Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 10. 7. 2022

Vyhledávání

Stavby na povrchu

Úzkokolejná vlečka a překladiště



Úzkokolejná vlečka


Přibližně v letech 1920–1921 byla pro dopravu vápence z dolu k vápenné peci, vybudována úzkokolejná vlečka o rozchodu 600 mm.

Délka kolejiště byla přibližně dva kilometry. Provoz na této železnici zajišťovaly parní a později motorové lokomotivy (pravděpodobně se mimo jiné jednalo i o lokomotivu Oberursel o výkonu 12 koní), které zajížděly až do štoly tehdejšího vápencového dolu, který patřil společnosti „Leitmeritzer Kalk und Ziegelwerke“, která zde těžila ještě v roce 1943.

Vrátíme-li se však do doby výstavby továrny Richard v letech 1943–1945, pak jsou dostupné informace (jako u všeho co se týká továrny Richard), značně neúplné. Informace jsou získány hlavně z mapy a leteckého snímkování z jara 1945.

V okolí budované továrny Richard I, byla položena soustava kolejí. Podle dostupných plánů mělo kolejiště vstupovat do všech štol (A/B a C/D), kromě toho na výsypky (haldy) a do okolí technického zázemí (depo, opravna) a samozřejmě staveniště. Další kolej byla položena k portálu štol Richard II a Richard III, kde byla další soustava kolejišť.


Historická fotografie části kolejiště a důlního vozíku, kdesi v podzemí dolu Richard. Fotografie – archív Martina Vojáčka.
Historická fotografie části kolejiště a důlního vozíku, kdesi v podzemí dolu Richard.


Orientační vyznačení kolejí patřící k továrně Richard. Červeně = hlavní kolejiště, žlutě = předpokládané kolejiště, zeleně = „technické kolejiště“ např. depa, haldy, stavební záležitosti.
Orientační vyznačení kolejí patřící k továrně Richard.
červeně = hlavní kolejiště.
žlutě = předpokládané kolejiště.
zeleně = „technické kolejiště“ např. depa, haldy, stavební záležitosti.


V době výstavby továrny, bylo v provozu na vlečce v okolí továrny Richard I–III., k datu 31. 3. 1945:

  • 36 lokomotiv o rozchodu 600 mm. (parní lokomotivy Henschel a motorové lokomotivy Jung, O&K, BMAG a Krupp)
  • 344 vagónů o rozchodu 600 mm.
  • bylo položeno 20,5 km kolejiště! O rozchodu 600 mm (do této délky je pravděpodobně započítáno jak venkovní kolejiště, tak i koleje položené v podzemí).

Pro potřeby dopravy stavebního materiálu pro výstavbu továrny Richard, a z důvodu potřeby transportovat těžší náklady, než bylo do té doby běžné po původním kolejišti za pomoci lokomotiv. Byla od Litoměřic k továrně Richard I vybudována dvojkolejná lanová vlečka – kolejový výtah, kde byl vůz nebo vozy, taženy pomocí ocelového lana do poměrně příkrého stoupání. Fotografie lanové vlečky je zachycena na jediné dobové fotografii.

Doposud nemohu s určitostí napsat, zda byly vozy přitaženy k vlečce lokomotivou, poté spuštěny – nebo vytaženy, poté opět spřaženy. Nebo zda byla tažena celá souprava včetně lokomotivy.

Aby bylo vše ještě o kousek složitější, tak podle dobového nákresu bývalého vězně KT. Litoměřice (M. M. Siercowskeho), byla souběžně s lanovým výtahem vedena i železnice o rozchodu 600 mm. Z dochované fotografie však tuto skutečnost nelze prokazatelně vyčíst – takže i zde mám dosti zkreslené a neúplné informace.

V každém případě po překonání svahu pokračoval náklad k překladišti výrobků – (překladiště je popsáno v závěru této stránky).


Část stavebního deníku firmy Mineraloil.
Část stavebního deníku firmy Mineraloil.
Zde je naprosto přesně popsáno, jaké vybavení bylo na stavbě, jak pokročila výstavba – je zde tedy vše podstatné, pro řízení tak velké stavby, jakou byla továrna Richard I.
Mimo jiné se zde můžeme dočíst (barevně označeno), že na stavbě bylo:
řádek d) – 36 ks lokomotiv o rozchodu 60 cm o celkovém výkonu 1300 koní, z toho 34 ks firemních – 12 ks v opravě.
řádek k) – kolejiště o rozchodu 60 cm v celkové délce 20,5 km – ve vlastnictví firmy 20,5 km.
řádek n) – 344 vozíků o rozchodu 60 cm z toho 344 ks ve vlastnictví firmy – 164 ks v opravě déle než 14 dní…


Kromě dieselových lokomotiv se na vlečce používaly i parní lokomotivy. Mimochodem linie v horní třetině fotografie je v textu zmiňovaná lanová vlečka.
Kromě dieselových lokomotiv se na vlečce používaly i parní lokomotivy.
Mimochodem linie v horní třetině fotografie je v textu zmiňovaná lanová vlečka.


Lanová dráha – kolejiště se nachází v podobě tmavé přímky v horní části fotografie. Vpravo dole je část koleje na haldu.
Lanová dráha – kolejiště se nachází v podobě tmavé přímky v horní části fotografie. Vpravo dole je část koleje na haldu.Koleje do podzemí továrny.
Kolejiště od Richardu II. a III. u mořící stanice a portálového jeřábu.Kolejiště od Richardu II. a III. u portálového jeřábu.
Koleje na haldě v sousedství Richard I.Technické zázemí v okolí Richard I.
Pohledy na kolejiště v roce 1945 – na fotografii je zachycen areál v nejbližším okolí továrny Richard I.


Kolejiště v podzemí Richard I. z let 1943 – 4945.Kolejiště v podzemí Richard I. z let 1943 – 4945.
Kolejiště v podzemí Richard I. z let 1943 – 4945.Zbytky důlního vozíku z doby úpravy a rozšiřování podzemí 1943 – 45.
Kolejiště v podzemí Richard I. z let 1943 – 1945.


Část plánu, na kterém je zachyceno rozmístění kolejišť ve venkovním areálu Richard I. Barevné tečky označují jednotlivé části kolejiště. Autor mapy (která je překreslena podle originálního podkladu) je Mgr. Tomáš Kos.
Část plánu, na kterém je zachyceno rozmístění kolejišť ve venkovním areálu Richard I.
Barevné tečky označují jednotlivé části kolejiště.


Lanový výtah. Pohled směrem k továrně Richard I.
Zatím jediná dostupná fotografie zachycuje „lanový výtah“ (nalevo).
Ve spodní části fotografie je kolej o rozchodu 60 cm,
která pravděpodobně pokračuje směrem k cestě u areálu tehdejšího KT Litoměřice.
(Nic bližšího jsem k fotografii zatím nezjistil.)


Výřez z kresby bývalého vězně.
Výřez z kresby bývalého vězně (M. M. Siercowski) KT. Litoměřice.
Na obrázku je zakreslen lanový výtah a vlečka.
(Původní kresba je nově upravena a doplněna o vysvětlivky.)


Přibližně takto mohla lanová dráha vypadat a fungovat. Na fotografii je <strong>pouze ilustrační foto – fotografie nepochází z okolí továrny Richard.</strong>
Přibližně takto mohla lanová dráha vypadat a fungovat.
(Jedná se pouze o ilustrační foto = tato fotografie nepochází z okolí továrny Richard!)


Úzkokolejná dráha v poválečné době


V poválečném období – souběžně s ukončováním vyklízecích prací po zrušení podzemní továrny Richard, byla v roce 1947 znovu obnovena těžba vápence v podzemí.
Odhaduji, že někdy v této době bylo znovu položeno kolejiště pro běžný úzkokolejný provoz. Při novém položení kolejí byl pravděpodobně zcela změněn zářez pro původní lanovou vlečku a vznikla současná podoba náspu. Proč bylo nutné udělat tak rozsáhlou stavební a terénní změnu – a kdy se tak stalo, jsem přes veškerou snahu doposud stále nezjistil.


Jaká byla tedy „nová“ – poválečná podoba kolejiště ?

(V níže uvedeném popisu, sledujeme kolejiště od vápenky k portálu Richard I.)

Při cestě od vápenky v Litoměřicích musela souprava překonat stoupání až 58 promile, když předtím nejdříve projela kamenným podjezdem pod železniční tratí ČD (Litoměřice – Lovosice) a dále pak několik desítek dlouhým cihlovým tunelem vedoucím kromě jiného pod vlečkou do tehdejší cihelny (oba vjezdy do tohoto tunelu jsou dnes již dávno zasypané sutí).

Hned za podjezdem se kolejiště stáčelo na sever a asi 300 m vedla souběžně s tratí o normálním rozchodu kolejí (1435 mm), načež prudce měnila směr a stoupala přímou cestou do vrchu. V poslední části své cesty se stoupání zmírňovalo, až přešlo v rovinu. Odtud již kolej pokračovala do podzemí (od roku 1947, pro těžbu znovu otevřeného) dolu Richard I.


Poválečná kolej v páteřní chodbě D.
Vstup do podzemí páteřní chodby D.Kolejiště poválečné těžby v chodbě D.
Kolej poválečné těžby v lokalitě „ Čížkovické těžby“.Kolej poválečné těžby v lokalitě „ Čížkovické těžby“.
Pohledy na kolejiště v podzemí Richard I., v poválečné době.


Fotografie portálu Richard I v roce 1953.
Pozdější podoba portálu Richard I, s kolejištěm v popředí.Portál Richard I. Kolejiště již je sneseno. Zachována zůstala pouze kolej uvnitř zářezu v betonové cestě před vraty.
Pohledy na kolejiště u vchodu C/D – Richard I., v době poválečné těžby.

(Vzhledu a otázkám vztahujícím se ke vchodu do podzemní továrny Richard I, je věnována samostatná stránka.)


Na fotografii vojenské mapy je graficky vyznačena poválečná trasa vlečky k vápenné peci a k bývalé cihelně.
Na fotografii vojenské mapy je graficky vyznačena poválečná trasa vlečky k vápenné peci a k bývalé cihelně.


Letecká fotografie (rok1957), na které je vyznačena trasa vlečky k vápenné peci a cihelně (červeně). Žlutá barva označuje „technické“ odbočky k hliništi, nebo na haldu.
Letecká fotografie (rok 1957), na které je vyznačena trasa vlečky k vápenné peci a cihelně (červeně)
Žlutá barva označuje „technické“ odbočky k hliništi, nebo na haldu.


Nedávná minulost a současnost


Z původní vlečky k dolu Richard jsou koleje již dávno odstraněny. Dříve štěrkový podklad dnes zakrývá asfaltová cesta, která byla položena při stavbě nových mrazíren.

Ještě před rokem 1980 bylo možné místy spatřit podlouhlé obrysy po vytrhaných pražcích.
Pak jednoho dne přijel buldozer a cestu upravil. Přitom došlo i k vytržení dvou betonových kvádrů, umístěných vedle bývalého kolejiště nedaleko od cesty rozvětvující se u zadní brány kasáren. (Podle výpovědi pamětníka, byla na blocích připevněna konstrukce, vynesená nad kolejiště, na které bylo zavěšené potrubí (pravděpodobně) na vodu. Odkud a kam potrubí pokračovalo, to se mi zatím nepodařilo zjistit.)

A tak jediné místo, které dnes připomíná existenci úzkorozchodné trati, je klenutý kamenný podjezd u trati ČD, kudy trať o rozchodu 600 mm procházela. (Tento most se nachází v těsné blízkosti cedule ohlašující dnešní železniční zastávku Litoměřice Cihelna). Dnes je tento podjezd nepřístupný, protože je součástí soukromého pozemku.


Pohled na cestu odkud bylo sneseno kolejiště. Bohužel stále se mi nepodařilo přesně lokalizovat místo pořízení fotografie. V pozadí se rýsuje vrch Bídnice, ale val po pravé, a vlastně i straně nemohu lokalizovat. Odhaduji, že na fotografii je zářez pro bývalou lanovou vlečku.
Pohled na cestu odkud bylo sneseno kolejiště.
(Bohužel stále se mi nepodařilo přesně lokalizovat místo pořízení fotografie.
V pozadí se rýsuje vrch Bídnice, ale val po pravé straně nemohu lokalizovat.
Odhaduji, že na fotografii je zářez pro bývalou lanovou vlečku.)


Současný pohled na cestu, po které vedla úzkokolejná vlečka. Lanová dráha byla PRAVDĚPODOBNĚ vedena v zářezu vedle této cesty. K bližším informacím jsem se doposud nedostal a na letecké fotografii je to značně nezřetelné
Současný pohled na cestu, po které vedla úzkokolejná vlečka.
Lanová dráha byla PRAVDĚPODOBNĚ vedena v zářezu vedle této cesty.
K bližším informacím jsem se doposud nedostal a na letecké fotografii je to značně nezřetelné.


Současný pohled na část zachovalého náspu vlečky nedaleko od vchodu do podzemí Richard I.
Současný pohled na část zachovalého náspu vlečky nedaleko od vchodu do podzemí Richard I.


Asfaltová cesta směrem k továrně Richard I. Tudy vedla úzkokolejná vlečka, v době výstavby továrny pravděpodobně i lanový výtah. Nerovnosti ve vozovce jsou zbytky po betonových blocích nosníků potrubí.Asfaltová cesta od továrny Richard směrem k městu Litoměřice. Tudy vedla úzkokolejná vlečka, v době výstavby továrny pravděpodobně i lanový výtah. Nerovnosti ve vozovce jsou zbytky po betonových blocích nosníků potrubí.
Pohled na (dnes již asfaltovou) cestu, kudy vedla úzkokolejná vlečka, v době výstavby továrny pravděpodobně i lanový výtah.
Nerovnosti ve vozovce jsou zbytky po betonových blocích nosníků potrubí.


Vytržené betonové bloky nosníku, lze dodnes spatřit v křoví po levé straně cesty směrem ke vchodu CD.
Vytržené betonové bloky nosníku, lze dodnes spatřit v křoví po levé straně cesty směrem ke vchodu CD.Vytržené betonové bloky nosníku, lze dodnes spatřit v křoví po levé straně cesty směrem ke vchodu CD.
Vytržené betonové bloky nosníku, lze dodnes spatřit v křoví po levé straně cesty směrem ke vchodu CD.


Kamenný podjezd pod železniční tratí. Odtud (do pravé spodní části fotografie-kde byl druhý tunel), kolejiště pokračovalo do dalšího, několik desítek metrů dlouhého tunelu, přičemž podcházelo vlečku do bývalé cihelny.Kamenný podjezd pod železniční tratí. Odtud (do pravé spodní části fotografie-kde byl druhý tunel), kolejiště pokračovalo do dalšího, několik desítek metrů dlouhého tunelu, přičemž podcházelo vlečku do bývalé cihelny.
Kamenný podjezd pod železniční tratí.
Odtud (do pravé spodní části fotografie-kde byl druhý tunel), kolejiště pokračovalo do dalšího, několik desítek metrů dlouhého tunelu, přičemž podcházelo vlečku do bývalé cihelny.


Překladiště pro továrnu Richard


V průběhu výstavby továrny Richard I, se započalo také s budováním překládací haly pro výrobky z podzemní strojírenské továrny. Překladiště bylo vystavěno jako součást – či spíše zakončení vlečky (určené pro výrobky z továrny Richard). Tato vlečka byla vedena souběžně s železniční tratí Litoměřice – Lovosice.

Vlečka se na své jižní části sestávala ze dvou samostatných kolejí.

  • Jedna kolej končila v zářezu pod cihelnou u krematoria.
  • Druhá kolej (vzdálenější od železniční trati), končila uvnitř velké, převážně železobetonové budovy, která byla v letech 1944 – 1945 vybudována jako překladiště výrobků z továrny Richard.

Jednalo se o železobetonovou konstrukci budovy s plochou střechou, přičemž některé vnitřní a dlouhé boční stěny byly vyzděny z cihel. K představě o velikosti překladiště nám pomohou následující informace:

  • Délka budovy 53 metrů
  • Šířka 15 metrů
  • výška 10 metrů

    Vjezdová kolej byla uzavřena ocelovou branou a uvnitř budovy byla kolej ukončená zarážkou. (i když na nedávno nalezené fotografii jsou v zadní části budovy zřetelně vidět další ocelová vrata. Já mám však v podvědomí ukončení koleje zarážkou.)

    Na konci vlečky – v zadní části budovy, a na jedné boční straně, byla plocha sloužící pro uskladnění materiálu před nakládkou, nebo naopak po vykládce, dále zde bylo několik kancelářských místností. Je samozřejmě možné, že v pozdější době (když zde byl sklad sběrných surovin) byl vnitřek budovy stavebně upraven.

    Na boční stěně budovy (přilehlé k železniční trati o normálním rozchodu) bylo přibližně 12 velkých, z luxfer vyzděných oken. (Bohužel dnes si již nevybavuji přesný počet oken a ani vzhled budovy. Je sice pravdou je, že v době dětství jsem měl možnost si překladiště několikrát prohlédnout, a to i uvnitř, ale tehdy jsem nevěděl, jaký byl původní účel budovy a pídit se po detailech včetně počítání oken mě v té době vážně nenapadlo…)

    K budově (byla – měla být) přivedena (s největší pravděpodobností) i kolej úzkokolejné vlečky od továrny Richard, kam byly na plošinových vozech přiváženy nebo odváženy výrobky. Tato kolej byla v pozdější době odstraněna.

    V letech 1985–1987 byla budova zbořena, vlečka přeložena na jiné místo, a v uvolněném prostoru byl vystaven areál mrazíren.

    Velké kusy železobetonu z rozbořeného překladiště byly odvezeny na tehdy nově založenou skládku suti, která byla navršena vedle vstupního portálu do továrny Richard I.

    Ironií osudu je, že stavební materiál tak přibližně po 40 letech skončil prakticky tam, odkud byl tehdy odvážen na stavbu továrny Richard a technického zázemí…


Výřez z mapy, na které je znázorněna hlavní kolej a dvě vlečky.
Výřez z mapy, na které je znázorněna hlavní kolej a dvě vlečky (k cihelně a do překladiště).
Uhelná kolej, která je zakreslena ve spodní části mapy, není na této stránce popisována.


Fotografie části litoměřického náměstí. <strong>V levé části fotografie je barevně označena budova překladiště</strong>. Jedna z mála fotografii, která zachycuje tuto dnes již zbořenou budovu.
Fotografie části litoměřického náměstí.
V levé části fotografie je barevně označena budova překladiště.
Jedna z mála fotografii, která zachycuje tuto dnes již zbořenou budovu.


Letecký snímek zachycující pohled na budovu překladiště (velká budova obdélníkového tvaru s rovnou střechou (na fotografii označena šipkou.
Letecký snímek zachycující pohled na budovu překladiště – březen 1945Letecký snímek zachycující pohled na budovu překladiště – duben 1945.
Letecké snímky zachycující pohled na budovu překladiště v roce 1945.


Budova překladiště na leteckém snímku z roku 1957.
Budova překladiště na leteckém snímku z roku 1957.


Letecká fotografie z roku 1957 Na fotografii jsou vyznačeny koleje různého rozchodu a určení. ZELENÁ – úzkokolejná vlečka na hliniště, k cihelnám a k vápenné peci MODRÁ – vlečka o rozchodu 1435 mm do budovy překladiště FIALOVÁ – vlečka o rozchodu 1435 mm k cihelně (u bývalého krematoria) ČERVENÁ – kolej o rozchodu 1435 mm Lovosice – Litoměřice.
Letecká fotografie z roku 1957
Na fotografii jsou vyznačeny koleje různého rozchodu a určení.
VÝZNAM BAREV:
ZELENÁ – úzkokolejná vlečka na hliniště, k cihelnám a k vápenné peci.
MODRÁ – vlečka o rozchodu 1435 mm do budovy překladiště.
FIALOVÁ – vlečka o rozchodu 1435 mm k cihelně (u bývalého krematoria).
ČERVENÁ – kolej o rozchodu 1435 mm Lovosice – Litoměřice.


Lešením obestavěná budova překladiště. Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.
Lešením obestavěná budova překladiště.
(Foto z archivu fotografa Karla Šandy. Zveřejněno se souhlasem dědice.)


Další pohled na budovu překladiště, v tomto případě ze zadní strany.Částečný pohled na budovu překladiště, ze směru od Litoměřic, v pozadí zasněžený vrch Bídnice. Foto – Čeněk Paroulek
Pohledy na budovu překladiště, ze směru od Litoměřic.


Pohled od Litoměřic, na místo kde stávalo překladiště.
Pohled od Litoměřic, na místo kde stávalo překladiště.


Při výstavbě mrazíren byla budova překladiště rozebrána a její ruiny odvezeny na haldu, která vznikla nad levou části továrny Richard I.Při výstavbě mrazíren byla budova překladiště rozebrána a její trosky odvezeny na haldu, která vznikla nad levou části továrny Richard I.Při výstavbě mrazíren byla budova překladiště rozebrána a její trosky odvezeny na haldu, která vznikla nad levou části továrny Richard I.Při výstavbě mrazíren byla budova překladiště rozebrána a její trosky odvezeny na haldu, která vznikla nad levou části továrny Richard I.
Při výstavbě mrazíren byla budova překladiště rozebrána a její ruiny odvezeny na haldu,
která vznikla nad levou části továrny Richard I.
Kusy betonu tam lze spatřit i dnes.


Kromě betonu a suti převezené od překladiště, byla odvezena i dřevěná brzda na zajištění vagonů. Je dost možné, že tato zdrž zajišťovala železniční vozy již v době budování továrny Richard…Kromě betonu a suti převezené od překladiště, byla odvezena i dřevěná brzda na zajištění vagonů. Je dost možné, že tato zdrž zajišťovala železniční vozy již v době budování továrny Richard…
Kromě betonu a suti převezené od překladiště byla odvezena i dřevěná brzda na zajištění vagonů.
Je dost možné, že tato zdrž zajišťovala železniční vozy již v době budování továrny Richard…


Neznámá vlečka

Při úpravě a doplňování této stránky jsem narazil na jednu, (alespoň pro mne), novinku. Tou novinkou je existence vlečky PRAVDĚPODOBNĚ o „normálním“ rozchodu (1435 mm).

Pro mne je hlavně zajímavé, že tato vlečka, směřuje jakoby směrem k továrně Richard.
Bohužel podle fotografií se nedá jednoznačně usoudit, jak daleko pokračuje, a o jakém je rozchodu. Já jsem za celou dobu, co se o továrnu Richard zajímám (což je od dětských let) o ničem podobném nikdy nic nezaslechl. Na všech dostupných mapách je vyznačena pouze úzkokolejka, ale tady – (na fotografiích) je prokazatelně „velká kolej“ Při prohlížení fotografií jsem vycházel z velikosti vagonů zachycených na fotografiích. Což znamená, že jsem porovnával velikost vagonu u překladiště a vagony odstavené (projíždějící??) na zmiňované odbočce. Porovnám-li je s velikostí vagonů úzkorozchodné železnice, je rozdíl znatelný – viz následující souhrn fotografií.


Železniční vagóny před překladištěm – fotografie ze dne 10. 4. 1945. Výřez z letecké fotografie, na kterém jsou vyznačeny železniční vagóny zachycené při leteckém snímkování areálu továrny. Zajímavostí jsou vagony v pravé horní části fotografie. Při porovnání velikosti se zdá, že se jedná o vagony „normálního“ rozchodu kolejí. (1435 mm). Pokud tomu tak je, pak se jedná o další nejasnosti – například kde tato kolej končila = kam pokračovala?Železniční vagóny před překladištěm – fotografie ze dne 10. 4. 1945. Výřez z letecké fotografie, na kterém jsou zachyceny železniční vagony zachycené při leteckém snímkování areálu továrny – viz předešlé foto. Zajímavostí jsou vagony v pravé horní části fotografie. Při porovnání velikosti se zdá, že se jedná o vagony „normálního“ rozchodu kolejí. (1435 mm). Pokud tomu tak je, pak se jedná o další nejasnosti – například – kde tato kolej končila = kam pokračovala?
Železniční vagony před překladištěm – fotografie ze dne 10. 4. 1945.
Výřez z letecké fotografie, na kterém jsou vyznačeny železniční vagony zachycené při leteckém snímkování areálu továrny.
Zajímavostí jsou vagony v pravé horní části fotografie.
Při porovnání velikosti se zdá, že se jedná o vagony „normálního“ rozchodu kolejí. (1435 mm).
Pokud tomu tak je, pak se jedná o další nejasnosti – například – kde tato kolej končila = kam pokračovala?


Fotografie z roku 1957 – na fotografii je ŽLUTOU barvou vyznačen (pravděpodobně) obrys bývalé železniční vlečky směřující k trase úzkokolejné železnice (tato není na fotografii vyznačenaTatáž fotografie jako předešlá, avšak bez barevného značení (Pro mne) neznámá železniční vlečka – viz fotografie výše.
Fotografie z roku 1957 – na fotografii je ŽLUTOU barvou vyznačen (pravděpodobně) obrys bývalé železniční vlečky směřující k trase úzkokolejné železnice (tato není na fotografii vyznačena) – viz předcházející fotografie.

VÝZNAM DALŠÍCH BAREV:
ZELENÁ – vlečka do překladiště.
MODRÁ  – vlečka o rozchodu 1435 mm k cihelně (u bývalého krematoria).
ČERVENÁ – kolej o rozchodu 1435 mm Lovosice – Litoměřice.


Výřez fotografie z března 1945. Šipka a číslice 1 označují vagony o normálním rozchodu (1435 mm). Šipka a číslice 2 označují řadu vagonů úzkorozchodné železnice o rozchodu (600 mm).
Výřez fotografie z března 1945.
Šipka a číslice 1 označují vagony o normálním rozchodu (1435 mm).
Šipka a číslice 2 označují řadu vagonů úzkorozchodné železnice o rozchodu (600 mm).



Na závěr snad jen připojím svou již tradiční prosbu. Máte-li někdo jakékoliv doplňující informace, nebo poznatek k tomuto tématu, dejte mi prosím vědět.
Zároveň bych přivítal jakékoliv i pozdější fotografie shora popisovaných staveb (vlečka, lanová vlečka, zbytky kolejiště, budova překladiště a cokoliv jiného).
Předem velice děkuji!



(04/20)


Naposledy upraveno 3. 4. 2020


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.