Větrací šachty

---

---

Pohled na část vrchu Bídnice, kde se kromě jiného, stále ještě nachází několik níže popisovaných větracích zařízení z podzemí.

---

Již v předválečné době, kdy se pod vrchem Bídnice těžil vápenec, bylo potřeba podzemní prostory větrat a zajistit případné nouzové výstupy z podzemí. K tomuto účelu sloužila soustava větracích vrtů a šachet.
Ne jinak tomu bylo i při výstavbě továrny Richard I. a II., kde bylo nutné zajistit dostatečnou ventilaci pro připravovanou strojírenskou a chemickou výrobu.

---

S čím vším se muselo při plánování a výstavbě ventilace počítat, to nám přiblíží část textu původního dokumentu – Zpráva o jednání, ve věci větrání stavebního projektu „Richard I. a II.“, ze dne 30. 8. 1944.

---

Na příkaz Oberhauptmanna Gabela a SS–Gruppenführera a generálporučíka zbraní SS Dr. Ing. Kammlera a na základě telegramu společnosti Julius Schmitt Luckenwalde byla projednána instalace ventilačního zařízení „Richard I.“.

Nejprve byla zjištěna akumulace tepla v kilokaloriích/mi­nutu. Ukázalo se, že čísla sdělená hornímu úřadu nesouhlasí s čísly, která společnost obdržela. Informace poskytnuté společností Bewetterung (ventilace) obsahují pouze asi 1/3 vyrobeného tepla. Sestaví (vytvoří) se seznam, ve kterém jsou uvedeny všechny dodávané zdroje tepla (včetně výparů atd.), jakož i veškeré teplo, které má být odvedeno (rozptýleno). Obzvláště velká akumulace tepla je přítomna v kalírně a ve zkušebnách. Závod je zamořen zápachem ze záchodů a z galvanického oddělení. Přesný plán bude rovněž předložen o rozložení pronajaté plochy, do které jsou také zapsány dostupné volné průřezy cest. Ve výpočtech pro množství povětrnostních požadavků W. W. St. vychází ze čtvrtletního klimatického průměru a snaží se kompenzovat vzniklé denní vrcholy obratným vedením ventilace. To není možné v nejhorším případě z důvodu krátkosti ventilace a vypouštěcích cest v plném rozsahu. Na druhé straně by výpočet množství ventilace podle pravidel VDI vedl k nadhodnocení všech zařízení, což je stále rozumné z hlediska provozních a může být stále včas odůvodněno.

Je třeba vzít v úvahu určitá úzká místa ve ventilaci. V zimě je vyžadováno omezené vytápění. Tím je vyloučeno obtěžování pracovní síly na začátku tím, že vstupní okna (otvory vstupu štoly) se stávají okny ventilace a čerstvý vzduch je nasáván do dvou šachet. Očekává se, že při maximální vyzařující teplotě 30 stupňů bude relativní vlhkost v průměru 30 – 40 %. Je nepravděpodobné, že bude mít vliv na relativní vlhkost voda z nadloží.

Od firmy Bewettrerung byla ventilace vypočtena na 9400 kubických metrů (v průměru za minutu), W.W.St. věří, že bude spravovat asi 2/3 pokud budou aplikovány odhady výrobního závodu větrací společnosti. Množství vzduchu bude do značné míry kolísat mezi létem a zimou. Řešení vzduchotechniky bylo dříve zajištěno ventilací firmy Bewetterung za pomoci větrných kanálů s čerstvým vzduchem, přičemž i speciální úniky byly do značné míry nezbytné, protože šachty k dispozici byly relativně nepříznivé. Úspora tří šachet musí být v průřezu udržována o něco větší. Vzduch je rozložen na sever větrací šachty I. ve směru montážních linek C. Na jih od R I. je od druhé vstupní šachty, která přivádí vzduch přes hřeben rozložení vzduchu také ve směru montážních linek C, částečně ve směru tunelu A. Tímto způsobem jsou možné značné časové, materiální a energetické zisky. V některých místech je zajištěno speciální větrání (sání přes otvory s menším průměrem). K dosažení rychlého odstranění znečištěného vzduchu v zamýšlených hlavních směrech, je navíc zapotřebí některých průrazů cesty. Příčky (zdi vápence?) budou mírně oslabeny. Aby bylo zajištěno větrání v některých nepříznivých provozních bodech, mohou být instalovány malé škrticí klapky otočením dveří na sever od montážních dveří. Do jaké míry je nutné zvětšit průřezové zvětšení z důvodu rychlosti vzduchu, lze zjistit až po předložení plánu.

Pokud je to možné, měly by být použity ventilátory, jak již bylo plánováno (odstředivý ventilátor s dozadu zahnutými lopatkami Nema). S ohledem na lepší kontrolu, W.W.St. použití šroubovacích ventilátorů s nastavitelným vedením a kolečky pro vhodnější použití.
Jejich výhodou je:
1) lepší instalace
2) lepší kontrola objemu vzduchu
3) nižší náklady na suroviny
4) mírný přetlak vzduchu v případě nebezpečné látky.
Požadavky na tlak na ventilátorech budou relativně nízké, takže v zimě může výrazně přispět přirozené proudění vzduch, ne–li z výše uvedeného. Důvody, proč je směr přirozeného vzduchu počítán.
Co se týče W.C. zařízení, měla být zaměřena co nejblíže k daným vrtům.

„Richard II.“. Krátce se také dotkneme ventilace „Richard II.“, pro kterou jsou informace nedostatečné. Byly tam dvě šachty, z nichž některé mohou být uloženy jinou volbou výchozího bodu. Jižně od koncového bodu tunelu F musí být naplánována trasa distribuce vzduchu, která navazuje na plánovanou únikovou cestu z Richardu I. Průřezy jsou nutné na třech místech. Richard II. má poměrně málo míst s prachem, dusnými plyny, chemickými výpary a značným teplem. Zda je možné plynulé větrání podle důlních hledisek nebo s ohledem na plynové plamenné pece, bude vyžadováno pouze příčné větrání, nelze s jistotou říci. Podle našich zkušeností, pokud jsou koncové hodnoty vzduchu na Richardu II. dostatečně vysoké, je pravděpodobně možné kontinuální větrání. V severní části Richardu II. jsou vyžadovány kanály minimálně ve 3 případech. Je zajištěno větrání sáním, které umožňuje, aby hlavní a speciální větrání probíhalo stejným směrem. Pro Richard II., po obdržení požadovaných dokumentů, potřebných průřezů, meteorologických veličin a tlaků počasí z W.W.St. může být specifikováno.

(přibližný překlad textu: Mgr. Tomáš kos)

---

Rozdělení šachet

---

Mapa větracích šachet a vrtů.
Na mapě jsou zakreslena místa, kde jsou šachty vyznačeny na mapách – případně je bylo možné najít ve skutečnosti.
Některé šachty a vrty nejsou na této stránce dosud zmiňovány, protože se je zatím nepodařilo prokazatelně objevit – dohledat.
U několika šachet je jejich existence rozporná = na různých (původních) mapách se jejich počet a označení liší…

---

Letecká fotografie části vrchu Bídnice, na které jsou vyznačeny pouze některé větrací šachty.
Z důvodu zjednodušení jsou vyznačeny všechny důležité větrací šachty bez rozdílu významu, či velikosti.
Použitá čísla jsou pouze pro orientaci o počtu šachet.
Důvodem je, že existuje větší počet map, přičemž na některých z nich se čísla nebo dokonce počet šachet liší.
Barevné rozdělení:
Žlutá – Richard I.
Zelená – Richard II.
Modrá – Richard III.

---

Jak nejlépe rozdělit a popsat jednotlivé části větracího systému vybudovaného pro důl a strojírenskou výrobu v podzemí továrny Richard? Vše můžeme zařadit do tří stupňů důležitosti a vlastně i velikosti.

---

„Wetterschacht“ – hlavní větrací šachta

Důležitou stavbou (továrny Richard I.) je takzvaná "Wetterschacht“ – větrací šachta.
Šachta bývá větších profilů a je vyzděná na plnou výšku. Objekt velké důležitosti.
(Ve spojení s továrnou Richard se jedná o šachty, které byly vybudovány až v letech 1944 – 1945.)

---

„Luftschacht“

Toto pojmenování je použito na starších mapách a stejně jako v případě „Wetterschacht“ se jedná o zařízení určené pro větrání. V tomto případě se jedná o zděné šachty kruhového nebo oválného průřezu. Šachta většinou bývá vystrojena lezným oddělením a někdy slouží jako nouzová úniková cesta. Může být současně využita také k vedení inženýrských sítí, jako např. vody, stlačeného vzduchu a podobně.

---

Pojmenování „Luftschacht“ i „Wetterschacht“ najdeme na starých mapách dolů Richard.

---

Bohrloch nebo také luftloch – vrtaný otvor, vrt

Poslední větrací zařízení zakreslené na mapách je nejmenší, a to jak velikostí, tak významem.
Jedná se o maloprofilový vrt o průměru 40 – 50 cm, který je doplněn o ocelové potrubí, které prochází po celé délce vrtu.

---

Bohrloch – vrtaný otvor – vrt
Označení na mapě.

---

Výřezy z nově zdigitalizované mapy, která byla přesně překreslena z původních podkladů a mapy datované ke dni 20. 11. 1944.

---

A protože torza některých šachet lze spatřit ještě dnes, následuje popis a rozdělení toho, co se doposud zachovalo.

---

Hlavní větrací šachta č. 1 – Richard I.

---

Barevný bod označuje níže popisovanou šachtu.

---

Na vrcholu Bídnice se tyčí nepřehlédnutelná, novodobá nástavba zakrývající větrací šachtu č. 1.

---

Na úpatí vrchu Bídnice stojí nepřehlédnutelná, šedivá železobetonová stavba, která byla v několika postupných obměnách vybudována nad původní větrací šachtou. Šachta byla vyražena v době výstavby továren Richard (1944 – 45), přičemž práce na ražení šachty prováděli vězni koncentračního tábora Litoměřice. Jaký byl přesný vzhled šachty v době druhé světové války se mi doposud nepodařilo zjistit. Jediné, co se zatím dá zjistit z leteckého snímkování, je skutečnost, že v březnu roku 1945 byla šachta odkrytá a již o měsíc později, v dubnu roku 1945, byla zakryta nějakou stavbou. Podle mého názoru by se v případě bombardování jednalo o značně citlivé místo.

Okolo roku 1965 bylo vyústění větrací šachty zakončeno původní cihlovou obezdívkou a otvor byl (patrně z bezpečnostních důvodů) překryt pletivem.

V pozdějších letech byla šachta obezděna tvárnicemi a zakryta panelem. Tento panel však byl velice často odtažen a hrozilo nebezpečí pádu do přibližně 62 metrů hluboké šachty. Kromě toho, prakticky každý, kdo se do těchto míst dostal, neodolal pokušení vhodit do šachty kámen, aby zjistil, „jak je to tam dolu asi hluboko“.

Někdy počátkem 90. let počalo úložiště upravovat nejlépe zachovanou část Richardu I. (Jednalo se o zadní pravou část původního dolu, kromě jiného halu č. 125, 133, 137 a část propojovacích chodeb). Do této části také patří již zmiňovaná hlavní větrací šachta č. 1.
Původní obezdívka šachty byla zbourána a nahrazena přibližně 1 metr vysokým železobetonovým opláštěním.
K větrání sloužilo několik nevelkých obdélníkových otvorů u paty opláštění. Tato úprava však nebyla poslední.

Po několika letech došlo k dalším stavebním úpravám na plášti okolo větračky. Obezdění bylo znatelně zvýšeno a zesíleno. Do větracích otvorů po obvodu pláště byla zabetonována armatura bránící vhazování předmětů.

Šachta je dodnes funkční a například v zimních měsících lze nezřídka spatřit oblaka páry z vlhkého vzduchu vycházejícího z podzemí.

Jižním směrem od větrací šachty můžeme spatřit betonové základy pro (doposud) neznámé zařízení.
Základ stavby byl asi 1 metr hluboký. Po obvodu a ve spodní části byly zabetonované šrouby pro připevnění nebo ukotvení zatím neznámého zařízení nebo technologie. (Mohl zde být například upevněn jeřáb či vrátek pro transport materiálu při stavbě této šachty, ale to je pouze můj dohad.).
Bohužel při betonáži nového opláštění větrací šachty však tyto základy někomu posloužily jako jímka na přebytečný beton a v současnosti je možné spatřit pouze obrys původní stavby, protože vše je plné ztvrdlého betonu. Jako vše okolo, i tyto základy opět pomalu pohltilo všudypřítomné křo­ví.

---

Letecké fotografie vyústění větrací šachty v roce 1945.
Na levé fotografii z března roku 1945 je zřetelný kruhový obrys šachty.
Na pravé fotografii – měsíc poté (10. 4. 1945) je již šachta zakryta stavbou obdélníkového tva­ru.

---

A pro ilustraci ještě letecký pohled z roku 1957.

---

Hlavní větrací šachta.
(stav přibližně v roce 1965)

---

Plynosilikátové obezdění šachty a panely na jejím vrchu – stav v roce 1986.

---

První podoba novodobého obezdění šachty. Bohužel si nejsem jist, která z těchto dvou fotografií je novějšího data.
Odhaduji, že levá fotografie zachycuje první stavební úpravu – opravu původní obezdívky, a druhá (s oplocením) je již železobetonový spodní stupeň větračky na následujících fotografiích.

---

Pohled na původní uzávěr nad hlavní větrací šachtou.
V horní krycí desce byl vytvořen otvor doplněný o masivní mříž.
Nad tím vším byla dostavena stávající betonová stavba.

---

Několik pohledů na hlavní větrací šachtu v současnosti.

---

Blíže nespecifikované železobetonové základy poblíž hlavní větrací šachty.
Při stavbě nové větrací šachty byl do základu nalit přebytečný beton.

---

Ocelové kotevní šrouby v základech nedaleko větrací šachty.

---

Pohled na spodní část větrací šachty č.1 – okolo roku 1970.
Na zemi je zřetelná hromada kamenů naházených do nitra šachty.

---

Totéž místo v roce 2018…

---

Při pohledu vzhůru se zatají dech.
62 metrů hluboká šachta působí majestátně.

---

Ve své vrchní části je šachta vybavena lezným zařízením.
Až dolů do podzemí však ocelové schody nepokračují…

---

Pohled do nitra hlavní větrací šachty před jejím uzavřením.

---

Hlavní větrací šachta č. 2 – Richard I. – levá část.

---

Barevný bod označuje popisovanou šachtu.

---

Větrací šachta č. 2, byla vyražena v době výstavby továrny Richard a měla sloužit k větrání levé části podzemí.

Samotná šachta je dnes přibližně 2 metry hluboká, ale je pouze otázkou času, kdy se opět stane minulostí, protože slouží lidem jako smetiště pro stavební suť.

Napsal–li jsem, že se stane opět minulostí, je to z následujícího důvodu. V novější historii (ještě v roce 1980) byla šachta srovnána s okolním terénem. Pak se v poli vytvořil mělký propad a časem se začal rýsovat kruhový otvor o průměru okolo 6 metrů.
Stěny otvoru jsou vyzděny cihlami a jeho původní hloubka byla stejně jako u hlavní větrací šachty okolo 60 metrů.
Doposud se rozcházejí dostupné informace o tom kdo, kdy a z jakého důvodu tuto šachtu zasypal.

Protože se však jedná o takzvanou levou část původního dolu, není to skutečnost zas až tak překvapující. V levé části si dal někdo moc záležet na tom, aby se do prostor nikdo nedostal – o tom však na jiné stránce.

---

Pohled na okolí větrací šachty z levé části, v dubnu 1945, a totéž místo v roce 1957.

---

Přibližně okolo roku 1983 se zasypaná šachta začala pomalu propadat (sesedat) a v poli se vytvořil nenápadný kruhový obrys.

---

V roce 2004 dosáhl pokles zeminy uvnitř bývalé větrací šachty svého maxima.

---

V současnosti již šachta znovu slouží jako místo skládky pro stavební suť.
Zanedlouho bude pole opět rovné…

---

Pomocné větrací šachty

---

„Luftschacht“

Toto pojmenování je použito na starších mapách a stejně jako v případě „Wetterschacht“ se jedná o zařízení určené pro větrání. V tomto případě se jedná o zděné šachty kruhového nebo oválného průřezu. Šachta většinou bývá vystrojena lezným oddělením a někdy slouží jako nouzová úniková cesta. Může být současně využita také k vedení inženýrských sítí, jako např. vody, stlačeného vzduchu a podobně.

---

Větrací šachta č. 1

(Richard I.)

---

Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála níže popisovaná šachta.

---

Pomocná větrací šachta u křižovatky chodeb.
Přerušované čáry označují potrubí pro užitkovou a pitnou vodu.

---

Dnes již zasypanou vrchní část větrací šachty bylo možné spatřit ve spleti bujné vegetace ještě okolo roku 1986.

Zděná šachta oválného tvaru byla vybudována pro potřeby původního dolu a při výstavbě továrny byla využita jako důležitý kolektor. (Podle technologické mapy byla do továrny touto šachtou přiváděna pitná i užitková voda).

Ještě v nedávné době bylo v podzemí možné spatřit, že středem šachty prochází ocelová roura o průměru 400 – 500 mm pro užitkovou vodu. Po stranách šachty byl upevněn kabel pravděpodobně vysokého napětí a další potrubí, v tomto případě pro přívod pitné vody.

---

Vrchní část (již tehdy částečně zasuté) větrací šachty byla ještě v roce 1986 ukryta v hustých křovinách.
Pak vše nenávratně zmizelo pod navážkou zeminy z nových mrazíren.

---

Pohled vzhůru do zasuté větrací šachty.

---

Spodní část větrací šachty č. 1 je doposud vystrojena potrubím pro užitkovou a pitnou vodu.

---

Větrací šachta č. 2

(Richard I. – levá část)

---

Tato větrací šachta patřila k důležitým technologickým uzlům továrny. Podle dokumentů získaných v nedávné době byl touto šachtou do podzemí přiváděn technický benzín a propan butan. V podzemí byla v sousedství větrací šachty umístěna mimo jiné i redukční stanice pro plyn. Bohužel na povrchu není po této šachtě ani známka, Jediný důkaz existence je fotografie spodní části vrtu, ze kterého vyúsťuje ocelové potrubí.

---

Výřezy map, na kterých je označena větrací šachta č.2.

---

Fotografie spodní části vrtu, ze kterého vyúsťuje ocelové potrubí.

---

---

Větrací šachta č. 3

(Richard I. – levá část)

---

Co se týká informací, tak se jedná o poměrně nový nález existence doposud neznámé větrací šachty z levé části podzemí.
Vše je o to více zajímavé, že tato šachta je zakreslena pouze na jedné původní mapě. Což samo o sobě by mohlo být známkou toho, že tato šachta byla pouze navržena, ale nevybudována. Avšak… Byla objevena jedna stará, černobílá fotografie z archívu pana Stanislava Hrušky, která zachycuje ruiny stavby, které vzhledem připomínají vrchní část jiné větrací šachty (foto níže v textu u Richardu II.). Vzhledem k místu pořízení fotografie a zákresem na mapě, by se mělo jednat právě o větrací šachtu zakreslenou na následující mapě. .

---

Část mapy se zakreslenou větrací šachtou č.3.

---

Ruiny rozbořené větrací šachty – foto

---

Větrací šachta č. 4

(Richard I. – levá část)

---

K této větrací šachtě zatím nejsou žádné doplňující informace. Pouze několik fotografií spodní části a pohled vzhůru na lezné zařízení šachty, ústící v nějakém zlomu, či poškození stěn šachty.

---

Výřez z mapy s vyznačenou větrací šachtou č. 4.

---

Pohled vzhůru šachtou na lezné zařízení šachty, ústící v nějakém zlomu, či poškození stěn šachty.

---

Pohled na spodní část větrací šachty č. 4.

---

---

Větrací šachty – Richard II.

---

Systém větrání byl v případě továrny Richard II. trochu odlišný. Hlavní rozdíl je v tom, že zde nebyl tak velký počet větracích šachet. Velká větrací šachta (stejná jako č.1 a č.2 na Richardu I.), byla pouze jedna – viz níže. Podle všech dostupných podkladů byl průměr ostatních větracích šachet na Richardu II. přibližně 3 metry. V podzemí nezůstala ani jediná zachovalá vyzděná šachta a tak musím pracovat pouze s fotografiemi lokálních nálezů a map. Pro číselné označení šachet použiji již jednou uvedený zákres.

---

Letecká fotografie části vrchu Bídnice, na které jsou vyznačeny jednotlivé větrací šachty.
Z důvodu zjednodušení jsou vyznačeny všechny důležité větrací šachty bez rozdílu významu, či velikosti.
Použitá čísla jsou pouze pro orientaci o počtu šachet.
Důvodem je, že existuje větší počet map, přičemž na mnoha z nich se čísla, nebo dokonce počet šachet liší.
Barevné rozdělení:
Žlutá – Richard I.
Zelená – Richard II.
Modrá – RichardIII.

---

Větrací šachta č. 1 – Richard II.

---

Barevný bod označuje přibližné místo, kde stávala hlavní větrací šachta č. 1.

---

Porovnáme–li původní mapu a letecké snímkování, zjistíme, kde přibližně stávala původní větrací šachta č. 1, která v podzemí ústila do chodby č. 21 (Richard II.). Dnes však již po ní na povrchu nenajdeme ani náznak a v podzemí areálu Richard II. je chodba č. 21 zabetonována. Dá se spatřit pouze úzký zařícený výklenek u stropu a jímku na vodu, která je vybudována v podlaze u stěny a do níž ústí několik drenážních trubek.

(Netroufnu si odhadnout, zda se jedná o původní technické řešení nebo poválečné stavební úpravy. Do dnešního dne se mi nepodařilo zajistit žádnou fotografii nebo bližší popis této šachty.)

---

Hlavní větrací šachta č 1.
Podle popisku je fotografie pořízena přibližně okolo roku 1965

---

V chodbě č.1 (Richard II.) lze spatřit po pravé straně zabetonovanou chodbu s výklenkem u stropu a jímkou na vodu zahloubenou do podlahy.

---

Pohled směrem do zabetonované chodby č. 21.

---

ZDE – virtuální prohlídka – Pohled do chodby se zazděnou šachtou a odtokem vody.

---

Větrací šachta č. 2

(Richard II.)

---

Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála níže popisovaná šachta.

---

Stejně jako u předchozí pomocné šachty i v tomto případě pracuji pouze s minimem informací a dohady. Po hodinách hledání v mapách a na povrchu jsem lokalizoval přibližné místo, kde šachta pravděpodobně stávala.

---

I zde se zachovala pouze hromada cihel.
Nikde ani stopa po šachtě nebo části zasutého otvoru.

---

Větrací šachta č. 3

(Richard II.)

---

Barevný bod označuje přibližné místo, kde stála níže popisovaná větrací šachta.

---

Letecký pohled z roku 1957 na vrchní část větrací šachty.

---

Pohled na větrací šachtu.
Dnes lze na povrchu nalézt nevelkou hromadu zeminy a kamení.
V jednom místě jsou doposud zřetelné zbytky cihlové stavby a rozlomeného betonového panelu.
Celá tato hromada se nachází přibližně v místě, kde by měla ústit šachta.
Foto: Bohumil Červený – rok 1960.
Zdroj fotografie: Fotoarchiv České geologické služby.
Mimochodem takhle nějak si představuji, že vypadala (shora vzpomínaná) vrchní část větrací šachty č.3, Richard I.

---

Křoviny, které ukrývají zbytky větrací šachty.

---

Zarostlá hromada zeminy a kamení ukrývá zbytky vrchní části větrací šachty č. 3.

---

V případě, že jsou dostupné mapy přesné, je tato spodní část pozůstatkem po větrací šachtě.
Pokud pohlédneme do otvoru v betonu, spatříme částečně zasutou dutinu, uvnitř které jsou zbytky výdřevy.
Fotografii vnitřní části tohoto prostoru se mi v době návštěvy nepodařilo pořídit, a to z důvodu neustále kapající vody do objektivu.

---

ZDE – virtuální prohlídka – Pohled do chodby č.2, se zazděnou šachtou a odtokem vody.

---

Větrací šachta č.4

(Richard II.)

---

Barevný bod označuje přibližné místo, kde pravděpodobně stála níže popisovaná šachta.

---

Poslední větrací šachta z podzemí Richard II. se nacházela v propojení chodeb č. 39 a 40 Richardu II.
Nejprve nebylo na povrchu po šachtě ani památky. Pak se někdy v roce 2002/2003 náhle uprostřed louky objevil poměrně hluboký propad. (Než došlo k zajištění – zasypání propadu, měl jsem naštěstí možnost jeho podrobné prohlídky.)

Co je podle mne zajímavé je skutečnost, že v propadu nebylo možné nalézt žádné pozůstatky po cihlové vyzdívce, případně jakékoliv další známky potvrzující existenci této šachty. Totéž se dá tvrdit i o spodní části propadu, který se nachází v nepoužívaných prostorách Richardu II. Ani zde nebylo ani známky po cihlách z vyzdívky. Je tedy možné, že tato šachta byla sice vyražena, ale již nikdy nedošlo k jejímu vyzdění.

Propad byl po několika měsících zavezen štěrkem a jeho vrchní část byla uzavřena železobetonovou konstrukcí. Ve středu betonové desky je kontrolní otvor pro sledování pohybu zásypu. (V průběhu let se štěrkový zásyp skutečně sesedá a je potřeba jej čas od času znovu doplnit.)

---

V roce 2003 se na louce nad Richardem II. objevil asi tři metry hluboký propad.

---

Suťový kužel v chodbách č. 39 a 40.

---

Propad byl zavezen štěrkem a na vrchní části byla vybudovaná poměrně masivní železobetonová deska s revizním otvorem.

---

Detail informační tabule nad zabetonovanou šachtou.

---

Pohled na betonový uzávěr dnes.

---

Vrtané větrací vrty (Bohrloch, luftloch)

(Richard I. a II.)

---

Jedná se o maloprofilový, o průměru asi 400 – 500 mm vrt, který je vypažen ocelovým potrubím procházejícím po celé délce vrtu až do stropu štoly. V případě větracích vrtů existují rozpory mezi skutečností a dostupnými mapovými podklady.
– Jsou vrty, které se podařilo prokazatelně dohledat na povrchu, avšak nejsou zaneseny na mapách.

– Oproti tomu naopak existují vrty zakreslené na mapách, ale nebylo je možné nalézt v podzemí. (Záměrně uvádím pouze podzemí, protože na povrchu by mohl být vrt již dávno zasypán.)

V současnosti se s novým překreslením původní mapy zřetelně ukazuje, že ne všechny tyto větrací vrty byly vyvrtány – případně vypaženy.

A aby to nebylo tak jednoduché, tak na mapě jsou zakresleny vrty i v místech, kde není zakresleno žádné podzemí …

Jak s touto informací naložit?

Je teoreticky možné, že v průběhu výstavby byly prováděny průzkumné vrty ke zjištění geologického složení v trase plánovaných štol, ale již nedošlo k jejich vyražení až k provedenému vrtu.

Drobnou nejasnost však do této teorie vnáší skutečnost, že ve dvou případech se jedná o štolu, kam bylo možné se v podzemí dostat, a přesto se však přes veškerou snahu nepodařilo nalézt vyústění těchto (na mapě zakreslených) vrtů.

---

A aby to nebylo tak jednoduché, tak na mapě jsou zakresleny vrty i v místech, kde není zakresleno, žádné podzemí…

---

Níže uvedené fotografie zobrazují všechny mnou doposud nalezené větrací vrty – a to jednak v jejich vrchní části (a byla–li ta možnost), tak samozřejmě i pohled na spodní části.

---

Malá fotogalerie větracích vrtů

---

Vrchní část větracího vrtu.
Zatím se mi nepodařilo zjistit místo – chodbu, ve které by měl tento vrt ústit.

---

Několik pohledů na vrchní část nespecifikovaného větracího vrtu z podzemí Richard I.

---

Pohled na vyústění větracího vrtu – foto z roku 1986.

---

Pohled do nitra (dnes již ucpaného větracího vrtu).

---

Teorii o vrtání za pomoci ocelového potrubí napovídají i zbytky závitu na obvodu trubky – tedy pokud to závit opravdu je…

---

Jeden z mála doposud funkčních vrtů se nachází přímo nad vchodem do podzemí – Richard I., chodba D.
(Na uvedené fotografii je ještě mříž chránící otvor.)

---

Tentýž vrt po několika letech – mříž zmizela v nenávratnu.

---

Pohled otvorem vrtu až na denní světlo.

---

(Po desítkách let ocelové pažení vrtu zkorodovalo, přetrhlo se a sesunulo do chodby. Foto: Jiří Látal.)]
I zde se však zahlodal zub času.
Po desítkách let ocelové pažení vrtu zkorodovalo, přetrhlo se a sesunulo do chodby.
Protékající voda dál pomalu vyplavuje částečky zeminy a narušuje okolí vrtu a značně zrezivělé torzo spodní části větracího vrtu již také skončilo svou životní pouť kdesi v kovošrotu…

---

Větrací vrt do místnosti č. 98.

---

Tento větrací vrt je zvláštní tím, že do původního otvoru je vsunuta zabetonovaná ocelová trubka o menším průměru.

---

Pohled na tentýž větrací vrt – tentokrát v podzemí.
Přístupu k samotnému vrtu znemožňuje hluboké jílové bahno a kapající voda.

---

V zeleni louky je znatelné vyústění dalšího větracího vrtu.

---

Vyústění dalšího větracího vrtu nese zřetelné známky „kontaktu“ s technikou.
Možná to byl traktor, možná vojenské auto v době, kdy zde cvičila armáda.

---

Vyústění spodní části větracího vrtu v zadní části chodby č. 38.

---

Další z nespecifikovaných vrtů ukrytých v křovinách vrchu Bídnice.

---

---

Poškozené větrací vrty

---

Zbytky větracích vrtů, které se nachází v prostoru využívaného pole, nesou známky mnoha střetů se zemědělským nářadím. Místo vrtu označuje jen hromádka cihel a ocelová tyč.
Tento větrací vrt ústí (pravděpodobně) do okolí chodeb č. 164 – 167 (levá část dolu).

---

Hledejte tady někde ocelovou trubku pár centimetrů nad zemí…

---

Ale ona tam je…

---

Další torzo větracího vrtu.
Tento vrt se většinou dá nalézt pouze v zimě, kdy taje okolní sníh. Díky teplému vzduchu, který proudí částečně průchozím vrtem.

---

Vyústění spodní části téhož vrtu.

---

Pohled do nitra vrtu. Ve středu fotografie lze spatřit ocelové pažení potrubí, které ústí až na povrch.
V tomto případě se jedná o hloubku cca 60 metrů.
Nedokážu si dost dobře představit to tření při vrtání.

---

Na chvilku se zastavíme u jednoho zajímavého větracího vrtu v podzemí.

Spodní vyústění vrtu se nachází v zadní části nevelké místnosti č. 63. Samotná místnost je rozdělena cihlovými příčkami na několik sekcí. Strop je zajištěn betonovými nosníky a je doplněn o poměrně masivní cihlovou klenbu.
Pohlédneme–li na strop, zjistíme, že zde vznikla velká nepravidelná kaverna. Teprve ve vrchní části této kaverny lze spatřit spodní část vrtu.

Až potud by na tom nebylo nic zvláštního.

Podíváme–li se lépe, zjistíme, že spodní část ocelové vložky vrtu má sedmihranný tvar…
Pro mne je záhada v tom, jak a proč se někomu podařilo do vápencového masivu vměstnat sedmihran. Zvláště když při pohledu z určitého úhlu se zdá, že v boku kaverny se rýsuje i částečný obrys pokračování vrtu. Což by znamenalo, že původní vrt pokračoval ještě o kus níže – až k původnímu stropu, kde později vypadl kus materiálu a vznikla kaverna. A v tom případě ten sedmihran nahoře nechápu už vůbec…

---

Místnost č. 63 u vrtu.

---

Pod samotným vrtem byla napadaná hromada jílu a okolí je plné kluzkého, lepivého bahna.

---

Vypažený otvor má 7 hran.
Neptejte se mě kdo, proč, ale hlavně jak to dokázal tak přesně zalícovat do stropu…
Nad sedmihranným otvorem lze spatřit původní kruhový vrt.

---

Pohled do kaverny bývalého vrtu a v horní části s obrysem, který zůstal po vrtáku

---

Totožné fotografie s vyznačenou trasou vrtu.

---

Vrt v zadní části telefonní ústředny – chodba č. 85

(Richard I.)

---

A jako poslední na této stránce je větrací vrt v zadní části telefonní ústředny – chodba č. 85.
Potrubí je zabořeno do podlahy.
Zatím nedokážu určit, zda ocelové potrubí přerezlo a svou vahou se zabořilo do podlahy místnosti.
Anebo zda je zapuštění do podlahy zatím nevysvětlený úmysl.

---

Poválečný větrací vrt

(Richard II.)

---

V části, která je věnována větracím vrtům se musím věnovat i zařízení novějšího data. Už třeba jenom proto, že každý, kdo se vydá po hřebeni vrchu Bídnice, musí na tuto stavbu zcela jistě narazit.

Větrací vrt byl zhotoven v době výstavby úložiště a dodnes slouží k odvětrávání podzemních prostor úložiště pomocí elektrického ventilátoru umístěného na křižovatce chodeb č. 18 a 21 (Richard II.).

Vyústění větracího vrtu můžeme spatřit uprostřed osamoceného křoví nacházejícího se na kraji pole severním směrem od již popisované hlavní větrací šachty č. 1. (Richard I.).
V bezprostřední blízkosti křoví je možné spařit pozůstatky oplocení a ostnatého drátu.
Prodereme–li se do středu křoví, spatříme šestihrannou železobetonovou plotnu, jejímž středem prochází ocelová trubka, která má na vrchní části připevněný plechový kryt.

---

Barevný bod označuje popisovaný poválečný větrací vrt.
V tomto případě se NEJEDNÁ o původní větrací zařízení bývalé továrny Richard II.

---

Číslice 1 označuje původní (dnes již zasutou) větrací šachtu číslo 3.
Číslice 2 označuje poválečný větrací vrt, který je níže popisován.

---

Na rozhraní louky a pole můžeme spatřit nevelký, avšak značně zarostlý remízek.

---

Na první pohled neprostupná křoviska se zbytky původního oplocení ve svém středu ukrývají vyústění nového větracího vrtu z podzemí Richard II.

---

Nová podoba vyústění větracího vrtu.
(rok 2013)

---

Pohled na vrchní část větracího vrtu někdy v 70. letech a v roce 1986.

---

Pohled na původní podobu kovové nástavby nad větracím vrtem.

---

Pohled na celek novodobého ventilátoru v areálu úložiště.

---

Pohled na spodní část a prostup potrubí do větracího vrtu v úložišti.

---

V okolí vrchu Bídnice existuje ještě minimálně ještě jedna zajímavá stavba, která připomíná větrací šachtu.
Tato je však je ve své spodní části zatopena a podle dostupných map se nenachází nad žádným (v současnosti) známým podzemím – i z tohoto důvodu zatím tato stavba není na těchto stránkách nikde blíže zmiňována.

---

O tomto zase někdy příště…

---

A samozřejmě hledání dalších vrtů a šachet pokračuje i nadále …

---

---

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

---

---

_o(02/20)

Naposledy upraveno 2. 2. 2020

---

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek