Hledání nejasností
V pořadí druhý vchod do podzemí, který je na mapách označen jako C/D, byl v době války pravděpodobně nejdůležitější dopravní tepnou do podzemní továrny Richard I.
Přestože se jednalo o tak důležitou stavbu, dovolím si napsat, že doposud nebyla nikde prezentována žádná fotografie, kde by bylo jednoznačně řečeno – „toto je fotografie vstupu do podzemní továrny Richard v roce 1945“.
Prakticky všechny starší fotografie (do roku 1965), které jsem
doposud našel, nebo získal, zachycují vchody C/D – tím jsem si jist.
A u všech fotografií je možné podle vzhledu a různého stavu omšelosti
vytvořit určitou časovou osu.
Pouze u jedné fotografie jsem dlouho váhal jak a kam ji zařadit. Jako
perličku snad ještě mohu dodat, že právě tato fotografie podle všeho
zachycuje vchody C/D v roce 1945.
Nicméně jak z následujících řádků zjistíte, rozhodnout se, že tomu tak je, nebylo zas tak úplně jednoduché. Ale ostatně převážně tomuto tématu je věnována tato stránka.
Jaký tedy byl vzhled vchodu C/D těsně po válce?
A to je ona – fotografie, okolo které se bude točit převážná
část této stránky.
V památníku je u dokumentace k fotografii napsán rok vzniku – 1945.
To by nejvíce odpovídalo hledanému vchodu C/D, tak kde je problém?
Již roky mám docela velký „problém“ s jednou fotografií.
Poprvé jsem ji spatřil v archivu Památníku Terezín a mělo by se jednat
o zatím jedinou fotografii vchodů C a D do podzemní továrny Richard v roce
1945 (autor je tuším fotograf, pan Sommer).
Jedná se o poměrně známou fotografii dělníků sedících na kládách u kolejí a v pozadí dva temné otvory do podzemí. V průběhu let jsem si s fotografií neuměl moc poradit, protože je tam pár maličkostí, které zas tak úplně nezapadají do všech dalších fotografií.
Ale popořadě.
Abych téma mohl rozebrat, a nezamotal se do textu, vezmu si na pomoc fotografie – tam jsou markanty nezpochybnitelné.
(pozn. Níže uvedené dvě fotografie použiji ještě na této stránce několikrát. Je to z toho důvodu, aby byla možnost okamžitého porovnání a nebylo nutné fotografie na stránce zpětně vyhledávat).
Pro porovnání jsem zvolil fotografii totožných vchodů, ale s určitým časovým postupem (časový rozdíl v pořízení fotografií odhaduji maximálně ±2 roky – možná méně).
Pokusím se nejprve najít totožné markanty.
Vezmu-li to od shora:
Ještě jednou zřetelné „uhnutí“ koleje do pravé štoly.
Výřezy z letecké fotografie zachycující pohled na okolí vstupu do
podzemní továrny Richard I. – vchody C/D.
Měsíce snímkování – březen a duben roku 1945.
Fotografie vchodů C a D pro pohodlnější porovnání s leteckým
snímkováním.
Kde jsou však koleje z levé fotografie?
I na to lze najít vysvětlení.
Po ukončení vyklizení strojního vybavení bylo kolejiště z chodby C
demontováno a tím okamžikem přestává chodba C být transportní. Což
ostatně vysvětluje, proč je na pozdějších fotografiích pouze jedno
kolejiště.
Část původního plánu továrny.
Na mapě jsou vyznačeny vchody A/B a C/D včetně zakreslení části
kolejiště.
Detailnější pohled na dva vchody do podzemí.
Podle hromady kolejnic před vchodem C vše nasvědčuje tomu, že se jedná
o vyklízení podzemí v poválečné době.
V předešlé části stránky jsem se pokusil vyjmenovat vše, co potvrzuje, že se jedná o totožné místo. Avšak v textu jsem naznačil, že ne vše na fotografiích se dá vysvětlit.
Ano, jedná se o absenci cihlové klenby na levé fotografii. A to je ta největší nejasnost, které se teď chci věnovat.
Pro lepší vysvětlení problému opět vložím již uvedené fotografie, tentokrát dokonce tři.
Na kolorované (pravé) fotografii se nachází zřetelná cihlová klenba
(v levé části snímku – uzavřena dřevěným krytím).
Kdežto na černobílých fotografiích z roku 1945 se neobjeví ani při
zvětšení a zesvětlení fotografie.
(možná kdyby byl dostupný originál nebo negativ filmu, dalo by se
s tím něco udělat,
ale z dostupných fotografií se nic vyčíst nedá).
Když už píšeme o cihlové klenbě, asi by bylo dobré ji krátce představit.
Jak je vysvětleno na stránce Richard
I. – vchody A/B a C/D, byl původní vchod se štolou odstraněn až
k rozvětvení chodeb C a D.
Chodba D byla rozšířena (o tom budu psát později), avšak chodba
C zůstala v původním, klenutém cihlovém profilu. Tento profil nedoznal až
do současnosti praktický žádných změn – a tento profil také vystupuje
v podobě obrysu na kolorované fotografii.
Proč tedy na fotografii z roku 1945 není ani náznak cihlové klenby?
Jediné vysvětlení, které mě v tomto případě napadá, je skutečnost, že původní přístupová štola nemusela být vyzděna v celé své délce = vyzdívka byla pouze v některých částech (upřímně i tato skutečnost se dá na původním D spatřit – tedy pokud nebyla klenba rozebrána, či později zhroucena. I když to asi není moc pravděpodobné).
Pokud zde opravdu klenba nebyla, je možné, že při výstavbě vchodu C/D
v době války byl vchod pouze zajištěn pomocí stojek a při poválečné
úpravě byla zvětralá část svahu odtěžena až k cihlové klenbě, která
je zřetelná na pozdějších fotografiích.
Možná je to trošku chabé vysvětlení, ale jiné mě zatím vážně
nenapadá.
1. – Nákres odstraněné části původní chodby č. 1
2. – Vyznačení ústí chodeb v době výstavby továrny.
Chodba C není úplně všude kompletně vyzděná.
Různé pohledy na místy členitou podobu chodby C.
Nákres vstupní části do podzemí vchod C/D (idealizováno).
Č. 1 – přibližná hranice původních vchodů = na tuto část se díváme
na fotografiích.
Č. 2 – počátek nové betonáže
Modře označené části byly vybetonovány v letech 1956–57.
Cihlová klenba na rozporované fotografii by tedy měla být zřetelně
vidět – včetně typického profilu chodby.
Na závěr této části ještě jednou pohled na vchody C/D, přičemž teď
jsem se věnoval na fotografii poměrně nenápadné, uzavřené chodbě na
levé části fotografie.
Dřevěný vchod a za ním betonová chodba?
V předcházející části jsem se snažil vysvětlovat absenci cihlové klenby chodby C. Teď se budu věnovat sousedící chodbě D.
Z poměrně velkého množství fotografií počáteční partie chodby D je
zřejmé, že byla v délce přibližně 100 metrů kompletně vybetonována
včetně usazení kolejiště – taktéž do betonu.
Toto zjištění je však opět v rozporu s fotografií, kterou jsem v tomto
článku již několikrát uvedl.
Rozpor, o kterém píši, se samozřejmě týká kontrastu vnějšího
vzhledu vchodu do podzemí.
Ten byl vystavěn z dřevěných kulatin, avšak v podzemí již lze po
určité vzdálenosti vysledovat chodbu v podobě betonového monolitu. Jak to
tedy jde dohromady?
Mé vysvětlení pro to je následující.
Podíváme-li se na dobovou mapu podzemí a vchodů, zjistíme, že před
vchody A/B a C/D jsou zakresleny „podivné“ stavby.
Podle všeho se při výstavbě počítalo s výstavbou masivních,
železobetonových posuvných bran, sloužících k neprodyšnému a pevnému
uzavření podzemí v případě potřeby. Avšak z důvodu rychlého konce
války, a tím i ukončení výstavby, nikdy nedošlo k realizaci této
části stavby (viz následující mapa).
Část původního plánu továrny.
Na mapě jsou vyznačeny vchody A/B a C/D, včetně zakreslení plánovaného
vzhledu železobetonových posuvných vrat.
Výřezy z digitálně překreslené původní mapy.
Plánované vzhledy vstupních portálů do podzemí, chodeb A/B a C/D.
Jsem si vědom toho, že tato stránka se jmenuje Jak vlastně vypadl vchod C/D (myšleno za války).
Když už jsem rozebral nejasnosti okolo rozporné fotografie z roku 1945, předpokládám, že bych se měl věnovat i stavebním úpravám vchodu C/D v roce 1957.
V podzemí bývalé továrny Richard I. (vchod D) je od roku 1947 obnovena
těžba vápence.
Dřevěný vchod do podzemí postupně degraduje a v roce 1956 je rozhodnuto
o výstavbě nového vchodu. Nový vchod je uveden do provozu v srpnu roku
1957 (společností Litická a. s., lomové a stavební podniky, Praha –
Litice nad Orlicí, ČSSZ, závod BARABA, stavby železniční a tunelové,
Praha).
Samotný vchod je při rekonstrukci posunut o několik metrů dopředu. Je
vybudován ze železobetonu a teprve uvnitř se rozdvojuje na původní dvě
štoly.
Štola C je dobetonována až k původní cihlové klenbě. Stejně tak je
nově vybetonována štola D, která je napojena na původní, válečnou
betonáž.
Technicky odlišné řešení je zřejmé v celkovém profilu a i v podlaze
štoly. Avšak i zde je zhotoveno betonové koryto pro odvod důlních vod a
kolejiště je položeno ve štěrkovém loži. Původní kolej v betonu,
instalovaná po levé straně válečné chodby, již není využívána.
15. 10. 1956.
Výňatek ze zprávy o prohlídce dolu Richard I.
V textu je první zmínka o výstavbě betonového vjezdu do štoly.
Část ze zprávy o prohlídce vápencového dolu Richard ze dne.
18. 3. 1957.
Kromě jiného je článku zmíněn n. p. Baraba, ve spojení s nedokončenou
stavbou vstupního portálu.
Zpráva ze dne 10. 8. 1957.
Zmínka o ukončení výstavby betonového portálu společností Baraba.
Počáteční partie chodby D.
Červeným obdélníkem je vyznačeno místo přechodu nové betonáže z roku
1957 na původní betonáž z let 1944 – 45.
Richard I. – začátek páteřní chodby D.
Na první pohled totožná chodba.
Při podrobnějším pohledu však zjistíme, že profil chodby má určité
odlišnosti.
Na levé fotografii je profil chodby pocházející z betonáže okolo roku
1956 –1957.
Fotografie vpravo zachycuje původní profil chodby z roku 1944 – 1945.
Detailní pohled na napojení válečné a poválečné betonáže.
Původní profil chodby D (1944–1945) pokračuje dál do podzemí a je
přerušen rozsáhlým závalem zříceného stropu.
Páteřní chodba D z roku 1965 je doplněná výdřevou.
Místo pořízení fotografie nedokáži přesně určit.
Ještě jednou se na chvilku vrátím do již probírané chodby C.
Tentokrát se chci věnovat napojení původního, klenutého cihlového
profilu na poválečnou betonáž z let 1956 – 57.
Dnes už se asi nedozvíme, co vše bylo nutné stavebně upravit, aby se ze
dvou původně samostatných chodeb opět stala prakticky jedna. A je tedy
možné, že ta část, (na beton přizděné cihlové klenby), kterou
spatříme na dalších fotografiích, je vlastně tatáž, kterou jsem řešil
o pár odstavců výše…
Poválečná betonáž 1956 – 57
Pohled na zamřížovanou odbočku do chodby C.
Detail napojení původní cihlové klenby na poválečnou betonáž.
Chodba C – novodobá úprava chodby.
Snad jsem již popsal vše, na co jsem si vzpomněl.
Zvu vás ještě k závěrečnému souhrnu, jak se měnil vzhled vchodu C/D od roku 1945 až do současnosti (duben 2023).
Pohled na vstup do podzemí Richard I. – vchod C/D v roce 1945.
A ještě jednou – na této stránce již notoricky známá fotografie
zachycující zatím nejzachovalejší poválečnou podobu vchodů C/D…
Totéž místo o nezjištěnou dobu později – pravděpodobně
50. léta.
Pohled na dřevem zajištěný portál chodby D.
Vzhled dřevěné výztuže již nese známky značné omšelosti, nápis
Richard nad portálem již není čitelný…
Na popisku zdrojové fotografie je uveden rok 1956, což znamená, že
v nejbližší době dojde k rozsáhlé stavební změně vchodu.
Pohled na vchod C/D, který byl vybudován v období 1956 – 1957.
Společností Litická a. s., lomové a stavební podniky, Praha – Litice nad
Orlicí, ČSSZ, závod BARABA, stavby železniční a tunelové, Praha.
Těžba vápence v době pořízení fotografie ještě stále probíhá.
V roce 1963 byla těžba definitivně
ukončena.
Ačkoliv byla úzkorozchodná železnice demontována, před portálem je stále
zřetelná část kolejového lože.
Pohledy na vstupní portál v rozmezí let 1965 – 1990.
Několik pohledů na „současný“ betonový portál vchodu C/D
A ještě jednou pár zastavení. Tentokrát v
„nedávné“ historii vchodu C/D do podzemní továrny Richard I. –
začněme rokem 2003.
Ač vypadají všechny fotografie prakticky totožně, bystré oko jistě pozná
jemné nuance ve vzhledu…
Rok 2018 – příprava před instalací „druhých vrat“.
A v roce 2019 přichází další podstatná změna.
Před notoricky známá dvoukřídlá vrata je
napevno přidělána ještě jedna vrstva plechu.
Celá plocha „nových vrat“ je však napevno zakotvena do betonu
portálu – toto řešení již technicky neumožňuje vrata otevřít.
Zachován byl pouze nevelký větrací a netopýří otvor ve vrchní
části vrat.
Následující fotografie mapují vývoj ve vzhledu
vchodu, po této stavební úpravě.
(A snad jen doplním informaci o tom, že prostor za vraty je trvale
monitorován zabezpečovacím zařízením…)
A na závěr (únor 2023) po desítkách let, nebo spíše poprvé od
ukončení těžby v roce 1963,
bylo okolí portálu C/D částečně upraveno…
A když už jsem se věnoval dokumentaci
vchodu C/D, mám zde na úplný závěr jednu zajímavost.
Pan Marek Peřina zhotovil dioráma tohoto portálu a vchodu – proč se tedy
nepodělit.
Model vchodu C/D od Marka Peřiny.
o(05/23)
Naposledy upraveno 5. 5. 2023