Nálezy v podzemí
Okolnosti výstavby továrny Richard popisuji v jiné části těchto stránek, takže jen informativně uvádím, že podzemí továrna Richard I. se budovala v období let 1944 – 45. Výstavba byla ve znamení celkového rozšíření původních prostor, následné výstavby zděných příček a železobetonového zajištění prostor.
(Původně jsem si myslel, že nebude tolik fotografií nálezů na to, aby vznikla samostatná stránka. Při třídění fotografií jsem dospěl ke zcela opačnému názoru …)
Z něčeho se musí betonovat a zdít …
Zbytky označení pytlů od cementu.
Hromady říčního písku.
Zde pravděpodobně přechodně stávaly míchačky na beton.
Tento říční písek byl kromě jiného používán i pro betonování
podlah.
V něčem se musí nosit malta, beton, na něco se to musí odkládat …
Nádoby na přenášení cementu nebo betonu.
Dřevěná štoudev, pravděpodobně pro přenášení malty.
Zednický špičák.
Pravděpodobně vykováno z masivního armovacího drátu.
Aby to co se staví drželo pohromadě …
Betonový sloup doposud částečně obepíná dřevěné bednění.
Zbytky bednění a vázacího drátu na betonovém nosníku – tak jak jej
v roce 1945 opustilo stavební komando…
Další bednění se částečně zachovalo na výztuži napříč chodbou.
A ještě jeden pohled na bednění, které doposud kryje beton na dnes již
částečně zříceném nosníku.
Plechové šalovací desky pro betonáž větších hladkých ploch.
Nález v jedné z hal.
Nevelké betonové desky, které jsou rozděleny pravidelnými zářezy.
Zářezy slouží pro odlomení takto vzniklých kostek, které byly následně
využity k vymezení vzdálenosti armatur a krycích desek bednění před
betonáží.
Po odstranění bednění se vymezovací prvek (betonová kostka) zřetelně
objevil na několika místech v betonu nosníku.
Patří to k výstavbě, ale kam to zařadit …
Na betonovém překladu stropu v chodbě D se zachovalo i datum výroby
stavebního dílu.
Z každé důležité várky betonu byl odebrán vzorek pro pozdější
zkoušku kvality.
V nevelké místnosti v chodbě C, kde bylo možné spatřit betonové
zkušební bloky – viz níže…
Betonový zkušební blok má na sobě dosud čitelné číslo a datum
pořízení vzorku.
Při výstavbě byla podzemí samozřejmě distribuovaná elektrická energie
pro pohon strojů.
V jedné z hal se pod závalem zachovala i cívka od elektrického
kabelu.
Na některých místech bylo možné spatřit neklamné známky toho, že
výstavba továrny nebyla nikdy dokončena.
Do nedávné doby se například zachovalo částečné bednění betonáže
podpěrných sloupů. Jinde nacházíme pár ztvrdlých pytlů cementu, hromadu
říčního písku, nebo odhozené plechové bednění pro betonáž velkých
ploch. Jinde zase na podlaze množství ohnutých hřebíků, což je neklamná
známka po demontáži bednění. V otvorech pro okna je na parapetu vrstva
malty, která opadala při hlazení povrchu. Jinde zase nedozděné cihlové
příčky, nosítka na cement plná ztvrdlé mazaniny a další neklamné
pozůstatky po stavební činnosti …
Zde se odstraňovalo bednění.
Velké množství ohnutých hřebíků zůstalo na podlaze
nedokončené haly.
Nedokončené okno.
Nezbyl ani čas na odstranění vrstvy cementu na okenním parapetu.
Nedostavěné příčky kabinek toalet.
V této části již ani nebyly osazeny záchodové mísy.
Ve štole zůstala u stěny hromada nepoužitých cihel…
Na závěr jsem si ponechal logo, které bylo možné spatřit v jedné
části podzemního systému.
(Logo, které mě dosti potrápilo než jsem díky pomoci kamarádů
prozřel …)
Při soustředěnějším hledání jsem logo nacházel ve všech možných
polohách a na mnohdy těžko přístupných místech.
Logo „MD“ se nacházelo na betonu nosníků, avšak pouze ve dvou
nedokončených halách.
Dosti dlouhou dobu jsem marně hledal, co by mohla ona dvě písmena
MD v trojúhelníku znamenat.
Ve svém archivu, kde se nachází mnoho jmen a názvů, jsem vyhledával vše,
co začínalo písmenkem „M“ a „D“. Výsledky to však nepřinášelo
prakticky žádné. A pokud ano, tak pouze u jednoho písmena a ani tam se
nedalo předpokládat nějaké prokazatelné spojení s tímto prostorem…
Šířeji to zde nebudu rozebírat, protože jako vždy, když přijde
rozuzlení záhady, je vysvětlení prosté a naprosto jednoduché…
Písmenka stačilo jenom zrcadlově a plošně otočit, a jako mávnutím
kouzelného proutku se MD přemění na DW …
(Proč jsem písmena neotočil již na počátku hledání se pokusím
vysvětlit v závěru této stránky…)
Originální podoba loga společnosti Dyckerhoff &
Widmann.
A teď již fakta ke společnosti Dyckerhoff & Widmann, tj. logo DW v trojúhelníku …
„Společnost byla založena pod názvem Lang & Co v roce 1865. Průkopníkem v německém cementu byl Wilhelm Gustav Dyckerhoff (1805–1894) z Karlsruhe v Německu. V prvních letech to byla společnost zabývající se především výrobou betonových prvků. V roce 1866 Dyckerhorfův syn Eugen Dyckerhoff (1844–1924) vstoupil do společnosti. On a jeho otec uznaný zákonem (asi nevlastní) Gottlieb Widmann změnili název společnosti na Dyckerhoff & Widmann, a proto jsou jednou z vedoucích společností pro betonové konstrukce v Německu. Zabývají se oblastí stavebního inženýrství a v roce 1880 firma brzy dostává kontrakty na impozantní budovy, jako je Centennial Hall ve Wroclawi Společnost představila řadu novinek v oblasti betonových konstrukcí. Eugen Dyckerhoff vyvinul Stampfbeton. Stlačený beton, který se stal standardem pro betonové konstrukce v Německu v 19. století. Na konci roku 1920 společnost vyvinula Zeiss-Dywidag-System. Za "Hrubou stavbu systému“ byla společnost oceněna medailí Edwarda Longstretha Za zásluhy o Franklinův institut v roce 1938.
Do roku 1960 Dyckerhoff & Widmann postavil velké množství budov – hrubou stavbu. Společnost Dyckerhoff & Widmann také hraje důležitou roli pro výpočty a stanovení přepjatého betonu a ocelových nosníků, jež jsou stavební metodou v Německu.
V roce 1907 společnost Dyckerhoff & Widmann přestěhovala své sídlo do Wiesbadenu a po druhé světové válce se nakonec stěhovala do Mnichova. Společnosti Siemens-Bauunion (1972) a Union-Bau AG (1991) byly převzaty Dyckerhoff & Widmann. V roce 2001 se společnost stala součástí Walter Bau AG, dodavatele staveb. V souvislosti s platební neschopností Walter Bau AG v roce 2005 byla bývalá společnost Dyckerhoff & Widmann rozdělena. Největší část obchodu byla převzata od rakouské stavební firmy STRABAG. Společnost Dyckerhoff & Widmann AG, která bylo založena jako nástupník shora uvedené společnosti z 19. století, dnes používá název DYWIDAG.
Během druhé světové války Dyckerhoff & Widmann používá otrocké práce vězňů. Byly zaznamenány případy z tábora č. 36 v novém pobočném táboře Osvětim III s názvem „Arbeitslager Blechhammeru ". Většina vězňů zemřela v roce 1945 během pochodů smrti a v Buchenwaldu.“
V současnosti firma DYWIDAG spolupracuje s pobočnou firmou Prefa… označení „DYWIDAG PREFA a.s.“, která dělá betonové prefabrikáty. V České republice patří do konsorcia společnosti DYWIDAG firma STRABAG známá betonovými prefabrikáty.
(doplňující informace ke společnosti Dyckerhoff & Widmann vyhledal a poskytl – mgr. Tomáš Kos.)
Ve zmínce o hledání významu MD = DW jsem chtěl vysvětlit, proč mě hned
nenapadlo fotografii zrcadlově otočit.
Mé vysvětlení vyplývá z fotografií.
(To že jsou na nosníku zrcadlově obrácená písmena mi mělo být jasné
hned, když jsem odtrhl části bednění jednoho prasklého nosníku. Na betonu
se jasně skvělo logo, které tam beze vší pochyby muselo vzniknout
obtisknutím z prkna.)
Naproti tomu jsem dodnes nepřišel na to, proč někdo třikrát obkreslil
zrcadlově otočenou šablonu na vápencové nároží.
Podle fotografie je jasné, že se jedná o poměrně členitý povrch a obtisk
tedy nemohl vzniknout z přiloženého bednění …
Tato nejasnost tedy zůstává neobjasněna …
Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním
obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte
webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným
příspěvkem.
o(02/19)
Naposledy upraveno 2. 2. 2019