Nálezy – Pracovali zde lidé …

Je nemyslitelné nevzpomenout na hlavní aktéry podzemní továrny Richard, na vězně a nuceně nasazené dělníky a vlastně i na civilní zaměstnance. Na lidi, jejichž zásluhou toto podzemní monstrum vzniklo a z nichž se mnozí nedočkali konce války…
Co vlastně může po člověku zůstat, tak aby to ostatním jasně řeklo: ONI ZDE BYLI!!…

V podzemí již toho nezůstalo mnoho, ale to, co se zachovalo, je o to hodnotnější, protože jsou to poslední svědkové lidských útrap v podzemní továrně Richard…

Lidé

Tehdejší mocipáni rozhodovali o tom, kdo má do jaké části továrny přístup.
Vrata z ostnatého drátu a stráž – dostatečný argument…

Pod jedním z mnoha závalů jsou zbytky ostnatého drátu.

Zbytky ostnatého drátu bylo možné v podzemí spatřit na více místech.

Porcelánové střepy…kousek hřebenu…zbytky bot…

Pohledy, které vyvolávají mrazení v zádech – zbytky bot …

Pravděpodobně výztuha kšiltu.
Asi nemá cenu spekulovat, zda to byla důstojnická čepice, nebo dělnická kšiltovka…

V jedné z místností jsem nalezl tento předmět. Vzhledem k tomu, že je dřevo značně ztrouchnivělé, usuzuji, že se jedná o původní nález. K čemu to sloužilo, se můžeme pouze dohadovat.

Může to být to, co si myslím?…

Kresby, nápisy

Kresby, karikatury…

Na zdech se zachovalo i pár nápisů …

Na stěnách je možné nalézt nápisy i po Rudé armádě…

Možná to kreslil vězeň koncentračního tábora, možná voják rudé armády…

Datum vytlačené do betonové desky.

Co může znamenat řada čísel…
Je to počet výrobků v určitých dnech?

Na jedné zdi se zachovala i kresba tužkou na zažloutlém papíru.
Mohla to být třeba vzpomínka vězně na jeho rodnou vesnici….
Vzpomínka, která ho držela při životě…

Ulehčení práce

Nádoby na olej vyrobené z plechovek a drátu.
Na dně je stále ještě zbytek maziva.

Dřevěná štoudev, pravděpodobně pro přenášení malty nebo betonu a nádoba s nalévacím hrdlem.

Zednický špičák.
Pravděpodobně vykováno z masivního armovacího drátu.

Dřevěné obrobky neznámého určení.

Kresba na betonovém nosníku

Poslední „nález“ jsem si ponechal na závěr této stránky. Je to uhlem provedená kresba na železobetonovém nosníku u dnes již zazděného průchodu do sálu č. 142.
Sice se nejednáo „válečnou záležitost“, ale v tomto případě se mi podařilo vystopovat dobu jejího vzniku a autory.

Od doby vzniku kresby již uplynulo mnoho let a podle mého názoru si zaslouží být uvedena zde u nálezů v podzemní továrně Richard.

Cituji: Jedná se o kresbu zhotovenou až v čase, kdy tento prostor patřil pod čížkovickou cementárnu a jedná se o znak osady Oharka, která dnes již neexistuje. Jako důkaz posílám jednu fotku s osadní vlajkou, kde je tento znak. Soudím, že to je práce někoho z okruhu lidí S.O.L. (Spojených Osad Litoměřice) nebo přímo z osady Oharka. Největší šanci vytvořit kresbu měl Petula (Míla Matoušek) nebo můj otec (František Trnka) oba jak je mně známo pracovali na Čížkovické těžbě. I při značném poškození kresby jsou na ni patrna písmena H a A, a částečně pak i R, K a A. Jasně je znatelný motiv tří vrchů, slunce usazené ve znaku města Litoměřice – kalichu. Bohužel můj otec je již mrtev. A pokud jsou mé informace správné, tak Petula je také mrtev, a tak už nám nemohou sdělit, jestli se tam podepsali anebo se inspirovali. Osada Oharka vznikla již v roce 1943, tak kdo ví….

^{Vysvětlení okolností vzniku kresby zaslal: Rudolf a František Trnka.}

Kresba na sloupu u vstupu do sálu č. 142.

Osadní vlajka T. O. Oharka. Detail kresby na betonovém nosníku.

Detail původní kresby na osadní vlajce (oproti originálu na vlajce jsou barvy převedeny na negativní).

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolnou platbou.

_(04/19)

Naposledy upraveno 1. 4. 2019

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek