Osowka – stavby na povrchu – „Kasyno“

---

---

Na předešlé stránce jsme společně absolvovali prohlídku podzemního systému Osówka.

Tentokrát se vydáme do neméně zajímavé části celého komplexu – ke stavbám na povrchu.

A právě povrchové objekty v okolí Osówky jsou natolik zajímavé a rozmanité, že jsem jim nakonec věnoval hned tři samostatné stránky.

---

---

Tolik tedy krátce k úvodu.

Je čas vydat se do okolních lesů a pokusit se najít vše, co se zde z období výstavby projektu Riese dochovalo.

---

(Názvy staveb a objektů použité v této části stránek jsou uvedeny v původní – polské podobě.)

(Fotografie na této stránce pocházejí ze všech našich návštěv tohoto objektu. Jednotlivé expedice od sebe často dělí několik let, a proto je na snímcích možné sledovat nejen samotné stavby, ale někdy i změny, které na nich postupem času nastaly.)

---

Už po několika metrech se mezi stromy nad potokem začíná rýsovat obrys jakési betonové nádrže. Celý prostor je však téměř až po okraj zaplněn zeminou, náletovými dřevinami a vzrostlými stromy.

Chvíli se rozhlížíme po okolí – a najednou si ve svahu na druhé straně cesty všímáme dalších betonových základů.

A támhle dalších…

A ještě dalších…

Je toho tady překvapivě hodně. Fotíme a natáčíme všechno, co se dá.

---

Značně zarostlá a zanesená betonová nádrž u cesty.

---

Ve stráni se nachází masivní betonový základ pro neznámé zařízení či technologii.

---

V lesním porostu se ukrývají různě velké a hluboké šachty.
Šachta na fotografii zřejmě nějak souvisela s potokem protékajícím pod hrubě dlážděnou cestou.

---

V okolních lesích lze na mnoha místech nalézt volně ležící části kameninového potrubí.

---

Cesta se v pozvolném stoupání vine dál pod úpatím kopce. Vedle nás zurčí potůček a cesta příjemně ubíhá při zasvěceném rozhovoru na téma Riese.

Jenže čím déle a výše stoupáme, tím více začíná hovor váznout.

Nikde žádná další stavba.

A pomalu se objevují první náznaky vzpoury:

„Proč chodíme po lese, kde kromě stromů nic není? Už nás to nebaví. Jdeme zpátky, tam je alespoň plno betonu…“

Nevzdáváme se.

Se skřípěním zubů a za neustálého hudrání pokračujeme strmým zalesněným svahem.

A pak se mezi stromy před námi náhle objeví dlouhá šedivá budova s množstvím oken.

Konečně jsme zde – před námi stojí Kasyno!

---

Kasyno…

(Ne – nepřeklepl jsem se. I zde je ponechán původní polský název objektu.)

Proč byla tato stavba pojmenována právě „Kasyno“, to opravdu netuším. Zatím jsem nikde nenarazil na uspokojivé vysvětlení původu tohoto názvu.

Budovu nejprve obcházím kolem dokola a snažím se fotografovat vše, co je možné.

Prostranství před objektem je však poměrně hustě zarostlé vzrostlými jehličnatými stromy, které značně omezují možnosti fotografování. Jinak řečeno – fotograf zde může zachytit pouze to, co mu matka příroda zrovna dovolí.

Samotná budova Kasyna je přibližně 50 metrů dlouhá a 14 metrů široká. Obvodové stěny dosahují tloušťky přibližně půl metru a z vnitřní strany jsou, podobně jako strop, částečně obloženy heraklitovými deskami.

Střešní deska je silná přibližně 60 centimetrů a má tvar mělkého žlabu, který umožňoval překrytí stavby vrstvou zeminy a vegetace. Budova tak mohla být poměrně účinně maskována při pohledu z výšky.

Uvnitř je objekt rozdělen na osm místností. Dochovalo se zde pět vnějších dveřních otvorů, 46 okenních otvorů a několik prostupů vedoucích na střechu. Zda se u některých z nich skutečně jednalo o komíny, si však netroufám s jistotou tvrdit.

---

Grafická rekonstrukce původní předlohy.
Obrázek byl pro tyto stránky nově překreslen s důrazem na zachování obsahu a rozmístění jednotlivých prvků.

---

Pohled na řady oken v betonové budově „Kasyna“.

---

Než vstoupím dovnitř, rozhoduji se začít fotografováním zadní části budovy.

Ta je překvapivě vyzděna z cihel vložených do betonového korpusu stavby. Při pohledu okenními otvory zjišťuji, že tudy se dovnitř bezpečně dostat nedá. V určité části zde totiž zcela chybí podlaha a pod ní se nachází prostor připomínající sklep.

O několik metrů dál už betonová podlaha nechybí, a tak mohu dalším dveřním otvorem bezpečně vstoupit do nitra Kasyna.

---

Jediné cihlové zdivo, které lze na stěnách Kasyna spatřit, se nachází v jeho pravé boční části.
Jinak je celý objekt vybudován převážně z betonu…

---

Zadní stěna Kasyna.

---

Vstupuji do dlouhé místnosti – nebo spíše haly – osvětlené řadou oken po celé délce stavby.

Podlahu tvoří souvislá vrstva hladkého betonu. Z betonu jsou vybudovány také poměrně masivní stěny a stropy. Všechny stropy a část stěn jsou navíc dodnes pokryty heraklitovými deskami.

Podél vnějších stěn se po obvodu celé budovy táhne obdélníková šachta, která prochází také pod jednotlivými betonovými příčkami mezi místnostmi.

Pravděpodobně se jednalo o technický kolektor určený pro vedení kabelů, potrubí nebo jiných rozvodů. Dnes už se zde však nedochovala jediná zřetelná stopa po původním technologickém vybavení.

Celá hala je navíc ve střední části podélně rozdělena souvislou betonovou příčkou, kterou na několika místech přerušují dveřní průchody.

---

Pohledy do vnitřních prostor Kasyna.

---

Procházím dveřním otvorem v betonové příčce a ocitám se v téměř totožném prostoru, jakým byla předcházející hala.

Na první pohled je zde patrný pouze jeden výrazný rozdíl.

Betonová podlaha je na několika místech narušena a zemina pod ní poměrně hluboko vykopána. Je pravděpodobné, že zde v minulosti některá z badatelských skupin pátrala po možném spojení s podzemními prostory.

Jaké konkrétní důvody nebo indicie k tomu tehdejší hledače vedly, však zůstává neznámé.

Stejně tak dnes už nelze s jistotou určit, zda byla betonová podlaha původně vybudována i v celé této části objektu, nebo zda zde z nějakého důvodu zůstala pouze udusaná zemina.

Zajímavé totiž je, že se zde prakticky nenacházejí žádné výraznější pozůstatky rozbitého betonu, které by člověk při podobném výkopu očekával.

---

V druhé polovině haly se někdo pokusil vyhloubit v podlaze poměrně hlubokou jámu.
Otázkou je, zda zde původně byla betonová podlaha, nebo pouze zemina.
V okolí výkopu totiž prakticky nejsou patrné žádné pozůstatky rozbitého betonu.

---

V části budovy leží na betonové podlaze hromady vykopané zeminy.

---

Přecházím do další části haly (otázkou samozřejmě zůstává, která část je vlastně přední a která zadní – ale pro jednoduchost budeme tuto část považovat za zadní). Přicházíme k místu, kde podlaha zcela chybí.

A pokud měla tato budova sklepní prostory, pak se právě díváme do jejich nitra.

Jenže…

Pokud by se skutečně jednalo o sklep, člověk by zde očekával alespoň nějakou podobu podlahy – ať už dokončené, rozbourané, nebo pouze nedokončené. Zde však nic podobného nenacházíme.

A právě to ve mně vyvolává další otázku:

Neměl být tento prostor původně vyplněn nějakou technologií nebo konstrukcí, která zde dnes již chybí?

Další zvláštností oproti ostatním částem objektu je skutečnost, že některé stěny jsou zde vyzděny z cihel – a nachází se zde dokonce i několik zazděných dveřních otvorů.

Proč byly vybudovány a kam měly původně vést?

Těžko říci.

Holé zdi nám dnes už žádné odpovědi neposkytnou. A tak se po chvíli vracíme zpět na druhou stranu haly.

---

„Sklep“ Kasyna – pokud lze tuto část stavby skutečně sklepem nazvat.

---

Průhled druhou halou směrem k zadní cihlové stěně.

---

Zde je hala rozdělena příčkami do několika nestejně velkých místností.

Všechny prostory jsou opět částečně obloženy heraklitovými deskami. Ve stěnách byly pravděpodobně zabudovány svody dešťové vody ze střechy. Potrubí je však dnes již dávno zanesené listím a dalšími nečistotami.

Působením mrazu navíc pravděpodobně došlo k jeho popraskání přímo uvnitř betonových stěn. A právě proto si dnes můžeme na několika místech prohlédnout obnažené zbytky tohoto potrubí.

Stejně zajímavé jsou i mělké drážky vedené ve stěnách a kolem dveřních otvorů. Pravděpodobně byly připraveny pro elektrické kabely sloužící k osvětlení nebo pro další technické rozvody objektu.

---

Pro rozvod elektřiny jsou v betonových stěnách a pod stropem připraveny mělké drážky.

---

Elektřina byla vedena ve stěnách a možná také v podlahových kolektorech.
V podlaze mohlo být uloženo potrubí pro vytápění budovy – nebo něco úplně jiného…

---

Pohled na technické kolektory vedené podél stěn budovy.

---

Po celém obvodu budovy se nachází překvapivě velké množství okenních otvorů.

U menších místností jsou rozmístěny poměrně těsně vedle sebe, zatímco okna vedoucí do hlavní haly mají podstatně větší rozestupy.

I tento detail ve mně vyvolává otázku, zda jednotlivé části objektu neměly sloužit rozdílným účelům. Menší místnosti s hustě rozmístěnými okny mohly být určeny například pro kanceláře, technické zázemí nebo obsluhu zařízení, zatímco rozlehlejší hala mohla sloužit nějakému technologickému provozu.

Jistotu však samozřejmě nemám.

A právě podobné detaily jsou pro celý komplex Riese typické. Člověk neustále naráží na konstrukční prvky, které na první pohled působí logicky, ale současně u nich chybí jakékoliv spolehlivé vysvětlení jejich skutečného účelu.

---

Celá budova je „odlita“ z poměrně masivní vrstvy betonu.

---

Podle neporušených kapes ve stěnách, dodnes ohraničených zbytky dřeva, usuzuji, že budova pravděpodobně nikdy nebyla osazena okenními rámy.

---

Pohled na okenní otvory Kasyna v jeho čelní stěně nad údolím a betonárnou.

---

V cihlové příčce oddělující poslední dvě místnosti lze ve stropě spatřit čtvercový otvor.

Je silně očazený a na první pohled může působit dojmem komína. Osobně si však nejsem jistý, zda se skutečně jednalo o klasický kouřovod. Podle mého názoru mohlo jít spíše o prostup určený pro vedení kabeláže nebo jiných technologických rozvodů.

Ať už byl jeho původní účel jakýkoliv, dnes má tento otvor ještě jednu zvláštní vlastnost. Dá se totiž využít jako poměrně nepohodlný výlez na „střechu“ objektu.

Když už jsme u prostupů vedoucích na střechu…

Uvnitř budovy lze nalézt také kameninové potrubí o průměru přibližně 10–15 centimetrů, které vystupuje z podlahy a mizí ve stropní konstrukci směrem ke střeše.

(Střecha je pokryta vrstvou zeminy a k ověření vyústění potrubí by bylo nutné v příslušném místě začít kopat. Na to však nebyl čas – a upřímně řečeno ani dostatek odvahy.)

V jednom případě jsem zaznamenal také potrubí, které je ve stěně přerušeno obdélníkovým výklenkem.

Montážní otvor?

Čisticí otvor?

Nebo součást úplně jiné technologie?

---

Vanovitá střecha byla pravděpodobně odvodněna pomocí svodů vedených uvnitř betonových stěn.
Otázkou však zůstává, proč v některých částech potrubí prochází betonem po celé výšce budovy, zatímco jinde je u podlahy přerušeno podlouhlým výklenkem.

---

---

V přední místnosti je ve stěně vybudován dvoukomorový průduch.
To, že jej někdo později využil jako komín, ještě nemusí nutně znamenat, že byl k tomuto účelu původně určen.
Klidně zde mohl být veden například kabel k anténě, radaru nebo jinému technologickému zařízení…

---

Vanovitá střecha byla pravděpodobně odvodněna pomocí svodů vedených uvnitř betonových stěn.
Otázkou však zůstává, proč v některých částech potrubí prochází betonem po celé výšce budovy, zatímco jinde je u podlahy přerušeno podlouhlým výklenkem.

---

I samotná stropní konstrukce této budovy je poměrně zvláštní.

Na první pohled připomíná jakousi obdobu „zelené střechy“, kterou známe například z československých pohraničních pevností.

Střecha je vybudována jako mělká betonová vana, jejíž vnitřní prostor je vyplněn silnou vrstvou zeminy. Ta pravděpodobně sloužila nejen jako tepelná izolace, ale především jako přirozené maskování celé stavby v okolním lesním prostředí.

A nutno dodat, že toto maskování funguje dokonale dodnes.

(Navíc na této „střeše“ v létě roste překvapivě velké množství výborných lesních jahod…)

---

Jedinou dnes dostupnou cestou na střechu je nenápadný otvor ve stropní konstrukci Kasyna.
Komín to tedy opravdu příliš nepřipomíná…

---

Pohled na okraj stropní konstrukce.
Její horní část byla vybudována jako velká mělká vana vyplněná zeminou.

---

V roce 2026 byla část budovy zaplněna hromadou již uschlých stromů.
Proč sem byly nataženy, samozřejmě netuším.
Jen se trochu obávám okamžiku, kdy někoho napadne přiložit k této hromadě zápalku…

---

Plni nejasností a různých dohadů vycházíme zpět před budovu.

Samotný název Kasyno automaticky evokuje představu kasárenské, společenské nebo administrativní budovy. Osobně si však nejsem jistý, zda právě tato stavba měla skutečně sloužit k ubytování nebo administrativě.

Především mi příliš nesedí její poloha.

Budova se nachází poměrně vysoko na vrcholu kopce a z dnešního pohledu bych podobný objekt očekával spíše níže v údolí nebo v blízkosti hlavních komunikací.

Na druhou stranu si uvědomuji, že vycházím ze současného vzhledu okolní krajiny.

Je docela možné, že v době výstavby zde místo hustého lesa existoval odlesněný prostor a z budovy byl velmi dobrý výhled do širokého okolí i na protější svahy.

A právě tehdy mě napadla ještě jedna možnost.

Co když zde mohlo být umístěno nějaké pozorovací nebo radarové stanoviště pro širší oblast Riese?

Přiznávám však, že jde opravdu pouze o mou osobní úvahu – nikoliv o tvrzení podložené důkazy.

A právě podobné momenty jsou pro celý komplex Riese typické. Člověk zde neustále stojí na hranici mezi technickou logikou, historickými fakty a pouhými dohady.

---

Poznámka pod čarou.

Jak už z těchto stránek několikrát vyplynulo, naposledy jsem zde byl v roce 2014. V době aktualizace stránky se píše rok 2026.

Uplynulo tedy dlouhých dvanáct let.

Jenže zde se jako by zastavil čas. Prakticky vše vypadá téměř stejně jako při naší předchozí návštěvě.

Ano, stále jde „jen“ o betonovou stavbu. Přesto podle mého názoru patří Kasyno společně s dalšími dvěma objekty, kterým se budu věnovat na následujících stránkách, k jakési pomyslné svaté trojici povrchových staveb Osówky.

Dole v údolí stojí nové informační centrum a provoz v přístupném podzemí se téměř nezastaví. Sem nahoru se však dostane jen zlomek návštěvníků – především ti, kteří se snaží o projektu Riese zjistit něco více než pouze informace z běžné prohlídkové trasy.

Stačí se ponořit do internetových stránek, kde se to jen hemží teoriemi o významu těchto staveb.

Tady nahoře se však podle všeho mnoho neděje. (Vlastně ano – někdo dovnitř Kasyna natahal hromadu uschlých stromů.)

Nevím, zda je objekt památkově chráněn nebo zda zde existují jiná omezení, která znemožňují provádět jakékoliv zemní průzkumy.

Přitom právě jednoduché sondy v okolí budovy by možná mohly napovědět, zda zde existovalo nějaké technické spojení – například kolektor, kabel nebo potrubí – s údajnou betonárnou v údolí nebo s masivní betonovou deskou ležící nedaleko. – O této stavbě však až na jedné z následujících stránek.

Možná by se nic nenašlo. A možná právě pod povrchem zůstávají ukryté drobné stopy, které by mohly alespoň částečně objasnit skutečný účel Kasyna.

Kdo ví, co všechno se ještě může nenápadně skrývat pod vrstvou zeminy a lesního porostu…

---

Poslední ohlédnutí – a pokračujeme dál.

---

A tím končí první část textu, ve které se (mnohdy marně) snažím popisovat stavby v okolí komplexu Osówka.

Uznávám, že se místy jedná o poměrně náročné čtení, které navíc často nepřináší jednoznačné odpovědi. Prakticky vše je zde doplněno množstvím otazníků, technických pochybností a různých možností výkladu.

Jenže právě to je podle mého názoru pro celý komplex Riese typické.

Člověk zde neustále naráží na objekty, jejichž účel se zdá být na první pohled zřejmý – aby po bližším prozkoumání zjistil, že některé detaily do známých teorií příliš nezapadají.

A věřte mi, že tohle rozhodně není všechno. Na následující stránce bude celé pátrání ještě podstatně složitější…

---

---

A co video? Vím, už tu jednou bylo, ale teď už alespoň u části záběrů víte, na co se vlastně díváte.

Takže kromě podzemí nabízím i několik zastavení u povrchových staveb objektu Osówka…

---

---

_i(08/26)

Naposledy upraveno 26. 8. 2026

---

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek