Starý Książ

Naše úplně první seznámení s tajemstvím projektu Riese (tedy pokud lze tuto lokalitu vůbec s projektem Riese jednoznačně spojovat) začalo prakticky v sousedství velkolepého zámku Książ.

Ale vezměme to popořadě.

Expediční vozidlo bylo ponecháno na střeženém parkovišti nedaleko zámku Książ a následovalo studium GPS navigace. Po krátké kalibraci kompasu byl určen přibližný směr a tím i cesta za tajemstvím ruin Starého Książe.

Po chvíli hledání jsme v lese narazili na pohodlnou turistickou stezku, která prudce klesala do údolí řeky Pełcznica.

Dovolím si zde malou poznámku.

Rozhodování, zda poslouchat turistické značení nebo šipku GPS ukazující „někam úplně jinam“, bývá občas velmi zrádné. A protože jsme samozřejmě více věřili technice než zdravému rozumu, byla poslechnuta GPS… Což, jak už to bývá, nebylo úplně nejlepší rozhodnutí.

Sestup stylem „co nejkratší cestou dolů“ po kamenitém svahu opravdu není ideální varianta – zvlášť pokud má člověk na sobě a v rukách fotografickou techniku, která rozhodně nepatří mezi levné vybavení.

Nakonec se nám však podařilo více méně kontrolovaným skluzem dostat až do údolí řeky Pełcznica, kde nám štěstí přálo v podobě náhodně potkaného místního turisty. Ten potvrdil správný směr naší další cesty.

Pokračování bylo jednoduché: přes lávku… a potom prudce vzhůru – a už při prvním pohledu bylo jasné, že nás čeká velmi slušný krpál.

Po několika minutách výstupu začal každý postupně nadávat na své oblečení a majitelé fotografické techniky také na vybavení, které bylo s každým dalším krokem citelně těžší.

Ono se to na první pohled nezdá, ale to stoupání bylo vážně drsný…

Po úmorném stoupání po mokrém kamení a kluzkém mechu se konečně objevila cesta. A po několika dalších desítkách metrů se před námi otevřel pohled na lesní zákoutí doplněné ruinami kdysi poměrně rozsáhlé stavby.

Protože jsme měli alespoň částečně nastudované informace z internetu, tušili jsme, po čem se máme rozhlížet.

• zbytky technických konstrukcí,
• pozůstatky transformátorové stanice
• nebo cokoliv, co zjevně nepatřilo k původnímu hradu či zámečku.

Nakonec se nám skutečně podařilo několik zajímavých pozůstatků nalézt. A vlastně bych málem zapomněl zmínit, proč jsme zde vůbec hledali.

Podle různých teorií mělo být totiž v prostoru Starého Książe během války vybudováno „něco“ mimořádně důležitého. Objevují se spekulace o radarové technice, experimentálních zařízeních, a dokonce i o údajných pokusech s mikrovlnnými zbraněmi.

Podle neověřených tvrzení měly spojeneckým letadlům při přeletech této oblasti údajně selhávat motory nebo palubní elektronika.

Další pověsti hovoří o deformovaných a nemocných stromech v okolních lesích, které měly být důsledkem neznámé činnosti probíhající v této oblasti.

Podle vzpomínek některých pamětníků měla německá posádka zůstávat ve Starém Książi ještě v době, kdy se v okolí již pohybovaly jednotky Rudé armády. Následně prý došlo k mohutnému výbuchu, po kterém se část objektu zřítila do nádvoří a celý areál zachvátil rozsáhlý požár.

Dodnes tak zůstává otázkou, zda objekt zničili ustupující Němci, nebo naopak Sověti, kteří již možná získali vše, co potřebovali – a neměli důvod ponechat zde něco k dalšímu zkoumání.

O možnosti propojení této lokality se systémem podzemních štol projektu Riese samozřejmě existuje také řada teorií…

Nám se tajemství Starého Książe rozluštit nepodařilo. Přesto jsme si z tohoto místa odnesli alespoň přehled o tom, co se zde dochovalo – a samozřejmě také několik fotografií.

(Fotografie na této stránce pocházejí ze všech našich návštěv tohoto objektu. Jednotlivé expedice od sebe často dělí několik let, a proto je na snímcích možné sledovat nejen samotnou stavbu, ale někdy i změny, které na ní postupem času nastaly.)

Přes hluboké údolí je možné mezi stromy zahlédnout krásnou budovou zámku Książ.

Pohled z dronu na nezarostlou část nádvoří zámku.

Po lesní cestě přicházíme k ruinám zámku Starý Książ.

Dříve se muselo jednat o velice hezkou budovu.
Dnes už si můžeme pouze představovat, jaký zde mohl být život.
A hlavně co se zde dělo na sklonku druhé světové války…

V ruinách se zachoval i zdobný pískovcový rám pro vrata, nebo dveře.

Pár detailů – už jenom střípky vybavení…

Ruiny hradní věže.

Pohled do nitra věže.

Pod obvodovou zdí je vybudována podzemní chodba.
Chodba je běžně přístupná a je znám její začátek i konec
Tudy se do bájného podzemí rozhodně dostat nedá.

Průchod hradní věží na skalní ostroh nad říčkou Pełcznica…

Cesta od hradní věže pokračuje po poměrně úzkém skalním ostrohu…

Pohled na zadní část budovy z cesty na ostrohu…

S největší pravděpodobností se jedná zbytek mostu, který překlenul nízké údolíčko a byl určen pro přístup do hradu… … možná zde bylo instalováno něco zcela jiného…

Na jednom ze sloupů se zachovala i část ocelové konstrukce.

Torza staveb novějšího věku, pravděpodobně technické zázemí pro Německou posádku dislokovanou na Starém Książi.

A pokud vás čtení této stránky dovedlo až sem, mohu kromě fotografií nabídnout i několik zastavení u této zajímavé stavby pohledem naší expedice z roku 2026, která se po letech znovu vrátila ke Starému hradu Książ.

A možná si při pohledu na úvodní část filmu kladete otázku, proč místo samotného hradu sledujete řeku a jakési podivné „kanály“.

Vysvětlení naleznete na následující stránce…

_i(07/26)

Naposledy upraveno 10. 7. 2026

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek