Louhovací – mořicí stanice

Poblíž křižovatky před zářezem ke vchodu C/D (Richard I) a ohybem cesty, která se stáčí nad zahrádkářskou kolonií, by pečlivější návštěvník mohl najít křovím obrostlé kusy betonu, jimiž prochází potrubí.
Jedná se o zbytky provizorní mořírny (název byl přeložen podle mapového podkladu).
Podle mapy stála budova nedaleko odsud, a na toto místo jí pravděpodobně nahrnul buldozer, když se v poválečném období bouraly tehdy již nepotřebné venkovní pomocné provozy.

Nemám doposud zcela jednoznačně jasno v tom, k jakému účelu byla tato stavba určena.
Ještě donedávna jsem v žebříčku možných účelů této stavby upřednostňoval úpravnu vody. Ostatně z objektivních důvodů si nemohu dovolit tuto eventualitu zamítnout. Takže přidávám popis od pamětnic (paní Ficíkové a Chmelové).

… Do těchto míst jsem se poprvé dostala jako malé dítě těsně po válce. Byla jsem zde s otcem a doprovázel nás Hohaus …
(Pozn. Podle výpovědi sester Ficíkových se jednalo o německého důstojníka, který pro své slušné chování k vězňům nebyl v poválečné době odsunut. Ostatně tuto skutečnost potvrzují i vězni z Malé pevnosti Terezín.)

Theodor Hohaus se bavil s otcem, a říkal, že budova sloužila k úpravě labské vody, a to jak pro potřeby továren Richard, tak samotného města Litoměřice.
Komplex nádrží byl před spuštěním do provozu. Budova byla zděná a omítnutá. S vraty na obou stranách. Budovou se v podélném směru dalo (pravděpodobně) projet vozem.
Uvnitř stály tři řady zaoblených betonových nádrží o velikosti asi 2×2 m, každá jednotlivá řada nádrží byla na zemi ohraničena mělkým žlábkem. Uvnitř jednotlivých nádrží byla kapalina, přičemž v každé řadě nádrží měla kapalina rozdílnou barvu. Na jedné straně budovy byla kapalina v nádržích tmavá. Je však také možné, že tato část krajních nádrží byla prázdná, a proto nám obsah připadal tmavý. V prostředních nádržích byla kapalina barvy modravé barvy, v krajních nádržích barvy sytě modrozelené, po okrajích s pěnou. Na zápach nebo jakoukoliv vůni si nepamatují.

Theodor Hohaus.

Nákres přibližného vzhledu a umístění budovy, která je popisována na této stránce.
(autor nákresu – pamětnice paní Ficíková a Chmelová).

Po poslední revizi textů na této stránce a se získáním nových informací se začínám přiklánět k jinému účelu této stavby – a tím je zařízení pro louhování a odmašťování.

Ostatně jako posledním důvodem byla i informace, kterou mi poslal pan Vlastimil Šimáček, který mě odkazuje na stránky společnosti, která se zabývá louhovým mytím součástek, přičemž podoba van pro mytí součástek částečně připomíná shora uvedený popis.

Soudobé vany na louhování a odmašťování.
(Fotografie zveřejněny s laskavým svolením společnosti www.likvidace-odpadu.cz)

Část hlášení o kořistním materiálu v závodu Richard.
V dokumentu je mimo jiné zmíněna zděná budova se zbytky zařízení na louhové čištění předmětů.
Je možné, že se jedná o budovu, která je popisována na této stránce.
(Zdroj dokumentu: Vojenský ústřední archiv.)

Výřez mapy, na které je vyznačena mořicí (louhovací) stanice.

Fotografie budovy, která pravděpodobně zachycuje budovu mořicí (louhovací) stanice.
Podle dostupných informací by se pravděpodobně mělo jednat o budovu se šikmou střechou, která se částečně rýsuje za cihlovou stavbou po pravé straně fotografie.

Pouze ilustrační kresba.
Vzhledem nedostatku dalších informací je rozmístění i vzhled vnitřního uspořádání pouze fikce.
(grafické zpracování: Jan Vincenc)

Rozlámané betonové desky nádrží, na kterých jsou doposud poměrně zachovalé příruby včetně gumového těsnění.

Zbytky nádrží „mořicí stanice“.
Detailní pohledy na příruby včetně gumového těsnění.

Pevně věřím, že časem zjistím další informace…

Naposledy upraveno 2. 3. 2014

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek