Wlodarz – stavby na povrchu

Na předešlé stránce jsem se věnoval podzemnímu systému objektu Włodarz. Tentokrát se však vydáme na povrch – do převážně lesnatého okolí tohoto tajemného komplexu.

Z domácího studia jsme věděli, že by se v okolí objektu mělo nacházet poměrně velké množství různých staveb a pozůstatků technického zázemí. Problém však spočívá v tom, že u většiny těchto objektů dnes již prakticky nikdo nedokáže s jistotou určit jejich původní účel.

A mohu s klidem napsat, že naše několikaměsíční domácí příprava nakonec přinesla své výsledky.

Podařilo se nám nalézt základy několika staveb a objektů neznámého určení.

Pravda – tyto nálezy byly vykoupeny množstvím škrábanců, prodíráním hustým lesním porostem a občas i poněkud dobrodružným pohybem v nepřístupném terénu. Ale co by člověk neudělal ve snaze alespoň částečně poodhalit závoj tajemství projektu Riese.

Tedy… ne že by se nám nakonec podařilo něco zásadního odhalit.

Spíše naopak.

Jenže právě v tom možná spočívá zvláštní kouzlo celého Riese. Člověk odjíždí s pocitem, že viděl něco mimořádného – a zároveň vlastně stále vůbec netuší, k čemu většina těch staveb skutečně sloužila.

Ale i přes všechny škrábance, bloudění a nejistoty to za tu námahu rozhodně stálo.

Ale dost teorie – stejně by to byly převážně jen dohady a otázky bez odpovědí. U většiny dochovaných staveb totiž ani při nejlepší vůli nelze spolehlivě určit jejich původní účel. Ostatně posuďte sami… Následuje krátká fotografická prohlídka okolí objektu Włodarz.

(Fotografie na této stránce pocházejí ze všech našich návštěv tohoto objektu. Jednotlivé expedice od sebe často dělí několik let, a proto je na snímcích možné sledovat nejen samotnou stavbu, ale někdy i změny, které na ní postupem času nastaly.)

Místo, které místní znají pod názvem Żabnik.
Jezírko o přibližných rozměrech 50 × 30 metrů je zajímavé především nálezem betonových konstrukcí na dně zatopeného výkopu.
Drobný „problém“ spočívá v tom, že od naší první návštěvy v roce 2013 se zde podle všeho téměř nic nezměnilo…

Jednu ze stěn jezírka tvoří desítky „balvanů“ vzniklých ze ztvrdlého cementu.
Další hromady ztvrdlých pytlů lze dodnes nalézt v okolních lesích.
Ostatně na fotografiích se s nimi ještě několikrát setkáme…

Při jedné z našich dřívějších návštěv zde fungovala restaurace, pokladna i informační centrum…

Opouštíme prostor před vstupem do podzemí a nastal čas porozhlédnout se po jeho nejbližším okolí.

Po cestě míjíme betonovou nádrž, která pravděpodobně sloužila jako zásobník vody.

Nedaleko cesty, pod úrovní vozovky, stojí nevelká betonová stavba se schodištěm.
Strážnice? Těžko.
Budova nemá žádná okna a je zapuštěna pod úrovní okolního terénu. Odtud by nebylo možné nic pozorovat ani střežit.

Schodiště spojující cestu s betonovou budovou.

Pohled do největší místnosti uvnitř budovy.

Za vstupem se nacházejí ještě dvě poměrně malé místnosti. K čemu sloužily, si zatím netroufnu odhadnout.

Opouštíme okolí vstupních objektů a noříme se do okolních lesů.
Na první pozůstatky staveb nemusíme čekat příliš dlouho.

Na úbočí kopce jsou dodnes patrné zarostlé pozůstatky výsypek a hald.

V okolí výsypek se dochovalo velké množství betonových fundamentů.
Možná zde probíhalo drcení vytěženého kamene. Možná zde stála betonárna.
Betonové bloky ukryté ve stínu stromů si své tajemství zatím pečlivě střeží…

Malá odbočka.
Při čekání na prohlídku areálu muzea jsem vyfotografoval také obloukové betonové prefabrikáty, které se používaly například k zastřešení skladovacích hal.

V lesích v okolí objektu Włodarz se dodnes nacházejí desítky těchto obloukových prefabrikátů.

Jen o několik metrů dál leží další hromady ztvrdlého cementu.
Pravidelné obrysy naskládaných pytlů jsou dodnes zcela nezaměnitelné.
Musely jich zde být stovky…

O několik desítek metrů dál nacházíme přibližně dva metry hluboké základy rozměrné obdélníkové stavby.

Jen o kousek dál vyúsťuje ze země několik kameninových trubek.
Mimochodem – několik desítek metrů pod námi se rozprostírá rozsáhlé podzemí Włodarz.
Zda toto potrubí vede až do podzemního systému, to samozřejmě netušíme…

Opouštíme další lesík a zastavujeme se na cestě před mýtinou ve svahu.
Právě někde zde by mělo být vyústění větrací šachty z podzemí…

„Dobrovolník“ z našeho expedičního týmu se statečně šplhá do prudkého svahu…
Po několika minutách se z vysílačky ozve jeho udýchaný hlas – větračka je tady!

Nenápadný zamřížovaný otvor, ze kterého vane ledový vzduch.
Přibližně čtyřicet metrů hluboká větrací šachta podzemního systému Włodarz.

A znovu sestupujeme do lesa pod cestou…
Také zde se dochovaly další betonové stavby neznámého účelu.

Celá soustava staveb ze všeho nejvíce připomíná řadu garáží…
…tedy pokud by se parkovalo bokem…

Detailnější pohled na tuto neobvyklou stavbu.

Na závěr našeho hledání procházíme okolo zvláštního zářezu ve svahu.
Nabízí se otázka, zda se právě zde nemohl nacházet další vstup do podzemního systému…

Dostávám se na konec této stránky a myslím, že jsem se příliš nemýlil, když jsem na začátku psal, že na jejím konci budete mít více otázek než na začátku.

Ano… mám je také.

A věřte, že úplně stejné to bude i na dalších stránkách věnovaných projektu Riese…

Video na této stránce tentokrát nehledejte.
Vytrvalý déšť nám během této návštěvy příliš nepřál a na delší toulání po povrchu jednoduše nebyly vhodné podmínky.

_i(07/26)

Naposledy upraveno 30. 7. 2026

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek