Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 22. 9. 2017

Vyhledávání

V podzemí továrny Richard I

Chodba „C“ – první část

Začátek chodby

Mapka popisované oblasti.
Mapka popisované oblasti.

Do prostor podzemní továrny Richard se vracíme po prohlídce poválečné „čížkovické“ těžby. Znovu vcházíme do míst, kde byla od roku 1944 budována největší podzemní továrna na našem území.

Opět překonáváme rozsáhlé opady vápencových desek, které se hromadí do několika metrové výše na popraskané betonové podlaze. Původní profil štol je většinou možné spatřit pouze pod železobetonovými nosníky, které se z posledních sil snaží udržet obrovské tlaky bortících se chodeb. Jasně viditelné praskliny, které se na betonu začínají objevovat však i zde nekompromisně naznačují, jak moc je podzemí odsouzeno k postupnému zániku. Míjíme občasné němé připomínky věcí a událostí dávno minulých. Konev na vodu, ze které si někdo udělal terč, přičemž se můžeme pouze dohadovat, ve kterém roce těch několik průstřelů vzniklo. Hromada ztrouchnivělých dřevěných stojek složených u stěny jedné z chodeb, která již nikdy nebude využita ke svému původnímu účelu. U jedné z místností je rozházená nevelká hromada zbytků kožených bot a podrážek v různém stádiu opotřebení. Zamrazí při pomyšlení, komu byla obuv určena a kdo ji nosil na nohou… Otázky se v hlavě objevují jedna za druhou. Proč jsou ty boty zde? Jaký byl osud těch, kteří je do poslední chvíle nosili na nohou? Na to nám odpověď již nikdo nedá.


V jedné z hal zůstala i prostřílená konev na vodu. Těžko zjistit kdo, kdy, proč …V jedné z hal zůstala i prostřílená konev na vodu. Těžko zjistit kdo, kdy, proč …
Prostřílená konev na vodu.


Zbytky bot a podrážek.Zbytky bot a podrážek.
Zbytky bot a podrážek v jedné z chodeb.


Jedním z nosníků prochází ocelové potrubí možná na vodu nebo páru pro vytápění. Míjíme popraskané cihlové zdi oddělující chodby od skladišť, kanceláří a dalších dnes již nezařaditelných místností. Procházíme bývalou transformátorovou stanicí, kde se doposud zachovalo několik porcelánových izolátorů včetně zbytků zemnících pásů připevněných na stěnách. V jiné části podzemí nacházíme místnost se zbytky kanceláří nebo skladišť. V zadní části této částečně zřícené vestavby spatřujeme ve stropu temný otvor větracího vrtu. Voda, která z vrtu neustále kape, vyplavuje jíl. Za dobu mnoha let vznikla pod vrtem hromada mazlavého bahna. Pohyb zde neustále hrozí uklouznutím a pádem do mazlavé pasti. Raději se vracíme nazpět do chodby a pomalu postupujeme k chodbě C.

(Záměrně neuvádím v tomto textu čísla chodeb. V popisu by to bylo asi nepřehledné a číslování si užijete v části stránky, kde jsou fotografie i s popisky.) Okolo nás jsou další a další hromady a bloky opadaného vápence. Ve vzduchu je cítit prach. Zdá se, že nedávno se utrhla část stropu. Ostatně i znatelně tmavší barva bloků vápence, které raději obcházíme nám jasně dokazuje, že to místo, kde se zřítil strop, je právě zde. Míjíme zapomenutou kolej, která se ztrácí pod závalem. Možná, že zde zůstala z dob války, možná je to kolej poválečné těžby. Těžko posoudit. V každém případě chodba před námi náhle končí mohutným závalem. V celém profilu chodby jsou až ke stropu hromady do sebe navzájem zaklíněných masivních vápencových bloků. Pokud by bylo možné pokračovat dál, dostali bychom se do levé části dolu Richard I. Zde však kdosi odstřelem pečlivě znemožnil jakýkoliv možný přístup do zmiňované levé části. Ostatně „levá část, odstřel a znepřístupnění“ je slovní obrat, který v případě podzemí Richardu I použiji ještě mnohokrát. Přes neklamné známky závalu se nejodvážnější škrábou na vrchní hranu závalu. Je to zbytečné. Obrovské vápencové bloky promíchané ze sutí jsou do sebe vklíněny. Nad závalem existuje kaverna umožňující průnik o několik metrů dál, ale pokoušet se dostat dál je čirý nerozum. Stačí neopatrný pohyb nebo otřes a masív vápencových bloků se může pohnout. Ve stísněném prostoru stačí několik centimetrů poklesu a… Při tomto pomyšlení zamrazí.

Vracíme se a vstupujeme do zadní části páteřní chodby C. Zde bude asi vhodné dále neunavovat nezáživným textem. Je čas podívat se na fotografie, co všechno zde bylo možné spatřit.


Chodba 62. Poslední příčná chodba továrny Richard I. Zde končilo podzemí původního dolu.Chodba 62. Poslední příčná chodba továrny Richard I. Zde končilo podzemí původního dolu.
Chodba 62. Poslední příčná chodba továrny Richard I (zde končil původní důl). Prakticky všechny chodby se pomalu uzavírají rozsáhlými závaly nebo opady vápence.


Pohled z chodby č. 60. na křižovatku chodeb č. 61 a 59.Pohled z chodby č. 60. na křižovatku s chodbou č. 57.
Podlaha v bludišti chodeb je pokrytá vrstvou opadaných vápenců a jílovců.


Zbytky vestavby v chodbě č 63. Zadní část místnosti je vyztužena cihlovou klenbou.

Před vestavbou v chodbě č 63.Zbytky vestavby v chodbě č 63. Stěny jsou rozdrceny a prakticky vše je již zasypáno opadem.
Místnost č 63. Dříve kanceláře. Anebo skladiště? Všechny cihlové vestavby v této místnosti do nadpoloviční výše zasypány opadem vápence. Tento stav názorně vykresluje fotografie, kdy lze spatřit pouze vrchní část dveří a oken.


Pohled ze zadní části místnosti č. 63 směrem k chodbě č.62.

Zbytky vestavby v chodbě č 63. Stěny jsou rozdrceny a prakticky vše je již zasypáno opadem.Zbytky vestavby v chodbě č 63. Stěny jsou rozdrceny a prakticky vše je již zasypáno opadem.
Stěny jsou rozdrceny nebo alespoň narušeny.


V zadní části místnosti č. 63 je pod větracím vrtem hromada mazlavého jílu a suti.
V zadní části místnosti je velký suťový kužel jílového bahna, které vytéká z větracího vrtu.


Pohled na spodní část větracího vrtu.Otvor po vypadlém bloku vápence pod větracím vrtem. Za povšimnutí stojí sedmihranný tvar. Jak se tohle někomu povedlo?…
Pohled na strop – spodní část větracího vrtu, kde je zachycen otvor po vypadlém bloku vápence.


Některé betonové nosníky mají na sobě doposud závěsy pro potrubí.
Některé betonové nosníky mají na sobě doposud závěsy pro potrubí.


Zapomenutá kolej v chodbě č.62Detail kolejového pole v chodbe č.62
Nazpět v chodbě č.62.
Zapomenutá kolej. Těžko určit, zda zde zůstala z poválečné těžby nebo z roku 1945.


Chodba č. 62 končí u neprostupného závalu do levé části.Chodba č. 62 končí u neprostupného závalu do levé části.
Chodba č. 62 končí u neprostupného závalu do levé části (chodba č. 148).


Část plánu rozmístění strojů v podzemní továrně Richard I.(zdroj mapy – archiv Památníku Terezín. Mapa je přechovávána v archivu Památníku Terezín).
Fragment výkresu rozmístění strojů v podzemní továrně Richard I.
Zdroj mapy – archiv Památníku Terezín.
Mapa je přechovávána v archivu Památníku Terezín.


Páteřní chodba C, zadní část.

Páteřní chodba C, zadní část.Páteřní chodba C, zadní část.
Páteřní chodba C, v celé své kráse. Asi nejdelší nejméně poškozená část podzemí.
V této části podzemí byla umístěna jedna z výrobních linek.
Největší koncentrace železobetonových nosníků dočasně zabezpečila tuto část podzemí.
Bohužel postupná zkáza se nevyhnula ani této chodbě (tomuto tématu se mimo jiné věnuji v závěru této stránky).


Nejbližší okolí páteřní chodby C je tvořeno labyrintem pravoúhlých chodeb o různé délce (viz červeně označená oblast na mapce v úvodu stránky). Jak již bylo vzpomenuto, za války prokazatelně probíhala v části chodby C strojírenská výroba. Velká většina prostor v této části podzemí proto sloužila například jako skladiště součástek pro výrobu. Dnes lze spatřit pouze zcela vyrabované prostory. Nicméně i tak se dá u některých určit, jaký byl jejich účel. Následující fotografie mají za cíl alespoň přibližně určit jejich využití. (Pro upřesnění snad jenom poznámka, že následující lokalizace a určení využití prostor je pouze můj soukromý odhad.)


Železobetonové klenby v chodbě C.Železobetonové klenby v chodbě C.
Prakticky veškeré odbočky z páteřní chodby C jsou zajištěny křížovou klenbou. Boky chodeb jsou izolovány a obezděny cihlami.


Chodba č. 54.
Chodba č. 54


zbytky ostnatého drátu.

zbytky ostnatého drátu.
Vstupy do některých místností jsou dodnes odděleny ostnatým drátem.
Je dobré, aby si člověk stále uvědomoval, kdo a za jakých podmínek zde pracoval.


Vybrané místnosti (kratší haly) oddělovaly cihlové příčky. Zde bývala skladiště materiálu a nářadí.Vybrané místnosti (kratší haly) oddělovaly cihlové příčky. Zde bývala skladiště materiálu a nářadí.
Některé místnosti (spíše menší haly) byly z jedné strany uzavřeny cihlovou zdí.
V těchto prostorách mohla být umístěna výdejna materiálu nebo nářadí.
V jedné z místností bylo nalezeno například množství zbytků bot.


Vestavby pro transformátory.
Význam této vestavby – její význam se podařilo určit podle dosud zachovalých neklamných znaků. Jedná se o jednu z transformáto­rových stanic pro potřeby továrny..


Místnost pro transformátory má ještě stále zachovalé izolátory a kostřící pás.Místnost pro transformátory má ještě stále zachovalé izolátory a kostřící pás.

Spodní část kobek pro transformátory.Spodní část kobek pro transformátory.
Zbytky transformátorové stanice.


Vestavba v chodbě č. 53. Na podlaze zbytky ztrouchnivělé výdřevy.
Další z mnoha vestaveb V popředí fotografie zbytky ztrouchnivělé výdřevy. Místnost vlevo má dokonce zachovalé ocelové dveře…


Ve dveřním rámu jsou doposud zasazeny masivní ocelové dveře, které kdysi někdo vykopl.
Vstupujeme dovnitř. Ještě po šedesáti letech lze ve vzduchu cítit charakteristický zápach. Po chvilce přemýšlení je zápach určen. Motorová nafta.


Pravděpodobně tlumič výfuku od záložního agregátu.Pravděpodobně tlumič výfuku od záložního agregátu.
A zde je vysvětlení pro zápach nafty.
V této místnosti stával pravděpodobně nějaký záložní agregát na výrobu elektřiny.
Zachoval se však pouze něco co ze všeho nejvíce připomíná tlumič výfuku.


Vestavba v chodbě č. 52.- sociální zařízení…
Vestavba v chodbě č. 52. Rozdrcené a nakloněné cihlové zdi. Vstupovat do těchto míst by se nemuselo vyplatit. Již s povzdálí je účel vestavby vysvětlen. Záchody. Kdosi dokonce jednu z porcelánových mís vynesl a položil před vestavbu.


chodba 51.
Na místnost se záchody navazuje další s označením č. 51.
Podlaha je již částečně pokryta opadem vápence.


V betonové podlaze je zapuštěna pravděpodobně jímka zatím neurčeného významu.V betonové podlaze je zapuštěna pravděpodobně jímka zatím neurčeného významu.
Vysvětlit účel této místnosti se mi stále nepodařilo. V její střední části je vyzděná jímka obdélníkového tvaru, přičemž jedna strana vany má výklenek. Do této jímky vedou armatury a zbytky plechové trubky. Na jedné straně je revizní šachta kanalizace. Potrubí z revizní šachty však do této jímky nevede. V popředí levé fotografie je zachycena i betonová drážka. Možná se jedná o zbytky uložení nějakého potrubí. Při každé návštěvě této místnosti byla diskuze na téma „co to mohlo být“. Mohla zde být třeba jednotka pro ohřev nebo ochlazování vzduchu – klimatizace? Mohl zde být třeba kompresor na stlačený vzduch? Mohl zde být… Těžko dnes budeme hledat pravdu.


Zvedající se podlaha nám umožňuje nahlédnout pod betonovou desku.
Zvedající se podlaha nám umožňuje nahlédnout pod betonovou desku.


Zbytky uložení po blíže neurčené technologii.
Zbytky uložení po blíže neurčené technologii.

Zbytky uložení po blíže neurčené technologii.
A další zastávka v místnosti č. 51.
Uprostřed opadů jsou zkroucené ocelové a betonové zbytky „čehosi“.
Rozhodně to však nepomůže vysvětlit účel této místnosti.


Hromada mrazových zátek.
V zadní části stejné místnosti (u odbočky do chodby č. 50) ležela u zdi hromada mrazových zátek do hlav a bloků motoru.


Držák na svářecí elektrody včetně několika elektrod.
A kousek od hromady „mrazovek“ na zdi upevněný držák na svářecí elektrody.
(Hromada elektrod ještě ležela pod držákem na podlaze.)


Dveře do vestaveb v místnosti č. 28.
A další vestavba. Prázdné a temné otvory po dveřích nás lákají k návštěvě. Je před námi místnost č. 28.


Místnost č. 28. Podlaha je pokryta kousky vápence. Občas zde leží kousek plechu. Betonový základ a tři betonové bloky na podlaze.

Záhadné betonové krychle ležící na podlaze…Záhadné betonové krychle ležící na podlaze…
Na podlaze lze nalézt zbytky nespecifikova­telných papírů, kousky násad, kbelík a
při bližším ohledání zjišťujeme, že krychle mají na sobě červená čísla a datum.
Mám vysvětlení pro tyto betonové krychle.
Jedná se o zkušební bloky betonu.
Každá várka betonu byla nahutněna do formy a po vytvrdnutí označena číslem a datem a v případě, že by došlo k nějaké nejasnosti o kvalitě betonu, byl zde důkaz.
(podobné zkušební bloky byly pořizovány i při stavbě našeho pohraničního opevnění).


Zkušební bloky betonu na sobě doposud nesou datum pořízení vzorku. Každá várka betonu byla dána do formy, a po vytvrdnutí označena číslem a datem.
Hranoly betonu mají na sobě doposud čísla.
Váha betonu každého sběratele pokladů odradila vynést vzorky ven. A je to dobře, protože nakonec by blok skončil někde pohozený.
Takhle odpočívá svůj sen v podzemí, tam, kam patří.


Vestavba v odbočce č. 28.
Pohled do jedné ze dvou místností č. 28.


Mimo jiné lze v chodbě C spatřit i několik kolektorů a revizních šachet kanalizace.
Zachovalé revizní šachty kanalizace.

Zachovalé revizní šachty kanalizace.
Při skromném počtu určitelných staveb nemůžeme pominout ani revizní šachty kanalizace. Je to sice „jenom obyčejnej kanál“, ale za povšimnutí stojí opracování cihel na pravé fotografii. Není to ukázka stavebního umu, která stojí za zmínku?


Masivní železobetonové klenby. To všechno bylo vybudováno díky práci vyhladovělých a na kost vyhublých vězňů….Masivní železobetonové klenby. To všechno bylo vybudováno díky práci vyhladovělých a na kost vyhublých vězňů…
Znovu pohled na chodbu č. 27 doplněný o detaily křížové klenby. Možná by stálo za to trošinku odbočit od tématu. Přestavte si vyhladovělé vězně, kteří nabírají těžký beton a pěchují jej za bednění. A pěchovat se musí poctivě. Jakákoliv odchylka, například prázdné neupěchované místo nalezené po odstranění bedněn,í se přísně trestá. A teď se znovu podívejte na dokonalou, hladkou křížovou klenbu…


Chodba č. 27.
Pojďme nahlédnout do chodby č. 27 (levá strana fotografie).


Lze zahlédnout i zbytky dřevěného bednění.

Lze zahlédnout i zbytky dřevěného bednění.Lze zahlédnout i zbytky dřevěného bednění.
Když už byla řeč o betonáži a bednění. I to se podzemí zachovalo.


Na velké plochy se již v roce 1944–1945 používalo ocelového rozebíratelného bednění.
Tam, kde to bylo technicky možné, bylo pro betonáž používáno i kovové rozebíratelné bednění.


Zbytky dřevěného bednění, které nikdy nebylo odstraněno…
Znovu detaily zbytků dřevěného bednění na klenbách.


Zavalená (odstřelná) štola v zadní části chodby č. 27. Pod závalem je dosud zachovalé kolejové pole…
V zadní části chodby č. 27 je zbytek kolejí a zavalená štola, která dříve pokračovala do levé části podzemí.


Obnažená vrstva slínovců. Obnažená vrstva slínovců.
V chodbě č. 27 si můžeme prohlédnout jednu ze základních příčin borcení podzemí, a to již v době výstavby. Při rozšiřování a hlavně prohlubování chodeb byla obnažena i spodní slínovcová vrstva. Ta již nemá prakticky žádnou soudružnost. Hornina se na vzduchu drolí a při nasáknutí vodou zvětšuje svůj objem. Na fotografii je červenou čarou naznačeno místo přechodu vápence do slínovce. To je také důvod, proč má většina stěn v podzemí provedenou izolaci a cihlovou nebo betonovou obezdívku.


Prasklá a zvedající se betonová podlaha v chodbě č. 49.
V chodbě č. 49 si můžeme prohlédnout ukázku mocných tlaků zvedajícího se podloží.


Chodba C pokračuje dál směrem k východu. V temnotě jsou obrysy hromad vápence a rozlomených nosníků…
Je čas vydat se z poměrně stabilní části chodby C směrem k východu.
Po cestě si prohlédneme daleko horší následky celkového hroucení chodeb a nosníků.
Již při letmém pohledu do chodby se tají dech.
Tam, kde před lety byla prakticky volně průchozí páteřní chodba, se zvedají hromady vápencových bloků a rozdrcených kleneb.


Povšimněte si praskliny v nosníku v pravé horní části fotografie…
Malá ukázka…
Povšimněte si praskliny v nosníku v pravé horní části fotografie.


Povšimněte si nosníku v horní části fotografie…
Totéž místo z druhé strany.
Při důkladnější prohlídce fotografie doporučuji soustředit se na nosník v horní části fotografie – nad cihlovou zdí v levé části fotografie.


 …Totéž místo po několika měsících. Nosník praskl, zřítil se a jeho druhá část zůstala viset na armatuře. Bližší nosník po pravé straně již také praská… …Totéž místo po několika měsících. Nosník praskl, zřítil se a jeho druhá část zůstala viset na armatuře.
A teď totéž místo po několika měsících.
Zmiňovaný nosník se zřítil a na levé straně fotografie již visí pouze na armatuře.
Také nosník v popředí je ve spodní části rozevřený prasklinou.


Ještě jednou pohled na rozdrcený nosník na křižovatce chodby C a č. 48.Ještě jednou pohled na rozdrcený nosník na křižovatce chodby C a 48.
Ještě jednou pohled na rozdrcený nosník na křižovatce chodby C a 48Ještě jednou pohled na rozdrcený nosník na křižovatce chodby C a 48
Zmar a zkáza… co dodat…


Smutný pohled do dříve majestátní páteřní chodby C…Smutný pohled do dříve majestátní páteřní chodby C…
Smutný pohled do dříve majestátní páteřní chodby C…Smutný pohled do dříve majestátní páteřní chodby C…
Čeká nás cesta dál… Musíme projít dříve mohutnou, betonem vystrojenou páteřní chodbou „C“…


Poznámka.
Uvedený popis je poplatný době vzniku této stránky.
Podzemí továrny Richard, bylo a je neustále v „pohybu“.
Některé zde popisované lokality jsou již pouze minulostí…


Není li v popisku fotografie uvedeno jinak, jsou autoři fotografií použitých na této stránce:

Skupina IPS, Jan Kosina, Jan Lichtenberg, Hynek Gazsi, Dalibor Hellebrant, Lukáš Malý, Jiří Látal, Martin Bečka, Daniel Studený, Roman Gazsi.


Naposledy upraveno 2. 9. 2012


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.