Blíže neurčené stavby na povrchu

Nad městem Litoměřice, v křovinatém okolí vrchu Bídnice, se stále ještě ukrývají torza několika původních staveb patřících k bývalé továrně Richard I. – III.

Většina těchto artefaktů je však ukryta ve stále bujnějším porostu, který tvoří převážně těžko prostupné shluky šípkových keřů (což je mimochodem velice zákeřná a mnohdy agresivní rostlina…).
Přesto je však zajímavé opatrně se vnořit do křovin a hledat, co se ještě zachovalo z technického zabezpečení a stavebního vybavení bývalé továrny Richard.

Čas a příroda však stále pracují na zahlazení všech stop a vše se postupně mění v beztvará torza a hromady cihel. Kdo se však snaží hledat, ten po čase najde…

Není toho moc, ale to je mimo jiné způsobeno i tím, že od výstavby uplynulo přes 76 let, a to je dost dlouhá doba na opuštěné a neudržované stavby.

Možná se někdo pozastaví, proč jsem tolik energie a času věnoval hromadám cihel a betonu. Asi by opravdu stačilo od každé budovy uvést jednu až dvě fotografie, ale ono mi to moc nejde… Proto se u každé nalezené stavby snažím zachytit na fotografiích pohled na popisovanou stavbu ze všech úhlů a míst. Omlouvám se za tuto „úchylku“ :–) …ale je to Richard, pro mne srdeční záležitost…

Níže popisované fotografie staveb jsou za sebou řazeny bez jakékoliv návaznosti, protože místa jejich nálezu není možné specifikovat jednou trasou. Vynechal jsem i přesnou lokalizaci, protože popis by se stal asi dosti nepřehledným.

Cihlové základy

První zbytky staveb se nacházejí nedaleko od filtrační stanice. V tomto případě se jedná o základy, na kterých byla postavena přízemní dřevěné stavba – patrně kanceláře nebo nějaké místo pro stavební vedení. Mohlo by se jednat i o budovu pro projektanty. Rozhodně byla tato budova určena pro lidi, neboť se zde topilo v kamnech a bylo vybudováno sociální zázemí.

Pohled na budovu v roce 1945.

Výřez z letecké fotografie na popisovanou budovu a její okolí.

Částečně zachovalé boční stěny obvodových základů budovy.

Cihlové základy budovy. Jednalo se o dřevěnou budovu postavenou na cihlovém základu.
Občas se pro tyto budovy užívá název „teskobarák“.

V současnosti lze spatřit již pouze zachovalé nízké obvodové zdi.
Půdorys základů je poměrně členitý.

Betonové plotny položené na základech budovy jsou vlastně nehořlavé podklady pod kamna…

…a současně se jednalo o základ pro výstavbu komínů.
Několik zbytků komínů se doposud zachovalo včetně komínových dvířek na odstranění sazí.

V jedné části budovy jsou doposud zachovalé kameninové trubky.
Zde bylo sociální zařízení.

Detailnější pohled na kameninové trubky.

Neurčená „šachta“

Přibližně ve vzdálenosti 25 m za budovou filtrační stanice lze v hustých křovinách spatřit zbytky zasuté cihlové šachty. V dřívějších dobách byla šachta zcela zasypána zeminou a sutí. A na povrchu se nezřetelně rýsoval její obrys. (Před lety jsem se pár dní snažil tuto šachtu prohloubit. Nakonec jsem vykutal asi metr hlubokou díru a od práce zbaběle utekl.) Při kopání jsem obnažil zbytky potrubí, které vystupovalo z otvoru v cihlové stěně a podle příruby pokračovalo do nitra šachty.

Uplynulo pár let a můj počin – vykopat tuto šachtu se proměnil (nikoliv mou zásluhou) v realitu. Objekt byl vyčištěn až na dno. Avšak ani teď nemám ve významu této zděné šachty jasno. Co víme je, že šachta je vystavěna z cihel, je kruhového průřezu, průměr cca 100 cm. Do šachty bylo z vrchu vyvedeno kovové potrubí s kolenem, na něž byla dříve pravděpodobně připojena další část potrubí, které pokračovalo do nitra šachty. Další potrubí pokračuje otvorem proraženým ve spodní části šachty v cihlové vyzdívce, které dál směřuje mimo šachtu otvorem ve vyzdívce.

O významu šachty se můžeme jenom dohadovat. Na mapách tato stavba vyznačena není a na leteckém snímkování se také v této oblasti nic neobjevuje.

Šachta je prakticky ukrytá uprostřed křovin.

Pohled do částečně odkryté „šachty“ – rok 2004.

Detail potrubí procházející stěnou šachty a příruba směřující směrem dolů – rok 2010.

Šachta v průběhu čištění.

Dno šachty.
Podle všeho se tedy nejednalo o studnu, ale o místo, kde bylo umístěno buď čerpadlo nebo soustava ventilů??

V současnosti už se šachta zase pomalu zaplňuje a čeká na další generace hledačů…

Transformátorová stanice

Ve svahu, napravo od vstupního portálu F do bývalé podzemní továrny Richard II. (dnes úložiště), v bývalém meruňkovém sadu se nad houštinou šípkových keřů tyčí cihlová čtvercová věž. Jedná se o pozůstatek jedné z transformáto­rových stanic vystavených na povrchu pro potřeby bývalého vápencového dolu a podzemní továrny Richard II.

Podle zbytků cihel a omítky na levé straně věže, byla součástí transformátorové stanice i nižší budova. Z té se však nezachovalo vůbec nic. Stejně tak jako vnitřní vybavení. Při bližším pohledu tak můžeme spatřit pouze ocelové konzole od izolátorů a uvnitř „věže“ drobné kovové úchyty.

Pro bližší přiblížení lépe poslouží následující fotografie.

Ve svahu, nad areálem úložiště – Richard II., se tyčí zbytky budovy pro transformátorovou stanic.

Zbytky transformátorové stanice (v tomto případě bohužel v protisvětle).

Čelní pohled na budovu transformátorové stanice.

Podle okousané cihlové zd, lze předpokládat, že cihlová věž trafačky je pouze část stavby této technologie.

Pohledy na levou stranu budovy.

Pohled na zadní část budovy.

Proražený otvor ve spodní části zadní stěny.

Pohled na pravou stranu stavby transformátorové stanice.

Pohled na „okno“. Tří ocelové profily nesly izolátory.
Zde bylo do trafostanice přiváděno vysoké napětí.

Pohled z vnitřní části budovy na okno pro ochlazování transformátoru.]

Pohledy z vnitřní části budovy na okna pro vstup vysokého napětí a ochlazování transformátoru.

Pohled vzhůru.

V cihlové vyzdívce lze doposud spatřit zrezivělé zbytky po uchycení technologie.

Nespecifikovaná betonová deska

Asi 150 metrů od zmiňované transformátorové stanice lze v křovinách nalézt betonovou obdélníkovou desku. Rovná deska má na povrchu v každém rohu čtvercové otvory. Doposud jsem nezjistil, k jakému účelu zde tato deska sloužila. Mohlo by se jednat o základ sloupu vysokého napětí, avšak podle mého názoru je pro tento účel nevhodný obdélníkový tvar. Přibližně 20 metrů od této desky se nacházela větrací šachta. Deska tedy mohla být součástí technologie ve vztahu k šachtě. To jsou však pouze dohady.

Několik pohledů na betonovou desku neurčeného významu a využití.

V každém rohu desky jsou čtyřhranné otvory.

Detail otvoru v betonové desce.

Jímka na vodu??

V jedné ze zahrad, v těsném sousedství asfaltové cesty směřující k portálu Richard I. (dříve po této cestě vedla vlečka a lanový výtah), stojí asi 2 m vysoká cihlová nádrž. Kruhová stavba je zakryta půleným ocelovým plechem, pod kterým se ukrývají dvě od sebe oddělené sekce, do nichž byla přiváděna voda potrubím připojeným na kruhové příruby. Význam a využití nádrže je pro mne zatím neznámý.

Pohledy na jímku (nádrž).

Vrchní část nádrže je uzavřena dvoudílným krytem.

Detaily vrchního krytu jímky neurčeného významu.

Příruba ve stěně jímky.
Netuším, zda byla kapalina touto přírubou přiváděna či naopak.

Uzávěry – ventily (plynu??)

Při opravdu bedlivé prohlídce všech křovisek v okolí továrny Richard lze najít bronzové ventily chráněné kruhovým ocelovým obalem a krytem. Podle vzhledu odhaduji, že se jedná o plynové uzávěry (řekl bych, že na vodu se podobných ventilů nepoužívá). Nejsem však znalec tohoto oboru a přivítám každý názor.

Patník na Bídnickém vrchu.
V tomto případě odhaduji, že se jedná o označení armatury, protože v jeho těsném sousedství se nachází jeden z ventilů – (pravděpodobně) uzávěr plynu.
V prolisu byla pravděpodobně informační tabulka se vzdáleností k uzávěru.

Na vrchní části patníku je obrys šipky, která ukazuje k uzávěru.

Detail jednoho ventilu.

Betonová šachta u silnice

Další stavbou neznámého významu je betonová šachta u silnice k vesnici Knobložka.
V tomto případě se zatím neodvažuji spekulovat k čemu toto sloužilo a zda to má cokoliv společného s továrnou Richard. Objekt se nachází poměrně daleko od všech staveb, ale je z betonu, proto jsem jej zařadil na tuto stránku.

Zatím blíže nespecifikovaná šachta u silnice k obci Knobložka.
Šachtu jsem zatím opomíjel, protože je prakticky celá zaházená smetím.
Nedokáži však uspokojivě vysvětlit k čemu zde v těchto místech mohla sloužit.
V nejbližším okolí není ani náznak žádné stavby, ke které by se šachtou cokoliv přivádělo.

Poměrně masivní ocelové šrouby na kraji šachty nasvědčují tomu, že to asi nebyl jen tak obyčejný kanál…

Ostatní

Na závěr zbývá již pouze pole a les na vrchu Bídnice. Zde se však již nejedná o zbytky žádných staveb. Počítám, že ani k továrně Richard to nijak nepatří, ale kam jinam to zařadit když už to je vyfotografované… :–)

Mimochodem název Bídnice prý vznikl před mnoha a mnoha lety, kdy sem chodila cvičit všechna vojska z Litoměřic (možná už za Marie Terezie) a po každém náročném výcviku se každý voják cítil bídně – odtud Bídnice. Ostatně i v poválečné době zde armáda minimálně do roku 1980 +– ve výcviku pokračovala. V lese na Bídnici proto můžeme spatřit pozůstatky zákopů a okopů různých armád. Pole nad továrnou Richard dokonce sloužilo jako dělostřelecká a minometná střelnice. Dodnes lze při troše štěstí nalézt na poli po orbě zbytky minometných nábojů. Žádné zbytky staveb k továrně Richard jsem v této části pravděpodobně neobjevil. Tedy kromě povalené cihlové zdi pod bídnickým lesem (z důvodu hustého křoví nevyfotitelné).

Rok 1957 část zákopů na vrchu Bídnice.

Zbytky zákopů v lesíku na vrchu Bídnice.

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

_o(5/20)

Naposledy upraveno 2. 5. 2020

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek