Propady podzemních prostor

Propady podzemí

V okolí vrchu Bídnice lze místy nalézt neklamné známky pomalé zkázy důlních prostor.
Propady staršího data jsou dnes již zarostlé a zasuté do nenápadných prohlubní. Ve spodní části některých propadů lze občas spatřit jezírko vody, která nemá možnost prosakovat jílovitým podložím.

Musím konstatovat, že v posledních letech jsem v okolí továrny Richard I. – III. žádný nově vzniklý propad nezaznamenal. Nejnovější, který je mi znám, pochází z roku 2008 (viz některé fotografie v další části textu). Tehdy vzniklé propady bylo možné poměrně jednoduše identifikovat, protože měly příkré stěny, na kterých bylo možné spatřit potrhanou a obnaženou zeminu.

Místo s největší koncentrací propadů se nachází nad levou částí Richardu I. Tato skutečnost je nejspíše způsobena tím, že zde je nejmenší výška původního nadloží. A svou roli zde hraje i fakt, že podzemní prostory v této lokalitě patří historicky k nejstarším a v poválečné době zde neprobíhala žádná těžební činnost. Avšak tato část podzemí je postižena rozsáhlými závaly, o jejichž původu se vedou stále nekonečné dohady.

Po zasypání vchodu A/B došlo k přerušení původního odvodnění dolu, k čemuž přispěl i značný rozsah zemních prací prováděných v době výstavby nové vodárny. Jako poslední, onen pověstný hřebíček do rakve, bylo navezení stovek tun suti v podobě přibližně 3 – 4 metrové vrstvy zeminy navršené nad podzemím levé části, kterou v tomto úseku krylo poměrně nízké nadloží o různé členitosti.

Zajímavé je, že ačkoliv je podzemí Richardu I. v jeho střední a pravé části postiženo závaly prakticky na každém kroku (z čehož některé jsou „totální“), na povrchu se tato skutečnost zatím nikde nedá vystopovat.

Vysvětlení pro tuto skutečnost, mohou být následující:

1. Propady (závaly) jsou v takovém rozsahu, že došlo ke kompletnímu sesednutí krajiny v těchto místech, ale pro značnou členitost povrchu není možné najít známky po tomto závalu.
2. Při závalu se sesunula pouze část chodby a nad tímto prostorem vznikla jakási přirozeně klenutá dutina (kaverna), která postupně opadává a jako velká bublina v hustém oleji postupuje na povrch a až nadejde čas objeví se nový kráter.
3. Materiál v závalu se „načechral“ a postupně vyplnil celý prázdný prostor do takové podoby, že se propad na povrchu již nikdy neprojeví.

Je čas prohlédnout si pár zdokumentovaných propadů.

Pro upřesnění snad jen poznámka. U většiny fotografií uvádím odhadovanou lokalizaci místa. U všech popisků je uvedeno slovíčko „přibližně“, protože vycházím pouze z měření neověřeného prokladu mapy na letecké fotografii a znalosti místních podmínek. Berte prosím v úvahu, že tato mnou uvedená lokalizace může být přes veškerou mou snahu do určité míry NEPŘESNÁ.

Lokalita Richard I.

Jak již bylo zmíněno, propady je nejvíce postižená levá část podzemí Richard I.
Tyto propady se projevují na povrchu a vznik těchto propadů je datován do období (minimálně) šedesátých let.
K tomuto názoru jsem došel porovnáním dostupných leteckých fotografií, na kterých lze spatřit neklamné známky obrysů propadů. Kromě toho převážnou většinu propadů lze spatřit i dnes a budou zmíněny v pokračování této stránky.

Propady na svahu Bídnice (pravděpodobně) okolí chodeb č. 22 – 20 a č. 16 – levá část.

V prostoru situovaném nad chodbou C (Richard I.) lze ve svahu Bídnického kopce najít dva (dnes již zarostlé) krátery po propadu. Podle vzhledu se jedná o značně staré propady a při porovnání s mapou zjišťujeme, že se jedná o místa ležící nad levou částí podzemí Richard I.
Dva, nedaleko od sebe zarostlé krátery, jsou na dnes již zarostlém svahu Bídnice lehce přehlédnutelné.
Pro jejich nalezení je potřeba dostat se do nitra husté, převážně šípkové džungle.

Rok 1973 – krátery na tehdy ještě nezarostlé louce ležící nad areálem Richard I.
Propady dvou štol v levé části podzemí.

Pohled na přibližně totéž místo po 47 letech.
Rok 2020 – pohled z dronu.

Poměrně nekvalitní fotografie z roku 2004, které zachycují pohled na zarostlý propad.

Popisované místo vyznačené na leteckém snímku s prokladem mapy.

Propad na navážce poblíž vchodu C/D (pravděpodobně) okolí chodeb č. 297 X 299 – levá část.

Tento propad vznikl v průběhu let na nově navezené zemině, která sem byla navezena v době výstavby nových mrazíren v osmdesátých letech dvacátého století. V dobách, kdy ještě nebylo takové sucho, bylo dno jílového propadu naplněno vodou, která byla využívaná divokými prasaty jako rochniště.

Pohled do vyschlého propadu v levé části na navážce poblíž vchodu C/D.

Občas částečně zatopený propad v levé části podzemí Richard I. na navážce poblíž vchodu C/D – levá část Richardu I.

Pohled na popisované místo z dronu.

Popisované místo orientačně vyznačené na leteckém snímku s prokladem mapy.

Propad nedaleko páteřní chodby „A“ – (pravděpodobně) u chodby č. 291 – levá část

Tento propad již dnes není možné spatřit. Zmizel v době vzniku navážky, kdy zde proběhla rozsáhlá změna terénu. Vložil jsem ho zde spíše z nostalgie, protože si jej pamatuji z dětských let. Na kraji pásu křovin byla kuželovitá díra a tehdy jsem ji považoval za kráter po výbuchu (to bylo v době, kdy v televizi běžel seriál Čtyři z tanku a pes – proto asi to spojení s kráterem po výbuchu.).

Letecká fotografie z roku 1957 a zřetelný obrys propadu nad levou částí podzemí.

Popisované místo vyznačené na leteckém snímku s prokladem mapy.

Propad (pravděpodobně) v okolí chodeb č. 320 – 323 – levá část

Nenápadný propad, který bylo možné spatřit vedle cesty směrem k vrtu Československé televize. Oproti stavu na níže připojených fotografiích jej dnes jde lokalizovat poměrně složitě. Už dávno není pravidlem, že by byl naplněn dešťovou vodou jako v dřívějších dobách. Jeho vznik se projevil propadem v podobě větší prolákliny bez známek potrhaných, ostře ohraničených břehů. Z toho usuzuji, že propad v podzemí je rozsáhlejší.

Propad nedaleko vrtu Čt – levá část Richardu I.

Popisované místo orientačně vyznačené na leteckém snímku s prokladem mapy.

Pokles krajiny (pravděpodobně) nad páteřní chodbou a chodbou č. 291 – 292

Další z „novějších“ propadů. Ani v tomto případě se nejedná o typický, ostře ohraničený kráter. A i zde se podle mne propadla velká část podzemí, což se na povrchu projevilo v podobě prostorově poměrně velkého poklesu krajiny. Místo se dosti špatně lokalizuje a ještě hůře se fotografuje. V každém případě pokles zde je, protože v dnes již dávnějších dobách se zde dalo projet pohodlně i autem a podobná proláklina v těchto místech určitě nebyla.

Ještě v roce 1986, byla níže zmiňovaná část louky nad levou částí dolu Richard I. pouze lehce zatravněná a rovná. Červené orámování zachycuje část, kde došlo k mírnému a však znatelnému poklesu okolního terénu.

Pokus zdokumentovat problematicky vyfotitelné = prostorově obsáhlou, mělkou prohlubeň, která je ukryta v křoví…

Popisované místo orientačně vyznačené na leteckém snímku s prokladem mapy.

Nevysvětlený propad, (pravděpodobně) navazující na levou část podzemí, směrem na Litoměřice

Psal se rok 2006, když jsem si všiml nenápadné, částečně zasuté prohlubně na louce, která se nachází nad vodárnou. Místo jsem vyfotografoval a dál se tomu nijak zvlášť nevěnoval.
Jenomže uběhly dva roky a hle, v trávě se objevil nový, čerstvý propad, který už se opravdu nedal přehlédnout.

Na těchto propadech by teoreticky nemuselo být nic divného. Ostatně nad poddolovaným územím k těmto jevům běžně dochází. ALE… V tomto případě je zde drobný háček. Ani na jedné (alespoň pro mne dostupné) mapě již v této části nejsou zakresleny žádné chodby. Buď je můj odhad rozsahu štol zkreslený nebo jsou špatně zakreslené mapy – nebo zde existuje něco, co nikdo z nějakého důvodu do map nezakreslil. Je tedy opravdu něco na teorii o existenci štoly směrem k městu?

Na louce směrem k městu Litoměřice jsem si v roce 2006 všiml v té době již mírně zarostlého propadu.

Další propad vznikl v roce 2008 nedaleko od shora popsaného.

Totéž místo v roce 2020.

Porovnání z roku 2008 a 2020.

Pokud jsou mapy správné, končí poslední chodby přibližně pod bílou chatkou.

Pokud jsou mapy správné, končí poslední chodby přibližně pod bílou chatkou.

Co tam dole tedy vlastně je?

Na výřezu části mapy je červeně naznačeno místo, kde by teoreticky mohl propad vzniknout.
Tedy pokud by zmiňované místo zasahovalo až pod pole…

Letecký pohled s mapou poddolovaného území.
Na mapě je ve žlutém kroužku označeno místo původního a nově vzniklého propadu.
Pokud je mapa správně nakreslena a promítnuta na podklad, což předpokládám, protože se všechny prokázané body na letecké fotografii shodují s položenou mapou, pak není něco v pořádku…

A aby to bylo ještě zajímavější, zjistil jsem, že propady v této části louky, nejsou zas tak nic nového.
Letecké snímkování v roce 1962…

,
Známá místa propadů na louce nad vodárnou
1 – propad z roku 2006
2 – propad z roku 2008
3 – propady zachycené na letecké fotografii z roku 1962.

Lokalita – Richard II. a III.

Nad továrnou Richard II. a III. je také několik míst, kde je možné propady lokalizovat. Dvě lokality jsou novějšího data a jeden propad (staršího data) bylo možné spatřit v těsném sousedství plotu, vedle přístupové komunikace k úložišti. Dnes je toto místo zavezeno kameny a podle všeho přísluší do původních, nevyužívaných prostor vedle bývalého vchodu (tento propad nemám zatím fotograficky zdokumentovaný).

Místo na fotografii není zrovna propad v pravém slova smyslu.
Jedná se o areál Richard II. se zavaleným vchodem.

A totéž místo při pohledu ze země.
Richard II. okolo roku 1960+–

Propad křížení chodeb č. 39 a 40 (Richard II.).

Tento poměrně hluboký a příkrý propad se objevil v roce 2003.
Po určitou dobu bylo vše ohraničeno barevnou páskou a po několika týdnech se zde objevila technika a vše bylo uzavřeno pod železobetonovým poklopem doplněným o kontrolní otvor. Oproti předchozím popisovaným propadům se tento dá určit naprosto spolehlivě – propojka chodby č. 39 a 40.

Přibližně v roce 2003 se na louce poblíž bídnického lesa objevil zhruba 3 metry hluboký kráter.

I zde jsou poznávacím znamením propadu jasně ohraničené a příkré stěny.

Hluboký propad byl po několika týdnech označen výstražnou páskou.

Stařiny Richard II. – Suťový kužel v propojení chodby č. 39 a 40.

Propad již dnes v těchto místech nenalezneme. Po několika týdnech byl kráter zasypán lomovým kamenem a štěrkem. Po obvodu byla vybudována šalovací konstrukce a vše bylo následně zalito betonem.

Dnes je již vrchní část tohoto propadu uzavřena železobetonovým překrytím s kontrolním otvorem.

Popisované místo vyznačené na leteckém snímku s prokladem mapy.

Propad blíže neurčené chodby – Richard III.

Nad podzemím Richard III. mám povědomí pouze o dvou propadech. Upřímně řečeno, předpokládám, že se jedná o Richard III., protože v přístupné části podzemí Richard II. nevím o žádné zavalené chodbě, která by se mohla projevit až na povrchu. Pokud tedy neexistují nějaké původní, nepřístupné stařiny. Budu tedy věřit, že se jedná o Richard III., který těsně sousedí z podzemím Richard II.

Propad na fotografii přibližně z roku 1960.
Místo se nedá blíže lokalizovat.
Pravděpodobně Richard III.??

Propad chodby Richardu III. – lokalita: meruňkový sad poblíž informačního centra úložiště.
(Bližší údaje a číslo zařícené chodby nejsou známy.).

Popisované místo orientačně vyznačené na leteckém snímku s prokladem mapy.

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

_o(01/21)

Naposledy upraveno 2. 1. 2021

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek