Stavby na povrchu
V „novodobě“ zpracované historii továrny Richard se jedná o stavbu, která je občas v textech zmiňována, ale protože v blíže neurčené době „zmizela“, nikdo se ji pořádně nevěnoval. A většinou i těch pár zmínek v poválečné historii je mnohdy opředeno dohady. Rozhodl jsem se této stavbě věnovat a zpracovat dostupné informace. Současně se pokusím alespoň trošku poodhrnout závoj nejasností, který ji obepíná. I když – ani zde se není moc o co opřít… A protože okolo Richardu vše souvisí se vším, dostanu se v druhé části stránky od tématu Führungsstabu i k podzemí levé části a (řekněme) k nejasnostem s tím spojovaným.
A aby to bylo ještě o trochu složitější, tak i okolo samotného umístění budovy označené jako Führungsstab je „informační chaos“. Protože podle dostupných a velice strohých dokumentů patřily pod označení Führungsstab dvě samostatné budovy. Jedna, zděná na Pfaffenhofu, kde buď sídlilo vedení štábu, nebo zde bylo ubytování pro vedoucí činitele. A druhá budova SS-Führungsstabu (na této stránce popisovaná), která se nacházela nad vchodem A/B do podzemní továrny Richard. Zde se pravděpodobně jednalo pouze o kancelářský trakt.
SS-Führungsstab B 5
Podpis SS-Obersturmführer Meyer – výřez z dobové mapy.
Výňatky z protokolů o výslechu, které (částečně) vysvětlují
existenci dvou míst spojovaných se SS Führungsstabem.
V zámečku = Pfaffův dvůr – bylo ubytováno?? (sídlilo??) vedení
štábu SS.
A nad vchodem A/B (levá část dolu) byla dřevěná budova kanceláří SS
Führungsstabu.
(A právě této budově se věnuji na této stránce).
Grafický „pavouk“ znázorňující provázanost společností okolo
továren Richard.
Hlavní a přímou řídící funkci nad výstavbou podzemního závodu Richard i koncentračního tábora vykonával „SS-Führungsstab Kommando B 5, Lobositz II“ (Vedení štábu SS, Komando B 5, Lovosice II). Byl umístěn v Litoměřicích v tzv. Veveřím dvoře (Pfaffenhof), při silnici ve směru Litoměřice – Michalovice, a podléhal vedoucímu technických staveb v oddělení Hlavního hospodářského úřadu SS v Berlíně, Gruppenführerovi SS Dr. Ing. Hansu Kammlerovi. Vedení štábu SS v Litoměřicích sestávalo přibližně z 20 zaměstnanců a jeho prvním velitelem v roce 1944 byl SS – Obersturmführer Werner Mayer, kterého v prosinci téhož roku vystřídal SS – Sturmbannführer Alfons Kraft.
Prvním šéfem vedoucím SS-Führungsstabbyl v roce 1944 SS-Obersturmführer Werner Meyer, zástupcem byl Baurat Pawlowski. Oba byli technici. Pawlowski měl dozor přímo nad stavbou, Meyer nad vším podnikáním, a to jak nad továrnou, tak i KT Litoměřice.
Pawlowski dával zástupcům pracujících firem termíny, do kdy musí
určitý úsek práce být hotov. U Führungsstabu byl pak Baurat Hampe, mjr.
Luftwaffe, strojní odborník. Dále tam byl ještě odborník pro
elektrotechniku, rovněž major Luftwaffe, který rovněž určoval termíny.
Tito čtyři byli hlavní muži ve Führungsstabu. Dále zde byli další lidé
od SS.
Například SS-Hauptscharführer Baumann, jež měl na starost stavební
materiál a rozdělování pracovních komand vězňů, tj. určoval, kolik
vězňů má která firma dostat.
Mezi další členy uvedeného štábu v Litoměřicích patřili stavební rada Pawlowski, strojní inženýr Hampe, inspektor Kubowitz a další příslušníci jednotek SS. Ze ženských zaměstnankyň na SS Führungsstabu byla nejhorší Magdalene Michaelsová z Berlína, telefonistka u dálnopisu, která bydlela na Pfaffenhofu.
Kromě vedení štábu SS dohlíželi na celou výstavbu Richardu i zmocněnci německého ministerstva obrany.
Alfons Kraft, po Meyerovi vedoucí SS-Führungsstabpro továrnu Richard.
Grafický „pavouk“ znázorňující provázanost společností okolo
Továren Richard.
Část protokolu o výslechu, kde je zmiňováno i vedení Führungsstabu.
Dopis od SS-Gruppenführer a generálporučíka zbraní SS Dr. Ing.
Kammlera – pro SS-Führungsstab B 5, SS–Obersturmführer Meyer.
Část výpovědi z protokolu o výslechu, kde je mimo jiné zmiňováno
osazenstvo Führungsstabu.
Části jmenných seznamů SS ve vztahu k táboru Litoměřice a továrně
Richard, kde nacházíme i zmínky o Führungsstabu.
Části výpovědi z protokolu o výslechu, kde je mimo jiné zmiňováno
Jméno Kraft.
Budova Führungsstabu SS byla vystavěna nad svahem, pod kterým se nacházel vchod A/B do podzemí továrny Richard I. S největší pravděpodobností se jednalo o poměrně velkou dřevěnou, z prefabrikátů smontovanou budovu (někdy se pro tyto stavby používá i názvu „tesko barák“), která stála na zděné podkladové desce doplněné pouze o cihlové komíny.
Bohužel přes veškerou snahu se do dnešního dne nepodařilo sehnat žádnou fotografii této stavby – tedy pokud pominu následně uvedené, nezřetelné letecké fotografie z roku 1945.
Zvláštní je, že po ostatních budovách lze v poválečném snímkování nalézt alespoň obrysy, nebo základy většiny budov. Po Führungsstabu jako by se však zem slehla. Různé TEORIE proč tomu tak je se mimo jiné pokusím rozebrat v další části této stránky.
(pozn. autora. Pravdou ovšem také je, že nejstarší poválečné letecké snímkovaní, ke kterému jsem se doposud dostal, je teprve z roku 1954 – tam však není vůbec nic. To také samozřejmě nahrává dohadům, kdo a proč si dal záležet vymazat tuto stavbu z povrchu země. Jako dítko jsem s klukama tuto oblast také pochopitelně navštívil – i když je pravda, že tehdy nikdo z nás netušil, co tam hledat. Nemám však ve vzpomínkách ani jediný náznak toho, že by zde byla nějaká stavba – nebo její zbytky.
V dokumentu pana Věrčáka o vrtu ČT je kratičký záběr na pár cihel v křovinách. Na druhou stranu si však doposud poměrně zřetelně pamatuji na docela velký ocelový trezor, který zde zůstal zapomenut a zabořen v trávě (otevřený…) Byl zvenku prorezlý a v otvorech v plechu byl popel – škvára, proto je mi jasné proč se trezorům také říkalo popelka.)
Pokud je popisek pravdivý, pak se díváme na (zatím) jedinou fotografii, na
které je zachycena část Führungsstabu.
Ale ruku na srdce – na tak velkou budovu je fotografie komínu opravdu
žalostně málo… .
Letecký pohled na část areálu Richard I. – budova Führungsstabu je
onačena kroužkem.
Výřezy z dobových map se zakreslenou budovou Führungsstabu.
Proklad dobové mapy, se zakreslenou budovou Führungsstabu.
1 – Führungsstab
2 – Vstup A/B do podzemí Richard I.
3 – Vstup C/D do podzemí Richard I.
V roce 1984 už v neprostupných křovinách bylo maximálně jen pár cihel
a několik úlomků kameninového potrubí.
Výše jsem se snažil popisovat „záhadné“ zmizení budovy. Prostá zmínka psaná textem však není tak výstižná, takže pro doplnění ještě pár fotografií…
Pouze představa, jak TEORETICKY MOHLA vypadat stavba
Führungsstabu.
Pod číslem 1 letecký pohled na budovu „teskobaráku“ – šipka ukazuje
boční pohled na dobové fotografii.
Číslo 2 vyznačuje budovu Führungsstabu.
Pro představu JAK MOHLA VYPADAT budova
Führungsstabu.
Výřez z fotografie, která zachycuje JINOU budovu patřící k továrně
Richard, která však mohla být vzhledově podobná.
Částečně zachovalé základy teskobaráku, který je zachycen na výše
uvedené fotografii.
Letecký pohled z 10. 4. 1945 na část areálu Richard I. – zřetelná
budova Führungsstabu je označena kroužkem.
Letecké pohledy na totéž místo v poválečné době – nikde ani náznak
toho, že zde nějaká budova stávala….
Šipka ukazuje místo, kde by měla stát stěna budovy Führungsstabu.
Velká škoda, že fotograf nenatočil objektiv více doleva… .
Letecký pohled z března roku 1945.
Červená šipka ukazuje přibližný směr pohledu fotografa.
Podle všeho by část budovy měla být vidět minimálně na výše uvedené
fotografii z roku 1945.
K lepšímu vysvětlení výše uvedených fotografií ještě doplním přibližná místa, odkud jsou fotografie pořízeny.
Číslice 1. označuje přibližně místo, kde stál fotograf a čáry
vyznačují přibližný rozsah místa zachycený objektivem fotoaparátu.
Číslice 2. označuje přibližně místo, kde stál fotograf a čáry
vyznačují přibližný rozsah místa zachycený objektivem fotoaparátu.
Fotografie byla pořízena přibližně od míst, kde stával Führungsstab.
Šipka označuje místo, kde přibližně stál fotograf předešlé
fotografie.
V minulé části jsem předeslal téma
nejasností a různých zkazek okolo budovy Führungsstabu.
Je tedy čas se jim věnovat.
Kdo odstranil budovu?
V textu jsem několikrát naznačil, že budova jako mávnutím kouzelného proutku zmizela. O důvodu se můžeme jenom dohadovat. Základní problém je v tom, že se zatím nikde nepodařilo dohledat, v jaké době budova ještě stávala. V roce 1945 budova stojí – v roce 1957 již není ke spatření ani v podobě obrysu základů. Takže někdy v tomto rozmezí byla zlikvidována. Toto všechno je samozřejmě živná půda pro různé teorie.
Takže nejprve začnu s TEORIEMI.
Při zpracovávání této stránky jsem přišel s teorií, že budova byla zničena na konci války Němci, aby bylo zlikvidováno něco, co se nemělo dostat do nepovolaných rukou. Byla to naprosto dokonalá teorie, která samozřejmě v sobě měla nádech tajemna. A všechno to do sebe mohlo krásně zapadnout…
Jenomže kolega „šťoural“ našel (a to dokonce u mě na webu – kdo si to má všechno pamatovat…) zmínku o tom, že cituji: „Do Litoměřic přijíždí další skupina sovětských důstojníků z Drážďan. Ubytováni jsou v budově bývalého SS Führungsstabu B5 *a v dalších barácích v okolí továrny Richard.“ *. Ajajaj, taková krásná teorie vzala za své…
Ale když už jsem v tom fantazírování….. Proč nepokračovat. Co když tedy skupina ubytovaných důstojníků našla něco, třeba i to schodiště, a pak vše nechala zničit? Důvod nevím, ale jako teorie by to mohlo obstát ne?… (Na druhou stranu ve zdroji informace není přesně uvedeno, zda se (v případě ubytování) jednalo o na této stránce popisovanou budovu, nebo o budovu zámečku – „Fafáku“ (viz úvodní část stránky).
Výňatek z Terezínských listů – vzpomínka Ing. Josefa Růžičky.
Anebo, možná je vysvětlení o mnoho prostší…
Co když budova byla po válce prostě jenom rozebrána a využita jinde –
ale to by zase zůstaly alespoň základy budovy…
Na fotografii je část soupisu materiálu inventarizovaného po roce 1945.
Schodiště do podzemí
V některých výpovědích (vzpomínkách) je zmiňována zvláštnost, a
tím bylo údajné schodiště, které vedlo z budovy přímo do podzemí
chodby A.
Toto řešení má i své logické opodstatnění. Jednak v tom, že nebylo
nutné obcházet po cestách (po rozbahněném staveništi), aby bylo
možné vstoupit do podzemí.
A za druhé – toto stavební řešení by mohlo odůvodnit i prokazatelnou
existenci železobetonového tunelu, který se nachází mimo jiné i přímo
pod bývalou budovou Führungsstabu.
Bohužel, existence schodiště se bude již jen velice těžko prokazovat. Protože, jak jsem již z počátku předestřel, budova Führungsstabu byla v blíže neurčené době zničena a nad jejími základy je navezena zemina ze stavby mrazíren v Litoměřicích.
Takže jedinou možností by byla skrývka zeminy až k základům budovy a pak archeologické hledání, kde nechal tesař onu pověstnou díru… Jenomže to se asi z mnoha důvodů nepodaří… (ale je to lákavá myšlenka)…
Navážka zeminy při stavbě mrazíren – letecká fotka z roku 1991.
Červený obdélník ohraničuje přibližně místo, kde stávala budova
Führungsstabu – zde by se musela udělat skrývka a hledat, zda jsou zde
zbytky schodiště do podzemí.
Ve žlutém kroužku je, jako zajímavost, poměrně zřetelný pohled na dvě
zapomenuté ocelové trubky připravené do vrtu ČT.
*
O plánovaném schodišti by se TEORETICKY mohlo psát v části původního
dokumentu z 10. ledna roku 1944 – Odborné vyjádření „O vhodnosti
podzemních vápencových lomů u Leitmeritz jako alternativní lokality pro
AUTOUNION A. G.“
Podepsáni Báňský úředník doktor Kirnbauer. Za horní báňský úřad
Freiberg doktor inženýr Wernicke báňský ředitel.
Vkládám pouze překlad části dokumentu, která by mohla být
spojována s tématem schodiště.
2/ Příjezd a odjezd posádek probíhá standardně hlavní štolou pomocí
osobních vagonů až přímo do zadních částí pracovních místností.
Dále navrhujeme vytvořit některé nouzové východy šikmými šachtami,
které by měly být provedeny v blízkosti přechodu z údolí do svahu, se
sklonem cca 45 stupňů a opatřeny schodišti. Kromě vlastní hlavní
větrací šachty mohou být konstruované větrací šachty opatřeny
žebříky.
Tyto větrací šachty mají být přesazeny = nejsou prováděny
svisle/vertikálně, nýbrž v její horní části vodorovně lomeny asi 15 m
do strany a teprve poté znovu vedeny nahoru.
Výsledkem je, že padající bomba nikdy nemůže zasáhnout
šachtu přímo.
Část dokumentu – protokolu, kde je zmiňován vstup do podzemí ze sklepa
budovy.
Výřez z dobové mapy, kde je vyznačena TEORETICKÁ možnost
umístění schodiště do podzemí levé části továrny Richard.
Například takto MOHLO vypadat schodiště do podzemí.
Pouze ILUSTRAČNÍ FOTOGRAFIE.
Betonový tunel v podzemí levé části dolu Richard I.
Betonovému tunelu v podzemí chodby A se mimo jiné blíže věnuji na stránce nazvané – levá část podzemí dolu Richard I., takže pro dokreslení použiji pouze tři fotografie z těchto míst. A proč se věnuji betonu v podzemí, když stránka popisuje budovu na povrchu? No protože do níže popisovaného tunelu PRAVDĚPODOBNĚ ústilo betonové schodiště popisované v předešlém odstavci – takže všechno souvisí se vším…
Pohledy na „přístupnou“ část masivního betonového tunelu, který se
nachází mimo jiné i pod budovou Führungsstabu.
Obdélníkem je označená budova Führungsstabu a šipka ukazuje místo kde byl
vchod A/B do levé části podzemí.
Uložení beden v podzemí
Téma uložení beden v podzemí se táhne jako červená niť z konce války a tu a tam se objevuje v dobovém tisku, či ve vzpomínkách. Na toto téma se musí dříve nebo později narazit. Je těžké posoudit, z kolika zdrojů tato informace pochází a nakolik je ověřena. Samotné tvrzení se liší v detailech, ale v každém případě je hrubá kostra příběhu asi tato.
V květnových dnech přijíždí k Richardu nákladní auta, ze kterých se vykládají bedny s neznámým obsahem. Následně jsou bedny odnášeny do podzemí (levé části). Zdroj (zdroje??) se shodují na tom, že přesné místo je neznámé, ale označení chodby, kde se něco ukládalo (údajně) obsahuje číslici 3. a 1.
Tolik velice stručný popis. Než se podíváme na různé podoby zmiňované události, dovolím si drobné doplnění – nebo spíše „zamíchání“ rozdaných karet.
Máme tedy informaci o čísle chodby obsahující číslici 3. a 1. Vojáci Litoměřické posádky při svém průzkumu v šedesátých letech zjišťují, že v levé části je z obou stran nepřístupná chodba č. 301. To je důvodem k tomu, aby od té chvíle byla chodba č. 301 ve středu zájmu. Jenomže je zde drobný problém. Protože chodeb, které v číselném označení mají kombinaci trojky a jedničky, je docela velké množství. A aby to bylo ještě složitější, tak v podzemí levé části je na stěnách použito původního číselného označení, které v žádném případě nekoresponduje s válečným číslováním. Bližší informace o číslech v levé části naleznete na stránce – Levá část dolu Richard I.
Tím ale samozřejmě hledání čísel 3. a 1. nekončí, protože samozřejmě různé kombinace nacházíme i v další části podzemí Richard I. Ano, beru v úvahu to, že bedny se měly (pravděpodobně) skládat u Führungsstabu, ale to nic nemění na faktu, že nevíme, kam byly poté odneseny, či na úzkokolejné dráze odvezeny.
Pro představu přikládám mapu s vyznačením možných lokalit.
Mapa podzemí Richard I.
Barevně jsou označeny chodby, v jejichž označení je kombinace čísel 1 a
3.
Vysvětlivky barev:
– Fialová – chodba č. 301 (místo, které je nejvíce skloňováno
s uložením neznámého obsahu).
– Červená – chodby v levé části podzemí.
– Modrá – chodby mimo levou část Richardu I.
– Zelený obdélník – budova Führungsstabu.
– Černé šipky označují vchody A/B a C/D.
A teď už je čas podívat se na některé vzpomínky k tématu ukládání beden v podzemí.
Přepis převyprávěného svědectví o ukládání beden
u Führungsstabu – v levé části…
Část dokumentu, ve kterém Dr. Macek sděluje, že získal informace o tom,
že ve dnech 2. 5. až 7. 5. 1945 přijela k Richardu kolona aut
z Berlína, která skládala nějaké bedny, pravděpodobně pod
Führungsstab B5.
V poledne mezi 2. a 6. 5. 1945 se u jídelny v Richardu konala porada SS.
Vězni ten den nešli do práce. Týž den přijela k budově německá
nákladní auta s bednami, které se začaly skládat. Do podzemí R I. je
nosili jen členové německých ozbrojených sil. Bedny se ukládaly do R I. do
jeho levé části, přesná čísla chodeb chybí. V čísle chodeb měla být
číslice jedna a tři. Od konce války se nepodařilo vniknout pouze do č.
301. Všechny přístupové cesty jsou odstřeleny umělými závaly. Do chodby
č. 301 byl v době provozu na Richardu vstup i ze sklepa budovy
Führungsstabu. Po vstupu nezbyly žádné stopy.
Část shrnutí protokolu k továrně Richard.
V dokumentu je mimo jiné zmiňována chodba s číslicemi 3. a 1. a
ukládání beden.
U tohoto dokumentu se na chvilku pozastavím.
Při podrobnějším přečtení zjistíme, že je (cituji) „zazděná štola – chodba na sále č. 131, ve štole B“. A tady začíná problém. Chodba č. 131 se nachází prakticky na druhé straně podzemí než je štola B. Jediné vysvětlení, které pro to mám, je, že došlo k překlepu a místo č. 131, mělo být č. 301. Ale kdo ví…
Výřez z mapy, na které je barevně zobrazeno umístění haly č. 131
(červeně), a chodby B, navazující na chodbu č. 301 (fialově).
Je zával pod Führungsstabem umělý?
A se skládáním beden by TEORETICKY mohla mít něco společného další „záhada“ spojená s podzemím pod Führungsstabem.
Téma výše popisovaného schodiště a část zachovaného původního masivního tunelu nelze ukončit bez zmínky o neprůchozím závalu, který se v podzemí nachází po několika metrech průchodu pod železobetonovou klenbou. Jak jsem ostatně již nastínil na stránce nazvané Levá část dolu Richard I. Další část tunelu je nepřístupná, a to jak od svého původního vchodu, tak u závalu z chodby A – levé části.
Při poslední, jediné možné a velice krátké návštěvě levé části dolu Richard I. , se pro nedostatek času bohužel nepodařilo ověřit původ závalu (odstřel, příroda??).
Takže se opět jenom můžeme dohadovat, kolik pravdy je na tom, že zával pod Führungsstabem byl umělý a udělali jej sami Němci – jak se ostatně dočteme ve vzpomínkách a výpovědích. Od umělého závalu je již jenom krůček k teoriím o bednách a tak stále dokola. A tak i tato otázka dál zůstává bez odpovědí…
Zával pod Führungsstabem byl umělý a udělali jej sami Němci.
Část přepisu magnetofonového záznamu výpovědi pana Ladislava Kyrala.
Jméno pana Kyrala se ve spojení s továrnou Richard objevuje
poměrně často.
Část dokumentu, ve kterém Dr. Macek z archivu v Litoměřicích sdělil,
že je připravena další skupina vojáků pod vedením mjr. Procházky, která
chce pokračovat v průzkumu. Mají podrobně rozpracován plán jak se dostat
do chodby pod tzv. Führungsstabem, která je ze tří stran uzavřena umělými
závaly, které musely vzniknout už v roce 1945.
A ještě jednou – jiná podoba téhož…
Vojákům Litoměřické posádky se v šedesátých letech (neznámo kudy –
ještě před vrtem ČT) podařilo opravdu dostat do části levé části.
Na fotografii skupinka vojáku a pracovníků Státního archivu v chodbě
A.
Voják sedí na spadlé ocelové výztuži chodby a za zády mají klenbu
betonové chodby – krytu.
Muž na levé straně fotografie by MOHL být Dr. Macek.
A ještě jednou „sdělení“ pana Macka – cituji část textu:
Uložení nějakých nepotřebných věcí Státního statku Litoměřice
v části „Richardu I.“, v blízkosti Führungsstabu…
Já sám za sebe s tím mám trochu „informační problém“. Uvedený
dokument pochází ze šedesátých let.
V té době již byl zdvojený vchod A/B dávno uzavřen. Pravdou však je, že
dodnes se mi nepodařilo zjistit, kdy a za jakých okolností byl tento vchod
uzavřen – nemluvě o jeho fotografii. Jeho velice strohý popis a pár
fotografií naleznete Richard
I. – Vchody A, B, C a D.
Přesto se však domnívám, že k uzavření této části došlo někdy
v padesátých letech.
Pominu-li problém s uzavřením vchodu, nabízí se poměrně zásadní
otázka – co by mohl Státní statek ukládat v podzemí?
V té době byl poměrně populární insekticid DDT, který se používal
i v zemědělství. Jeho používání bylo zakázáno v tehdejší ČSSR
v sedmdesátých letech.
Nezbývá tedy než se ptát – z čeho měl pan Macek tehdy tak velkou
obavu…?
Pohled na letecké snímky zachycující vchodu A/B – totéž místo
v rozdílu devíti let.
Problém je v tom, že na fotografiích z roku 1945 je místo vchodu ve
stínu. Na fotografii z roku 1957 se již vchod nedá vypozorovat ani
v náznaku.
Budovu Führungsstabu tedy již ponecháme stranou a v závěru se podíváme na osazenstvo.
Všichni vedoucí, inženýři, konstruktéři a vyšší úředníci
pracující pro továrnu Richard byli příslušníky SS. Přesto se po
osvobození, v roce 1945, nepodařilo zajistit žádného příslušníka SS
z tzv. SS-Führungsstabu. A ani z vedoucích inženýrů *(kromě Ericha
Knieho),*kteří by podali podrobné svědectví okolo veškerého dění ve
vztahu k projektu Richard.
Koncentrační tábor Litoměřice a podzemní továrna Richard se staly po roce
1945 v Československu předmětem zájmu bezpečnostních a soudních
orgánů. Jejich zásluhou bylo Mimořádným soudem v Litoměřicích
vyšetřováno a odsouzeno v letech 1945 – 1947 několik příslušníků
SS ve funkci strážných, dozorců, kápů a civilních mistrů
z koncentračního tábora Litoměřice a z továrny Richard. Avšak mnozí
další byli po vyšetření pro nedostatek důkazů předáni k odsunu do
Německa a potrestáni nikdy nebyli.
Stalo se tak proto, že po osvobození se vězni vrátili do svých domovů a ve většině případů ani neznali jména velitelů, strážců, kápů, nebo je znali jen pod přezdívkou a proto proti nim nesvědčili. A nakonec většina těch, kteří nesli největší zodpovědnost za poměry a násilí v koncentračním táboře Litoměřice, a na Richardu za smrt tisíců vězňů, uprchla z Litoměřic ještě před koncem války.
V poválečném období se k soudu dostal pouze zlomek lidí ve vztahu k továrně Richard nebo KT Litoměřice. Jmenovat například můžeme: Lagerführer SS-Oberscharführer Karl Opitz, SS-Unterscharführer Heiling, SS-Unterscharführer Franz Mattausch, SS-Oberscharführer Karl Oppitz, a i zednický mistr v KT Litoměřice u fy. Polenský a syn (od 29. 6. 1944 – 8. 5. 1945), Richard Handtke, ten trestu nakonec jako jeden z mála neunikl – dne 26. 10. 1945 v 16:30 byl popraven… (samotná stránka se připravuje.)
Strohé konstatování, že spravedlnost (jak už to tak chodí) je tak
trochu slepá…
Werner Meyer
Snaha byla, ale…
Dopis oblastní pobočky státní bezpečnosti v Litoměřicích ze dne
31. 10. 1946 – pro: Veřejný žalobce u mimořádného lidového soudu
v Litoměřicích, ve věci Werner Meyer, vedoucí „Führungsstabu“,
trestní oznámení dle retr. dekr. A) osobní data: Werner Meyer,
SS-Obersturmführer v podniku „Richard“ v Litoměřicích, asi 35 r.
stár, (ostatní data chybí).
Pobyt jmenovaného není dosud znám a bylo po něm zdejší odbočkou zahájeno
pátrání prostřednictvím čsl. komise pro vyšetřování válečných
zločinů ve Wiesbadenu s uveřejněním ve Věstníku kriminální
služby.
Další osud Wernera Meyera není znám…
A co třeba Alfons Kraft?
(K soudu se za Richard nedostal, ale alespoň víme, co
bylo dál…)
Alfons Kraft, po Meyerovi vedoucí SS-Führungsstabpro továrnu Richard.
Životopis
Alfons Kraft (*4. prosince 1912 Stuttgart, +26. srpna 1971 Trevír) německý politik (SPD).
Život
Kraft navštěvoval střední školu. Poté studoval na vyšší stavební
škole ve Stuttgartu a v roce 1937 složil zkoušky na stavebního
inženýra.
Do roku 1940 byl hlavním architektem v kanceláři stuttgartského architekta
Osthuse. Za druhé světové války byl 1. září 1939 povolán do vojenské
služby.
1. března 1940 se stal záložním velitelem Waffen–SS a od listopadu roku 1940 Untersturmführerem Waffen–SS v 1. SS Totenkopf Cavalry Regiment velel hlavnímu úřadu pro rozpočet a budovy. Tam byl pověřen vedením stavby SS ve Varšavě a prováděním budov SS v Generálním gouvernementu.
Od roku 1945 byl architektem městské správy Trevíru. V roce 1946 se stal vedoucím úřadu plánování a stavebního dozoru v Trevíru. V roce 1950 byl jmenován stavebním úředníkem.
Politika
V roce 1933 se stal členem SS, 1935 DAF a od roku 1937 členem NSDAP.
Po druhé světové válce vstoupil do SPD a do roku 1964 byl předsedou městského sdružení SPD v Trevíru.
V letech 1946 až 1949 byl čestným technickým asistentem v Trevíru a v letech 1958 až 1971 na plný úvazek technickým asistentem v Trevíru, nakonec s titulem starosty.
V letech 1946 až 1947 byl členem poradního zemského sněmu za SPD. Nahradil penzionovanou Marii Detzel v poradním státním shromáždění.
Byl předsedou stavební komise ve Sdružení měst Porýní – Falc, členem odborné kanceláře pro zadávání zakázek obecního úřadu pro administrativní zjednodušení, členem a čestným předsedou okresního sdružení AWO a v letech 1963 – 1971 starostou Trevíru.
Zdroj informací – Wikipedia (https://de.wikipedia.org/…lfons_Kraft_(Politiker))
Alfons Kraft – civilní fotografie z šedesátých let.
(Otázce poválečných soudů a rozsudků bych se chtěl v budoucnu věnovat na samostatné stránce)
Co napsat závěrem. Je zřejmé, že i v případě tak jednoduchého tématu, jakým by budova Führungsstabu mohla bezpochyby být, se dá narazit na poměrně velkou spoustu nejasností, náznaků a možná smyšlenek. Takže i toto téma zůstává do budoucna otevřené, a prosím, aby byla v úvahu brána, v textu několikrát použitá a zvýrazněná slůvka, teorie, předpoklad, mohlo, pravděpodobně… a podobně. Vše okolo továrny Richard je zamotané a dokonce i staré výpovědi a vzpomínky se navzájem mnohdy vylučují. A to nemluvím o pokusech lokalizovat některá místa na Richardu. Nic prostě zas tak úplně do sebe nezapadá a vždy je všude nutné brát informace s určitou rezervou, ale možná tím to je ještě zajímavější…
Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:
Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním
obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte
webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným
příspěvkem.
o(02/23)
Naposledy upraveno 1. 2. 2023