Zde-aktuality ze dne
(Aktuality naleznete také na Facebooku)
03. 09. 2026
Stavba, která odmítá prozradit svůj účel…
Naše putování po povrchových stavbách Osówky pokračuje. A tentokrát se dostáváme k objektu, který mě ze všech zdejších staveb mate možná úplně nejvíc.
Jmenuje se Siłownia.
U Kasyna jsme se mohli pokoušet odhadovat význam jednotlivých místností a technických prvků. U údajné betonárny jsme měli násypky, písek, štěrk, potrubí a alespoň nějakou představu, jak mohl celý provoz fungovat.
Jenže u Siłowni jako by podobná vodítka přestávala stačit. Před námi leží mohutný železobetonový objekt zapuštěný hluboko do terénu. Uvnitř se nacházejí šachty, komory, jímky, kanály a množství různých druhů potrubí. Celá konstrukce je doslova prošpikována armaturou a už samotný rozsah stavby napovídá, že zde mělo vzniknout něco technicky významného.
Ale co?
Vodárna nebo čerpací stanice? Ventilační zařízení? Elektrárna? Technologické centrum pro větší část Riese?
Anebo něco úplně jiného?
Teorií existuje několik a některé sahají ještě mnohem dál. Jenže právě tady jsem při zpracování stránky narazil na problém, který provází vlastně celé mé pátrání po projektu Riese.
Nestačí najít teorii, která zní zajímavě.
Musí také obstát ve chvíli, kdy ji začneme porovnávat s tím, co se na místě skutečně dochovalo. A právě tehdy se u Siłowni začínají objevovat další a další otazníky.
Na nové stránce vás proto tentokrát nezvu za jednoznačným vysvětlením. Společně si stavbu podrobně prohlédneme, představíme si několik nejčastěji uváděných možností jejího využití a u každé se pokusíme najít místa, která do ní úplně nezapadají.
Možná nakonec nebudeme o mnoho moudřejší.
Ale právě Siłownia podle mého názoru dokonale ukazuje, proč mě povrchové stavby Osówky tolik přitahují.
Ne proto, že známe jejich příběh. Ale proto, že ho stále ještě hledáme.
Novou stránku najdete zde: Osówka – stavby na povrchu: Siłownia
Betonárna… nebo něco úplně jiného?
Naše putování po povrchových stavbách Osówky pokračuje.
Po Kasynu se tentokrát vydáme o něco níže do svahu, kde se mezi stromy ukrývá další rozsáhlý objekt. V dostupných materiálech bývá označován jako betonárna.
A na první pohled to vlastně dává smysl. Betonové násypky. Písek. Štěrk. Zbytky potrubí. Technologické prostory. Všechno zdánlivě zapadá do jednoduchého vysvětlení.
Jenže pak se člověk začne dívat pozorněji.
Na nové stránce se proto společně podíváme na údajnou betonárnu, její násypky, potrubní systém, podpovrchové prostory i větrací šachtu.
A zkusíme si položit jednu jednoduchou otázku:
Byla to skutečně betonárna?
Novou stránku najdete zde: Osówka – stavby na povrchu: betonárna
26. 08. 2026
Místa, která mě na Osówce lákají ze všeho nejvíc…
Naše letní putování po stopách projektu Riese pokračuje. Po návštěvě podzemního systému Osówka se tentokrát vrátíme zpět na povrch.
A právě tady se dostáváme k části celého projektu, která mě osobně láká možná úplně nejvíc. Podzemní prostory Riese jsou bezpochyby monumentální a působivé. Jenže právě povrchové stavby v okolí Osówky ve mně pokaždé vyvolávají ještě větší množství otázek. Stojí ukryté v lese, často stranou hlavních turistických tras, a jejich skutečný účel dodnes není u řady z nich spolehlivě vysvětlen.
Možná právě proto jsme se k nim během našich výprav opakovaně vraceli. Člověk prochází lesem, chvíli nevidí nic než stromy a kameny – a pak se mezi vegetací náhle objeví mohutná betonová konstrukce. Začne ji obcházet, prohlížet stěny, otvory, potrubí, technické kolektory a další detaily… a místo odpovědí přicházejí další otázky.
První z těchto staveb nese poněkud zvláštní název Kasyno.
Osobně řadím Kasyno, společně s dalšími dvěma objekty, kterým se budu věnovat v následujících pokračováních, k jakési pomyslné „svaté trojici“ povrchových staveb Osówky.
A právě první z nich dnes společně navštívíme.
Novou stránku najdete zde: Osówka – stavby na povrchu: Kasyno
20. 08. 2026
Čím více víte, tím více otázek máte…
Naše letní putování po stopách projektu Riese pokračuje a tentokrát nás zavede k jednomu z jeho nejznámějších míst – Osówce.
Mohlo by se zdát, že po předchozích návštěvách Włodarze, Rzeczky a dalších lokalit už člověk začíná alespoň trochu tušit, co ho čeká. Několik měsíců domácí přípravy, prostudované materiály, mapy, fotografie…
A potom se otevře mříž, do tváře vás udeří studený vzduch z nitra hory a velmi rychle zjistíte, že zase zdaleka není všechno tak jednoduché.
Podzemí Osówky nabízí dlouhé štoly mizící ve tmě, nedokončené prostory i části, které již byly stavebně upraveny a vybetonovány. Člověk prochází kolem míst, jejichž účel se snaží pochopit, porovnává je s tím, co si nastudoval doma – a místo odpovědí se postupně objevují další a další otázky.
K čemu měly jednotlivé prostory sloužit? Jak měla vypadat jejich konečná podoba? A především – co všechno by zde vzniklo, kdyby stavitelé dostali více času?
Jednoznačné odpovědi ani tentokrát slibovat nemohu. A možná je to dobře. Právě nedokončenost a množství nejasností totiž patří k tomu, co dělá projekt Riese dodnes tak fascinujícím.
Tentokrát vás tedy zvu do podzemí Osówky. A protože tento objekt zdaleka nekončí u zamřížovaného vstupu do hory, zdržíme se v jeho okolí o něco déle.
V dalších pokračováních se totiž vydáme zpět na povrch a postupně se podíváme na tři velmi zajímavá místa – Kasyno, betonárnu a Siłownii.
Ale nepředbíhejme.
Nejprve si nasaďme přilby, počkejme, až se otevře masivní mříž…
…a pojďme společně do nitra hory Osówka.
Novou stránku najdete zde: Osówka – podzemí
03. 08. 2026
Dnešní zastávka, patří k těm kratším, a neobsahuje odkaz na video.
Pro vysvětlení je nutné podotknout, že tento objekt se nám letos nepodařilo znovu navštívit – počasí opět nepřálo, a tak vá zvu jenom na návštěvu nově upravené a doplněné stránky nesoucí název Sokolec.
15. 08. 2026
Některá místa vám nedají spát…
Naše letní putování po stopách projektu Riese pokračuje. Tentokrát společně zamíříme do podzemního komplexu Rzeczka, který jsme během uplynulých třinácti let navštívili hned třikrát.
Mohlo by se zdát, že po tolika návštěvách už člověk zná téměř každý kout podzemí. Jenže opak je pravdou.
Při první výpravě jsme především obdivovali monumentální prostory vyražené hluboko ve skále. Po návratu domů ale přišlo něco mnohem důležitějšího – dlouhé hodiny nad mapami, archivními materiály, fotografiemi a odbornou literaturou. A právě tehdy jsme si uvědomili, kolik detailů nám při samotné návštěvě uniklo.
Každý další návrat do Rzeczky proto nebyl jen obyčejnou prohlídkou. Byl to pokus podívat se na stejné místo novým pohledem, najít souvislosti a pochopit stavební postupy i smysl jednotlivých prostor.
Jenže právě tady člověk narazí na největší zvláštnost projektu Riese.
Čím déle se mu věnuje, tím méně věří jednoduchým vysvětlením. A čím více získává poznatků, tím více nových otázek se objevuje.
Na nové stránce vás proto zvu nejen do samotného podzemního systému Rzeczka, ale i do jeho nejbližšího okolí. Společně se podíváme na vstupní objekty, technické zázemí, expozice nalezených předmětů i na místa, kde se dodnes prolínají doložená fakta s otázkami, na které zatím nikdo nedokázal spolehlivě odpovědět.
Možná právě proto patří Rzeczka k místům, kam se člověk nevrací proto, že už všechno viděl… ale proto, že stále hledá odpovědi.
Novou stránku najdete zde: Rzeczka – podzemí
30. 07. 2026
To nejzajímavější někdy neleží pod zemí…
Naše letní putování po stopách projektu Riese pokračuje. Po návštěvě podzemního systému Włodarz tentokrát vystoupáme zpět na denní světlo. Jenže tím naše pátrání rozhodně nekončí. Možná právě naopak.
Většina návštěvníků po prohlídce zamíří k parkovišti a pokračuje dál. Jen málokdo tuší, že v okolních lesích dodnes přežívají desítky nenápadných pozůstatků staveb, které kdysi tvořily zázemí jednoho z největších tajemství druhé světové války.
Najít je ale není vůbec jednoduché.
Měsíce domácí přípravy, studium starých map, porovnávání leteckých snímků a nakonec i prodírání hustým lesem nám umožnily objevit základy několika staveb, betonové konstrukce i další objekty, kolem kterých většina lidí projde, aniž by si jich vůbec všimla.
A přestože jsme ani tentokrát nenašli jednoznačné odpovědi, odváželi jsme si něco možná ještě cennějšího – nové otázky, nové souvislosti a další důvod se sem jednou znovu vrátit. Právě tím je podle mého názoru projekt Riese tak výjimečný. Čím více člověk hledá, tím více zjišťuje, kolik tajemství stále čeká na své vysvětlení.
Na nové stránce vás proto zvu na fotografickou procházku lesy v okolí objektu Włodarz, kde se společně podíváme na stavby, jejichž skutečný účel zůstává dodnes zahalen tajemstvím.
Novou stránku najdete zde: Włodarz – stavby na povrchu
23. 07. 2026
Po dvanácti letech zpátky ve Włodarzi – Naše letní putování po stopách projektu Riese pokračuje.
Tentokrát se společně vydáme do jednoho z nejznámějších a zároveň nejnavštěvovanějších podzemních komplexů – Włodarze.
Do jeho podzemí jsme poprvé vstoupili už v roce 2013. Tehdy jsme obdivovali především obrovské rozměry chodeb, zatopené štoly a tajemnou atmosféru ukrytou hluboko uvnitř hory. Jenže jedna návštěva nestačila. Spíš naopak. Odjížděli jsme s hlavou plnou otázek a s přesvědčením, že se sem jednou musíme vrátit.
A ten okamžik přišel po dlouhých dvanácti letech.
Najednou jsme zjistili, že stejnými chodbami procházíme úplně jinýma očima. Místa, která jsme dříve jen míjeli, se proměnila v důležité detaily. Začaly nás zajímat stavební postupy, větrací šachty, sypné komíny i důvody, proč některé části podzemí zůstaly pouze v hrubě vyraženém stavu. Čím více jsme se snažili pochopit, tím více dalších otázek přibývalo.
Právě v tom podle mého názoru spočívá kouzlo celého projektu Riese. Ani po desítkách let bádání totiž stále neznáme všechny odpovědi.
Na nové stránce vás proto zvu na prohlídku podzemního systému Włodarz. Čeká nás plavba zatopenými chodbami, pohled do druhého patra podzemí, mohutné sypné komíny, větrací šachta i krátký fotografický příběh z několika našich expedic.
Novou stránku najdete zde:Włodarz – podzemí
17. 07. 2026
Když hledáte jedno a najdete něco úplně jiného…
Naše prázdninové putování po místech spojených s projektem Riese pokračuje. Tentokrát ale necháme známé podzemní komplexy ještě chvíli stranou a vydáme se do míst, kde se historie, příroda a nejrůznější dohady prolínají možná ještě o něco víc.
Zavedu vás hluboko pod zámek Książ, do zarostlého údolí řeky Pełcznica. Právě tady jsme se při jedné z našich výprav pokoušeli najít údajné zazděné či zasypané vstupy do podzemí a další pozůstatky, které by mohly souviset s válečnými úpravami zámku a jeho okolí.
Jak už to ale při podobném pátrání bývá, skutečnost si občas připraví vlastní scénář. To, co jsme hledali, jsme tehdy nenašli. Místo toho jsme podél řeky začali objevovat něco úplně jiného – řadu šachet a podivně vedený systém, který na první pohled připomíná obyčejnou kanalizaci. Jenže některé šachty leží pouhých pár metrů, v jednom případě dokonce jen několik centimetrů od řeky.
A tím začínají otázky – na které nemám odpověď…
Dnes se tedy společně vydáme k řece Pełcznica pod zámkem Książ. A třeba při prohlížení fotografií napadne někoho z vás vysvětlení, které nás tehdy nenapadlo…
Novou stránku najdete zde: U řeky Pełcznica pod zámkem Książ
10. 07. 2026
Prázdniny bývají na webu o továrně Richard tradičně obdobím menšího klidu. Letos to ale bude trochu jinak.
Richard si sice na chvíli dopřeje zaslouženou přestávku, zato se společně vydáme za dalším velkým tajemstvím druhé světové války – projektem Riese.
V minulém měsíci jsem se společně se skupinou přátel po delší době znovu vypravil do Polska, abychom navštívili známé lokality a pokusili se objevit nové souvislosti. Výprava přinesla mnoho nových fotografií, několik zajímavých poznatků a také řadu otázek, na které zatím neznáme odpověď. Právě proto jsem se rozhodl kompletně přepracovat stránky věnované projektu Riese, které jsou součástí tohoto webu.
Během prázdnin a dovolených tak budu postupně zveřejňovat aktualizované stránky doplněné o nové fotografie, postřehy z letošní expedice i poznámky, které vznikly při porovnávání starších a novějších návštěv. Celkem se jedná o čtrnáct tematických stránek, takže o letní čtení snad nebude nouze.
A aby bylo na co se těšit, začínáme hned dnes.
První zastávkou bude úvod do projektu Riese
a hned poté navštívíme ruiny starého hradu Książ.
Že to na první pohled s podzemními továrnami nesouvisí? Možná ano… a možná právě tam začíná jeden z nejzajímavějších příběhů celého projektu.
04. 06. 2026
Po kratší přestávce je čas na další aktualizaci. Tentokrát jsem částečně přepracoval a doplnil stránku věnovanou větracím šachtám a vrtům, které se nacházejí na povrchu i v podzemí továrny Richard. Kromě upravených a rozšířených textů si zde můžete prohlédnout podle mého názoru unikátní fotografie horní části Větrací šachty č. 1 – Richard II.
Unikátní jsou především proto, že tato část šachty se na denním světle objevila pouze na několik hodin a dnes je již opět skryta pod zemí.
Dosti povídání – zvu vás na stránku Větrací šachty.
V minulém měsíci jsem se společně se skupinou přátel po delší době znovu vydal do Polska podívat se, co nového lze objevit v souvislosti s projektem Riese. Výprava přinesla řadu nových fotografií a poznatků, a proto jsem se rozhodl kompletně přepracovat stránky věnované tomuto tématu, které jsou součástí tohoto webu.
Vzhledem k rozsahu připravovaných změn a doplnění je pro mne nejjednodušším řešením dočasně vypnout část webu, která se projektu Riese věnuje.
Pokud vše půjde podle plánu, začnou být již v průběhu letošních prázdnin postupně zveřejňovány nové a výrazně rozšířené stránky věnované tomuto fascinujícímu fenoménu.
03. 04. 2026
V posledních měsících možná na webu nepřibývá tolik nových článků, jak tomu bylo dříve. Jak jsem již zmiňoval v úvodu letošního roku, tempo aktualizací se postupně zpomaluje – rozhodně to ale neznamená, že by práce na tématu továrny Richard ustala.
Naopak. Stále probíhá zpracování nových podkladů, dokumentů a fotografií. Řada témat je nyní ve fázi rozpracování a čeká na své finální zpracování, aby mohly být publikovány v co nejpřesnější a ucelené podobě.
Sám se této lokalitě dlouhodobě věnuji a považuji za důležité, aby publikované informace byly co nejpřesnější a podložené. Aby byl obsah webu přehlednější a lépe se v něm orientovalo, byl nově spuštěn tematický rozcestník.
Ten nabízí strukturovaný přehled jednotlivých stránek věnovaných továrně Richard i souvisejícím tématům.
Věřím, že vám tato novinka usnadní orientaci a pomůže lépe objevovat souvislosti, které se za tímto mimořádným místem skrývají.
Děkuji za vaši přízeň a trpělivost.
01. 01. 2026
A nový rok je tu.
V sekci aktualit na webu je zatím bílé místo a já se pokouším shrnout, co se kolem továrny Richard a mapování její historie chystá – alespoň v tom nejbližším výhledu.
Už několik let se vracím k tématu litoměřického tábora. Jde o rozsáhlou a stále nedokončenou oblast, která si žádá kompletní přepracování. Zda se na ni podaří letos konečně soustředěně navázat a posunout ji dál, ukáže až čas.
V poznámkách mám i další nápady a témata, některá už mají dokonce své pracovní názvy. Zatím však stále chybí část podkladů a souvislostí, bez nichž se nelze pustit do smysluplného zpracování. Zásadní změnou je pro mě zahájení práce na knize. Ta si přirozeně vyžádá více času a soustředění, a je proto možné, že aktualizací na webu nebude v příštím období tolik jako doposud, kdy se dařilo přidávat nebo doplňovat nové stránky téměř každý měsíc. Před námi je zkrátka opět bílá, nepopsaná stránka.
Prvním počinem nového roku je však zcela nová stránka, která se věnuje jednomu konkrétnímu objektu v levé části podzemí Richard I – části, která je opředena mnoha otázkami a v novodobé historii byla téměř vždy nepřístupná. Jako úvodní téma roku jsem zvolil rozvody plynů a benzínu a jejich souvislost s provozem továrny Richard, které jsou podrobně rozebrány na nové stránce Redukční stanice.
Děkuji vám za trpělivost a přízeň, kterou tomuto webu dlouhodobě věnujete.
Přeji vám všem klidný a úspěšný nový rok.
Roman Gazsi
(08/26)
dzemní továrně Richard
(Aktuality naleznete také na Facebooku)
26. 08. 2026
Místa, která mě na Osówce lákají ze všeho nejvíc…
Naše letní putování po stopách projektu Riese pokračuje. Po návštěvě podzemního systému Osówka se tentokrát vrátíme zpět na povrch.
A právě tady se dostáváme k části celého projektu, která mě osobně láká možná úplně nejvíc. Podzemní prostory Riese jsou bezpochyby monumentální a působivé. Jenže právě povrchové stavby v okolí Osówky ve mně pokaždé vyvolávají ještě větší množství otázek. Stojí ukryté v lese, často stranou hlavních turistických tras, a jejich skutečný účel dodnes není u řady z nich spolehlivě vysvětlen.
Možná právě proto jsme se k nim během našich výprav opakovaně vraceli. Člověk prochází lesem, chvíli nevidí nic než stromy a kameny – a pak se mezi vegetací náhle objeví mohutná betonová konstrukce. Začne ji obcházet, prohlížet stěny, otvory, potrubí, technické kolektory a další detaily… a místo odpovědí přicházejí další otázky.
První z těchto staveb nese poněkud zvláštní název Kasyno.
Osobně řadím Kasyno, společně s dalšími dvěma objekty, kterým se budu věnovat v následujících pokračováních, k jakési pomyslné „svaté trojici“ povrchových staveb Osówky.
A právě první z nich dnes společně navštívíme.
Novou stránku najdete zde: Osówka – stavby na povrchu: Kasyno
20. 08. 2026
Čím více víte, tím více otázek máte…
Naše letní putování po stopách projektu Riese pokračuje a tentokrát nás zavede k jednomu z jeho nejznámějších míst – Osówce.
Mohlo by se zdát, že po předchozích návštěvách Włodarze, Rzeczky a dalších lokalit už člověk začíná alespoň trochu tušit, co ho čeká. Několik měsíců domácí přípravy, prostudované materiály, mapy, fotografie…
A potom se otevře mříž, do tváře vás udeří studený vzduch z nitra hory a velmi rychle zjistíte, že zase zdaleka není všechno tak jednoduché.
Podzemí Osówky nabízí dlouhé štoly mizící ve tmě, nedokončené prostory i části, které již byly stavebně upraveny a vybetonovány. Člověk prochází kolem míst, jejichž účel se snaží pochopit, porovnává je s tím, co si nastudoval doma – a místo odpovědí se postupně objevují další a další otázky.
K čemu měly jednotlivé prostory sloužit? Jak měla vypadat jejich konečná podoba? A především – co všechno by zde vzniklo, kdyby stavitelé dostali více času?
Jednoznačné odpovědi ani tentokrát slibovat nemohu. A možná je to dobře. Právě nedokončenost a množství nejasností totiž patří k tomu, co dělá projekt Riese dodnes tak fascinujícím.
Tentokrát vás tedy zvu do podzemí Osówky. A protože tento objekt zdaleka nekončí u zamřížovaného vstupu do hory, zdržíme se v jeho okolí o něco déle.
V dalších pokračováních se totiž vydáme zpět na povrch a postupně se podíváme na tři velmi zajímavá místa – Kasyno, betonárnu a Siłownii.
Ale nepředbíhejme.
Nejprve si nasaďme přilby, počkejme, až se otevře masivní mříž…
…a pojďme společně do nitra hory Osówka.
Novou stránku najdete zde: Osówka – podzemí
03. 08. 2026
Dnešní zastávka, patří k těm kratším, a neobsahuje odkaz na video.
Pro vysvětlení je nutné podotknout, že tento objekt se nám letos nepodařilo znovu navštívit – počasí opět nepřálo, a tak vá zvu jenom na návštěvu nově upravené a doplněné stránky nesoucí název Sokolec.
15. 08. 2026
Některá místa vám nedají spát…
Naše letní putování po stopách projektu Riese pokračuje. Tentokrát společně zamíříme do podzemního komplexu Rzeczka, který jsme během uplynulých třinácti let navštívili hned třikrát.
Mohlo by se zdát, že po tolika návštěvách už člověk zná téměř každý kout podzemí. Jenže opak je pravdou.
Při první výpravě jsme především obdivovali monumentální prostory vyražené hluboko ve skále. Po návratu domů ale přišlo něco mnohem důležitějšího – dlouhé hodiny nad mapami, archivními materiály, fotografiemi a odbornou literaturou. A právě tehdy jsme si uvědomili, kolik detailů nám při samotné návštěvě uniklo.
Každý další návrat do Rzeczky proto nebyl jen obyčejnou prohlídkou. Byl to pokus podívat se na stejné místo novým pohledem, najít souvislosti a pochopit stavební postupy i smysl jednotlivých prostor.
Jenže právě tady člověk narazí na největší zvláštnost projektu Riese.
Čím déle se mu věnuje, tím méně věří jednoduchým vysvětlením. A čím více získává poznatků, tím více nových otázek se objevuje.
Na nové stránce vás proto zvu nejen do samotného podzemního systému Rzeczka, ale i do jeho nejbližšího okolí. Společně se podíváme na vstupní objekty, technické zázemí, expozice nalezených předmětů i na místa, kde se dodnes prolínají doložená fakta s otázkami, na které zatím nikdo nedokázal spolehlivě odpovědět.
Možná právě proto patří Rzeczka k místům, kam se člověk nevrací proto, že už všechno viděl… ale proto, že stále hledá odpovědi.
Novou stránku najdete zde: Rzeczka – podzemí
30. 07. 2026
To nejzajímavější někdy neleží pod zemí…
Naše letní putování po stopách projektu Riese pokračuje. Po návštěvě podzemního systému Włodarz tentokrát vystoupáme zpět na denní světlo. Jenže tím naše pátrání rozhodně nekončí. Možná právě naopak.
Většina návštěvníků po prohlídce zamíří k parkovišti a pokračuje dál. Jen málokdo tuší, že v okolních lesích dodnes přežívají desítky nenápadných pozůstatků staveb, které kdysi tvořily zázemí jednoho z největších tajemství druhé světové války.
Najít je ale není vůbec jednoduché.
Měsíce domácí přípravy, studium starých map, porovnávání leteckých snímků a nakonec i prodírání hustým lesem nám umožnily objevit základy několika staveb, betonové konstrukce i další objekty, kolem kterých většina lidí projde, aniž by si jich vůbec všimla.
A přestože jsme ani tentokrát nenašli jednoznačné odpovědi, odváželi jsme si něco možná ještě cennějšího – nové otázky, nové souvislosti a další důvod se sem jednou znovu vrátit. Právě tím je podle mého názoru projekt Riese tak výjimečný. Čím více člověk hledá, tím více zjišťuje, kolik tajemství stále čeká na své vysvětlení.
Na nové stránce vás proto zvu na fotografickou procházku lesy v okolí objektu Włodarz, kde se společně podíváme na stavby, jejichž skutečný účel zůstává dodnes zahalen tajemstvím.
Novou stránku najdete zde: Włodarz – stavby na povrchu
23. 07. 2026
Po dvanácti letech zpátky ve Włodarzi – Naše letní putování po stopách projektu Riese pokračuje.
Tentokrát se společně vydáme do jednoho z nejznámějších a zároveň nejnavštěvovanějších podzemních komplexů – Włodarze.
Do jeho podzemí jsme poprvé vstoupili už v roce 2013. Tehdy jsme obdivovali především obrovské rozměry chodeb, zatopené štoly a tajemnou atmosféru ukrytou hluboko uvnitř hory. Jenže jedna návštěva nestačila. Spíš naopak. Odjížděli jsme s hlavou plnou otázek a s přesvědčením, že se sem jednou musíme vrátit.
A ten okamžik přišel po dlouhých dvanácti letech.
Najednou jsme zjistili, že stejnými chodbami procházíme úplně jinýma očima. Místa, která jsme dříve jen míjeli, se proměnila v důležité detaily. Začaly nás zajímat stavební postupy, větrací šachty, sypné komíny i důvody, proč některé části podzemí zůstaly pouze v hrubě vyraženém stavu. Čím více jsme se snažili pochopit, tím více dalších otázek přibývalo.
Právě v tom podle mého názoru spočívá kouzlo celého projektu Riese. Ani po desítkách let bádání totiž stále neznáme všechny odpovědi.
Na nové stránce vás proto zvu na prohlídku podzemního systému Włodarz. Čeká nás plavba zatopenými chodbami, pohled do druhého patra podzemí, mohutné sypné komíny, větrací šachta i krátký fotografický příběh z několika našich expedic.
Novou stránku najdete zde:Włodarz – podzemí
17. 07. 2026
Když hledáte jedno a najdete něco úplně jiného…
Naše prázdninové putování po místech spojených s projektem Riese pokračuje. Tentokrát ale necháme známé podzemní komplexy ještě chvíli stranou a vydáme se do míst, kde se historie, příroda a nejrůznější dohady prolínají možná ještě o něco víc.
Zavedu vás hluboko pod zámek Książ, do zarostlého údolí řeky Pełcznica. Právě tady jsme se při jedné z našich výprav pokoušeli najít údajné zazděné či zasypané vstupy do podzemí a další pozůstatky, které by mohly souviset s válečnými úpravami zámku a jeho okolí.
Jak už to ale při podobném pátrání bývá, skutečnost si občas připraví vlastní scénář. To, co jsme hledali, jsme tehdy nenašli. Místo toho jsme podél řeky začali objevovat něco úplně jiného – řadu šachet a podivně vedený systém, který na první pohled připomíná obyčejnou kanalizaci. Jenže některé šachty leží pouhých pár metrů, v jednom případě dokonce jen několik centimetrů od řeky.
A tím začínají otázky – na které nemám odpověď…
Dnes se tedy společně vydáme k řece Pełcznica pod zámkem Książ. A třeba při prohlížení fotografií napadne někoho z vás vysvětlení, které nás tehdy nenapadlo…
Novou stránku najdete zde: U řeky Pełcznica pod zámkem Książ
10. 07. 2026
Prázdniny bývají na webu o továrně Richard tradičně obdobím menšího klidu. Letos to ale bude trochu jinak.
Richard si sice na chvíli dopřeje zaslouženou přestávku, zato se společně vydáme za dalším velkým tajemstvím druhé světové války – projektem Riese.
V minulém měsíci jsem se společně se skupinou přátel po delší době znovu vypravil do Polska, abychom navštívili známé lokality a pokusili se objevit nové souvislosti. Výprava přinesla mnoho nových fotografií, několik zajímavých poznatků a také řadu otázek, na které zatím neznáme odpověď. Právě proto jsem se rozhodl kompletně přepracovat stránky věnované projektu Riese, které jsou součástí tohoto webu.
Během prázdnin a dovolených tak budu postupně zveřejňovat aktualizované stránky doplněné o nové fotografie, postřehy z letošní expedice i poznámky, které vznikly při porovnávání starších a novějších návštěv. Celkem se jedná o čtrnáct tematických stránek, takže o letní čtení snad nebude nouze.
A aby bylo na co se těšit, začínáme hned dnes.
První zastávkou bude úvod do projektu Riese
a hned poté navštívíme ruiny starého hradu Książ.
