Překladiště pro továrnu Richard

Překladiště pro továrnu Richard

Během výstavby továrny Richard I. bylo zahájeno i budování překládací haly pro výrobky z podzemní strojírenské továrny. Do konce druhé světové války však tato budova nebyla stavebně dokončena.

Šlo o masivní železobetonový skelet s cihlovým pláštěm a plochou střechou. Do nitra budovy byla zavedena železniční vlečka o normálním rozchodu (1435 mm).

Předpokládá se, že sem měla být přivedena i úzkorozchodná železnice (600 mm) pro přepravu výrobků z podzemní továrny Richard. Jelikož však budova nebyla dokončena a trasa úzkokolejky není patrná ani z leteckých snímků, lze usuzovat, že v květnu roku 1945 ještě nebylo kolejiště k překladišti přivedeno.

Pro představu o velikosti překladiště uvádím následující údaje: • Délka budovy: 53 metrů • Šířka: 15 metrů • Výška: 10 metrů •
Vjezdová kolej byla uzavřena ocelovou branou a uvnitř budovy končila zarážkou. Na nedávno nalezené fotografii jsou však v zadní části budovy vidět další ocelová vrata. Mám tedy za to, že původně byla budova koncipována jako průjezdná.

V zadní části budovy, a na jedné boční straně, se nacházela plocha sloužící pro uskladnění materiálu před nakládkou nebo po vykládce. Dále zde bylo několik kancelářských místností. Je možné, že v pozdější době, kdy zde byl sklad sběrných surovin, byl interiér budovy stavebně upraven.

Na boční stěně budovy (přiléhající k železniční trati o normálním rozchodu) bylo přibližně 12 velkých oken z luxferů. Bohužel si již nepamatuji přesný počet oken ani vzhled budovy. V dětství jsem měl možnost překladiště několikrát prohlédnout i zevnitř, ale tehdy jsem netušil, jaký byl původní účel budovy, a detaily jako počet oken mě v té době nezajímaly.

V letech 1985 – 1987 byla budova zbořena, vlečka přeložena na jiné místo a v uvolněném prostoru byl postaven areál mrazíren. Velké kusy železobetonu z rozbořeného překladiště byly odvezeny na tehdy nově založenou skládku suti vedle vstupního portálu do továrny Richard I.

Ironií osudu je, že stavební materiál tak přibližně po 40 letech skončil prakticky tam, odkud byl původně odvážen na stavbu továrny Richard a jejího technického zázemí.

Výřez z mapy, na které je znázorněna hlavní kolej a dvě vlečky (k cihelně a do překladiště).
Uhelná kolej, která je zakreslena ve spodní části mapy, není na této stránce popisována.

Mapa kolejí okolo překladiště, jehož budovu označuje červený kroužek.

Fotografie části litoměřického náměstí.
V levé části fotografie je barevně označena budova překladiště.
Jedna z mála fotografii, která zachycuje tuto dnes již zbořenou budovu.

Letecké snímky zachycující pohled na budovu překladiště v roce 1945.

Budova překladiště na leteckém snímkování z pozdějších let.

Letecká fotografie z roku 1957
Na fotografii jsou vyznačeny koleje různého rozchodu a určení.
VÝZNAM BAREV:
ŽLUTÁ – úzkokolejná vlečka z dolu Richard k vápenné peci
ZELENÁ – úzkokolejná vlečka od hlinišť k cihelnám (část kolejiště je totožná se žlutě označenou trasou)
MODRÁ – vlečka o rozchodu 1435 mm do budovy překladiště.
FIALOVÁ – vlečka o rozchodu 1435 mm k cihelně (u bývalého krematoria).
ČERVENÁ – kolej o rozchodu 1435 mm Lovosice – Litoměřice.

Lešením obestavěná budova překladiště.
(Foto z archivu fotografa Karla Šandy.
Zveřejněno se souhlasem dědice.)

Pohledy na budovu překladiště, ze směru od Litoměřic.

Pohled od Litoměřic na místo, kde stávalo překladiště.

Při výstavbě mrazíren byla budova překladiště rozebrána a její ruiny odvezeny na haldu,
která vznikla nad levou částí továrny Richard I.
Kusy betonu tam lze spatřit i dnes.

Kromě betonu a suti převezené od překladiště, byla odvezena i dřevěná brzda na zajištění vagonů.
Je dost možné, že tato zdrž zajišťovala železniční vozy již v době budování továrny Richard…

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

_o(02/25)

Naposledy upraveno 3. 2. 2025

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek