Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 11. 9. 2021

Vyhledávání

Hledání nejasností

Kdo byl a kam zmizel Ing. Robert Volk ?



Ing. Robert Volk.

Jeho jméno, či podpis nalezneme na různých hlášeních v návaznosti na továrnu Richard, která byla odesílána vyšším úřadům. Což na druhou stranu není tak zvláštní, týká li se to člověka, který (jak zmiňují některé dokumenty) byl jednou z ústředních postav celého výrobního programu Richard.



A proč se vlastně věnuji právě tomuto jménu?

Vysvětlení je jednoduché. Po příjezdu Rudé armády došlo (pravděpodobně) k události, kterou se pokouším přiblížit v další čísti této stránky.
Ale musíme na to jít trochu popořadě, takže začneme dokumenty, u kterých nelze jejich pravost zpochybňovat.


RICHARD Oddělení geodetické z. Hd. d. H. Grebe 27. 10. 1948 Pro: stavební projekt Richard – žádosti o náhradu škody. 1. Správa nemovitostí Pfaffenhof. V příloze jsme vám předali dopis ze dne 2. 10. 44 plus 4 listy příloh o žádostech o náhradu škody od Správy nemovitostí Pfaffenhof. Potvrzení od okresních zemědělců, ale správnost průměrných použitých částek slibuje Pfaffenhof, ale dosud nebyla obdržena žádost, jak bylo dohodnuto o pokračování procesu tam a poté nás informovali. 2. Žádosti o odškodnění od pronajímatele Wenzel Lupprich, Malíč. Připojili jsme poznámku o výsledku jednání, která byla vedena s farmářem W. Luprrichem. Žádáme vás, abyste dále pokračovali ve zpracovávání a řešení tohoto případu a podle toho nás vyrozuměli. Mineralöil – Stavební firma. m.b.H. Vedení stavby Richard (Pozn. Překlad pouze orientační.).
Dopis Franze Schindlera, ze zemědělského a zeleninového zahradnictví, Litoměřice, Schiffsplatz 3, ze 3. 4. 1944 pro vrchního inženýra Volka, tento čas ubytovaného hotel Roter Krebs, Leitmeritz ve věci využití jeho polí v areálu nové výstavby v Litoměřicích, hala Aujezde. Schindler dává možnost Volkovi ho navštívit, aby se seznámil se s tím, že rozsáhlé místo pověřené pro stavbu je na orné půdě a veškerá půda pozemků mu ze zákona patří a je spravovaná. Dopsány jsou parcely 2250, 2248/1, 2242, 2327, 2313, 2313/2, 2323/1, 2323/2, 2321/1 o celkové ploše okolo 16,2497 hektarů, které budou používány v rámci stávajících ustanovení o válce. Vzhledem k tomu, že tato pole jsou hlavní součástí podnikání v oblasti zeleniny, je samozřejmé, že mu to způsobí velké škody. Chtěl by také zdůraznit, že když tyto oblasti poprvé zakoupil, postupoval z hlediska vytvoření soudržného území pro racionální fungování, aby se položky zakládaly plánovitě pro dědičné hospodářství, které by bylo jedním z předních zemědělských a zeleninových zařízení a bylo možno je předat jeho třem synům. Vzhledem k roztříštěnosti a redukci polí, které se podařilo provést, využil příležitost pro intenzivní a mechanické zpracování. (Pozn. Překlad pouze orientační.poznámka z 16. 11. 1944 ve věci akvizice (získávání) pozemků Richard I – III. Po návštěvě staveniště se uskutečnila diskuse se starostou města Litoměřice se zodpovědnými orgány o základních otázkách získávání pozemků pro výše uvedený stavební projekt. Zúčastnili se za okres Bücken, starosta Litoměřic Dr. Nagel, za město stavitel Löbel, za okresní zemědělskou správu Preihs, SS-Führungsstab B 5 stavitel Pawlowsky, znalecký rada Grebe, znalecký technik (?) Peter, stavební ředitel Richardu vrchní inženýr Volk, za průmyslovou kancelář vrchní regionální rada Marschall. Poté, co průmyslová kancelář detailně vysvětlila nutnost získat úvěr a zajistit skutečné náklady na obstarání pozemků, okresní správce prohlásil, že existuje směrnice od župního vůdce Konrada Henleina, podle které by župa mohla mít významný vliv na návrhy k využití (asi pozemků). Oblast města Litoměřic je v podstatě prostá průmyslových podniků a měla by tak zůstat. Pokud by během války nedošlo k žádným potížím s přemístěním průmyslových podniků, župní vedení by chtělo hrát rozhodující roli při následném dalším užívání. Město Litoměřice a jeho okolí je zemědělskou a turistickou oblastí a zůstává jí kvůli své kráse. Předpokládá se, že tím, že se blíží k nákupu pozemků, by se měl tento vliv nejlépe zachovat. Níže podepsaný vysvětlil, že samozřejmě, že společnost průmyslové kanceláře nebude sama disponovat a rozhodne se o dalším využívání zařízení po válce. Ale to je v první řadě záležitost ministra zbrojního a obranného průmyslu, který jistě určí i přání župního vůdce …. (Pozn. Překlad pouze orientační.)
Poznámka ze stavby Richard – zkrácené označení v dokumentech „Bauleitung Rd.“, podpisová doložka Ing. Volka „Vo/ga“ z 10. 5. 1944 ve věci poznámka pro vedení stavby, důležitá věc. Po jednání s Oelbau, Oberleutensdorfem (?) z 5. 5. 1944 jsme byli informováni o tom, že podle dojednaných smluv musí být otázky týkající se získání pozemků obchodní, technické a právní povahy řešeny vrchním řízením stavby (Oberbauleitung) a nepatří do oblasti práce Oelbau. Z tohoto důvodu vás laskavě požádáme, abyste dopis firmě Schindler z 3. 4. 1944 připojili upravený. Podepsán za stavbu Richard („Bauleitung Rd“) Volk. (Pozn. Překlad pouze orientační.dopis na označeném hlavičkovém papíru odesilatele „RICHARD“, Lobositz 2, Postvach 216, telefon Leitmeritz 484–484 ze dne 18. 11. 1944, podpisová zkratka Ma/ga zaslaný SS-Führungsstabu B 5, panu stavebnímu radovi Pawlowskemu, který je „v domě“ (v místě) ve věci případu poškozeného zahradníka Josefa Dietricha. Zahradník Josef Dietrich, Litoměřice, Kamaikerstrasse 3 dostal podle jeho informací příslib od SS-Hauptsturmführera Meyera, že pozemek, který mu byl přidělen jako výměnný majetek, by měl být opatřen jednoduchým oplocením s ostnatým drátem. Na Kamýcké ulici by měl dostat příjezdovou cestu. Kromě toho se na novém pozemku položí vodovodní potrubí 1 ½ palce se dvěma odbočkami. Prostor, který byl dříve použit na jeho starém majetku, jako obrana proti útoku nálety ze vzduchu nyní slouží jako kotelna (výtopna) pro skleníky. Nicméně je zde možné s malými prostředky převést dříve používané jako cisternový prostor do úkrytu proti náletu. Je vyžadováno další opatření. Podepsán Volk, razítko Mineralöl-Baugesellschaft m.b.H., stavba Rd. (= Richard) (Pozn. Překlad pouze orientační.
Několik dobových dokumentů, na kterých je jméno, případně podpis Ing. Volka.


Část shrnutí vedoucích úloh projektu Richard, kde je mimo jiné zmiňován i Ing. Robert Volk.
Část shrnutí vedoucích úloh projektu Richard, kde je mimo jiné zmiňován i Ing. Robert Volk.


Jméno Volk, se objevuje v mnoha válečných i poválečných dokumentech…
Jméno Volk, se objevuje v mnoha válečných i poválečných dokumentech…


A teď už se konečně dostáváme k „informační zápletce“… .


Začnu jedním z několika novinových článků z roku 1966. ve kterém se mimo jiné píše, že:

Dne 27. 2. 1966, vyšel v časopise Svět v obrazech článek, jehož autorem byl Jan Pohořelý.
Ano byl to jeden ze tří hlavních aktérů, amatérského průzkumu vojáků továrny Richard v šedesátých letech. Další jména zúčastněných vojáků jsou Zděněk Záveský a pan Vlastimil Faifer.



V článku je podrobně popsáno, co se „stalo“ (mělo se stát?), v dubnu 1945…

Ing. Volk byl nejpřednějším odborníkem v továrně Richard a pravděpodobně se podílel i na projekci závodu. Společně s příslušníky SS vybíral odborníky z řad vězňů – häflingů, a zařazoval je do specializovaných pracovních skupin. Ke všem lidem se údajně choval vždy slušně. Bydlel sotva 2 km od Richardu, v malé vesnici Michalovice (1), nad Žernoseckými vinicemi, kde spolu s manželkou Alicí a synem Hansem obýval malý domek.

Denně buď jezdil autem, nebo chodil pěšky do Richardu do práce, odkud často nosil lesklé duralové předměty, jaké se v dole vyráběly. Pro slušné vystupování a jednání se ho ostatní obyvatelé vesnice nebáli, třebaže to byl nacista. Své sousedy ve vsi prý často i s rodinou navštěvoval, o práci a podmínkách v podzemí Richardu však nikdy nemluvil.

V posledních dubnových dnech roku 1945 se z Richardu rozutekli Volkovi spolupracovníci, kteří pravděpodobně zamířili na západ do amerického zajetí. Inženýr Volk však zůstal až do 1. května 1945. V tento den zmizela ze vsi i rodina Volkových. Žádný ze sousedů je neviděl odjíždět, nikdo neměl ani potuchy, kam směřovali. Jaké proto bylo jejich překvapení, když se u nich na dvoře 4. května 1945 dopoledne objevila paní Volková. Přišla s nevelkým kufříkem, ve kterém byly kompletní plány celého Richardu a výrobní činnosti v něm. Manželka šéf inženýra Volka požádala sousedku, aby kufr někde v domě ukryla. Řekla jí tenkrát otevřeně, co kufr obsahuje. Sousedka po chvíli váhání souhlasila a obě společně tajemný kufr vynesly na půdu, kde ho ukryly mezi včelařským nářadím. Pak paní Volková poděkovala a spěšně odešla…

Záhadný kufr se však na půdě moc dlouho neohřál. Dne 9. května 1945 zastavil z ničeho nic před domem sovětský obojživelný automobil. Vyskočili z něj tři sovětští důstojníci a s nimi, světe div se – také Robert, Alice i Hans Volkovi!

Inženýr Volk si vyžádal svůj kufr, poděkoval sousedům a rozloučil se s nimi. Pak opět všichni nasedli do vojenského auta, které s nimi rychle odjelo směrem do Litoměřic. Tam, na horním nádraží, dostali Volkovi od sovětů k dispozici jeden nákladní vagón. Rudoarmějci jim do něho pomohli nastěhovat nábytek a další zařízení z domku ve vsi nad Richardem. Po několika dnech byl vagón připojen k bedlivě střeženému vojenskému vlaku a rodina nacistického šéf inženýra Volka s ním odjela do Sovětského svazu.

Od té doby o něm už v Litoměřicích nikdo nikdy neslyšel. Dodnes je záhadou, proč šéf Richardu neuprchl před příchodem Rudé armády tak, jako ostatní jeho kolegové, ale naopak se jí vydal i s rodinou naproti, předal jí důležité dokumenty i plány a pak odjel do SSSR.

Pamětníci si ještě vzpomněli, že v té chvíli rozhodně nepůsobil dojmem nějakého válečného zajatce.

(1)(poznámka k textu)
V některých dokumentech je uváděna jako místo pobytu – malá vesnice Miřejovice. Je možné, že došlo k záměně jména obcí Michalovice / Miřejovice. Obě vesnice jsou prakticky ve stejné vzdálenosti od továrny Richard. Nicméně vinice jsou převážně v okolí obce Michalovice.


Vedoucí inženýři, stavební mistři a ostatní personál bydlel většinou v obcích u Litoměřic. V Michalovicích u Litoměřic bydlel dle archivu rodiny Sixtů ing. Volk, ing. Grübner a další. Část strojopisného dokumentu zpracovaného tehdejší STB.
Vedoucí inženýři, stavební mistři a ostatní personál bydlel většinou v obcích u Litoměřic.
V Michalovicích u Litoměřic bydlel dle archivu rodiny Sixtů ing. Volk, ing. Grübner a další.
Část strojopisného dokumentu zpracovaného tehdejší STB.


Část strojopisného dokumentu, kde je tehdejší STB zmiňován článek uveřejněný v časopise Svět v obrazech.
Část strojopisného dokumentu, kde je tehdejší STB zmiňován článek uveřejněný v časopise Svět v obrazech.


Na fotografii je údajně dřevěná bedna, která prý byla majetkem Roberta Volka a měla se zachovat v místě jeho bydliště, v obci Michalovice Toto tvrzení samozřejmě nemohu nijak doložit, ale co kdyby… a když už tu fotografii mám…
Na fotografii je údajně dřevěná bedna, která prý byla majetkem Roberta Volka
a měla se zachovat v místě jeho bydliště, v obci Michalovice.
Toto tvrzení samozřejmě nemohu nijak doložit, ale co kdyby… a když už tu fotografii mám…


Pochybnosti…

Zmiňovaný článek samozřejmě neunikl bedlivému oku tehdejší STB, která se v té době velice aktivním způsobem začala o toto téma zajímat. Proč a co bylo hledáno, a co bylo nalezeno + další informace, naleznete na stránce - Co hledala STB.

Shora citovaný text, nebo jeho části, se začínají objevovat v mnoha dokumentech STB a tvrzení o odjezdu In Volka do Ruska je zpochybňováno – viz několik následujících dokumentů.


Rozbor a pochybnosti vyšetřovatelů STB o tom kam mohl Ing. Volk po válce zmizet.Rozbor a pochybnosti vyšetřovatelů STB o tom kam mohl Ing. Volk po válce zmizet.
Rozbor a pochybnosti vyšetřovatelů STB o tom kam mohl Ing. Volk po válce zmizet.
Bohužel odpověď na tuto otázku jsem v dostupných dokumentech do dnešního dne nenašel…


Část různých shrnutí informací, kde se mimo jiné píše, že: Volk byl po válce odvezen Rusy do Berlína. Svědkem má být osoba jménem Sixta. Volkovi bylo kolem 40 let, synovi asi 16, Volkové asi 35 let.
Část různých shrnutí informací, kde se mimo jiné píše, že:
Volk byl po válce odvezen Rusy do Berlína.
Svědkem má být osoba jménem Sixta.
Volkovi bylo kolem 40 let, synovi asi 16, Volkové asi 35 let.


Část ze spisu STB, kde se mimo jiné píše že: Velitelem demontážní skupiny RA, která převzala v květnu 1945 část strojního zařízení a některé písemné materiály, byl gard. mjr. Lukašov. Svědci uvádí, že proto, že Volk byl skutečně vypraven RA, ale protože předal Richard a nevyhodil jej do vzduchu, byl vypraven ne do SSSR, ale do Berlína.
Část ze spisu STB, kde se mimo jiné píše že:
Velitelem demontážní skupiny RA, která převzala v květnu 1945 část strojního zařízení a některé písemné materiály, byl gard. mjr. Lukašov.
Svědci uvádí, že proto, že Volk byl skutečně vypraven RA, ale protože předal Richard a nevyhodil jej do vzduchu, byl vypraven ne do SSSR, ale do Berlína.


Bez bližšího upřesnění je jméno Volk zmíněno i na jednom z listů ručně psaného deníku mjr. Škobise.
Bez bližšího upřesnění je jméno Volk zmíněno i na jednom z listů
ručně psaného deníku mjr. Škobise.


Deník mjr. Škobise je zmiňován i v pozdějších dokumentech a shrnutích (zde výběr z mnoha stran shrnutí od tehdejší STB.).
Deník mjr. Škobise je zmiňován i v pozdějších dokumentech a shrnutích.
(zde výběr z mnoha stran shrnutí od tehdejší STB.).


Nejasnosti a otázky okolo Ing Roberta Volka, plodí úkoly pro vyšetřovatele…
Nejasnosti a otázky okolo Ing Roberta Volka, plodí úkoly pro vyšetřovatele…Nejasnosti a otázky okolo Ing Roberta Volka, plodí úkoly pro vyšetřovatele…
Nejasnosti a otázky okolo Ing Roberta Volka, plodí úkoly pro vyšetřovatele…


A to je asi k tomuto tématu všechno. Je čas na závěrečné shrnutí…

V poválečných dokumentech (vzpomínkách a výpovědích) je mnoho nejasností, které se navzájem vylučují. Ať už každý kdo k tomu mohl cokoliv říci tvrdí cokoliv, já se nemohu zbavit myšlenky, že pokud Ruská armáda opravdu věděla kdo Ing Robert Volk byl a jakou zastával funkci. Nemohli si nechat tento zdroj informací uniknout do NDR (jak je v některých dokumentech konstatováno). Přeci jenom informace bylo potřeba vytěžit, a až teprve poté mohl Robert Volk odcestovat do NDR. Ale jak už jsem napsal, tato domněnka je pouze můj názor. Každopádně je velká škoda, že tehdejší STB nepokračovala v pátrání po dalším osudu Ing Volka. A pokud pokračovala, doposud jsem k tomuto tématu nic dalšího neobjevil. A neodvažuji se předjímat, zda někdy zjistíme, jaký byl další osud Ing. Roberta Volka. A tak další z mnoha otazníků k továrně Richard, zůstává i nadále neobjasněn …


_____________­________________________­___

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

  • Vojenský ústřední archiv
  • Archiv bezpečnostních složek
  • Bundesarchiv
  • Národní archiv http://www.nacr.cz/


(05/21)


Naposledy upraveno 9. 5. 2021


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.