Kdo byl a kam zmizel Ing. Robert Volk ?

Ing. Robert Volk.

Jeho jméno, či podpis nalezneme na různých hlášeních v návaznosti na továrnu Richard, která byla odesílána vyšším úřadům. Což na druhou stranu není tak zvláštní, týká li se to člověka, který (jak zmiňují některé dokumenty) byl jednou z ústředních postav celého výrobního programu Richard.

A proč se vlastně věnuji právě tomuto jménu?

Vysvětlení je jednoduché. Po příjezdu Rudé armády došlo (pravděpodobně) k události, kterou se pokouším přiblížit v další čísti této stránky.
Ale musíme na to jít trochu popořadě, takže začneme dokumenty, u kterých nelze jejich pravost zpochybňovat.

Několik dobových dokumentů, na kterých je jméno, případně podpis Ing. Volka.

Část shrnutí vedoucích úloh projektu Richard, kde je mimo jiné zmiňován i Ing. Robert Volk.

Jméno Volk, se objevuje v mnoha válečných i poválečných dokumentech…

A teď už se konečně dostáváme k „informační zápletce“… .

Začnu jedním z několika novinových článků z roku 1966. ve kterém se mimo jiné píše, že:

Dne 27. 2. 1966, vyšel v časopise Svět v obrazech článek, jehož autorem byl Jan Pohořelý.
Ano byl to jeden ze tří hlavních aktérů, amatérského průzkumu vojáků továrny Richard v šedesátých letech. Další jména zúčastněných vojáků jsou Zděněk Záveský a pan Vlastimil Faifer.

V článku je podrobně popsáno, co se „stalo“ (mělo se stát?), v dubnu 1945…

Ing. Volk byl nejpřednějším odborníkem v továrně Richard a pravděpodobně se podílel i na projekci závodu. Společně s příslušníky SS vybíral odborníky z řad vězňů – häflingů, a zařazoval je do specializovaných pracovních skupin. Ke všem lidem se údajně choval vždy slušně. Bydlel sotva 2 km od Richardu, v malé vesnici Michalovice ⁽¹⁾, nad Žernoseckými vinicemi, kde spolu s manželkou Alicí a synem Hansem obýval malý domek.

Denně buď jezdil autem, nebo chodil pěšky do Richardu do práce, odkud často nosil lesklé duralové předměty, jaké se v dole vyráběly. Pro slušné vystupování a jednání se ho ostatní obyvatelé vesnice nebáli, třebaže to byl nacista. Své sousedy ve vsi prý často i s rodinou navštěvoval, o práci a podmínkách v podzemí Richardu však nikdy nemluvil.

V posledních dubnových dnech roku 1945 se z Richardu rozutekli Volkovi spolupracovníci, kteří pravděpodobně zamířili na západ do amerického zajetí. Inženýr Volk však zůstal až do 1. května 1945. V tento den zmizela ze vsi i rodina Volkových. Žádný ze sousedů je neviděl odjíždět, nikdo neměl ani potuchy, kam směřovali. Jaké proto bylo jejich překvapení, když se u nich na dvoře 4. května 1945 dopoledne objevila paní Volková. Přišla s nevelkým kufříkem, ve kterém byly kompletní plány celého Richardu a výrobní činnosti v něm. Manželka šéf inženýra Volka požádala sousedku, aby kufr někde v domě ukryla. Řekla jí tenkrát otevřeně, co kufr obsahuje. Sousedka po chvíli váhání souhlasila a obě společně tajemný kufr vynesly na půdu, kde ho ukryly mezi včelařským nářadím. Pak paní Volková poděkovala a spěšně odešla…

Záhadný kufr se však na půdě moc dlouho neohřál. Dne 9. května 1945 zastavil z ničeho nic před domem sovětský obojživelný automobil. Vyskočili z něj tři sovětští důstojníci a s nimi, světe div se – také Robert, Alice i Hans Volkovi!

Inženýr Volk si vyžádal svůj kufr, poděkoval sousedům a rozloučil se s nimi. Pak opět všichni nasedli do vojenského auta, které s nimi rychle odjelo směrem do Litoměřic. Tam, na horním nádraží, dostali Volkovi od sovětů k dispozici jeden nákladní vagón. Rudoarmějci jim do něho pomohli nastěhovat nábytek a další zařízení z domku ve vsi nad Richardem. Po několika dnech byl vagón připojen k bedlivě střeženému vojenskému vlaku a rodina nacistického šéf inženýra Volka s ním odjela do Sovětského svazu.

Od té doby o něm už v Litoměřicích nikdo nikdy neslyšel. Dodnes je záhadou, proč šéf Richardu neuprchl před příchodem Rudé armády tak, jako ostatní jeho kolegové, ale naopak se jí vydal i s rodinou naproti, předal jí důležité dokumenty i plány a pak odjel do SSSR.

Pamětníci si ještě vzpomněli, že v té chvíli rozhodně nepůsobil dojmem nějakého válečného zajatce.

⁽¹⁾(poznámka k textu)
V některých dokumentech je uváděna jako místo pobytu – malá vesnice Miřejovice. Je možné, že došlo k záměně jména obcí Michalovice / Miřejovice. Obě vesnice jsou prakticky ve stejné vzdálenosti od továrny Richard. Nicméně vinice jsou převážně v okolí obce Michalovice.

Vedoucí inženýři, stavební mistři a ostatní personál bydlel většinou v obcích u Litoměřic.
V Michalovicích u Litoměřic bydlel dle archivu rodiny Sixtů ing. Volk, ing. Grübner a další.
Část strojopisného dokumentu zpracovaného tehdejší STB.

Část strojopisného dokumentu, kde je tehdejší STB zmiňován článek uveřejněný v časopise Svět v obrazech.

Na fotografii je údajně dřevěná bedna, která prý byla majetkem Roberta Volka
a měla se zachovat v místě jeho bydliště, v obci Michalovice.
Toto tvrzení samozřejmě nemohu nijak doložit, ale co kdyby… a když už tu fotografii mám…

Pochybnosti…

Zmiňovaný článek samozřejmě neunikl bedlivému oku tehdejší STB, která se v té době velice aktivním způsobem začala o toto téma zajímat. Proč a co bylo hledáno, a co bylo nalezeno + další informace, naleznete na stránce - Co hledala STB.

Shora citovaný text, nebo jeho části, se začínají objevovat v mnoha dokumentech STB a tvrzení o odjezdu In Volka do Ruska je zpochybňováno – viz několik následujících dokumentů.

Rozbor a pochybnosti vyšetřovatelů STB o tom kam mohl Ing. Volk po válce zmizet.
Bohužel odpověď na tuto otázku jsem v dostupných dokumentech do dnešního dne nenašel…

Část různých shrnutí informací, kde se mimo jiné píše, že:
Volk byl po válce odvezen Rusy do Berlína.
Svědkem má být osoba jménem Sixta.
Volkovi bylo kolem 40 let, synovi asi 16, Volkové asi 35 let.

Část ze spisu STB, kde se mimo jiné píše že:
Velitelem demontážní skupiny RA, která převzala v květnu 1945 část strojního zařízení a některé písemné materiály, byl gard. mjr. Lukašov.
Svědci uvádí, že proto, že Volk byl skutečně vypraven RA, ale protože předal Richard a nevyhodil jej do vzduchu, byl vypraven ne do SSSR, ale do Berlína.

Bez bližšího upřesnění je jméno Volk zmíněno i na jednom z listů
ručně psaného deníku mjr. Škobise.

Deník mjr. Škobise je zmiňován i v pozdějších dokumentech a shrnutích.
(zde výběr z mnoha stran shrnutí od tehdejší STB.).

Nejasnosti a otázky okolo Ing Roberta Volka, plodí úkoly pro vyšetřovatele…

A to je asi k tomuto tématu všechno. Je čas na závěrečné shrnutí…

V poválečných dokumentech (vzpomínkách a výpovědích) je mnoho nejasností, které se navzájem vylučují. Ať už každý kdo k tomu mohl cokoliv říci tvrdí cokoliv, já se nemohu zbavit myšlenky, že pokud Ruská armáda opravdu věděla kdo Ing Robert Volk byl a jakou zastával funkci. Nemohli si nechat tento zdroj informací uniknout do NDR (jak je v některých dokumentech konstatováno). Přeci jenom informace bylo potřeba vytěžit, a až teprve poté mohl Robert Volk odcestovat do NDR. Ale jak už jsem napsal, tato domněnka je pouze můj názor. Každopádně je velká škoda, že tehdejší STB nepokračovala v pátrání po dalším osudu Ing Volka. A pokud pokračovala, doposud jsem k tomuto tématu nic dalšího neobjevil. A neodvažuji se předjímat, zda někdy zjistíme, jaký byl další osud Ing. Roberta Volka. A tak další z mnoha otazníků k továrně Richard, zůstává i nadále neobjasněn …

_____________­________________________­___

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

• Vojenský ústřední archiv
• Archiv bezpečnostních složek
• Bundesarchiv
• Národní archiv http://www.nacr.cz/

_(05/21)

Naposledy upraveno 9. 5. 2021

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek