U řeky Pełcznica pod zámkem Książ

,
Pohledy na zámek Książ.

Velký čtyřpatrový zámek nedaleko města Wałbrzych je opravdu impozantní a krásná stavba.

Hned na začátku však musím upozornit, že tato stránka se nevěnuje interiérům zámku Książ ani klasické prohlídce jeho prostor. To je téma plánované „na někdy příště…“

Náš zájem byl při této návštěvě zaměřen především na podhradí a okolní terén. A to i přesto, že samotný zámek skrývá velmi zajímavé podzemní prostory.
Uvnitř objektu se totiž nachází železobetonová výtahová šachta, která ústí do systému betonových tunelů pod zámkem.

První patro podzemí se nachází přibližně 15 metrů pod povrchem. Druhá úroveň má být dokonce v hloubce okolo 53 metrů pod nádvořím. Celý systém údajně doplňují čtyři známé chodby a tři zasypané větrací šachty.
(Tato hlubší část podzemí je dnes návštěvníkům nepřístupná, údajně kvůli umístění seismologického zařízení.)

Podle některých vyprávění měla na nádvoří existovat také velká výtahová šachta umožňující spuštění osobního automobilu do podzemí.
V rámci běžné prohlídky lze údajně (neověřeno) navštívit alespoň část první podzemní úrovně.

A málem bych zapomněl na jednu zajímavost…

U ovládacího panelu výtahu se údajně nachází více tlačítek, než odpovídá známému počtu podlaží. Samotný výtah dnes samozřejmě neexistuje a nedokážu posoudit, zda byl během války skutečně dokončen a uveden do provozu.

Tolik tedy krátce k samotnému (a naší expedicí doposud nenavštíveného…) zámku Książ.

Podzemí zámku Książ – mapa v současnosti známého podzemí tohoto objektu.
Asi je to trestuhodné, ale tady jsem taky… nebyl…

Hlavním cílem naší výpravy však bylo podhradí a břeh řeky Pełcznica protékající hluboko pod zámkem.

Právě zde se měly zazděné nebo zasypané vstupy do podzemí a několik pomocných staveb souvisejících s válečnými úpravami oblasti. Tyto objekty se nám bohužel nalézt nepodařilo. (V tomto případě zřejmě sehrála svou roli drobná chyba v GPS souřadnicích.)

Přesto však i to, co jsme zde viděli, vyvolalo množství otázek a dohadů.

Po návštěvě ruin Starého Książe se náš malý průzkumný tým vydal po lesní cestě směrem ke korytu řeky Pełcznica. GPS navigace nás upozorňovala na další „tajemná“ místa, která měla pravděpodobně souviset s podzemím zámku Książ.

Tentokrát se domácí příprava mého bratra při zadávání souřadnic do GPS týkala hlavně možných vstupů do podzemních prostor.

Cesta pokračovala po pravém břehu řeky pod zámkem. A už po několika desítkách metrů jsme narazili na první zajímavost.

Na břehu se objevila betonová kanalizační skruž uzavřená masivním ocelovým poklopem připevněným starými šrouby. Po několika dalších metrech následoval další poklop. A potom ještě jeden – tentokrát otevřený.

Konečně bylo možné nahlédnout dovnitř.

Kupodivu se však nejednalo o žádný vstup do tajemného podzemí. Na dně byla pouze betonová strouha, kterou protékala voda. Možná teď někomu připadá zvláštní, proč věnovat tolik textu a fotografií obyčejné kanalizaci.

Jenže právě zde začínají další otázky.

Podívejte se na fotografie a zkuste sami posoudit, zda je běžné budovat kanalizační systém prakticky několik metrů od řeky.

Samozřejmě – dnešní pohled by mohl říkat, že šlo o ekologické řešení. Jenže tato stavba vznikala v době druhé světové války, kdy ekologické otázky rozhodně nepatřily mezi priority nacistického Německa. Navíc některé šachty mají dno položené níže než hladina řeky.
Při větším tání nebo zvýšeném průtoku by tak celý systém musel být velmi snadno zatopen.

Na druhou stranu právě to možná vysvětluje pečlivě přišroubované poklopy.

Dodnes však zůstává nezodpovězenou otázkou: odkud tato kanalizace vedla, kam směřovala – a proč byla vlastně v těchto místech budována.

Další podrobný popis by byl pravděpodobně příliš nepřehledný, a proto se raději odkazuji na fotografie v závěru této stránky.

Následné prodírání hustou vegetací pod zámkem už další výraznější badatelský úspěch nepřineslo a na námi zvolené trase se nepodařilo objevit ani jeden z předpokládaných vstupů do podzemí. Přiznávám ale, že naše pátrání bylo omezeno pouze na oblast, kde se řeka odklání od podhradí. A až doma při prohlížení leteckých snímků jsem zjistil, že jsme hledali příliš nízko u řeky – a že další zajímavé objekty se nacházejí až na opačné straně zámku… Inu občas se to nepovede…

Teď už bylo povídání dost – následuje několik slíbených fotografií …

(Fotografie na této stránce pocházejí ze všech našich návštěv tohoto objektu. Jednotlivé expedice od sebe často dělí několik let, a proto je na snímcích možné sledovat nejen samotnou stavbu, ale někdy i změny, které na ní postupem času nastaly.)

Značně zarostlé údolí řeky Pełcznica.

Již po několika desítkách metrů chůze po proudu řeky, na jejím pravém břehu, nacházíme listím částečně zapadaný první kryt kanalizace.

Naše první fotografické úlovky.
Některé litinové kryty jsou však doposud pevně přišroubovány.

Původní kryt pravděpodobně skončil ve sběru a dnes je otvor uzavřen betonovým poklopem Konečně se tedy můžeme podívat do nitra šachty – bohužel oproti netrpělivému očekávání nenacházíme nic tajemného… .

Pokračujeme podél řeky dál a postupně nacházíme další a další vyústění kanalizace.
Některé šachty jsou stále uzavřené a přišroubované, jiné už dávno přišly o svá litinová víka.

Za pozornost jistě stojí vzdálenost kanalizace od řeky i výškový rozdíl.
Žlutá šipka označuje místo, kde je umístěna další šachta kanalizace.
Bližší pohled naleznete na následující fotografii…

Dnes již pravděpodobně zanesená a zatopená šachta leží jen několik centimetrů od řeky Pełcznica.
Technicky si nedokáži představit výkop v kamenitém podloží těsně u řeky – a hlavně důvod, proč zde někdo budoval kanalizaci.

Jako poslední se nám při první návštěvě podařilo najít už jen slepenec kamenů a cihel.
Pravděpodobně se jedná o část zámecké zdi, která se kdysi zřítila do údolí.

Převážně jsou však značně zarostlé svahy plné různě velký kamenů..

A je čas na krátké video.
I když – toto již bylo na předešlé stránce, ale na druhou stranu teď je jasné, proč byl na začátku zájem o řeku a
šachty kanalizace

_i(07/26)

Naposledy upraveno 17. 7. 2026

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek