

A pomyslným „vítězem“ se stává…

---

Richard jako sklad slanečků…

---

A co dál?

---

---

Amatérský průzkum vojáky litoměřické vojenské posádky

---

V roce 1965 je prováděn amatérský průzkum skupinou vojáků litoměřické vojenské posádky.
V tomto případě bych slovo „amatérský“ dal do uvozovek, protože to hodně zlehčuje a degraduje zásluhu těch kluků – tehdejších vojáků. Protože díky jim se na světlo světa dostalo velké množství dokumentů a nálezů. Jejich snaha je nesporná.

---

Richard středem zájmu StB…

---

V 60. letech, v souvislosti s uvolňováním mezinárodního napětí a snahou stíhat dosud nepotrestané válečné zločince, se zvyšuje i aktivita státních složek, zejména příslušníků StB.
Cílem je mj. sumarizování informací jak o podzemní továrně Richard, tak o dění v KT Litoměřice, Terezín a dalších místech.
Na tomto poli se rozvíjí i mezinárodní spolupráce, dochází ke vzájemné lepší komunikaci a ze zahraničních archivů se daří zajišťovat mnohdy důležité unikátní informace.

V časopisech a novinách jsou publikovány články, vychází několik knih a 20 let od ukončení války jsou StB nebo dobrovolníky z řad vojáků kontaktováni dosud nevyslechnutí pamětníci.

Přesto nejsou dodnes v dostupných archivech k dispozici např. podrobnosti o Albertu Cohenovi, nebo informace o poválečném osudu Ing. Volka, a to i přesto, že v plánech StB na rozpracování akce „RICHARD“ jsou mj. nařízeny konkrétní úkoly týkající se šetření po vybraných osobách…
Nikde rovněž neexistuje odpověď na řadu jiných otázek a ve svazcích chybí rovněž jakýsi celkový „závěr“ včetně „návrhu na uzavření spisu „RICHARD“, který by se dal očekávat, jelikož byl povinnou součástí ukončovaných akt.

Nelze tedy vyloučit, že část materiálů dosud nebyla odtajněna, a proto není přístupná.
Případně byl spis po roce 1968 uložen ad acta, aniž byl s nějakým závěrem ukončen a otázky tak nebyly zodpovězeny. Kdo ví… (samostatná stránka k tématu Richard a StB se připravuje).

---

Výstřižky článků z dobového tisku, na téma továrna Richard.
Zdroj: Archiv bezpečnostních složek.

---

Richard v hledáčku CIA…

---

Po mnoha letech se v archivech podařilo dohledat i zajímavé čtení o tom, jak byla prezentována a chápána továrna Richard v očích CIA….

---

A co třeba muzeální expozice, či památník?

---

Po ukončení těžby, přechází část podzemního systému Richard I, do správy na Památníku Terezín.
Jsou připraveny plány o pietní úpravě okolí před bývalou kotelnou a vstupním portálem do Richardu II (vchod C/D).
V úpravách je počítáno i s vybudováním parkoviště pro autobusy a výstavbou budovy pro návštěvníky a průvodce…

---

Skica návrhu projektovaného pietního místa před areálem podzemí továrny Richard I.

---

Jenomže…

Veškerá aktivita se však nakonec omezila pouze na komentovanou návštěvu za přítomnosti průvodce – bývalého vězně koncentračního tábora. (Jako malé dítko si dokonce částečně pamatuji jeho vyprávění…)
V chodbě D, ve vzdálenosti asi padesát metrů od vstupu, bylo možné nahlédnout otvorem v cihlové příčce do části podzemního systému. To bylo někdy v 70 – 80. letech.

Později se na ocelových vratech objevuje již jen tabulka zakazující vstup do dolu, a oznamující, že objekt je majetkem Památníku Terezín. V současnosti by památníku měla patřit pouze betonová část chodby D, ostatní prostory, (které nemají adresného majitele) patří státu.

---

Tímto okamžikem se historie stává současností…

---

Nevyužívaná stavba začala rychle chátrat, nikdo se k ní nehlásí – všichni od ní dávají ruce pryč. Stav podzemí dospěl do stadia, kdy se dá očekávat pouze zmar a nezvratný konec…

---

Na konci roku 2008 krátce svitla naděje, že by se možná dala část podzemí zpřístupnit…
Dokonce vznikla i filmová podoba dokumentu o Továrně Richard. Zde se na několika stránkách můžete podívat, jak natáčení probíhalo.

Vypadalo to velice nadějně, bylo nač se těšit… Jenomže … Uběhla řada měsíců a… jak to nakonec všechno dopadlo?**

---

V srpnu roku 2018 byl vstup do podzemí zabetonován a zajištěn kamerovým systémem. Blíže se tomu věnuji v aktualitách z roku 2018.

---

---

Tím by se asi dalo toto téma ukončit, ale …

V nedávné době se v Bundesarchivu podařilo dohledat další dokumenty, které považuji minimálně za zajímavé, protože …

Je až s podivem, že ještě v poválečné době (podle níže uvedených dokumentů, v roce 1951 a 1957), neutichá v Německu zájem o Richard – tedy přesněji řečeno o majetkové vyrovnání…

---

Fotokopie originálního dokumentu.
Firma Mineralöl-Baugesellschaft m.b.H. se sídlem Essen, Thälmann-str. 100 píše dne 27. 1. 1951 dopis Zúčtovací kanceláři říšského ministra pro zbrojní a válečnou výrobu, Berlín – Charlottenburg, Berlínská ulice 9 ve věci výstavby „Richard“.
Uvádí se, že firma Ing. Haering (tužkou opraveno na Josef Hoering) přišla s následujícím požadavkem: jako součást realizace projektu Richard uzavřeli smlouvu o vápencovém lomu této společnosti v Litoměicích, Sudety. Kromě toho společnosti vznikly významné škody na půdě a odstranění písku, štěrku atd. se stalo další nevýhodou. Přednesli jsme firmě jako zdůvodnění, že jsme nevěděli o uzavření takové kupní smlouvy a že navíc byly všechny objednávky týkající se společnosti Richard učiněny jménem a na účet Vaší kanceláře Zbrojního štábu (Rüstungsstabes) zbraní SS dokončeny. Náš názor na naše smluvní ujednání uzavřeli s vámi a zaměstnanci ozbrojených sil SS, zejména od 30. 5. 1944 a 19. 5. 1944, což nepochybně ukazuje, že jednali pouze v kontextu a kvůli vaší službě a v něm výslovně popřeli legitimitu regulovat vlastnické záležitosti. Tyto záležitosti týkající se vlastnictví jsou zamítnuty. Předpokládá se, že vás společnost v blízké budoucnosti bude kontaktovat. Prosí, aby si zaregistrovali nároky společnosti a informovali je o korespondenci se společností v blízké budoucnosti.
Podepsána společnost Mineralöl-Baugesellschaft m.b.H. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)

---

Fotokopie originálního dokumentu.
Dopis z 29. 11. 1957 od průmyslové společnosti s.r.o. (Industriebete­iligungsgesellschaft m.b.H.), věc Stavební projekt „Richard“, Litoměřice, jako součást programu Geilenberg.
'Adresováno Dipl. Ing. Karlu Fischerovi.
Fischer požadoval zřejmě nějaké potvrzení, ale v dopise se uvádí, že nedokáží poskytnout požadované potvrzení o zákonnosti jeho nároku, jakož dokumenty týkající se stavebních prací v Rüstungskontor (obranná základna) GmbH nebo Industriekontor (průmyslová základna) GmbH. Poplatky za stavební projekt Richard byly zadány a hrazeny bývalým říšským ministrem pro zbrojní a válečnou výrobu skrz firmu Mineralöl-Baugesellschaft nebo skrz Zbrojní štáb zbraní SS Dr. Ing. Kammlera. Je ale i možné, že Auto-Union, Chemnitz je může vydat. Protože mají neplacené (nevyplacené) šeky, doporučuje požádat o potvrzení shora uvedené firmy.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)

---

Fotokopie originálního dokumentu.
Dopis dipl. Ing. Karla Fischera z 29. 11. 1957 z Karlsruhe, Akademiestr. 57 – adresováno Industriebete­iligungs-gesellschaft m.b.H. (průmyslová společnost?) Berlín – Charlottenburg, ulice 17. června č. 12 ve věci stavby „Richard“ Litoměřice.
Fischer má požadavek na peníze z doby války a uvádí fakta: jménem společnosti Mineralöl-baugesellschaft vyhotovil řadu projektů jako vedoucí společnosti BSA na základě poslední zprávy o činnosti č. 8 z května 1945 o stavebním řízení Mineralölbau 2 ve výši 120.000.- říšských marek a 160.000,– říšských marek, které obdržel do drážďanské banky v Ústí (Aussig). Tato částka ve výši 280.000,– říšských marek ale nemohla být vyplacena, protože mezitím došlo k okupaci Berlína. O tom byl sepsán protokol, který podepsali zástupci stavební firmy Mineralölbauge­sellschaft a zástupci úvěrové (Kreditní) společnosti Němců v Litoměřicích přede mnou. Fischer se ptá, zda po předložení zprávy o výkonu (činnosti) č. 8 může adresát potvrdit, že jeho žádost je správná (oprávněná?). Bylo by to pro Fischera velmi cenné, kdyby mohli vydat požadované potvrzení, aby zdůraznil své požadavky a požadavky zúčastněných společností.
Závěrem děkuje předem za upřímné úsilí a čestnost.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)

---

Fotokopie originálního dokumentu.
Dopis Lmaberta Stutziga, stavebního mistra v Richardu, bytem Ochenbruck u Norimberku pro Industriebete­iligungsgesellshcaft z 2. 12. 1957.
Pisatel ve věci vězeňského ubytování stavby Richard Litoměřice píše, že počátkem roku 1944 až do května 1945 požádalo litoměřické stavební společenství, aby v bývalých dělostřeleckých kasárnách Litoměřice uskutečnily různé stavební práce pro vězeňské ubytování továrny Richard v Litoměřicích pod vedením architekta Neumanna. Podle zemřelého bývalého generálního ředitele Hanse Hollmanna v Litoměřicích je poptávka po kompletních stavebních službách pro litoměřickou stavební společnost 70850,– říšských marek.
Aby mohl částku požadovat, prosí o zaslání potvrzení.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)

---

A to už je (asi) opravdu konec historie továrny Richard…

---

Konec? …

---

_____________­________________________­___

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

• Archiv Památníku Terezín
  • Bundesarchiv
• Vojenský ústřední archiv
• Archiv bezpečnostních složek
• Národní archiv http://www.nacr.cz/
• Státní oblastní archiv Most

---

Poděkování.

Chtěl bych poděkovat panu Mgr. Tomáši Kosovi, za jeho VELKOU zásluhu na vzniku této stránky. A to jednak získáním informací z archivních dokumentů a následně jejich pečlivým seřazením do časové osy událostí den za dnem…

---

---

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

---

---

_o(10/19)

Naposledy upraveno 1. 10. 2019

---

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek