Čerpací stanice pro užitkovou vodu, u řeky Labe

Na okraji města Litoměřice byla pro potřeby továrny Richard vybudována výkonná čerpací stanice. Masivní železobetonová budova se nachází ve vzdálenosti přibližně dvacet metrů od řeky Labe.
Z čerpací stanice byla užitková voda vytlačována vodovodem do dva kilometry vzdálené filtrační stanice nacházející se nedaleko podzemní továrny. Upravená voda byla následně shromažďována ve čtyřech železobetonových nádržích. Posledním dvěma zmiňovaným stavbám se věnují samostatné stránky.

GPS souřadnice

WGS-84: N 50° 31' 47,55” E 14° 06' 36,61”

Model budovy čerpací stanice
(kresba a grafika: Jan Vincenc)

Pohled na budovu čerpací stanice přes řeku Labe.

Pohled od Litoměřic.

Pohled na boční část budovy směrem od kolejí.

Pohled na zadní a boční část od řeky Labe.

Labská voda byla přiváděna podzemním korytem, které bylo na své trase několikrát zalomeno. Voda byla před vstupem do podzemí nádrže filtrována pomocí hrubé filtrace. Uložení pro tyto filtry se dodnes nachází u paty samotné stavby. Filtry bylo možné vyjmout a následně čistit za použití soustavy kladek, které se doposud nachází na stěně filtrační stanice (viz foto).

Voda byla převáděna podzemním korytem, které vyúsťovalo do řečiště Labe.

Zde v těchto místech vyúsťovalo koryto pro přívod vody.

Pravá část budovy. V horní části kladka na čištění hrubých filtrů. Betonové bloky na bocích ochraňují česla filtrů.

Detail kladky.

Betonové bloky u hrubé filtrace.

Otvory pro uložení hrubých filtrů.

Detail šachty hrubých filtrů.

Model budovy čerpací stanice.

Kromě dnes již zasypaného koryta přivaděče Labské vody se ve vzdálenosti cca 30 metrů od budovy nachází železobetonová jímka – studna kruhového průřezu. Voda byla do jímky pravděpodobně přiváděna průsakem přes písčité podloží (v případě této studny předpokládám, že se jedná o poválečnou dostavbu z doby, kdy se čerpací stanice používala pro čerpání vody na zalévání).

Studna na čerpání Labské vody (pravděpodobně poválečná stavba).

Přední část budovy čerpací stanice a betonové výstupy spodních odvětrávacích otvorů.
Předpokládám, že po dostavbě měla být zemina navršena až po okraj otvorů. Tak, jak tomu je v pravé boční části budovy.

Detailní pohledy na odvětrávací otvory vnitřních prostor čerpací stanice.

Prakticky totožné otvory jsou i v přední části budovy. Zde je však zemina navýšena až k hraně betonu.

[OBRAZ_KLIK id=772 (Detail otvoru. V dnešní době zde ocelovou mřížku zcela jistě nenaleznete.]
Detail otvoru. V dnešní době zde ocelovou mřížku zcela jistě nenaleznete.

V zadní části budovy je šachta s betonovou příčkou sloužící pravděpodobně jako přepad vody.
Do vnitřní části budovy pokračuje několikrát lomená šachta čtvercového průřezu.

Na bočních stěnách budovy jsou kruhové větrací otvory. Některé doposud zakryté původní mřížkou.

Budova čerpací stanice byla rozdělena do dvou pater. Ve spodním patře, které je částečně pod povrchem země a tím pádem i pod hladinou spodní vody, byla soustava sacích košů. Ze spodního patra byla voda potrubím přiváděna k čerpadlům (4 ks.). Pohon každého z čerpadel zajišťoval samostatný elektromotor. Mohutná čerpadla měla za úkol nasát vodu z jímek a vytlačit ji do výše přibližně 270 metrů nad mořem (výškový rozdíl je asi 110 metrů), kde se nacházela filtrační stanice.
Po filtraci byla dále voda vytlačována do nádrží na užitkovou vodu, ze kterých byla samospádem odváděna do podzemí továren Richard.

Z čerpací stanice byla voda vytlačována podzemním potrubím do dva kilometry vzdálené filtrační stanice pro továrnu Richard.
Na fotografiích je zachycen propustek (most) pod železnicí.
Pod zemí prochází ocelové potrubí do dva kilometry vzdálené filtrační stanice pro továrnu Richard.

Uvnitř čerpací stanice

Vnitřní vybavení budovy je v současnosti již velice skromné. Vlastně se jedná o holé betonové zdi, v nichž lze občas zahlédnout zbytky armatur.

V přední části hlavního „sálu“ jsou v betonové podlaze otvory vedoucí do spodního patra, což byla vlastně jedna velká společná nádrž na vodu. Ve stropě, nad nepravidelně rozmístěnými otvory do nádrže pod podlahou, jsou napříč uloženy dvě traverzy. V traverzách byl pravděpodobně umístěn kladkostroj (kočka), kterým bylo možné manipulovat se zařízením uvnitř nádrže.

V hlavní budově se nacházejí čtyři členité, betonové sokly pro uložení čerpadel a jejich pohonu. Okolo základů pro čerpadla jsou odvodňovací strouhy. Strouhy i otvory do nádrže dříve kryly betonové desky. Dnes již můžeme spatřit pouze zbytky původního zakrytí odvodňovacích struh.

V zadní části budovy je cihlová vestavba v podobě tří poměrně malých místností. Význam těchto tří kobek se mi zatím nepodařilo určit. Podlaha je uvnitř každé kobky vyspádována směrem k okrajům, přičemž v nejhlubším místě se nachází otvory pravděpodobně sloužící pro jímání okapové vody. (přivítám jakékoliv informace k rozmístění technologií uvnitř podobných staveb – existují-li někde.)

Podle některých informací se v budově nacházel také tankový motor, který měl sloužit jako záloha v případě výpadku elektrického proudu. Po motoru již není samozřejmě ani památky. Stejně tak se nedá určit místo, kde by se tento motor mohl dříve nacházet.

Pohled na vnitřní uspořádaní budovy
(jedná se pouze o přibližný model).

Za otvorem vstupních dveří se nachází krátká spojovací chodba. Vlevo v zadní části je vstup do místnosti pro čerpadla.

Spára ve stěně je důkazem, že budova není železobetonový monolit.

Vstup do místnosti pro čerpadla.

Místnost pro čerpadla.

Otvory do spodního patra – nádrže na vodu.

Pohled na průlezy do nádrže na užitkovou vodu.

Uvnitř nádrže na užitkovou vodu.
Na stěně je doposud připevněn ocelový žebřík a nad hladinou vody lze spatřit zbytky závěsů pro upevnění technologie.

Železobetonové uložení pro motory a čerpadla.

Detailní pohled na část uložení a odvodňovací drenáž pro okapovou vodu od čerpadel.

Je možné spatřit i kotevní šrouby pro upevnění zařízení

Zajímavosti

V budově čerpací stanice se již mnoho „zajímavostí“ najít nedá. Co se vlastně zachovalo?

• Pár betonových dlaždic nad korytem pro odvod okapové vody.
• Traverzy pro umístění kladkostroje
• Traverzy pro zavěšení neznámého zařízení
• Traverzy a část schodiště uvnitř nádrže (nikdo nemá ponětí co se nachází pod hladinou vody)
• Uložení pro čerpadla a elektromotory
• Větrací otvory ve spodní a horní části stěn
• Mělké prohlubně ve stěnách určené pro instalaci elektrického zařízení (spíše pro vypínače elektrického osvětlení
• Na závěr snad ještě mohu vzpomenout cihlové příčky v zadní části budovy

Většina popisovaného vybavení již byla popsána v předcházející části textu.

Několik zachovalých betonových dlaždic pod sebou ukrývá koryto pro odvod úkapové vody, nebo možná kolektor pro rozvod armatur. Pokud se jednalo o druhou variantu, tak po armaturách se již nic nezachovalo.

Většina dlaždic již však nenávratně zmizela.

V přední části místnosti pro technologie lze nad otvory do spodního patra spatřit traverzy pro umístění a pojezd kladkostroje

Ve stěnách jsou zabudované další traverzy neznámého určení.

Větrací otvory ve stropě.

Spodní větrací otvor ve stěně.
Tyto průduchy vyúsťují na vnější stěně do obdélníkových „jímek“ dříve zakrytých mříží (viz foto v jiné části této stránky).

Po elektrické instalaci se zachovalo pouze několik výklenků v betonových stěnách.

Procházíme cihlovou příčkou do zadní místnosti.
V otvoru po dveřích lze spatřit vybrání pro rám dveří. Nelze určit, zda byl rám zabudován v době výstavby.

Zde se nachází tři nevelké „kobky“.

Betonová podlaha uvnitř „kobek“ je vyspádována k odtokovým otvorům.

Otvorem v cihlové příčce se vracíme do místnosti pro čerpadla.

Po mírném nájezdu pro dopravu technologie opouštíme budovu čerpací stanice.

Pohledy na model budovy (vnitřní rozmístění budovy na modelu je pouze informativní).

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

Informace pro hru geocaching
GC1BFHN

_{Celkem se jedná o tři odpadní jímky.}

_{Omlouvám se Cendymu za zásah do hry.
Původní obrázek byl změněn, a proto, že i já hraji hru GEOCACHING, chápu, že podobný problém by mohl pokazit výpočet.}

_o(4/13)

Naposledy upraveno 3. 4. 2013

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek