Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 2. 12. 2018

Vyhledávání

Hledání nejasností

Kdo zničil štoly?



Závaly štol v podzemí továrny Richard a v levé části dolu


Zával na jedné z křižovatek v páteřní chodbě D. Foto: Hynek Gazsi.
CHODBA 104chodba 107
Podzemí továrny Richard.


Prakticky všude v podzemí Richard 1, je stejný obrázek, ve kterém se střídá bludiště chodeb a neproniknutelné závaly….
Celé podzemí Richard, které je zakresleno na dostupných mapách, dnes již nikdo nedokáže projít. Důvodem je skutečnost, že některé chodby jsou totálně uzavřeny neproniknutelnými závaly. Tato skutečnost je nejznatelnější v levé části podzemí Richardu I.

Nepoužívané, špatně větrané a neudržované podzemí včetně neexistujícího novodobého zabezpečení (výztuh) chodeb se postupně řítí. Největší vinu na tomto stavu způsobují – a již v době války způsobovaly spodní vody, prosakující do opukových, vrstev v podloží. Výsledkem bylo a je bobtnání podlah, drcení betonových výztuh a prakticky všech cihlových vestaveb. Nelze opomenout i skutečnost, že v některých prostorách byla značně podceněna samonosnost horniny. Urychlené betonování podpěrných pásů, řícení podzemí v době druhé světové války přinejmenším zpomalilo, ale rozhodně nezastavilo… To je však jiná část historie, pojďme nazpět k závalům.

Připišme tedy (velkoryse) na konto přirozeného řícení podzemí 60 % závalů, přičemž převážná část vznikla až po ukončení těžby – což bylo v roce 1963. Kromě toho většina těchto závalů vzniklých přirozenou cestou byla průchozí, protože materiál, který se utrhl ze stropu, spadl na zem v podobě odtrhlé desky vápence nebo slínovce o různé mocnosti. Po dopadu odtrženého materiálu došlo k roztříštění a tím i částečnému nakypření materiálu, nicméně to, co spadlo na zem, to chybělo nahoře a opadem postižená část byla více méně průchozí.

Vraťme se na konec druhé světové války, kdy je vyššími místy rozhodnuto vyhodit do povětří kromě mostů přes Labe a jezu na téže řece i podzemní továrnu Richard. Víme, že vše bylo nachystáno a čekalo se pouze na průjezd jednotek maršála Schörnera. Pak mělo dojít k výbuchu.

Víme také, že k výbuchu v podzemní továrně Richard (tedy alespoň ne k celkovému) nikdy nedošlo. Jednotky maršála Schörnera projely necelé dvě hodiny před příjezdem sovětských tanků a na odstřely plánovaných objektů již prý nebyl čas. Kabel vedoucí k odpalovacímu zařízení byl na poslední chvíli zlikvidován. (Na této stránce nebudu rozebírat všechny podrobnosti k tomuto odstřelu – to až někdy příště.).


Je tedy čas vyřknout otázky:

Jak, kdy a proč, došlo destrukcím v podzemí a v některých výrobních halách části továrny Richard I.?

K připravovanému, celkovému odstřelu podzemí prokazatelně nedošlo.

Proč tedy Ing. Růžička nachází (na jaře roku 1945) v podzemí několik zavalených a trhavinou zajištěných chodeb?

Proč jsou kompletně nepřístupné sály 110 a 113 a jejich okolí?

Kdy a proč vznikla destrukce například sloupového sálu č. 26, kdy nejmohutnější a nejkombinovanější nosníky zničilo cokoliv jen ne zvedající se podloží? I když v tomto případě jsem ochoten připustit, že zbytky drátů od elektrických palníků, které bylo možné v podzemí najít, pochází z poválečného výcviku armády v destrukcích podzemí (tzv.“ šílený ženista“ – i když upřímně řečeno tato informace vznikla převyprávěním a prozatím jsem nenalezl žádný věrohodný podklad pro tuto teorii).

A jak vznikly rozsáhlé – nepřístupné závaly v levé části dolu?

Ti šťastnější, kteří se (na rozdíl ode mne), mohli ve své době spustit do vrtu Československé televize a následně se tak dostat do levé části Richardu I., potvrzují, že bylo možné s určitými obtížemi projít přibližně 50% podzemí v levé části podzemí – až na nejzazší část podzemí – tu, která je vpravo přilehlá k zasypané hlavní větrací šachtě. Podle jejich tvrzení byl jakýkoliv přístup do těchto míst přerušen rozsáhlými závaly táhnoucími se jakoby v půlkruhu přes všechny chodby v této části podzemí.

Stejně tak existují ( pouze slovní) výpovědi o závalech v levé části v okolí Führungsstabu to již v roce 1945 (okolí chodeb A, a od původního vchodu vzdálenější části chodby B včetně tajemné chodby 301)


V době úpravy této stránky jsem otázku závalů konzultoval s dalšími kolegy. A musím se přiznat, že mi unikla docela podstatná informace, kterou jsem mohl na jedné z map sám vypozorovat, ale nestalo se tak…. dosti sypání popele na hlavu, a pojďme se podívat, o co jde.

Na původní – předválečné mapě můžeme při bližším hledání zjistit, že jsou některé části zakresleny bíle a mnohdy neukončeně. Jedná se o stařiny v levé části a jejich rozsah nebyl již pravděpodobně měřičům znám a proto jsou nakresleny prakticky v náznaku. (Nebudu teď řešit proč toto není zřetelně zvýrazněno na pozdějších – pracovních mapách…).


Je čas na obrázky, které mnohé vysvětlí.


Stará důlní mapa. Netroufnu si odhadnout datum vzniku, ale s trochou nadsázky se dá říci, že to je matka všech map podzemí Richard 1, protože právě od ní se odvíjejí všechny následující mapy. V popisku je uvedeno 1944, ale podle mého názoru je to datum překreslení nebo něco podobného. V každém případě na celku jsou vyznačena níže zvýrazněná místa tehdejších závalů.
Stará důlní mapa.
Netroufnu si odhadnout datum vzniku, ale s trochou nadsázky se dá říci, že to je matka všech map podzemí Richard 1, protože právě od ní se odvíjejí všechny následující mapy.
V popisku je uvedeno 1944, ale podle mého názoru je to datum překreslení nebo něco podobného.
V každém případě na celku jsou vyznačena níže zvýrazněná místa tehdejších závalů.


Výřez č. 1. Tato část byla minimálně v roce 1944 nepřístupná – zda byl nějaký zával následně odtěžen a prostor zpřístupněn se zatím nepodařilo zjistit.
Výřez č. 2. I tato část byla minimálně v roce 1944 nepřístupná. Část chodeb vlastně ani není zakreslená – dokončená. Což značí, že naznačený rozsah chodeb je pouze orientační – zda byl nějaký zával následně odtěžen a prostor zpřístupněn se zatím nepodařilo zjistit.Výřez č. 3. Poslední část mapy, která znázorňuje část podzemí, které bylo minimálně v roce 1944 nepřístupné. Část chodeb vlastně ani není zakreslená – dokončená. Což značí, že naznačený rozsah chodeb je pouze orientační – zda byl nějaký zával následně odtěžen a prostor zpřístupněn se zatím nepodařilo zjistit.
Detailnější pohledy na výřezy map, při zvětšení lze rozeznat zákresy závalů.


Chodba 221. Minimálně o jedné části podzemí však víme, že spadla již v době výstavby podzemí a co je horší to je skutečnost, že pod tímto závalem spí svůj věčný sen celé pracovní komando vězňů Litoměřického tábora….
Chodba 221.
Minimálně o jedné části podzemí však víme, že spadla již v době výstavby podzemí a co je horší je skutečnost, že pod tímto závalem spí svůj věčný sen celé pracovní komando vězňů Litoměřického tábora….
Informace o tomto místě pochází od bývalého vězně Oto Krňáka


Tím máme shrnuté závaly, které vznikly před válkou a v průběhu výstavby a předpokládáme, že v těchto částech se za války nic nedělo, zbývá nám tedy zbytek levé části, pokračujeme tedy dál a ptám se:

Kdo měl tedy vlastně důvod sestřelit a zavalit veškeré vstupy do levé části podzemí?

Názor, že to v případě destrukcí v levé části dolu, je práce cementáren, mě přivádí na otázku – proč?

Proč by se někdo namáhal sestřelit poměrně velký počet propojovacích chodeb do levé části?

Bylo to z důvodu bezpečnosti? Nebylo by tedy jednoduší přehradit chodbu například překážkou z dřevěné kulatiny a doplněné výstrahou: Nevstupovat, životu nebezpečno. Vydat firemní nařízení a v případě porušení máš „padáka“. Ostatně když se těží ve zcela jiné a poměrně vzdálené části dolu, nepředpokládám, že by se někdo z dělníků při anebo po směně ještě vydal do opuštěné části podzemí. Proč? Co by tam po namáhavé celodenní dřině pohledával?

V závěru roku 2017, se v tisku objevilo několik článků kde autor s naprostou a nezlomnou jistotou popisoval, že všechny závaly jsou umělé – poválečné. Ba co více, své přesvědčení dokládal existencí dokumentů, jenž (údajně) přímo potvrzují. Občas se objeví dokonce i zmínka o tom, že podzemí levé části byl nalezen dokument – něco jako příkaz k odstřelu… Já sem ho nikdy neviděl ani jeho fotografii a přijde mi to minimálně fantaskní, že by se něco podobného – jako příkaz k odstřelu, jen tak mimochodem povaloval v podzemí…


Já v tom rozhodně jasno nemám – proč? Jednoduše proto, že vše je daleko složitější.

Asi nejjednodušší tvrzení bych mohl říci, že (zatím) neexistuje jediný dokument, který by potvrzoval teorii o úmyslných odstřelech. Tedy vlastně jeden existuje ALE

Pojďme se raději podívat do doposud nalezených archivních dokumentů, co nám vlastně říkají…


Část dokumentu ze 7. 12. 1949. Vstup do nepoužívaných částí dolu je potřeba na vhodných místech viditelně zakázati – závory, tabulky…
(Část dokumentu ze 7. 12.1949.
Vstup do nepoužívaných částí dolu je potřeba na vhodných místech viditelně zakázati – závory, tabulky…)]


Část dokumentu ze dne 16. 5. 1951. Staré před léty vyrubané prostory, od kterých nejsou mapy ani záznam se zajišťují ohradou zvenčí – na povrchu. Jakmile se zjistí nebezpečné důlní prostory, které hrozí propadnutím, pomáhají se odstřelem zavalovat, aby neohrozilo bezpečnost lidí na povrchu.
Část dokumentu ze dne16. 5. 1951.
Staré před léty vyrubané prostory, od kterých nejsou mapy ani záznam se zajišťují ohradou zvenčí – na povrchu. Jakmile se zjistí nebezpečné důlní prostory, které hrozí propadnutím, pomáhají se odstřelem zavalovat, aby neohrozilo bezpečnost lidí na povrchu…


Jak je psáno, tak je dáno. Nicméně nemohu si odpustit poznámku. Jaký je na povrchu (z hlediska bezpečnosti) rozdíl, mezi propadlou a odstřelenou štolou? Odstřelená štola se propadne jinak než přirozeně zřícená?

V době kdy byla tato stránka připravována, a konzultována s odborníky, jsem obdržel mimo jiné i vyjádření k tomuto tématu. Cituji: Podle mě je to myšleno trochu jinak. Prostory, které hrozí propadnutím, jsou nebezpečné třeba pro traktoristu na povrchu. Tím že je odstřelí, tak se to řízeně propadne a dál už se to nehýbe. Z hlediska bezpečnosti bude rozhodně lepší chodba důkladně odstřelená, než propadlá samovolně, která se v podstatě časem může ještě dát do pohybu důsledkem velkých nehomogenit materiálu (odstřel horninu rozseká a díky tomu si to i krásně sedne). Konec citace.

Mě jen napadá kacířská myšlenka, za jak dlouho se na povrchu projeví odstřel v hloubce cca 50 metrů, pod vrstvou vápence, jílovce a podobně. Nicméně je pravdou, že rozsáhlý – řízený odstřel by se na povrchu po určité době asi projevil v podobě rozsáhlého a pozvolného poklesu zeminy – na rozdíl od známých propadů – v podobě ostře ohraničených kráterů.


A aby to bylo složitější tak v roce 1961 se dovídáme, že…

1. 6. 1961. Stará důlní díla se nezavalují a jsou otevřena…
1. 6. 1961.
Stará důlní díla se nezavaluji a jsou otevřena…


A máme tu rok 1963 – likvidace dolu – o odstřelech či jakékoliv destrukci nikde ani čárka…
A máme tu rok 1963 – likvidace dolu – o odstřelech či jakékoliv destrukci nikde ani čárka…


A máme tu rok 31. Leden 1968. Zde se výslovně píše: S ohledem na různé perspektivní zájmy veřejné nelze tyto prostory zavaliti a důl úplně zlikvidovati a CCV je podrží prozatím i nadále ve své operativní správě…
A aby to bylo ještě napínavější tak v dokumentu datovaného dnem 31. Leden 1968 se výslovně píše:
S ohledem na různé perspektivní zájmy veřejné nelze tyto prostory zavaliti a důl úplně zlikvidovati a CCV je podrží prozatím i nadále ve své operativní správě…



Takže? I nadále mám (alespoň já) v otázce odstřelů nejasno…

A tuto otázku jsem si přece nepoložil jenom já, stejně tak se ptá pan režisér Věrčák ve svém třídílném dokumentu o vrtu ČT
I on se nad tou nepřístupností do levé části podzemí pozastavuje. Pokud by závaly provedl někdo legálně po válce tak by se to přece muselo někde v dokumentech uchovat a někdo z povolaných by pana Věrčáka na toto upozornil a nebylo potřeba složitého hledání a vrtání.

Tak nebo tak díky panu Věrčákovi se po letech podařilo do levé části dostat a kam vlastně?

Opět vezmeme na pomoc fotografie, tentokrát z výše zmiňovaného dokumentu…


Zeleně vybarvené části označují části podzemí, kam se filmařům (údajně) podařilo dostat. Červeně pak místa zavalená. Oranžová tečka pak vrt ČT.Zeleně vybarvené části označují části podzemí, kam se filmařům (údajně) podařilo dostat. Červeně pak místa zavalená a v červeném kroužku je místo jejich zájmu – proč zrovna tohle je otázkou.
Zeleně vybarvené části označují části podzemí, kam se filmařům (údajně) podařilo dostat. Červeně pak místa zavalená a v červeném kroužku je místo jejich zájmu – proč zrovna tohle je otázkou.


Ale, moment, něco zde není dobře…

V době kdy byla tato stránka připravována, a konzultována s kolegy, jsem obdržel upozornění na drobnou, řekněme nesrovnalost…. Cituji:
„Dovolil bych si upozornit na prostory za náměstíčkem. Člověk by si řekl, že pokud byly nepřístupné ještě před rokem 1944, čekal bych, že budou buď odstřelené, popadané, či zavezené hlušinou. Pan Věrčák však prokázal, že za závaly je normální průchozí podzemí, díky němuž se mohl pohodlně dostat k náměstíčku z druhé strany. Jsou tedy v podobném vzoru i prostory za štolou č. 11 nebo vedle chodby č. 299?“

Výřez z mapy, na které je označeno kam všude se dostal štáb televize v době natáčení dokumentu. Červeným kroužkem je označeno místo jejich finálního zájmu. Tato část měla být prozkoumána jako zavalená, ale…
Výřez z mapy, na které je označeno kam všude se dostal štáb televize v době natáčení dokumentu. Červeným kroužkem je označeno místo jejich finálního zájmu.
Tato část měla být prozkoumána jako zavalená, ale…

Pokračuji v citaci…
„Pokud by byly definitivně zničené, proč by na mapě datované 4. 7. 1944, bylo plánováno kompletní rozvedení vzduchu v těchto prostorách? A dokonce i zavedení vzduchového potrubí do nejzazší chodby vedoucí směrem pod filtrační stanici? Nebylo by jednodušší vyrazit podzemí nové (třeba tam kde je dnes poválečná těžba – tzv. Čížkovice), než vyklízet zhroucené a nestabilní podzemí? Tento fakt mne přivádí na myšlenku, že tyto prostory nemohou být zřícené, což zřejmě dobře věděli i sami nacisté. A mimo jiné, zřícené podzemí by muselo být jistě vidět i na povrchu.
Zajímavostí je také mapa z 9. 11. 1944, která již zobrazuje prostory za náměstíčkem jako přístupné a průchozí, což by mohlo nasvědčovat o vyklízecích pracích během války. Jiná mapa již z 15. 4. 1944 však ukazuje tažené tlakové potrubí o dimenzi 125mm přes stařiny do sálu 300…“

Mapa na které je označeno jedno z míst, které bylo v době pánování výstavby továrny zavaleno.Totéž místo je po několika měsících (4. 7. 1944) na mapě zakresleno i s plánovaným rozvodem vzduchotechniky. Muselo se tedy počítat s tím, že bude vyčištěno… Na levé mapě je označeno jedno z míst, které bylo v době pánování výstavby továrny zavaleno.
Na pravé mapě je však totéž místo zakresleno i s plánovanou vzduchotechnikou…


Kdo to tedy vlastně zničil?  – Příroda anebo lidé???


Pokusím se jednotlivá témata rozvést – nejprve dám slovo „matce přírodě“ a pokusím se na ní svést trochu té neplechy…



Příroda, místní podmínky???


Příroda překonává i snahu lidí o zajištění chodeb. Tento nosník byl ještě před několika lety v celku- pak vznikla prasklinka a… Foto: Hynek Gazsi.
Příroda překonává i snahu lidí o zajištění chodeb.
Tento nosník byl ještě před několika lety v celku, pak vznikla prasklinka a…


A další – ještě nedávno netknuté nosníky vykazují nově známky poškození a vše se opakuje podle stejného schématu…
A další – ještě nedávno netknuté nosníky vykazují nově známky poškození a vše se opakuje podle stejného schématu…


Místnost 105 – Podobné pohledy se objevují prakticky všude v celém podzemí. Vše drží jenom pár drátů armatury, a až koroze dokončí svou „práci“
Místnost 105 – podobné pohledy se objevují prakticky všude v celém podzemí. Vše drží jenom pár drátů armatury, a až koroze dokončí svou „práci“Místnost 105 – podobné pohledy se objevují prakticky všude v celém podzemí. Vše drží jenom pár drátů armatury, a až koroze dokončí svou „práci“
Podobné pohledy se objevují prakticky všude v celém podzemí.
Vše drží jenom pár drátů armatury, a až koroze dokončí svou „práci“ …


Chodba 104 a průchod do sálu 110 navždy uzavřeno…příroda? Člověk?… kdo ví…
Chodba 104 a zřícený betonový nosník…Chodba 104 a zřícený betonový nosník…
Zde již bylo dílo zkázy prakticky dokončeno …


tlak zvedajícího se podloží rozdrtil jeden ze sloupů sálu č. 25.
Ve většině případů však v sálu č. 25. dochází vlivem bobtnání podloží k postupnému zdvihání betonové podlahy okolo sloupů.Ve většině případů však v sálu č. 25. dochází vlivem bobtnání podloží k postupnému zdvihání betonové podlahy okolo sloupů.
Známky mocného tlaku zvedajícího se podloží.
Podlaha se zdvihá okolo nosníku v sále č. 25 (obr. vpravo)
(obr. vlevo) Rozdrcená spodní část nosníku.
Podle jedné teorie se jedná o nepovedený odstřel.
Podle mého názoru následek tlaku podloží v těchto místech nezdvihl podlahu, ale naopak rozdrtil nosník.
Odstřel by na armatuře zanechal nějaké známky poškození a promáčkliny.


Většina přirozených závalů v podzemí byla prakticky průchozí. Foto: Hynek Gazsi.Většina přirozených závalů v podzemí byla prakticky průchozí. Foto Jan Lichtenberg.
AVŠAK – Většina přirozených závalů v podzemí byla prakticky průchozí…



…. a nebo mají na svědomí destrukci lidé …. ??



Zakládka v chodbě č.3.Zakládka v chodbě č.4.
Zakládky.
V dřívějších dobách byly vytěžené nebo nevyužívané prostory využity pro zavezení – založení nepotřebnou hlušinou.
Bylo to ekonomičtější než vyvážení hlušiny a nepotřebného materiálu na skládku poblíž dolu.
Nicméně v tomto případě se nejedná o zával jako takový.


Avšak stačí chvilku hledat a máme zde prokazatelné známky přípravy pro likvidaci podzemí…


Návrty – otvory přichystané pro odstřel nároží chodeb 7 a 8.
Návrty – otvory přichystané pro odstřel nároží chodeb 7 a 8.Detail návrtu v nároží chodeb 7 a 8.
Návrty – otvory přichystané pro odstřel nároží chodeb 7 a 8.


Návrty – otvory přichystané pro odstřel nároží chodeb 8 a 9.Detail návrtu v nároží chodeb 8 a 9.
Návrty – otvory přichystané pro odstřel nároží chodeb 8 a 9.


Místo s návrty v křižovatce chodeb 7,8 a 9. V případě odstřelu by se zřítila celá červeně označená část.
Místo s návrty v křižovatce chodeb 7,8 a 9.
V případě odstřelu by se zřítila celá červeně označená část.


Šipky označují místa návrtů pro nálože.Červená čára označuje místo kudy vede řada návrtů pro umístění náloží.
Páteřní chodba D (vchod za zády), má po své pravé straně řadu návrtů. Zde mě opravdu nenapadá jiný účel návrtů, než zničení této části podzemí.


Bližší pohled na několik návrtů.Šipky označují místa návrtů pro nálože.
Bližší pohled na několik návrtů.Bližší pohled na několik návrtů.
Návrty jsou i v betonových překladech nad odbočkou do chodby 80 a 85.Návrty jsou i v betonových překladech nad odbočkou do chodby 80 a 85.
Bližší pohled na několik návrtů.


Detail návrtu v cihle a částečně v betonu. Otázkou je proč není návrt ve středu cihel, kde by bylo vrtání asi daleko jednodušší.
pohled na cihly v betonu- ve všech cihlách jsou návrty.
Pochybnosti o tom, že se jedná o technologické otvory pro umístění čehokoliv lze jednoduše vyvrátit
Za cihlovou příčkou v chodbě D jsou v betonu cihly, které jsou dodatečně navrtány  – proč? Pro kabely či rozvod elektřiny? To asi ne, konzole pro elektřinu jsou připevněny přibližně 10 cm pod řadou návrtů…



Červenou barvou je naznačena část, ve které jsou nachystány otvory pro nálože. V případě odstřelu by se pravděpodobně zřítila celá oranžově označená část.
Červenou barvou je naznačena část, ve které jsou nachystány otvory pro nálože.
V případě odstřelu by se pravděpodobně zřítila celá oranžově označená část.


Háček je v tom, že nemáme jistotu, kdo a proč výše uvedené přípravy na odstřel provedl. Jsou vlastně jenom dvě možnosti – poválečná likvidace (připouštím v případě křižovatky 7,8,9).

A samozřejmě válečná (prokázaná) příprava na odstřel podzemí. V tomto případě jsem přesvědčen o tom, že chodba D je součástí tohoto plánu. Proč? No minimálně proto, že chodba D měla být využívána jako úniková cesta z úložiště – proto nepředpokládám, že by měla být v novodobé historii dolu odstřelena…


Sloupový sál č. 26. Masa rozlámaného betonu a armatur je promíchána s bloky vápence a jílovým bahnem. Foto: Hynek Gazsi.Sloupový sál č. 26. Masa rozlámaného betonu a armatur je promíchána s bloky vápence a jílovým bahnem.
Zbytky sloupového sálu č 26.
Masa rozlámaného betonu a armatur je promíchána s bloky vápence a jílovým bahnem.
Proč? Kdo? Kdy?


Zbytky drátů nalezené v přístupné části sálu č. 26.
V bahně u závalu ve sloupovém sálu bylo možné tu a tam najít chuchvalce červenobílého tzv. „zvonkového“ drátu. Což je drát vedoucí k rozbušce u trhaviny.
V tomto případě předpokládám, že tato destrukce byla provedena v poválečné době.


Obrovské a neprůchodné závaly do dalšího labyrintu chodeb. Kdo a kdy rozhodl o jejich vytvoření? Proč a co ukrývají?…Obrovské a neprůchodné závaly do dalšího labyrintu chodeb. Kdo a kdy rozhodl o jejich vytvoření? Proč a co ukrývají?…
Neprůchodné závaly do dalšího labyrintu chodeb. Kdo a kdy rozhodl o jejich vytvoření? Proč a co ukrývají?…Neprůchodné závaly do dalšího labyrintu chodeb. Kdo a kdy rozhodl o jejich vytvoření? Proč a co ukrývají?…
Obrovské a neprůchodné závaly do dalšího labyrintu chodeb. Kdo a kdy rozhodl o jejich vytvoření? Proč a co ukrývají?… Foto: Hynek Gazsi.Obrovské a neprůchodné závaly do dalšího labyrintu chodeb. Kdo a kdy rozhodl o jejich vytvoření? Proč a co ukrývají?… Foto: Jan Lichtenberg.
Obrovské a neprůchodné závaly do dalšího labyrintu chodeb.
Kdo a kdy rozhodl o jejich vytvoření? Proč a co ukrývají?…


Takže kdo to vydržel číst až sem, má rozhodně nárok na pochvalu. Vím, že je to mnohdy zmatečné, ale já to tak vnímám a nemám ani za mák jasno v otázce kdo tu levou část v novodobé historii znepřístupnil. Nevěřím tomu, že vše udělala příroda – protože i přesto, že levá část bude pravděpodobně hodně nestabilní, nechce se mi věřit, že by dokonale spadlo všechno všecičko…

Na samý závěr mě napadá kacířská myšlenka… mám haldu chemického sajrajtu…kam já to jenom dám… No nic, tohle už je pro dnešek opravdu všechno :-)


Přivítám jakoukoliv informaci, čí názor na toto téma….




Naposledy upraveno 1. 1. 2018


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.