Že to na první pohled s podzemními továrnami nesouvisí? Možná ano… a možná právě tam začíná jeden z nejzajímavějších příběhů celého projektu.
04. 06. 2026
Po kratší přestávce je čas na další aktualizaci. Tentokrát jsem částečně přepracoval a doplnil stránku věnovanou větracím šachtám a vrtům, které se nacházejí na povrchu i v podzemí továrny Richard. Kromě upravených a rozšířených textů si zde můžete prohlédnout podle mého názoru unikátní fotografie horní části Větrací šachty č. 1 – Richard II.
Unikátní jsou především proto, že tato část šachty se na denním světle objevila pouze na několik hodin a dnes je již opět skryta pod zemí.
Dosti povídání – zvu vás na stránku Větrací šachty.
V minulém měsíci jsem se společně se skupinou přátel po delší době znovu vydal do Polska podívat se, co nového lze objevit v souvislosti s projektem Riese. Výprava přinesla řadu nových fotografií a poznatků, a proto jsem se rozhodl kompletně přepracovat stránky věnované tomuto tématu, které jsou součástí tohoto webu.
Vzhledem k rozsahu připravovaných změn a doplnění je pro mne nejjednodušším řešením dočasně vypnout část webu, která se projektu Riese věnuje.
Pokud vše půjde podle plánu, začnou být již v průběhu letošních prázdnin postupně zveřejňovány nové a výrazně rozšířené stránky věnované tomuto fascinujícímu fenoménu.
03. 04. 2026
V posledních měsících možná na webu nepřibývá tolik nových článků, jak tomu bylo dříve. Jak jsem již zmiňoval v úvodu letošního roku, tempo aktualizací se postupně zpomaluje – rozhodně to ale neznamená, že by práce na tématu továrny Richard ustala.
Naopak. Stále probíhá zpracování nových podkladů, dokumentů a fotografií. Řada témat je nyní ve fázi rozpracování a čeká na své finální zpracování, aby mohly být publikovány v co nejpřesnější a ucelené podobě.
Sám se této lokalitě dlouhodobě věnuji a považuji za důležité, aby publikované informace byly co nejpřesnější a podložené. Aby byl obsah webu přehlednější a lépe se v něm orientovalo, byl nově spuštěn tematický rozcestník.
Ten nabízí strukturovaný přehled jednotlivých stránek věnovaných továrně Richard i souvisejícím tématům.
Věřím, že vám tato novinka usnadní orientaci a pomůže lépe objevovat souvislosti, které se za tímto mimořádným místem skrývají.
Děkuji za vaši přízeň a trpělivost.
01. 01. 2026
A nový rok je tu.
V sekci aktualit na webu je zatím bílé místo a já se pokouším shrnout, co se kolem továrny Richard a mapování její historie chystá – alespoň v tom nejbližším výhledu.
Už několik let se vracím k tématu litoměřického tábora. Jde o rozsáhlou a stále nedokončenou oblast, která si žádá kompletní přepracování. Zda se na ni podaří letos konečně soustředěně navázat a posunout ji dál, ukáže až čas.
V poznámkách mám i další nápady a témata, některá už mají dokonce své pracovní názvy. Zatím však stále chybí část podkladů a souvislostí, bez nichž se nelze pustit do smysluplného zpracování. Zásadní změnou je pro mě zahájení práce na knize. Ta si přirozeně vyžádá více času a soustředění, a je proto možné, že aktualizací na webu nebude v příštím období tolik jako doposud, kdy se dařilo přidávat nebo doplňovat nové stránky téměř každý měsíc. Před námi je zkrátka opět bílá, nepopsaná stránka.
Prvním počinem nového roku je však zcela nová stránka, která se věnuje jednomu konkrétnímu objektu v levé části podzemí Richard I – části, která je opředena mnoha otázkami a v novodobé historii byla téměř vždy nepřístupná. Jako úvodní téma roku jsem zvolil rozvody plynů a benzínu a jejich souvislost s provozem továrny Richard, které jsou podrobně rozebrány na nové stránce Redukční stanice.
Děkuji vám za trpělivost a přízeň, kterou tomuto webu dlouhodobě věnujete.
Přeji vám všem klidný a úspěšný nový rok.
Roman Gazsi
(09/26)
Naposledy upraveno 3. 9. 2026
předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek
Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.