Kolejiště – vlečka a lanová dráha

Úzkokolejná vlečka

Přibližně v letech 1920 – 1921 byla pro dopravu vápence z dolu k vápenné peci vybudována úzkokolejná vlečka o rozchodu 600 mm.

Délka kolejiště byla přibližně dva kilometry. Provoz na této železnici zajišťovaly parní a později motorové lokomotivy (pravděpodobně se mimo jiné jednalo i o lokomotivu Oberursel o výkonu 12 koní), které zajížděly až do štoly tehdejšího vápencového dolu, který patřil společnosti „Leitmeritzer Kalk und Ziegelwerke“, která zde těžila ještě v roce 1943.

Vrátíme-li se však do doby výstavby továrny Richard v letech 1943 – 1945, pak jsou dostupné informace (jako u všeho, co se týká továrny Richard) značně neúplné. Informace jsou získány hlavně z mapy a leteckého snímkování z jara roku 1945.

V okolí budované továrny Richard I. byla položena soustava kolejí. Podle dostupných plánů mělo kolejiště vstupovat do všech štol (A/B a C/D), na výsypky (haldy) , do okolí technického zázemí (depo, opravna) a samozřejmě na staveniště. Další kolej byla položena k portálu štol Richard II. a Richard III., kde byla další soustava kolejišť.

Část plánu, na kterém je zachyceno rozmístění kolejišť ve venkovním areálu Richard.
Barvy označují jednotlivé části kolejiště k areálu.
ZELENÁ – Richard III.
MODRÁ – Richard II.
ČERVENÁ – Richard I.

Zatím jediná nalezená fotografie zachycující původní vstup do dolu patřícího společnosti „Leitmeritzer Kalk und Ziegelwerke“.
Před vstupem do podzemí jsou zřetelné dvě koleje úzkorozchodné železnice.

Rozsáhleji se tématu tohoto dolu věnuji na této stránce.

Historická fotografie části kolejiště a důlního vozíku kdesi v podzemí dolu Richard.

Orientační vyznačení kolejí patřící k továrně Richard.
červeně = hlavní kolejiště.
žlutě = předpokládané kolejiště.
zeleně = „technické kolejiště“ např. depa, haldy, stavební záležitosti.

V době výstavby továrny bylo v provozu na vlečce v okolí továrny Richard I. – III. k datu 31. 3. 1945:

• 36 lokomotiv o rozchodu 600 mm (parní lokomotivy Henschel a motorové lokomotivy Jung, O&K, BMAG a Krupp)
• 344 vagónů o rozchodu 600 mm
• bylo položeno 20,5 km kolejiště! o rozchodu 600 mm (do této délky je pravděpodobně započítáno jak venkovní kolejiště, tak i koleje položené v podzemí).

Pro potřebu dopravy stavebního materiálu pro výstavbu továrny Richard, a z důvodu potřeby transportovat těžší náklady než bylo do té doby běžné po původním kolejišti za pomoci lokomotiv, byla od Litoměřic k továrně Richard I. vybudována dvojkolejná lanová vlečka – kolejový výtah, kde byl vůz nebo vozy taženy pomocí ocelového lana do poměrně příkrého stoupání. Fotografie lanové vlečky je zachycena na jediné dobové fotografii.

Doposud nemohu s určitostí napsat, zda byly vozy přitaženy k vlečce lokomotivou, poté spuštěny nebo vytaženy a poté opět spřaženy. Nebo zda byla tažena celá souprava včetně lokomotivy.

Aby bylo vše ještě o kousek složitější, tak podle dobového nákresu bývalého vězně KT Litoměřice (M. M. Siercowskeho), byla souběžně s lanovým výtahem vedena i železnice o rozchodu 600 mm. Z dochované fotografie však tuto skutečnost nelze prokazatelně vyčíst – takže i zde mám dosti zkreslené a neúplné informace.

V každém případě po překonání svahu pokračoval náklad k překladišti výrobků (překladiště je popsáno v závěru této stránky).

Část stavebního deníku firmy Mineraloil.
Zde je naprosto přesně popsáno, jaké vybavení bylo na stavbě, jak pokročila výstavba – je zde tedy vše podstatné pro řízení tak velké stavby, jakou byla továrna Richard I.
Mimo jiné se zde můžeme dočíst (barevně označeno), že na stavbě bylo:
řádek d) – 36 ks lokomotiv o rozchodu 600 mm o celkovém výkonu 1300 koní, z toho 34 ks firemních – 12 ks v opravě.
řádek k) – kolejiště o rozchodu 600 mm v celkové délce 20,5 km – ve vlastnictví firmy 20,5 km.
řádek n) – 344 ks vozíků o rozchodu 600 mm z toho 344 ks ve vlastnictví firmy – 164 ks v opravě déle než 14 dní…

Kromě dieselových lokomotiv se na vlečce používaly i parní lokomotivy.
Mimochodem, linie v horní třetině fotografie je v textu zmiňovaná lanová vlečka.

Pár fotografických zastavení na téma „koleje v podzemí a na povrchu“.

Pohledy na kolejiště v roce 1945 – na fotografii je zachycen areál v nejbližším okolí továrny Richard I.

Kolejiště v podzemí Richard I. z let 1943–1945.

Rozsáhleji se tématu kolejí v podzemí věnuji na této stránce.

Část plánu, na kterém je zachyceno rozmístění kolejišť ve venkovním areálu Richard I.
Barevné tečky označují jednotlivé části kolejiště.

Zatím jediná dostupná fotografie zachycuje „lanový výtah“ (nalevo).
Ve spodní části fotografie je kolej o rozchodu 600 mm,
která pravděpodobně pokračuje směrem k cestě u areálu tehdejšího KT Litoměřice.
(Nic bližšího jsem k fotografii zatím nezjistil.)

Výřez z kresby bývalého vězně (M. M. Siercowski) KT Litoměřice.
Na obrázku je zakreslen lanový výtah a vlečka.
(Původní kresba je nově upravena a doplněna o vysvětlivky.)

Přibližně takto mohla lanová dráha vypadat a fungovat.
(Jedná se pouze o ilustrační foto = tato fotografie nepochází z okolí továrny Richard!)

Úzkokolejná dráha v poválečné době

V poválečném období, souběžně s ukončováním vyklízecích prací po zrušení podzemní továrny Richard, byla v roce 1947 znovu obnovena těžba vápence v podzemí.
Odhaduji, že někdy v této době bylo znovu položeno kolejiště pro běžný úzkokolejný provoz. Při novém položení kolejí byl pravděpodobně zcela změněn zářez pro původní lanovou vlečku a vznikla současná podoba náspu. Proč bylo nutné udělat tak rozsáhlou stavební a terénní změnu, a kdy se tak stalo, jsem přes veškerou snahu doposud stále nezjistil.

Jaká byla tedy „nová“, poválečná podoba kolejiště?

(V níže uvedeném popisu sledujeme kolejiště od vápenky k portálu Richard I.)

Při cestě od vápenky v Litoměřicích musela souprava překonat stoupání až 58 promile, když předtím nejdříve projela kamenným podjezdem pod železniční tratí ČD (Litoměřice – Lovosice) a dále pak několik desítek dlouhým cihlovým tunelem vedoucím kromě jiného pod vlečkou do tehdejší cihelny (oba vjezdy do tohoto tunelu jsou dnes již dávno zasypané sutí).

Hned za podjezdem se kolejiště stáčelo na sever a asi 300 m vedlo souběžně s tratí o normálním rozchodu kolejí (1435 mm), načež prudce měnilo směr a stoupalo přímou cestou do vrchu. V poslední části své cesty se stoupání zmírňovalo, až přešlo v rovinu. Odtud již kolej pokračovala do podzemí (od roku 1947 pro těžbu znovu otevřeného) dolu Richard I.

Každopádně je nutné napsat, že docházelo k poměrně rozsáhlým změnám kolejišť u hlinišť, kde po vyčerpání suroviny docházelo k přesunům nebo rovnou k demontáži kolejových polí.

Letecká fotografie z roku 1957
Na fotografii jsou vyznačeny koleje různého rozchodu a určení.
VÝZNAM BAREV:
ŽLUTÁ – úzkokolejná vlečka z dolu Richard k vápenné peci
ZELENÁ – úzkokolejná vlečka od hlinišť k cihelnám (část kolejiště je totožná se žlutě označenou trasou)
MODRÁ – vlečka o rozchodu 1435 mm do budovy překladiště.
FIALOVÁ – vlečka o rozchodu 1435 mm k cihelně (u bývalého krematoria).
ČERVENÁ – kolej o rozchodu 1435 mm Lovosice – Litoměřice.

Pohledy na kolejiště v podzemí Richard I. v poválečné době.

Pohledy na kolejiště u vchodu C/D – Richard I. v době poválečné těžby.

Pohled na chodby C a D dolu Richard.
Hromada kolejí po levé straně pochází z doby, kdy se demontovalo kolejiště z chodby C.

(Přijdou vám pohledy na venkovní část portálu C/D do podzemí vzhledově velice odlišné? Ano je to trochu zamotané, a právě proto je Vzhledu a otázkám vztahujícím se ke vchodu do podzemní továrny Richard I. věnována samostatná stránka.)

Nedávná minulost a současnost kolejišť

Z původní vlečky k dolu Richard jsou koleje již dávno odstraněny. Dříve štěrkový podklad dnes zakrývá asfaltová cesta, která byla položena při stavbě nových mrazíren.

Ještě před rokem 1980 bylo možné místy spatřit podlouhlé obrysy po vytrhaných pražcích.
Pak jednoho dne přijel buldozer a cestu upravil. Přitom došlo i k vytržení dvou betonových kvádrů umístěných vedle bývalého kolejiště nedaleko od cesty rozvětvující se u zadní brány kasáren (podle výpovědi pamětníka byla na blocích připevněna konstrukce vynesená nad kolejiště, na které bylo zavěšené potrubí (pravděpodobně) na vodu. Odkud a kam potrubí pokračovalo, to se mi zatím nepodařilo zjistit.)

A tak jediné místo, které dnes připomíná existenci původní úzkorozchodné trati, je klenutý kamenný podjezd u trati ČD, kudy trať o rozchodu 600 mm procházela (tento most se nachází v těsné blízkosti cedule ohlašující dnešní železniční zastávku Litoměřice Cihelna). Dnes je tento podjezd nepřístupný, protože je součástí soukromého pozemku.

Kolejiště vedoucí směrem k dolu Richard.
Datum pořízení fotografie nezjištěno.

Přibližně totéž místo po demontáži kolejiště.

Současný pohled na cestu, po které vedla úzkokolejná vlečka.
Lanová dráha byla PRAVDĚPODOBNĚ vedena v zářezu vedle této cesty.
K bližším informacím jsem se doposud nedostal a na letecké fotografii je to značně nezřetelné.

Současný pohled na část zachovalého náspu vlečky nedaleko od vchodu do podzemí Richard I.

Pohled na (dnes již asfaltovou) cestu, kudy vedla úzkokolejná vlečka, v době výstavby továrny pravděpodobně i lanový výtah.
Nerovnosti ve vozovce jsou zbytky po betonových blocích nosníků potrubí.

Vytržené betonové bloky nosníku lze dodnes spatřit v křoví po levé straně cesty směrem ke vchodu C/D.

Kamenný podjezd pod železniční tratí.

Úzkokolejná železnice od podzemí a od hlinišť podcházela ve své finální části železniční trať Litoměřice – Lovosice. Než se tak stalo, vcházela kolej do několik desítek metrů dlouhého tunelu, pak se na pár metrů vynořila na denní světlo a vstupovalo pod již zmiňovanou trať (tento popis asi lépe vysvětlí níže přiložené fotografie).

Zmiňovaný podjezd se zachoval do dnešních dnů a lze ho spatřit dodnes, když procházíme po cestě nad tratí. Poměrně dlouhý cihlový tunel, který zde byl vybudován, si pamatuji z doby dětství. Chodilo se do něj samozřejmě zkoumat a dělat lumpárny. Byl vystavený z pevných, lehce nažloutlých cihel, které lze i dnes občas v Litoměřicích spatřit na některých zdech. A mimo jiné jsou z nich vystaveny i obvodové zdi Pfaffova domu.

Tunel byl v zadní části uzavřen – zavalen. Před závalem se však nacházela ve stropě kovová násypka, ze které usuzuji, že tunel sloužil mimo jiné i jako místo, kde bylo možné přesypávat materiál. Zní to asi divně, ale nenapadá mě jiné vysvětlení než to, že bylo možné vysypat do vozíků materiál ze železniční vlečky, která vedla na povrchu, nad tunelem.
Na stěně tunelu, pod zmiňovanou násypkou, se nacházela litinová rozvodná skříň.
Vstup do tunelu dnes již neexistuje. Na jeho místě je navážka, která zde vznikla při stavbě mrazíren. Netuším, zda byl tunel uvnitř zasypán kompletně, nebo jenom zavezen vstup do něj.

Průběh kolejiště s vyznačeným tunelem a podjezdem pod železniční tratí.

Výřez z mapy, na kterém je vyznačen popisovaný tunel a podjezd pod kolejištěm o běžném rozchodu.

A pro vysvětlení shluku kolejí na mapce ještě jednou podrobná lokalizace jednotlivých kolejí.

Letecká fotografie z roku 1957
Na fotografii jsou vyznačeny koleje různého rozchodu a určení.
VÝZNAM BAREV:
ŽLUTÁ – úzkokolejná vlečka z dolu Richard k vápenné peci
ZELENÁ – úzkokolejná vlečka od hlinišť k cihelnám (část kolejiště je totožná se žlutě označenou trasou)
MODRÁ – vlečka o rozchodu 1435 mm do budovy překladiště.
FIALOVÁ – vlečka o rozchodu 1435 mm k cihelně (u bývalého krematoria).
ČERVENÁ – kolej o rozchodu 1435 mm Lovosice – Litoměřice.

Vhledem k tomu, že původní tunel k cihelně už dávno není přístupný (je zahrnutý pod svahem),
musel jsem si pomoci drobným „podvůdkem“ v podobě přibližné vizualizace umístění původního tunelu.

Z bloků kamene vybudovaný podjezd pod železniční kolejí Litoměřice – Lovosice se naštěstí zachoval.
Fotografie byla pořízena při celkové rekonstrukci zmiňované trati.

Při rekonstrukci náspu a pokládce kabelů se na několik dní objevil i betonový fragment neznámého významu, který se nachází v proluce mezi dvěma tunely.

Vlečka a tunelový podjezd pod silnicí

(Pro upřesnění snad jen poznámka, že níže uvedená část úzkorozchodné železnice nemá žádnou spojitost s továrnou Richard. Je zde uvedena pouze jako doplněk celkové rozlohy na této stránce popisovaného systému kolejišť.)

Přibližně někdy v letech 1958–1961 byla cihelnou vybudována úzkorozchodná vlečka k hliništi, které vzniklo odtěžením svahu v těsném sousedství železnice o rozchodu 1435 mm na trati Litoměřice – Lovosice. Tato úzkorozchodná železnice byla v závěru trasy doplněna o další cihlový tunel (podjezd), který podcházel pod silnicí, která vede v těsném sousedství bývalého krematoria Richard, od Litoměřic do Michalovic (směrem k vrchu Radobýl).

Vstupní portál tunelu byl zhotoven z betonu. Vnitřní část tunelu byla vystavena z omítnutých cihel. Jako kluk jsem uvnitř tunelu byl mnohokrát, protože v době mého dětství byl volně přístupný směrem od krematoria Richard. Na druhou stranu se už však projít nedalo, protože přibližně po dvaceti metrech byl zasypán sutí ze skládky, která vznikla na druhé straně původního svahu.
Kolejiště již v té době bylo sneseno, zůstaly pouze podlouhlé prohlubně po pražcích a zbytky elektrického osvětlení. Pak nějakou dobu sloužil jako pěstírna žampionů. Vstup byl zasypán při revitalizaci okolí krematoria. Dnes se z něj zachovala pouze část betonové římsy nad vchodem. Pod římsou je vidět probouraný nevelký otvor do samotného tunelu, kudy lze do nitra nahlédnout. Důrazně nedoporučuji se zkoušet do otvoru proplazit, bez lana se totiž ven nedostanete!!

Letecký pohled z roku 1962 na popisovanou lokalitu.
Vysvětlení popisků:
č. 1. místo, kde se nachází popisovaný portál tunelu
č. 2. hliniště
MODRÁ železniční trať Litoměřice – Lovosice
ŽLUTÁ úzkorozchodná vlečka do cihelny
ČERVENÁ úzkorozchodná vlečka na hliniště
ZELENÁ trasa tunelu pod silnicí

Ve spodní části fotografie pohled na kolejiště a portál tunelu.

Totéž místo jako předešlá fotografie. Zde je však zachycena pouze část svahu u vlečky a sloup osvětlení.

A pro porovnání stejné místo přibližné o 50 let později…
Šipka označuje dosti nezřetelný portál nad vchodem.

Několik let starý pohled na zbytky zazděného a zasypaného portálu.

Pohled na zazděný vstup do tunelu.

Pohled do nitra tunelu.

Zbytky osvětlení tunelu.

Pohled na podlahu tunelu.

A jsme na konci u zásypu.
Původně tunel vyúsťoval na druhé straně kopce, ale později bylo vše zavezenou skládkou odpadu.

Neznámá vlečka?

Při úpravě a doplňování této stránky jsem narazil na jednu (alespoň pro mne) novinku. Tou novinkou je existence vlečky PRAVDĚPODOBNĚ o „normálním“ rozchodu (1435 mm).

Pro mne je hlavně zajímavé, že tato vlečka směřuje jakoby směrem k továrně Richard.
Bohužel podle fotografií se nedá jednoznačně usoudit jak daleko pokračuje a o jakém je rozchodu. Já jsem za celou dobu, co se o továrnu Richard zajímám (což je od dětských let), o ničem podobném nikdy nic nezaslechl. Na všech dostupných mapách je vyznačena pouze úzkokolejka, ale tady (na fotografiích) je prokazatelně „velká kolej“. Při prohlížení fotografií jsem vycházel z velikosti vagonů zachycených na fotografiích. Což znamená, že jsem porovnával velikost vagonu u překladiště a vagony odstavené (projíždějící??) na zmiňované odbočce. Porovnám-li je s velikostí vagonů úzkorozchodné železnice, je rozdíl znatelný – viz následující souhrn fotografií.

Železniční vagony před překladištěm – fotografie ze dne 10. 4. 1945.
Výřez z letecké fotografie, na kterém jsou vyznačeny železniční vagony zachycené při leteckém snímkování areálu továrny.
Zajímavostí jsou vagony v pravé horní části fotografie.
Při porovnání velikosti se zdá, že se jedná o vagony „normálního“ rozchodu kolejí. (1435 mm).
Pokud tomu tak je, pak se jedná o další nejasnosti – například – kde tato kolej končila = kam pokračovala?

(Pro mne) neznámá železniční vlečka – viz fotografie výše.
Fotografie z roku 1957 – na fotografii je ŽLUTOU barvou vyznačen (pravděpodobně) obrys bývalé železniční vlečky směřující k trase úzkokolejné železnice (tato není na fotografii vyznačena) – viz předcházející fotografie.

VÝZNAM DALŠÍCH BAREV:
ZELENÁ – vlečka do překladiště.
MODRÁ  – vlečka o rozchodu 1435 mm k cihelně (u bývalého krematoria).
ČERVENÁ – kolej o rozchodu 1435 mm Lovosice – Litoměřice.

Výřez fotografie z března 1945.
Šipka a číslice 1 označují vagony o normálním rozchodu (1435 mm).
Šipka a číslice 2 označují řadu vagonů úzkorozchodné železnice o rozchodu (600 mm).

Na závěr snad jen připojím svou již tradiční prosbu. Máte-li někdo jakékoliv doplňující informace, nebo poznatek k tomuto tématu, dejte mi prosím vědět.
Zároveň bych přivítal jakékoliv i pozdější fotografie shora popisovaných staveb (vlečka, lanová vlečka, zbytky kolejiště, nebo třeba zde popisované tunely).
Předem velice děkuji!

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

_o(11/24)

Naposledy upraveno 4. 11. 2024

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek