Stavby na povrchu
Užitkovou vodu, která byla čerpána v jeden a
půl kilometru vzdálené čerpací
stanici u řeky Labe, bylo potřeba upravit do podoby vhodné minimálně
k průmyslovému použití.
K tomuto účelu bylo vybudováno zařízení určené k filtraci a úpravě
užitkové vody.
Masivní železobetonová stavba filtrační stanice se nachází asi 200 metrů severovýchodně od vstupu továrny Richard I.
Letecký pohled na budovu filtrační stanice.
Budova filtrační stanice.
(stav v roce 2021).
Části dobových plánů, na kterých je
vyznačena filtrační stanice.
Letecké snímky budovy z jara 1945.
Budova filtrační stanice na leteckém snímku z roku 1957.
Osm metrů vysoká budova byla vystavěna do obdélníkového tvaru o rozměrech 14×11 metrů.
V přední části budovy jsou dva vstupy.
Prvním vstupem je 8 metrů dlouhá, jedenkrát lomená přístupová chodba (v tomto případě se pravděpodobně jedná o protistřepinové, bezpečnostní opatření – aby např. v případě náletu nedošlo k poškození vnitřního vybavení).
Druhý „vstup“ je velký obdélníkový otvor o velikosti 400×350 cm,
který částečně vyplňuje levou čelní stěnu budovy. Tímto otvorem se
prováděl transport filtrů a technologie při montáži a poté měl být
tento otvor pravděpodobně uzavřen – zazděn (pozůstatky cihel jsou
dosud znatelné u prahu otvoru).
Po zazdění by byla na celou stavbu navršena vrstva zeminy sloužící jako
izolace a po zatravnění i jako maskování. K technologii by se potom
vstupovalo druhým vchodem, což je již zmiňovaná úzká, jednou lomená
chodba. Po pravé straně budovy je ještě jeden vstup, ten je však pouze
nouzový. Věnovat se mu budu v textu níže.
Na budově filtrační stavby zaujme mohutnost stěn a stropnice.
Pro zajímavost uvádím některé rozměry budovy pro filtry:
Při těchto rozměrech si musím položit otázku „Proč je vše tak mohutné? Není to trochu moc předimenzované na obyčejnou stavbu budovy na filtraci užitkové vody?“
Uvnitř filtrační stanice bylo v době provozu umístěno 6 Bollmannových filtrů. Ty byly v roce 1946 demontovány. Čtyři putovaly do Mostu (po válce – Stalinovy závody) a dva zůstaly v litoměřické vodárně.
Žádost o vydání (odprodeji) dvou filtrů pro město Litoměřice.
Zdroj dokumentu: Vojenský ústřední archiv.
Užitková voda se čerpala v čerpací stanici u řeky Labe. Do filtrační stanice byla přiváděna asi jeden a půl kilometru dlouhým potrubním přivaděčem o průměru 300mm.
Po překonání výškového rozdílu (123 metrů), od řeky Labe
k filtrační stanici, prostupuje přívodní potrubí vody betonovou stěnou
po levé straně budovy.
Ve filtrační stanici byla užitková voda vtlačována do Bollmannových
filtrů, kde byla filtrována průchodem přes křemennou drť. Při filtraci
byla pravděpodobně do vody přidávána i nějaká chemikálie pro konečnou
úpravu vody. V budově bylo umístěno celkem 6 nádob filtrů. Z důvodu
potřeby čištění od usazených kalů je pravděpodobné, že v provozu byla
vždy pouze část nádob a zbytek procházel čištěním – proplachováním
(viz text níže).
Po vyčištění byla voda vytlačována do dvoukomorových
nádrží na užitkovou vodu, umístěných uvnitř svahu ve vzdálenosti
asi 100 metrů od filtrační stanice. Výškový rozdíl mezi čerpací
stanicí a nadrží je asi 20 metrů.
Z nádrží putovala voda samospádem do podzemí továrny Richard, a to
takzvanou Habelovou větrací šachtou sousedící s chodbou č. 5 a
páteřní chodbou C v podzemí Richard I.
Část dobového plánu, na kterém je vyznačena trasa potrubí.
1 – čerpací stanice u řeky Labe
2 – filtrační stanice 3 – nádrže na
užitkovou vodu
4 – vstup vody do podzemí Richard I.
Doposud jsem neměl možnost dohledat žádné nákresy či plány technologie filtrace, a ani dobové fotografie vnitřního vybavení filtrační stanice. Z tohoto důvodu jsou všechny technologické informace na této stránce pouze dohadem, který je odvozen ze vzhledu a rozmístění jednotlivých, zachovalých pozůstatků vybavení – s přihlédnutím k běžně užívaným postupům při filtraci vody.
Bollmannův filtr – vnitřní struktura a funkce.
Popis funkce filtru a jeho jednotlivých částí.
Bollmannův filtr tvoří stojatá válcová nádoba 1 s kuželovým dnem a tlakovým klenutým víkem.
Znečištěná voda je přiváděna shora ventilem 4
Po vytlačení vzduchu odvzdušňovacím zařízením 5 prochází znečištěná voda pod tlakem pískovou filtrační vrstvou.
Přefiltrovaná voda odtéká do drenážních trubek 2 odtud do ventilu 6 a ven z filtru, vzniklé nečistoty jsou zachyceny vrstvou písku.
Po zanesení pískové vrstvy se filtr musí odstavit a písek vyprat.
Praní probíhá prací vodou přiváděnou v opačném směru ventilem 7 a 8.
Proud z trysky 9 žene písek skrz centrální trubku 10 do vnitřního promývacího zařízení 3.
Vypraný písek se ukládá na povrchu filtrační vrstvy a znečištěná prací voda odtéká ventilem 11.
Po vyprání písku je filtr znovu uveden do provozu.
Přibližně takto vypadala tělesa Bollmannových filtrů.
V tomto případě se nejedná o filtry jakkoliv související s továrnou
Richard.
Fotografie jsem pořídil v době rekonstrukce litoměřického
koupaliště.
Částečný pohled do vrchní části Bollmannova filtru. Na pravé fotografii
lze spatřit vrstvu filtračního písku (kamínků).
V tomto případě se nejedná o filtry jakkoliv související s továrnou
Richard.
Fotografie jsem pořídil v době rekonstrukce litoměřického
koupaliště.
Pohled do spodní části Bollmannova filtru.
V tomto případě se nejedná o filtry jakkoliv související s továrnou
Richard.
Fotografie jsem pořídil v době rekonstrukce litoměřického
koupaliště.
Po rozřezání starých Bollmannových filtrů zůstala pouze velká hromada
filtračního písku (kamínků). Stejné kamínky lze doposud najít v okolí
filtrační stanice.
V tomto případě se nejedná o filtry jakkoliv související s továrnou
Richard.
Fotografie jsem pořídil v době rekonstrukce litoměřického
koupaliště.
Na níže uvedených nákresech se pokusím popsat a přiblížit rozmístění jednotlivých prvků ve filtrační stanici.
Po zvětšení náhledu se zobrazí popis vnitřní části filtrační
stanice.
Idealizovaný nákres technologie filtrů.
Na tomto nákresu je moje PŘEDSTAVA, jak to uvnitř
filtrační stanice mohlo vypadat. Odfiltrované kaly byly
vypouštěny do betonového žlabu a odváděny do kanalizace. Voda, která
unikla přes případné netěsnosti a stékala na podlahu, byla po mírně
svažující se podlaze odváděna do mělkého žlábku uprostřed haly, odkud
odtékala do jímky umístěné v podlaze přístupové (lomené)
chodby.
Po zvětšení nákresu se zobrazí všechny, dle mého názoru,
důležitější části objektu filtrační stanice i s popisem.
Nákres není dělán podle žádného měřítka, a tak je pravděpodobné, že
poměr velikosti filtru k tloušťce stěny není přesný.
Pro lepší přehlednost není v obrázku naznačena ani lomená chodba a
boční otvor v zadní části stavby.
Asi by bylo vhodné zakreslit šachtu před stavbou, do které byla přiváděna
voda z koryta, ale protože neznám hloubku této šachty (je zasypána), není
tedy ani součástí obrázku.
Modelové pohledy na vrchní část budovy filtrace.
Pro lepší názornost není na modelu zakreslena stropní deska.
Modelový průhled částí budovy.
V modelu jsou zakresleny nádoby filtrace, není doplněn rozvod vody.
(Protože zatím neexistuje dobová fotografie nebo plán, je vzhled nádob
pouze fiktivní.)
Průhledy do budovy filtrace.
V modelu jsou zakresleny nádoby filtrace, není doplněn rozvod vody.
(Protože se zatím nepodařilo získat dobovou fotografii nebo plán, je vzhled
nádob pouze fiktivní.)
V prostorné hale bylo dříve možné spatřit šest podstavců na filtry,
přičemž každý z podstavců tvořilo šest betonových, asi jeden metr
vysokých, do kruhu rozestavených čtvercových sloupů.
Uprostřed haly stojí dva železobetonové podpěrné sloupy.
Mimo osu budovy byl po levé straně vystaven betonový žlab, jehož vnitřní část byla prakticky dokonale hladká. Účelem tohoto žlabu bylo odvádění kalů vzniklých při filtraci.
Betonová podlaha filtrační stanice byla směrem ke středu budovy mírně vyspádovaná a doplněna o několik otvorů procházejících pod betonovým žlabem, určeným k odvádění vody a úkapů z filtrační technologie.
Nad každým uložením filtrů je ve stropnici čtverhranný otvor, který byl určen k protažení lana při zvedání, usazování a konečné montáži nádob filtrů. Otvory byly současně využity i pro větrání vnitřních prostor filtrační stanice.
V pravé zadní části budovy je žebřík zhotovený z ocelových stupaček kruhového průřezu, částečně zapuštěných v betonu a ústících k nevelkému obdélníkovému otvoru v boční zdi. Jediné vysvětlení, které mne napadá k tomuto řešení je, že se jedná o nouzový východ z budovy.
Z celé technologie se v zadní části betonové haly zachovaly pouze pozůstatky ocelového potrubí pro vstup a výstup užitkové vody. A nehluboká prohlubeň naznačuje bývalé pokračování trasy potrubí směřující k nádržím na užitkovou vodu.
Pod stropem filtrační stanice lze doposud spatřit zbytky elektrické instalace na vnitřní osvětlení stavby. To jsou asi jediné pozůstatky, které se zde zachovaly.
Jako zajímavost uvádím skutečnost, že v celé budově není možné spatřit, zda zde bylo nějaké vysokonapěťové zařízení – čerpadla. To je pro mne poměrně zajímavé, protože si dost dobře nedovedu představit, jakým způsobem byla přefiltrovaná voda do zásobních nádrží dopravována. Jediné řešení (které mě napadá) mi však přijde trochu za vlasy přitažené, ale… Tedy jediné co mě napadá, že vodu přes filtry až do horních nádrží vytlačovala čerpadla u Labe. Tady vážně váhám, jestli toto je technicky možné… Je také možné (nikde v dokumentech se zatím žádná podrobná či upřesňující informace zatím přesně neuvádí), že filtrační stanice nakonec zůstala pouze ve stádiu rozpracovanosti…
K úplnému dokreslení popisu budovy následuje soubor fotografií věnovaných jednotlivým částem budovy.
Poznámka:
Následující fotografie jsou již po několikáté obměněny. Přesto
však na stránce zůstávají některé fotografie, které se již znovu nikdy
nepodaří pořídit. Protože jako vše okolo, i tato budova je
systematicky ničena, a to jak uvnitř, tak i zvenčí (podrobnosti uvádím
v závěru této stránky).
Několik fotografií zachycujících vnitřní prostory filtrační stanice z dřívější doby
Dnes již historické pohledy na vnitřní
část filtrační stanice.
Na fotografii jsou zachyceny i dva podpěrné sloupy, sloupky pod filtry a
žlab pro odvod kalů z filtrů.
Pár krátkých zastavení u jednotlivých částí budovy filtrační stanice.
Model čelní části budovy filtrační stanice.
[
Pohled na čelní stěnu budovy.
Na levé straně velký montážní otvor.
Na pravé straně vstup do lomené chodby.
Pohled z vrchní části lomené chodby na čelní stěnu budovy a zbytky
nespecifikované nádrže (vpravo).
Pohled na model budovy z boku.
Pravá boční část s otvorem nouzového východu.
Levá boční část budovy.
Vpravo pohled na část lomené chodby.
Na budově filtrační stavby zaujme mohutnost stěn a stropnice.
Pro zajímavost uvádím některé rozměry budovy pro filtry:
Celá budova je vyztužena ocelovou armaturou
Větrající a drolící se materiál postupně obnažuje ocelové sítě.
Na celé budově filtrační stanice mimo jiné zaujme například tloušťka
stěn a stropní desky.
Osm metrů dlouhá, jedenkrát lomená přístupová chodba. Toto stavební řešení je vlastně protistřepinové, bezpečnostní opatření – aby např. v případě náletu nedošlo k poškození vnitřního vybavení a technologie.
Pohled na lomenou vstupní chodbu.
(Stav v roce 2021.)
Boční pohled na lomenou vstupní chodbu.
Venkovní vstup do lomené chodby.
Uvnitř lomené chodby – pohled směrem do nitra budovy.
Pohled na vstup do lomené chodby.
Při pravé stěně je část žlábku pro svod úkapové vody do šachty
v zadní části chodby
(na fotografii je již šachta zabetonovaná).
Pohled na části lomené chodby při pohledu z haly.
Pohled z lomené chodby směrem ven.
Další vstup do budovy je velký obdélníkový otvor o velikosti 400×350 cm, který částečně vyplňuje levou čelní stěnu budovy. Tímto otvorem se prováděl transport filtrů a technologie při montáži a poté měl být tento otvor pravděpodobně uzavřen – zazděn (pozůstatky cihel jsou dosud znatelné u prahu otvoru).
Po zazdění by byla na celou stavbu navršena vrstva zeminy sloužící jako izolace a po zatravnění i jako maskování. K technologii by se potom vstupovalo druhým vchodem – což je již zmiňovaná úzká, jednou lomená chodba.
Montážní otvor pro transport technologie.
Dřevěná posuvná vrata na fotografii pochází až z doby po roce 2004, kdy
došlo k určitým „úpravám“ v budově
(K tomuto tématu další informace v závěru stránky).
Spodní, pravá část podezdívky směrem k východu z budovy, je vystavěna
z cihel.
Vše nasvědčuje tomu, že po osazení filtrů byla stěna v plném profilu
vyzděna, popřípadě měla být zazděna.
Z předcházejících fotografií je zřejmé, že od roku 1945 se toho v betonové budově moc nezachovalo. Všude jsou jenom holé zdi, ale moment… Při troše pozornosti neuniknou drobné artefakty, které lze (zatím) zahlédnout…
Pozůstatky elektrické instalace vnitřního
osvětlení.
Jediné, co se zachovalo z elektrického rozvodu uvnitř filtrační
stanice.
(stav v roce 2021.)
Elektrické dráty a zbytek plastového krytu a objímka pro žárovku
elektrického osvětleni.
(stav v roce 2021.)
Detail jednoho zachovalého izolátoru na stěně lomené chodby.
Stupačka ocelového schodiště k nouzovému otvoru.
Otvory připravené pro dřevěné špalíky k připevnění vypínače.
Jeden z nosných sloupů na sobě nese známky poškození.
Při montáži (demontáži?) část zařízení sklouzla po sloupu a zanechala
znatelné vrypy.
Pohled na členitý žlab určený pro odvod kalů z filtrace.
Úkapová voda byla otvory pod žlaby odváděna k jímací drážce.
Podlaha v celé hale je mírně vyspádovaná k jímací drážce v podlaze,
odkud samospádem odtékala do šachty, která byla vybudována v podlaze
uvnitř lomené chodby.
(stav v roce 2010.)
Pohled na pravou a levou vnitřní stranu filtrační stanice a na podpěrné
stojky pro upevnění filtrů.
(Stav před nelegálním odstřelem v roce 2002).
Dnes už z podpěrných sloupů filtrace spatříme pouze jeden ze šesti
kompletů…
…a po ostatních sloupcích nalezneme pouze cementem zamatlané otvory
v podlaze.
(stav v roce 2010.)
Sběračům kovů zatím naštěstí nestálo za námahu vyřezat dvě zbývající trubky o průměru 300 mm. Jedna přiváděla vodu od čerpací stanice a tou druhou byla voda vytlačována do nádrží na upravenou užitkovou vodu.
Do budovy byla neupravená voda z řeky Labe přiváděna boční stěnou.
Pohled na levou část budovy s detailem vstupního potrubí.
Pohled na přívodní potrubí, které prochází stěnou do budovy filtrační
stanice.
Po filtraci byla voda vytlačována do svahu k nádržím na upravenou
užitkovou vodu
(část potrubí lze doposud spatřit v zadní části budovy).
Pohled na obě shora popisovaná potrubí. (Dlouhé potrubí – přívod
nefiltrované vody).
Po pravé straně – část výtlačného potrubí pro filtrovanou vodu (do
sběrných nádrží).
Zbytky armatury a cihlové nádrže vystavené na stropě lomené chodby.
Účel nádrže se mi doposud nepodařilo zjistit.
Stav v roce 2010. Bohužel i toto potrubí je již dávno uřezáno.
Pohled na zbytky nádrže od budovy filtrační stanice.
Model filtrační stanice se zakreslenou cihlovou nádrží na vrchní části
lomené chodby.
Již máme za sebou prohlídku a fotografie dvou vchodů do nitra budovy.
Teď se budeme věnovat nouzovému východu (protože mě nenapadá, co
jiného by to mohlo být).
Nalezneme jej v pravé zadní části budovy. Uvnitř budovy je do stěny
zabudováno 14 ocelových schodů. Venku je nouzový výlez přibližně metr
nad zemí. Jediné, co je na otvoru zvláštní, je nekvalitní spodní část,
ale lépe se to vysvětlí na níže uvedených fotografiích.
Pohled na model budovy z boku.
Pohled na stěnu s nouzovým výlezem.
Pohled na schodiště nouzového výlezu.
Detailní pohled na nouzový výlez.
Celkový pohled na budovu a stěnu s nouzovým výlezem.
Venkovní pohled na nouzový východ z budovy. Za zmínku stojí poškození ve
spodní části otvoru. Tato nerovnost pravděpodobně vznikla chybou při
betonáži. Na povrchu nejsou žádné stopy po nástrojích.
A už nám zbývá vlastně jenom stropnice objektu. Tloušťka betonu je úctyhodných 160 cm železobetonu. Dnes je na betonu vrstva mechu a občas se zde uchytil nějaký stromek. Dříve se na střechu dalo dostat po stromě v zadní části budovy. To již dnes není možné, a tak použiji již prakticky pravěké fotografie. Za zmínku snad jen stojí 6 čtvercových otvorů ve stropnici, přičemž každý z nich je ve středu pětice betonových podpěr pro filtry. Tyto otvory sloužily kromě větrání i k vyzdvihnutí filtrů na místo jejich usazení.
Pohled na pomalu zarůstající střešní desku filtrační stanice.
Střecha filtrační stanice a otvory sloužící pro ventilaci a vztyčení
filtrů při stavbě.
(Stav v roce 2002.)
Detailní pohled na jeden ze šesti otvorů ve střeše filtrační stanice.
Pohled na technologický otvor z vnitřní části haly filtrů.
V březnu roku 2004 došlo k hrubému a ničím neomluvitelnému zásahu
do vnitřního uspořádání stavby filtrační stanice.
Část betonových bloků byla odstřelena a koryto pro odvod kalů po filtraci
bylo zabetonováno.
Stav před odstřelem bloků – ve spodní části stojin jsou vyvrtány
otvory pro nálože.
(stav v roce 2004.)
Trhavinou oddělená torza bloků se povalovala před budovou.
Okouřené spodní části bloků jasně ukazují na to, že bylo použito
trhaviny.
Zajímalo by mě, kde se dotyčný dostal k trhavině.
Dnes již po blocích nalezneme pouze obrysy v podlaze.
(Stav v roce 2010)
Betonové bloky slouží jako „lavičky“ u ohniště.
Tak tady snad ani žádný úvodní komentář není potřeba…
Budova filtrační stanice, unikátní technická stavba, jedna z památek na
ponuré dějiny Litoměřicka …
A jak tato stavba dopadla? Smutně.
Jako ostatně všechno, co je v nějakém spojení s továrnou Richard.
Nevím, kdo k tomu dal svolení, pokud ho vůbec dal. Vnitřní část budovy
je demolována, stěny pomalovány.
Občas se zde pořádají technoparty a po jejich skončení všude okolo
zůstane množství nepořádku všeho druhu.
Asi by bylo možné rozebírat všechna pro a proti.
Já osobně to však považuji za plivnutí do tváře všem vězňům, kteří
za nelidských podmínek budovali všechny stavby na povrchu a v podzemí
továrny Richard…
Zdálo se, že dál už není možné co zničit… omyl …
Ještě bylo možné pomalovat zdi …
Psychedelické „umělecké dílo“ naší doby…
Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním
obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte
webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným
příspěvkem.
o(01/22)
Naposledy upraveno 1. 1. 2022