Osowka – stavby na povrchu (první část)

---

---

(Názvy staveb a objektů použité na této stránce jsou uvedeny v původní – Polské podobě)

---

Mapa komplexu Riese.
Červená šipka označuje místo, kde se nachází níže popisovaný objekt.

---

V minulém článku jsme zdárně absolvovali prohlídku podzemí, a před námi je návštěva neméně zajímavé části systému Osówka, a tím jsou stavby na povrchu.
Povrchové stavby v této části jsou natolik zajímavé, že jsou jim věnovány hned dvě stránky.
Tolik k úvodu, je čas vydat se do okolních lesů, vyhledat co se zachovalo z doby výstavby této části komplexu.

---

(Názvy staveb a objektů použité na této stránce jsou uvedeny v původní – Polské podobě)

---

Vytahujeme tedy naše GPS, ve kterých jsou již z domova nachystány přibližné souřadnice zajímavých staveb (díky brácho za perfektně zvládnutou domácí přípravu…) Stoupáme pomalu po mírné cestě vinoucí se po úbočí Osówky. Po několika metrech míjíme další (uzavřený) vstup do podzemí. Zkoumáme nově vybudovaný, betonový portál. Vstup je bohužel uzavřen mříží, a proto není důvod pokoušet se něco zkoumat, vracíme se na cestu.

---

Portál dalšího vstupu do podzemí.

---

Již po několika metrech se mezi stromy nad potokem rýsuje obrys jakési betonové nádrže. Vše je však až po okraj zaplněno zeminou a stromy. Smutně se rozhlížíme okolo, a hle ve stráni přes cestu jsou další betonové základy… a támhle další, a támhle… a támhle… je toho tady dost. Fotíme a natáčíme, co se dá.

---

Značně zarostlá a zanesená nádrž u cesty.

---

Ve stráni je masivní betonový základ pro neznámé zařízení či technologii.

---

V lesním porostu se ukrývají různě veliké a hluboké šachty.

---

Cesta se v pozvolném stoupání vine dál pod úpatím kopce, vedle nás zurčí potůček a cesta příjemně ubíhá v zasvěceném rozhovoru na téma Riese. Čím déle a výše stoupáme, začíná se hovor zadrhávat. Nikde žádná stavba a začínají se objevovat první náznaky vzpoury.
Můj pobledlý bratr nás ubezpečuje, že jdeme dobře, protože tudy prý za války vedla úzkokolejka. Přicházíme ke křižovatce lesní cesty a asfaltové silnice. GPS (a bratr) velí, jdeme doleva…
Po několika metrech odbočujeme na další lesní cestu. Teď již kráčíme prakticky po vrcholu kopce. Cesta se různě klikatí a dělí na další křižovatky. Pevně věříme, že stále kráčíme po náspu původní úzkokolejné dráhy. Když už je morálka mužstva na bodu mrazu, objevuje se po naší pravé straně betonová stavba kasyna (zde je použit Polský název). Po naší levé straně další stavba – betonárka (tedy upřímně řečeno, že si nejsem stoprocentně jist, že se jednalo o betonárku, ale o tom až v závěru této části stránky…)

Každé bádání však musí mít nějaká pravidla. Nemůžeme tedy po lese zmateně pobíhat od stavby ke stavbě. Začínáme prohlídkou stavby po naší pravé ruce, kde se v těsném sousedství štěrkové cesty se nachází jakási velká betonová vana.

---

Betonárka?

Při bližším průzkumu zjišťujeme, že tato nádrž má šikmé stěny je to tedy něco jako velká násypka. Tato „vana“ je vždy po několika metrech oddělena betonovou příčkou. První „vana“ je prázdná což znamená, že na jejím dně je pouze vrstva zeminy jehličí a mechu. Avšak hned následující je naplněna mechem… tedy přesněji, řečeno mech pokrývá hmotu, která vyplňuje celý prostor. Tou hmotou je štěrk. Velká hromada štěrku zaplňuje celou vanu-nádrž – násypku. Vedlejší vana je zase zaplněna pískem. Jak postupujeme dál a dál nacházíme další násypky – vany naplněné stavebním materiálem.

---

Pohled na několik násypek určených pravděpodobně pro sypké materiály.

---

Pohled do jedné z násypek se štěrkem.
Štěrk byl u stěny odhrabán a bylo nalezeno, již zmiňované potrubí pro parní vytápění.

---

Po betonových schodech sestupujeme po šikmé vnější stěně násypky do lesního porostu, abychom si mohli prohlédnout, co se ukrývá v křovinách.

Nacházíme zarostlé zbytky skladiště, kde jsou doposud srovnány velké ztvrdlé hromady cementu a pravděpodobně kuželovité hromady volně loženého vápna (nebo cementu v tomto případě si nejsem jist materiálem, protože hmota je prakticky bílá, přičemž cement by podle mne byl spíše šedé barvy. Na druhou stranu k čemu by se u betonárky používalo tolik vápna…)

Záhadu vápna však asi teď nevyřešíme a tak postupujeme dál.

---

Na stěně jedné nádrže (násypce) jsou vybudovány schody.
Scházíme dolů do pomyslného dalšího „patra“.

---

V listí zapadané hromady ztvrdlých pytlů s cementem.

---

Několik nově vzniklých „skal“…
Podle bílé barvy bych to odhadoval na ztvrdlé vápno, ale nejsem si jist, zda vápno může ztvrdnout na kámen.
Kromě toho do betonu se vápno asi moc nehodí, takže to asi také bude cement…

---

Neidentifikovatelné základy pro neznámé zařízení.

---

Scházím po mírném svahu a prohlížím si v zemi zapuštěnou, místnost. Její tvar se těžko popisuje. Betonové stěny nejsou nijak vysoké. Ve stěně je temný otvor do podzemí – to vypadá lákavě. Jelikož jsem, však ověšen fototechnikou nemám zájem seskakovat do jejího nitra. Ono to vlastně ani není nutné. O kus dál je v terénu mírný zářez, na jehož konci je jakýsi betonový most. Pod mostem mohu bezpečně a pohodlně vejít do zmiňované místnosti.

---

Pod betonovým mostem mohu vejít do „místnosti“.

---

Nehluboká dříve zastřešená podpovrchová místnost.

---

Vstupuji do poměrně nízké obdélníkové chodby, která se táhla šikmo nahoru do svahu.

Když se trochu přikrčím, zjišťuji, že v dálce prosvítá světlo. Raději vytahuji baterku, nasazuji na fotoaparát blesk a vyrážím. Co mě při prvním pohledu zaráží, je skutečnost, že na stěnách do dnešní doby zůstaly heraklitové izolační desky. Na zemi je v betonu, ve střední části chodby rýha, která ničím nepřerušena prochází po celé celou délce chodby.

Obě stěny jsou přibližně ve středu délky chodby přerušeny vybouraným otvorem. Při pohledu na levou stranu lze v zemině spatřit přírubu značně zrezavělého potrubí. Naproti tomuto otvoru, lze ve stěně spatřit další otvor, který je však tentokrát prosvětlen denním světlem. V trávě se zcela zřetelně rýsuje příruba další části potrubí, které se rozděluje na jakýsi rošt. Ano to je již zmiňované potrubí parního vytápění – ochrana proti zamrznutí skladovaného materiálu v zimě.

---

Pohled do šikmé chodby.
Na podlaze je stejný zářez jako ten, který jsem později nalezl venku zapadaný listím.
Stěny chodby jsou pokryty (izolovány?) heraklitem.

---

Přibližně ve středu délky šachty jsou průrazy stěn a v otvorech lze spatřit zbytky armatur parního vytápění písku a štěrku. Z obou stran chodby jsou totiž násypky na tento materiál.

---

Postupuji chodbou dál, až přicházím k betonovým schodům vybudovaným v šikmé stěně jakési násypky.

---

Na šikmou chodbu navazuje tato násypka, v jejíž střední části je úzké schodiště.

---

V každém případě mi stále uniká několik technických fines této stavby. A jaké nezodpovězené otázky se jedná?

---

Mám za to, že následující nákres technologie bude lepší než zdlouhavé popisování.

Fotografii nákresu jsem našel na internetu, bohužel v mnoha různých podobách, avšak nepodařilo se mi najít autora, kterého bych mohl kontaktovat ohledně laskavého svolení kresbu použít.
Pokud má někdo kontakt na autora, pak prosím o tuto informaci.

Pojďme si prohlédnout kresbu.

V horní části kresby je znázorněn po kolejích pojíždějící jeřáb, který pomocí drapáku nabíral z velkých betonových van potřebný materiál, který byl pomocí pásu transportován k násypce ve střední části kresby,

Za povšimnutí stojí potrubí, zakreslené (naznačené) na dně několika van. Podle všeho bys e toto potrubí mělo nacházet ve spodní části každé vany a jeho účelem bylo údajně prohřívání uskladněných sypkých hmot, jako prevence proti zamrzání.
(Část potrubí se zachovala do současnosti, avšak nemohu si nepoložit otázku, jak byla vyřešena ochrana topných hadů před kolizí s drapákem při nabírání materiálu v místě topných hadů…).

Podle kresby byl materiál z násypky pomocí pasu dopravován ke dvěma míchačkám, ve kterých byla míchána betonová směs. Směs byla po zpracování transportována pomocí dalšího pasu až k sypnému komínu do podzemí.

• jaký byl účel betonové násypky se schody. Pokud by násypka byla určena k tomu, aby se do ní sypal nabíraný materiál – proč nejsou alespoň obroušené schody, padající štěrk by po čase musel hrany obrousit.
• jaký byl účel zářezu, který se táhne v betonu z násypky, prochází místností pro míchačku a pokračuje zářezem dál směrem k šachtě. Sloužil snad k dopravě materiálu (například pomocí nekonečného řetězu se škrabáky)

  Pokud by sloužil k přepravě materiálu, musel být u míchačky zakončen = musel by plnit míchačku – rýha však v podlaze betonárky není přerušena = pokračuje dál

Když už jsme u těch míchaček. V prostoru, který je na obrázku, by byl asi problém s umístěním míchaček. Ptáte se proč?

Betonem ohraničený prostor nepatří k největším a navíc podle rozlámaného betonu byl pravděpodobně zakryt nějakým stropem – jak by se přidával cement do betonu? Byla snad nahoře nějaká násypka na cement? V tom případě je částečně zachovalá stropní deska nepřiměřeně slabá a musela by se probořit pod vahou nějakého zařízení.

Nemluvě o tom, že podle mého názoru by pro tak velkou betonárnu (usuzují podle množství uskladněného materiálu) by zde musela být umístěna „matka“ všech míchaček, a ne nějaké prdítko, které se plní lopatou – počítám, že při přísunu materiálu pomocí nekonečného pasu by dělnici pracující s lopatou u míchačky byli za chvilku zavaleni dopravovaným materiálem…

A kromě toho ty hromady cementu, jehož hromady můžeme v okolí nalézt. Přijde mi nelogické přidávat cement do betonu v pytlích – spíše bych asi dávkoval nějakou násypkou, ale ne po pytlích.

Od míchačky by musel být tažen další řetěz se škrabáky směrem k šachtě. Musel by se stále pohybovat nebo být při přerušení práce okamžitě pečlivě vystříkán vodou, aby beton nezatvrdl. A co je nejpodstatnější – šachta nakreslená na obrázku se ve skutečnosti nenachází v ose zářezu… Úzký zářez končí v nenápadné a hlavně nevelké cihlové šachtě. (pozn. O šachtě jsem se dozvěděl až v době vzniku této stránky a z tohoto důvodu jsem ji nefotografoval… Pokud se do Polska ještě vrátím, fotografii samozřejmě doplním, protože ji považuji pro tuto část stránky důležitou.)

A konečně bylo by možné v podzemí zpracovat neustálý přísun betonu? A jak se beton transportoval dolu šachtou výtahem? Volným pádem? Nechtěl bych stát dole a nabírat ten neustále padající beton. Nemluvě o tom, že pokud je větrací šachta ta, u které jsem stál při prohlídce podzemí, tak by zde na stěnách šachty musel někde být nějaký zbytek betonu.

Pokud byla betonárka uvedená do provozu, kam se všechen ten beton poděl? Protože uvnitř Osówky není zase tolik vybetonovaných prostor…

Nakonec poslední otázka. Proč se ani vzdáleně podobná stavba nenachází u žádného jiného komplexu v Riese? Jediné vysvětlení, které mne napadá je, že toto byla betonárka pro celé Riese, a v tom případě jsou všechny tunely propojeny…

A nebo je to všechno jinak?…

---

Okolí šikmé chodby.
V popředí vstup násypkou do šikmé chodby.
Žlutá šipka označuje řadu od sebe oddělených, vytápěných násypek na štěrk a písek.
Červená šipka označuje přibližné místo, kde začíná šikmá chodba.

---

Od násypky pod kasynem prochází středem podzemí chodby poměrně mělký betonový zářez – koryto.
Bez přerušení prochází podpovrchovou místností, aby po svahu pokračoval v mírném hliněném zářezu dál…

---

Před vstupem do shora popisovaných prostor je důležité upozornit na málo zřetelný, listím zapadaný zářez v betonovém chodníku.
Betonové koryto vyúsťuje kdesi v listí do nevelkého čtvercového otvoru, který ústí neznámo kam.
Bohužel jsem se pozdě dozvěděl o existenci této šachtičky, a z toho důvodu jsem ji nevyfotil.

---

V době dokončování této části stránky jsem nabyl jistoty, že mám ještě velký nedostatek dalších upřesňujících fotografií k tomuto tématu.
Budu se snažit abych v dohledné době tuto chybu napravil a pořídil vše, co potřebuji k dalšímu doplnění popisu této zvláštní stavby.

---

---

Dokončil jsem prohlídku betonárky a připojil se ke kamarádům z naší expedice.

Společně vystupujeme po dalším zalesněném a příkrém svahu a mezi stromy se náhle zjevuje dlouhá šedivá budova, která je opatřena velkým množstvím oken to je – kasyno (Polský název). Proč byla tato budova pojmenována jako kasyno, to vážně nemám tušení, a ani jsem na to zatím nikde nenalezl vysvětlující odpověď.

---

Kasyno…

(ne neuklepl jsem se – i zde je použito Polské jméno objektu.)

Budovu nejprve obcházím kolem dokola a snažím se fotografovat vše, co se dá. Prostranství před stavbou je poměrně zarostlé množstvím vzrostlých, jehličnatých stromů, jež znemožňují velký výběr fotografií. Jinak řečeno dá se fotit pouze to, co matka příroda dovolí.

---

Pohled na řady oken, betonové budovy „kasyna“.

---

Než vstoupím dovnitř, rozhoduji se, že začnu budovu fotografovat od její zadní části. Ta je kupodivu vybudována z cihel vezděných do betonového korpusu. Při pohledu do okenních otvorů zjišťuji, že sem se vlézt nedá, protože zde v určité části z nějakého důvodu schází podlaha, pod níž je něco jako sklep. O pár metrů dál již je betonová podlaha a tak dalším dveřním otvorem mohu vstoupit do budovy kasyna.

---

Jediné cihly, které lze na stěnách kasyna spatřit, jsou umístěny v jeho pravé boční části.
Jinak je vše odlito z betonu…

---

„Sklep“ kasyna – pokud se tedy tato část stavby dá nazvat sklepem.

---

Pohled na kolektor u stěny budovy.

---

Zadní stěna kasyna.

---

Vstupuji do dlouhé, mnoha okny osvětlené místnosti či spíše haly. Podlahu tvoří vrstva hladkého betonu. Ostatně betonové jsou i poměrně masivní stěny a stropy. Přičemž všechny stropy a některé stěny jsou pokryty heraklitem.
U vnějších stěn je kolem celé budovy vybudována obdélníková šachta, která podchází i betonové příčky místností. Zde se patrně jedná o jakousi podobu kolektorové šachty. Dnes však již nikde není ani známka po nějakém kabelu, či potrubí.

Celá budova – hala je ve střední části podélně rozdělena souvislou betonovou příčkou, s několika dveřmi

---

Pohledy do vnitřních prostor kasyna.

---

Procházím dveřním otvorem v příčce, a stojím v totožné prostoře, jakou byla předcházející hala. Jediným na první pohled viditelným rozdílem je skutečnost, že betonová podlaha je na několika místech rozbourána a zemina poměrně hluboko vykopána. Zde pravděpodobně pátrají různé skupiny po nějaké spojitosti s podzemím. Jaké k tomu měl onen neznámý hledač pohnutky, to nám zůstává záhadou. Stejně jako informace o tom zda byla betonová podlaha i v této části, nebo zde byla v době výstavby z nějakého důvodu pouze vrstva zeminy – nikde nejsou žádné známky po rozbitém betonu.

---

V druhé polovině haly se někdo snažil v podlaze vyhrabat hlubokou díru.
Otázkou je, zda zde byla betonová podlaha, nebo jenom zemina. Kromě zeminy totiž nikde není žádná známka po rozbitém betonu podlahy.

---

Přecházím do zadní části haly (otázkou je která část je přední a která zadní – prostě tuto část bereme jako zadní…). Přicházíme k místu, kde chybí podlaha, a pokud tato budova měla sklep – pak se díváme do sklepa. I když – pokud by se jednalo o sklep, byl by alespoň nějaký náznak podlahy a to buď zbořené, nebo nedostavěné. Zde však nic takového není. Tím se nabízí otázka – měla tento prostor vyplňovat nějaká technologie?

Další rozdíl oproti ostatním částem tohoto areálu je v tom, že zde jsou některé stěny cihlové a to včetně zazděných dveřních otvorů. Na holých stěnách však nic nevyčteme a proto se vracíme na druhou stranu haly.

---

Průhled druhou halou směrem k zadní cihlové stěně.

---

Zde je hala přepažena do podoby několika nestejně velkých místností. Vše je izolováno heraklitem. V betonových stěnách bylo patrně zabudováno potrubí pro okap ze střechy. Potrubí je však již dávno zaneseno listím a působením mrazu se pravděpodobně ve stěnách roztrhlo. Proto si dnes můžeme kousky tohoto potrubí prohlédnout.
Stejně tak mělké zářezy, okolo dveřních rámů, uvnitř kterých měly být pravděpodobně vedeny elektrické kabely pro osvětlení a podobně.

---

Vanovitá střecha byla pravděpodobně odvodněna pomocí okapů ve stěnách.
Otázkou je proč v některých stěnách prochází potrubí betonem po celé výšce budovy, a naopak jinde je u podlahy potrubí přerušeno podélným otvorem.

---

Pro rozvod elektřiny jsou v betonových stěnách a pod stropem připraveny mělké žlábky.

---

Elektřina byla vedena ve stěnách a možná i v kolektorech podlahy – v podlaze bylo možná vedeno potrubí pro vytápění budovy – nebo něco úplně jiného…

---

Okolo celé budovy je zajímavé množství oken. Okna u menších místností jsou poměrně hodně stěsnána vedle sebe. Okna vedoucí do haly jsou ve větším rozestupu.

---

Celá budova je „odlita“ z poměrně masivní vrstvy betonu.

---

Podle netknutých a dřevem doposud ohraničených kapes ve stěnách, usuzuji, že tato budova nebyla nikdy okny osazena.

---

Pohled na okna kasyna v jeho čelní stěně (nad údolím a betonárkou).

---

V cihlové příčce, která rozděluje poslední dvě místnosti lze zahlédnout ve stropě čtvercový otvor. Otvor je očazený jako nějaký komín, ale podle mého názoru se původně o komín nejednalo – je to spíše prostup pro nějaké kabely. Ať tak nebo tak dnes se tento otvor dá použít pro poměrně nepohodlnou cestu na „střechu“.

---

V přední místnosti je ve stěně vybudován dvoukomorový průduch.
To že jej někdo využil jako komín, ještě nemusí nutně znamenat, že se o komín jednalo.
Klidně by tam mohl vést třeba kabel k anténě nebo radaru…

---

I vnější stropní deska je zde zvláštní. Je to jakási obdoba zelené střechy, kterou známe z pohraničních pevností – střecha je vystavěna do podoby velké mělké vany, jejíž vnitřní prostor je vyplněn vrstvou zeminy. Zemina slouží jako izolační vrstva a hlavně jako přírodní maskování objektu (a v létě na ní roste hodně dobrých lesních jahod …)

---

Jediná současná možná cesta na střechu je nenápadným otvorem ve stropnici kasyna.
Komín to tedy rozhodně nepřipomíná…

---

Pohled na kraj stropnice.
Vrchní část byla vystavěna do podoby velké vany zaplněné zeminou.

---

Plni nejasností a dohadů, k čemu tato stavba měla sloužit, vycházíme ven před budovu. Místní název kasyno evokuje nějakou podobu s kasárenskou budovou. Nicméně podle mého názoru se mi nechce nějak moc věřit, že by tato, na vrcholu kopce umístěná budova měla sloužit jako kasárenská případně administrativní budova. Podobnou stavbu bych spíše budoval dole v lese. Na druhou stranu vycházím ze současného vzhledu celého okolí. Je možné, že dříve zde místo lesa byl prostě holý vrch a z budovy se dalo pohodlně kontrolovat celé protější údolí – Jediné co mě napadá, že by zde mohla být nějaká radarová stanice pro celé Riese, ale to je opravdu pouze můj dohad…

---

Poslední ohlédnutí a pokračujeme dál.

---

A tím končí první část textu, ve které se (mnohdy marně) snažím popisovat stavby v okolí komplexu Osówka. Uznávám, že je to mnohdy náročné a nic nevysvětlující čtení, vše je navíc doplněno o velké množství otazníků… a věřte mi, že to není zdaleka všechno, na následující stránce to bude ještě složitější…

---

Zde naleznete další fotografie k tématu Osowka

---

Polské video k popisovanému tématu.

---

zde je pár odkazů na stránky k tomuto tématu.
(nezaručuji aktuální funkčnost níže uvedených odkazů)

http://riese-inne.blogspot.cz/…siownia.html

http://wroclaw.magma-net.pl/osowka.htm

http://www.osowka.pl/

Naposledy upraveno 1. 5. 2015

---

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek