Richard I. – levá část

---

---

Richard I. – levá část.

Tato část podzemí, se v novodobé historii stala pojmem, s přídomkem něčeho neznámého – tajemného.
Důvodem tohoto, (asi i zaslouženého zájmu), je skutečnost, že do levé části podzemí, se od blíže neznámé poválečné doby, nedalo dostat, protože „pravděpodobně“ všechny propojovací chodby byly zříceny.
To slovíčko pravděpodobně je v uvozovkách, protože u fotografií z roku 1965, lze usuzovat, že se zde, (alespoň v určité části), pohybovali vojáci litoměřické posádky

---

Mapa levé části dolu Richard I.

---

Mnoho nejasností okolo levé části podzemí nedalo pár lidem spát, a tak díky jim, vznikl dokument o hledání a nakonec průniku do části podzemí vrtem Československé televize, v letech 1984 – 1990

Podle mne se jedná o zajímavý trojdílný dokument, který však přinesl více otázek než odpovědí. A k těm nejdiskutovanějším, patří zřejmě otázka – kdo zničil štoly?

---

Mapa levé části dolu Richard I. a vyznačené části „přístupné“ vrtem ČT.

---

Dlouhou dobu jsem se levé části nemohl nijak věnovat, protože prostě „nebylo z čeho vařit“. Naštěstí byl rok 2019 docela hodně štědrý na fotografie, a tak bylo možné uvažovat o určité podobě stránky k tomuto tématu. A pak přišel Červen 2022, kdy se po dlouhých 33 letech podařilo znovu provrtat do levé části. Bohužel tento pokus nedopadl zrovna nejlépe – protože nahlédnout do levé části se podařilo vlastně pouze na jeden den – pak se vrt opět sesunul…
Této akci se blíže věnuji na stránce: Vrt čt – pokračování?

V každém případě, i za tento velice, velice krátký čas, se podařilo pořídit pár aktuálních fotografií. Kromě toho bylo v reálu možné, ověřit si alespoň část toho, co se předtím po kousíčkách skládalo z fotografií, nebo vyprávění šťastlivců, kterým se podařilo levou část navštívit. Je tedy už konečně možné ukázat v několika zastaveních, část levé části podzemí, a věnovat se těm nejzajímavějším místům.

---

Mapa levé části dolu Richard I. a vyznačení míst, která se stihla projít za jeden den v červnu 2022.

---

Ještě snad jen poznámka – kdyby všechno zůstalo při starém, tak bych začínal asi takto:

---

Mapa původního vchodu A/B do levé části – předválečná podoba!.

---

Zatím jediná alespoň trošku vypovídající fotografie vchodu A/B.
Je to trošku zavádějící, ale pod vzpomínek se chodby rozdvojovaly až po několika metrech.

---

Jeden z dokumentů z roku 1947, který nepřímo zmiňuje vchod A/B.
Z dokumentu to přímo vyčíst nelze. Nicméně žádná jiná, než (dvojitá) část u vstupu A/B, nebyla zatopená a druhá zavalená…

Protože však žádný, možný vstup původní chodbou již dlouhou dobu neexistoval, musíme na to jít jinak…

---

---

A je čas, na pár zastávek v levé části dolu a podzemní továrny Richard I.

Poznámka. V další části stránky jsou uvedeny fotografie z levé části dolu Richard od prvního průzkumu vojáky v roce 1965. Další použité fotografie jsou oficiální z roku 1989, kdy byl proveden vrt ČT. A jsou vloženy i fotografie od lidí, kteří se vrtem ČT spouštěli, než se uzavřel. A samozřejmě i nové fotografie z června 2022.
U nových fotografií, jsou případné obličeje na fotografiích z pochopitelného důvodu rozostřeny…
Každé místo, které je v jednotlivých zastaveních popsáno, je vyznačeno na mapě nad danou částí, které se pod mapu věnuji.
Teprve v závěru stránky jsou místa, která se nepodařilo místně lokalizovat.

---

---

Zpět po 33 letech…

Kde jinde začít, než u jediného možného vstupu do levé části Richardu jedna – u vrtu České televize.

Popisovat okolnosti okolo staronového vrtu ČT by bylo nošení dříví do lesa, protože vše již bylo napsáno na této stránce. Z tohoto důvodu jen pár fotografií – tehdy a „teď“

---

Místo vrtu ČT v roce 1989.

---

Televizní štáb a baňáci u vrtu ČT.

---

Totéž místo po 33 letech…

---

---

Pod vrtem ČT

Z června 2022 žádné podobné fotografie nejsou, takže beru za vděk tím co je z doby natáčení dokumentární série, případně několika pozdějších výprav…

---

Mapa podzemí, s vyznačeným vrtem ČT.

---

Spouštění do podzemí vrtem ČT.

---

Otvor ve stropu chodby a aktéři průzkumu podzemí při natáčení dokumentu o vrtu ČT, pod otvorem ve stropu chodby.

---

---

Cihlové vyzdívky

Staří horníci, některé, (patrně nestabilní), části chodeb obezdili cihlami a cihlovými pilíři. (U cihlových chodeb bylo obdobné řešení možné spatřit u, páteřní chodby C v tehdy přístupném podzemí Richard I.)

Bohužel zde – v levé části, ač byly chodby vyzděny, máme možnost nahlédnout pouze do velice omezeného prostoru, vše ostatní je zasuto neprůchodnými závaly. Vzhledem k tomu, že se jednalo o cihlovou, klenutou stavbu, nutně se nabízí otázka o původu těchto závalů. Protože klenutá chodba, která je (nad klenbou) založena až ke stropu, většinou sama od sebe nespadne…

---

---

Cihlová chodba Novotného štoly

Tady byla specifikace cihlové chodby trošku problematická. Na mapě místo nemá číselné označení, a tak jediné vodítko, které je možné napsat je, že se jedná o místo nedaleko křížení s chodbou č. 321. Pro lepší orientaci je toto místo pojmenované po prvním majiteli (minimálně této části podzemí) – panu J. Novotnému. Bohužel doplňujících informací k tomuto tématu je zatím poskrovnu, takže zůstaneme pouze u tohoto, čestného pojmenování.
Nicméně při prohlížení starých map se asi dá konstatovat, že by se MOHLO jednat o jednu ze starých vstupních chodeb do původního podzemí. Tomu by napovídala i existence dnes již dávno zavezeného, starého lomu v této oblasti.

---

Mapa níže popisovaného místa.

---

Cihlová chodba, nedaleko křížení s chodbou č. 321.

---

---

Chodby z Novotného štoly

Jen pár metrů, od výše uvedené vyzděné štoly, se nachází další. Zde, (aby to bylo ještě trošku složitější), se jedná o boční odbočky, z již vzpomínané Novotného štoly.

Bohužel ani zde není smysluplné vysvětlení, proč byla použita i v této části cihlová vyzdívka. Možná zde byla nějaká porucha a nebezpečí zavalování, která přiměla naše předky nepoužít dřevěných výztuží – nýbrž pro jistotu sáhnout po cihle. A samozřejmě – z důvodu závalu, ani zde, není možné udělat si jakýkoliv názor o celém vzhledu a rozsahu vyzděné chodby. Jediné co by vyzdívku v „obyčejné“, odbočné štole vysvětlovalo, je skutečnost, že právě tato část by mohla pokračovat dál pod louku s propady…

Z časových důvodů se však v červnu 2022, nikdo nestihl do níže uvedené štoly podívat, musíme tedy vzít za vděk pouze několika fotografiemi z devadesátých let minulého století…

---

Mapa níže popisovaného místa.

---

Zbytky cihlové klenby a stěny před neprůchozím závalem.

---

---

Cihlová vyzdívka v křížení páteřní chodby A

V tomto případě se pravděpodobně nejedná o nijak dlouhou vyzděnou část.
Podle přístupných míst, bylo pomocí cihel zpevněno složitější křížení chodeb navazujících na páteřní chodbu A.

---

Mapa vyznačující směr fotografování cihlové klenby a vyzdívky křížení chodeb.

---

Pohledy na cihlovou vyzdívku u křížení chodeb.

---

---

Vyzděný úsek chodby č. 336

Poslední zastávkou, při mapování vyzděných částí chodeb, je poměrně široká, a i zde kompletně vyzděná část chodby č. 336. Bohužel ani sem, do těchto míst, se v červnu 2022 nikdo nestihl dostat. Proto používám jen velice nekvalitní snímky z filmu o vrtu České Televize. Ze stejného důvodu nejsem schopen dodat žádné další popisné informace.

---

Mapa níže popisovaného místa.

---

Pohledy na část celkově vyzděné chodby č. 336.

---

Velký cihlový pilíř

Na nevelkém „náměstíčku“, chodby 254 (256)??, stojí masivní, cihlový, podpěrný pilíř. Jeho vznik je datován do předválečné těžby vápence a jeho účelem je samozřejmě podepření a zajištění stropu štoly.

---

Mapka s vyznačením lokality velkého cihlového pilíře.

---

Velký podpěrný pilíř na starších fotografiích.

---

Velký podpěrný pilíř.
Pro informaci snad jen poznámka, že čísla chodeb na fotografiích pocházejí z předválečné těžby,
a v žádném případě nekorespondují s válečnou a poválečnou mapou podzemí.

---

---

Cihlový pilíř v chodbě 274

Další podpěrný, cihlový pilíř stojí na křižovatce chodeb 274 / 280.

---

Mapa cihlového pilíře na křižovatce chodeb 274 / 280.

---

Dvě starší fotografie pilíře.

---

---

Beton střídá cihly…

„Nová doba“ přináší nové technologie.
V době výstavby továrny (1944 – 1945), bylo na dvou známých místech, vybudováno betonové opláštění. (Záměrně píši, že se jednalo o známá místa, protože pokud bylo podobné stavební řešení použito i jinde, není o tom – pro nepřístupnost chodeb, žádný důkaz). Všechna tato betonová, stavební řešení si ukážeme v následující čás­ti.

---

---

Kryt pod Führungsstabem

Budu pracovat s tímto názvem. Protože jiný účel pro toto umístění a stavební řešení mě nenapadá. Na mapách sice nic podobného zakresleného, nebo dokonce popsaného není, ale současně nikde jinde v podzemí nic o stejném vzhledu nenacházíme. Je jen opravdu, veliká škoda, že tato masivní chodba, je i zde zavalen. Rozhodně, se mi nechce věřit, že beton by sám od sebe povolil – v betonové chodbě, oválného profilu… Prasknout by snad mohl, ale takhle??? A snad jen dovětek – pokud by byla chodba přístupná, mohla by se objasnit další tradovaná informace o schodišti z Führungsstabu.

Vysvětlím.
Budova Führungsstabu, (kupodivu) stávala přímo nad vchodem do podzemí levé části Richardu I. – (vchody A/B). A podle (dokumenty nepodložených) informací, mělo být v budově schodiště, ústící přímo do podzemí – potažmo chodby A. V tom případě by samozřejmě existence podzemního krytu dávala logický smysl. V případě náletu stačilo seběhnout ze schodů do vybetonované části podzemí. Schodiště se už ověřit také nedá, protože vše bylo zavezeno zeminou ze stavby mrazíren.
A tak se můžeme i zde pouze dohadovat – proč je betonová chodba neprostupně zavalená…

---

Mapa níže popisovaného místa.

---

Výřez z dobové mapy s vyznačenou budovou Führungsstabu – přímo nad chodbou A….

---

Letecký pohled ze dne 10.4.1945, na část venkovního areálu továrny Richard, s vyznačenou budovou Führungsstabu.

---

Různé pohledy na totéž místo.
Zde se toho moc nezměnilo…
Za povšimnutí stojí dvě půlkruhové ocelové výztuhy, v nitru chodby, a v popředí fotografie.

---

Rok 1965 +– ,vojáci Litoměřické posádky sedící na ocelové výztuži chodby.

---

Pohledy do jediné zachovalé části betonové chodby – krytu?.

---

Ve stěně jsou částečně zapadané dveře chodby do zasucené místnosti, i zde jsou zbytky šalování stěn…

---

---

Betonová chodba

A před námi je ještě jedna betonová, (spíše, železobetonová) chodba. I ta se nachází v páteřní chodbě A – v levé části dolu.
Chodba je u odbočky do chodby č. 310, a oproti předešle popisované, je tato obdélníkového průřezu.
Hladké stěny jsou přerušeny pouze odbočkou do již zmiňované chodby 310. Strop chodby je tvořen armovanými příčníky, čtvercového průřezu – stejné jako byly použity v podzemí Richard I. Bohužel k pochopení a vysvětlení tohoto stavebního řešení, i zde schází jenom maličkost – přístupnost v celé délce této chodby. To bohužel z důvodu závalu není možné, a tak (opět), musíme hádat…

---

Mapa níže popisovaného místa.

---

Poněkud nezvyklé pohledy do masivně vybetonované části podzemí.

---

Každý by se chtěl podívat dál, jenomže…

---

I v roce 2022 se podařilo toto místo navštívit, výsledkem je bohužel pouze jedna velice nekvalitní fotografie..

---

---

Technické vybavení.

Nevím, zda to je ten úplně výstižný název, ale v následující části se věnuji všemu, co je (bylo), potřebné a důležité, pro zajištění chodu dolu a později i podzemní továrny. Dnes už se jedná pouze o žalostná torza, zašlé slávy podzemí. Mezi něž jsem vybral – vybavení pro odvod spodních vod, výdřevu chodeb, větrání dolu, a nakonec zařadil i kolejiště a jeden důlní vozík.

---

---

Jímka na vodu

V chodbě č. 321 se nachází z cihel vyzděná jímka na vodu. Ta je vlastně známa i z dřívějších fotografií. Při jejichž prohlížení jsem došel k závěru – protože je plná vody, musí se tedy jednat o jímku na spodní vodu, která sem byla sváděna a následně odčerpávána mimo podzemí. Toto technické řešení jsem však po červnu 2022 přehodnotil a přikláním se spíše k tomu, že v tomto případě se jedná o revizní šachtu kanalizace.

Vysvětlím.

Samotná jímka má uvnitř dvě trubky. Jedna ji jakoby přetíná, a druhá se nachází až u dna jímky. Z čehož usuzuji, že jde o revizní kanalizaci pro odvod spodní vody. Toto využití by však mělo logiku, pouze v tom případě, že by chodba – na kterou vedlejší chodba s jímkou navazuje, opravdu ústila ven do starého lomu. (Viz výše uvedené zastavení u cihlové chodby u Novotného štoly).

---

Mapa se zákresem jímky na vodu.

---

Jímka na vodu v chodbě č. 321.

---

Jímka na vodu v chodbě č. 321.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Níže uvedená fotografie nekoresponduje s bodem na mapě.

---

O existenci odvodu spodních vod, svědčí i obdélníková šachtička u křižovatky chodeb 320/321.
Což je vlastně nedaleko od výše popisované jímky na vodu.

---

---

„Ustřižená“ větrací šachta

Levá část podzemí, měla ještě z předválečné doby, poměrně zajímavé množství větracích šachet. Bohužel (jak jinak), jsou všechny zřícené a zasuté v celé výšce.
Jedinou výjimku tvoří větrací šachta v chodbě 285.
Zde došlo – patrně již za války, k bočnímu posunu cihlové vyzdívky. Šachta je tak ve své přibližně střední části, uzavřena zřícenou souvislou, cihlovou stěnou šachty, která kupodivu zachytila vše, co je nad „uzávěrou“. Možná by stačilo pohnout jednou cihličkou a…

---

Mapa níže popisované větrací šachty.

---

Vyústění, nebo také vstup do větrací šachty je na první pohled velice optimistický…

---

Pohled vzhůru do šachty však všechen optimizmus rozptyluje.
Ve spodní části zachovalá šachta, se asi po deseti metrech zavřela blokem cihel ze zborcené stěny. Zatím to vše drží a minimálně od roku 1989, se nic nezměnilo, ale možná již zítra…

---

Tak ještě jednou se podívat, vyfotit se a šupky dupky dál…

---

---

Zasutá větrací šachta

Další – tentokrát již zcela zasutá větrací šachta, se nachází ve stěně chodby č. 182. Z otvoru ve spodní části šachty se vyvalil mokrý jíl. Tato šachta je asi nejzvláštnější tím, že pohled na ní je zachycen na největším počtu fotografií.

---

Mapa a místa focení níže popisované větrací šachty.

---

Větrací šachta u stěny chodby, již zdálky je jasné, že tady nebude vše úplně v pořádku…

---

Větrací šachta pochází z předválečného období, v době výstavby továrny Richard byla před šachtou, dodatečně vystavěna cihlová zídka.
O účelu zídky se můžeme pouze dohadovat.

---

Konečně u šachty…

---

Dá se říci, že každý kdo se do levé části dostal, měl potřebu se u této šachty nechat zviditelnit…

---

Bohužel v roce 2022 se dalo už jen konstatovat, že i zde dochází k nevratnému borcení cihel…

---

---

Hlavní větrací šachta

Než se budu věnovat poslední – největší větrací šachtě, vezmu to trošku oklikou.
Na povrchu se existence podzemí levé části, projevuje vlastně jen několika propady a vrtem ČT, ale také propadem hlavní větrací šachty, který lze spatřit v poli. Dnes se na těchto stránkách můžeme „podívat“, jak vypadal propad ve své spodní části v roce 1965, kdy místo navštívila Báňská služba při průzkumu s vojáky Litoměřické posádky…

---

Místo propadu hlavní větrací šachty.

---

Pohled na vrchní část, popisované hlavní větrací šachty.

---

Zatím asi jediný pohled, na suťový kužel, ve spodní části zasuté hlavní větrací šachty.

---

---

Redukční stanice

Asi žádná jiná stavba v levé části, mě nelákala tolik, jako místnost redukční stanice. Podle fotografií, se jednalo o cihlovou a betonovou vestavbu v chodbě, kam větrací šachtou vstupoval přívod technického benzínu a propan butanu. Podle mapy se právě v této místnosti mělo nacházet zařízení pro redukci tlaku propan butanu.
Jak by se zde upravoval průtok technického benzínu, to nemám ponětí. A asi se raději nebudu pokoušet rozebírat, proč bylo do podzemí přiváděno potrubím tolik propanu a benzínu …

Jisté však je, že v roce 2022, bylo možné již jen smutně konstatovat, že jakákoliv možnost, vstoupit do místností redukční stanice, je znemožněna kompletním závalem před stanicí. Otázkou je, zda se za závalem zachovalo, alespoň něco….

---

Mapa levé části s vyznačením místa redukční stanice.

---

Výřez z mapy s vyznačenou redukční stanicí.

---

Redukční stanice.
Na nějaký popis či upřesnění si v tomto případě vážně netroufám…

---

Jediné co se z technologie zachovalo, byly kusy potrubí.
Odkud, na co a kam? Netuším…

---

Pod úrovní podlahy byly zatopené prohlubně, patrně kolektory pro rozvody armatur.

---

---

Koleje

Asi žádný důl se neobejde bez transportu materiálu – a to jak na výstavbu a zajištění chodeb, tak na odvoz vytěženého materiálu. Ne jinak tomu bylo i v levé části podzemí, kde na počvě doposud rezavějí kolejová pole. Snad jen zavalené chodby v poválečném období jsou příčinou toho, proč nedošlo k jejich odvozu do míst nové těžby, nebo kamkoliv jinam, kde bylo kolejí při obnově v poválečné době potřeba.

Následuje pár zastavení u těchto fragmentů.

---

Mapa pořízení fotografii kolejového pole.

---

Kolejové pole na počvě, a boku stěny chodby.

---

Zával za kolejí – byl toto důvod, proč koleje nikdo po válce neodvezl?

---

Další mapa kolejí, s poměrně přesnou lokalizací…

---

O stěnu opřené kolejové pole. Mělo se přestěhovat na jiné místo, nebo ven v době likvidace továrny? Kdo ví…

---

Další mapa kolejiště v levé části.

---

Desítky, možná stovky podrážek se obtisklo v rozbředlém jílu okolo kolejiště.

---

---

Zapomenutý hunt

A když už řeším koleje, co takhle nějaký dopravní prostředek? I ten by se v temnotách levé části našel. V chodbě č. 313, již minimálně od roku 1945, rezaví zapomenutý podvozek důlního vozíku – huntu, nebo také kiplory.
Dnes již nikdo neodpoví na otázku, proč nebyl odvezen ven, aby sloužil i nadále svému účelu. Zřítila se snad jediná přístupová cesta, kudy by se dál vyvézt?

---

Mapa níže popisovaného místa.

---

Podvozek důlního vozíku – kiplory.
K dokonalosti schází už jen výklopná korba – zde jsou dvě možnosti.
Buď původní dřevěná korba uhnila a rozpadla se, nebo kovovou někdo odtáhl pryč.

---

Dále se nejede, nejsou koleje…

---

---

Zajištění chodeb – výdřeva.

Celé podzemí levé části, je vyrubané ve vápencové vrstvě. Dříve samozřejmě bylo vše důkladně zajištěno výdřevou. Všechno dřevo samozřejmě již dávno ztrouchnivělo, a po dřevěných kulatinách zůstaly pouze neurčité hromádky, nebo obrysy sloupů.

---

Mapa místa, kde se nachází níže zobrazené zbytky výdřevy.

---

Zbytky výdřevy v chodbě č. 292.

---

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Několik níže uvedených fotografií (pravděpodobně), pochází levé části dolu Richard, a je z doby vojenského průzkumu 1965 +–, další pak z natáčení dokumentárního filmu pana Věrčáka. Ostatní jsou z prohlídek podzemí, vykonaných v době, kdy byl vrt přístupný, což bylo v letech 1989 – 1991 +–.
Fotografie tedy nekorespondují s výše uvedeným bodem na mapě.

---

Zbytky výdřevy a vojáci Litoměřické posádky při průzkumu kdesi v levé části dolu Richard.

---

Zbytky „zachovalé“ výdřevy, kdesi v podzemí levé části dolu.

---

---

Číslování chodeb

Číslování chodeb v levé části podzemí je kapitola sama o sobě. Na stěnách lze nalézt minimálně tři druhy čísel. Jedná se jednak o původní – předválečné číslování a pak samozřejmě i válečné. Pak, aby to bylo složitější, jsou zde čísla, která už se nedají přiřadit nikam. Při ztotožňování čísel v chodbách a na mapách, pak hledající zažívá velice napínavé chvilky…

---

Označení H.P. A.
Výškový bod ve stěně chodby.

Uvedená zkratka H. P. znamená Höhen Punkt – výškový bod.
Jeden ze základních výškových bodů továrny, bod B – číslice, uvádí nadmořskou výšku.
Výškové vedení ražby či úpravy podlah byly zásadní, už pro odvod vody.
Vrchol hřebové značky ve stěně pak byl oním určeným výškovým bodem.
„Ocelový hřeb“ je tedy pevnou stabilizací známé nadmořské výšky v objektu.

Ještě drobná poznámka k výškovému bodu. Druhou podobnou značku lze nalézt v podzemí Richard I. V chodbě C. Mimochodem zde je (bylo) označení H.P.B. 250,994. Otázkou je co znamenají písmena „A“ a „B“.
Může to být pro celkovou identifikaci těchto bodů.
Jako označení páteřních chodeb se mi to nezdá, neboť v tom případě by na druhém bodu bylo písmeno „C“.

---

---

Označení chodeb z různých dob historie dolu.

---

---

Nápisy a kresby

Všude kam se dostane lidská noha, se dříve nebo později objevují kresby, nápisy, jména. Ani podzemí levé části dolu není výjimkou…

---

Nápisy a kresby…

---

---

Zával smrti

Dostáváme se k dalšímu místu, opředenému nejasnostmi.
Místně se část za původním, (válečném) ohrazení, nazývá – Zával smrti. Toto pojmenování bylo zvoleno proto, protože podle dochované vzpomínky a výpovědi, by pod závalem mělo být pohřbeno komando vězňů, na které se zřítil strop.
Svědek, pan Tůma uvádí, že zde zahynulo 62 vězňů.
Problém je v tom, že v souhrnu nazvaném – Kalendář událostí v koncentračním táboře Litoměřice 1944 – 1945, který vydal Památník Terezín, nelze nic podobného vyhledat. A u jiných úmrtí následkem závalu je uvedeno, že oběti byly vyhrabány. Nicméně ve zmiňovaném kalendáři není problém najít 60 zemřelých v jednom dni – avšak bez poznámky o závalu. Takže nevím kde je pravda, ale bez otevření závalu, se stále bude jednat pouze o dohady…

---

Mapa s vyznačením místa Závalu smrti.

---

Zával smrti.
Sloupky i ostnatý drát pochází z doby výstavby továrny…

---

---

Nespecifikované chodby

Na závěr jsem si ponechal fotografie míst a chodeb, které už se asi nikdy nepodaří místně začlenit. K většině fotografií nejsou žádné doplňující informace, takže se maximálně můžeme dohadovat, jakou část podzemí fotograf zachytil. Avšak když už je mám – proč je na stránce nezařadit…

---

Richard vždy lákal, láká a lákat bude, ale…

---

Když už víš, jak to vypadá na druhé straně – tohle vážně nemělo cenu kopat…

---

Stejný výsledek, ale jiná podoba…

---

A když nejsou závaly, nebo bahno, tak je u čelby jezírko plné křišťálově čisté, ledové vody…

---

Další a další blíže nespecifikované chodby.

---

A na závěr snad jen ještě – tento text měl být umístěn na mramorové desce v podzemí levé části. Informace o ní máme vlastně jenom z textu.
Od poválečné doby se desku pravděpodobně v reálu nepodařilo spatřit.

Přibližný překlad textu na mramorové desce:

Pod vedením správní rady pánů
J. A. Gaube, J. Nowotny, J. Schandroch,
J. Baschta & W. Schandroch,
byla, v tomto místě provedena
předákem A. Weirauch, lamačem
Jellinek, Lukas a Tippenseiffer
prorážka obou tras dne 13. 3. 1873
Šťastně dokonáno!
Zdař Bůh!

---

Místo umístění mramorové desky v podzemí levé části dolu.

---

Mapa nejzajímavějších částí podzemí

A tím končíme prohlídku „dostupných“ míst levé části podzemí. Díky fotografiím, starým mapám a popisům podzemí, generací badatelů, se podařilo zpracovat mapu podzemí, na které jsou vyznačeny asi ty největší zajímavosti, v levé části podzemí…

---

Mapa nejzajímavějších částí podzemí popsaných na této stránce.

---

---

---

Poděkování. Chtěl bych tímto poděkovat Martinovi, díky jehož opravdu VELKÉ pomoci, mohla tato stránka vzniknout.
DÍKY MARTINE!

---

Třicet tři let rozdíl, snad jen technika se změnila, ale poselství je stejné – konec – zavíráme…

---

Prosba. Pokud máte někdo nějaké fotografie z levé části byl bych moc rád, pokud se podělíte…

---

Na závěr snad jen připomínka – vrt Československé televize se opět zhroutil, je naprosto bezpředmětné se pokoušet dostat se do podzemí…

---

---

_(09/22)

Naposledy upraveno 3. 9. 2022

---

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek