Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 22. 9. 2017

Vyhledávání

Projekt Riese (Polsko)

Sokolec

Mapa komplexu Riese. Žlutá šipka znázorňuje místo, kde se uprostřed lesů nachází objekt s krycím názvem – Sokolec.
Mapa komplexu Riese.
Žlutá šipka znázorňuje místo, kde se uprostřed lesů nachází objekt s krycím názvem – Sokolec.


Části této stavby byly hledány v době, když už se s oblohy hrnuly proudy vody. Po vystoupení s expedičního vozidla se každý navlékl do pláštěnky, pod kterou se muselo vměstnat i fotografické vybavení. Všichni kromě řidiče si lokli ohnivé vody (byla vážně zima a vlhko.)
Lesní cestou jsme se dosti znechuceně ploužili lesem. Cílový bod vyznačený na GPS se pomalu přibližoval, až se náhle objevila v jedné zatáčce poměrně masivní opěrná betonová zeď, ale na co tady v lese někdo tohle vybudoval?

Stavba byla částečně fotograficky zdokumentována a skupinka lidí se po rozbahněné lesní cestě se čvachtala dál k vrcholu kopce. Lesní dělníky kupodivu naše přítomnost ani nijak nepřekvapila. Šipka na navigaci opět upozornila na blížící se bod zájmu – a opravdu po obou stranách rozježděné cesty se v mechu nahází masivní betonová strouha. Patrně propustek, který umožňoval vodě protékat pod cestou. Něco takového na lesní, neudržované cestě? Divné. Po pár minutách další podobný propustek, a po několika metrech další…

Pak jsme levé straně spatřili ve svahu kdysi odtěžený zářez a v něm zamřížovaný vstup do podzemí.
Nic velkolepého. Prostě zářez, díra do skály a jinak nic. Chci tím říci – žádný betonový portál, žádné zajištění sesouvajícího se svahu – pouze zamřížovaná díra do podzemí. Na druhou stranu později jsem musel konstatovat, že podobné řešení bylo prakticky u všech objektů, které se nám podařilo navštívit.
Při bližším ohledání jsem musel smutně konstatovat, že dovnitř se asi nepodíváme. Ta mříž byla opravdu masivní. Kromě toho byla na mříži tabulka, kde se něco psalo o netopýrech.

To je moc špatné – rušit netopýry… to se nedělá ani v Čechách, a tady by to mohlo být ještě horší. Ale moment… na tabulce je napsáno, že do podzemí je zákaz vstupu POUZE od podzimu do jara, a podle uvedeného data, už by měl být vstup týden povolen… Hmm… sem do těchto hvozdů ještě asi místní strážce netopýrů, ještě nedošel…

Zkrátím to. Mříž byla samozřejmě odemčená, ale naprosto geniální technické řešení se tvářilo jako, že to nejde… Honem ven z pláštěnky (aby se neprotrhla o ostré hrany), a šup do podzemí. Bohužel přišlo zklamání – mírně svažující se štola byla zatopená, a po několika metrech i zavalená…

Čekal mě smutný návrat před štolu, podat hlášení čekajícím kamarádům, nasoukat se do pláštěnky a pokračovat dál.
Avšak… po pár desítkách metrů dále po cestě na nás čekal další vstup do podzemí. Stejné technické řešení jako u předcházejícího, a samozřejmě stejný postup při badatelské činnosti.
I v této štole bylo dost vody, ale v kanadách se dalo se po kamenech projít až k dalšímu závalu. Smutně jsem se koukal na hromady kamení…
A hele támhle v rohu by to šlo! Nedalo mi to a začal jsem se sápat do závalu. Za hromady kamení se dalo opravdu poměrně dobře prolézt a po chvilce tělocviku jsem stál na křižovatce chodeb, táhnoucích se někam do temnoty.
Bohužel tím však tento popis podzemí také končí.

Bez lepšího vybavení, což je minimálně pořádná baterka a helma, by další postup do částečně zatopeného podzemí byl holý nerozum, a „zrakvit“ se tady, to rozhodně nebyl účel naší návštěvy.
A stejný problém byl i s focením. Ve vlhkém vzduchu se ani nedalo moc fotit. Objektiv byl samá rosa a než by se vyrovnala teplota, tak by zbytek naší tlupy asi minimálně nesouhlasně mručel. Smutně jsem se tedy vrátil nazpět…

Fotografií z této návštěvy se nám opravdu moc pořídit nepodařilo…


Venku je odporně vlhké počasí a tak kapka ohnivé vody zcela jistě přijde vhod…
S oblohy se hrnul jemný, ale vytrvalý déšť.
Není tedy divu, že placatice výborné slivovice potěšila na těle i na duchu…


Co se tudy mělo vozit, že je tu takhle masivní zeď, to mě vážně nenapadá…Co se tudy mělo vozit, že je tu takhle masivní zeď, to mě vážně nenapadá…
V lesích u jedné z cest je vybudována masivní betonová opěrná zeď.
Co se tudy mělo vozit, mě nenapadá…


Po okrajích prachobyčejné lesní cesty jsou na několika místech vybudovány betonové vpusti.
Po okrajích prachobyčejné lesní cesty jsou na několika místech vybudovány betonové vpusti.


Vstup do podzemí systému Sokolec.Druhý vstup do podzemí Sokolec.
A náhle se pod svahem u cesty zjevují dvě zamřížované štoly.
Podle map mají být do podzemí celkem 4 vstupy.
Toto jsou dva z nich. Netroufnu si, však odhadnut o které se jedná.


Zával v jedné ze dvou navštívených štol.Zátiší s permoníkem – jinak totéž místo jako na předcházející fotografii.
Pohled na zával v jedné ze štol.


A zpátky do deštivého dne. Ani paní psová (která podzemí jinak miluje), tu nechtěla zůstat…
A zpátky do deštivého dne.
Ani paní psová (která podzemí miluje), tu nechtěla zůstat…


Tato stránka je opravdu hodně krátká. Důvodem bylo jednak opravdu hodně deštivé počasí, a ač oblečeni v pláštěnkách, nikomu se nechtělo prolézat hustá křoviska a hledat případné další zajímavé povrchové stavby. A druhým důvodem byla skutečnost, že v tomto případě byly souřadnice zadávány do navigace pouze podle fotografií na Gogole, a zdá se, že ne vždy je na tyto podklady spolehnutí. To byl také důvod, proč by bylo pro nás neznalé místních podmínek problematické pokoušet se v těch nekonečných lesích něco hledat. Snad, možná, jednou, příště …


Odkazy, na téma Riese a Sokolec


http://wroclaw.magma-net.pl/gont.htm

http://www.sgpsztolnie.pl/index.php?…

http://www.karkonosze.ws/…ykul_27.html


Naposledy upraveno 20. 12. 2013


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.