Richard – rakety a tajemné zbraně?

Výroba raket a tajemných zbraní v Továrnách Richard??

Téma výroby raket v Továrnách Richard I–III je velice oblíbené, a občas se objeví „zaručená informace“.
Po přečtení takového článku, ve kterém je podávána každá souvislost jako jasná věc, se zdá, že vše nasvědčuje tomu, že jinak to ani být nemohlo.
Avšak po několika týdnech se objeví další článek, kde autor vychrlí mraky důkazů, okamžitě je jasné, že právě tyto důkazy jsou ty jedině správné a nevyvratitelné.

Jako příklad předkládám článek o výrobě diskových letadel řady „V 7“ v továrně Richard

Zde naleznete stránku, na které je naopak zamítavé stanovisko na článek o raketách v továrně Richard.

V několika knihách a pojednáních o zbraních třetí říše se autoři zmiňují i o továrnách Richard (viz např. shora uvedené články). V převážné většině použitých článků jsou vzpomínány rakety V1 a V2. Tento stav byl s největší pravděpodobností způsoben tím, že tyto rakety patří k nejpopulárnějším. V průběhu druhé světové války se v každém případě pracovalo i na vývoji jiných raket, případně zbraní řady V. Preventivně však budu dále používat pouze název „raketa“.

A nyní již opis jednoho článku:

Cituji:
"[…] Terezínský vězeň Jindřich Karpíšek z Kopidlna je asi jeden z mála, kdo spatřil na vlastní oči rakety rozebrané na tři části.
Sám o tom vypráví následovně: "V březnu 1945 byla v Terezíně zvláštní komandýrka 20 lidí, ve které jsem byl zařazen i já. Dopravili nás na dolní nádraží do Litoměřic, kde stráže už nebyli Němci, ale Maďaři a Poláci, a tam jsme nakládali materiál pro Richard. Bylo to v bednách, dva druhy beden a nesměli jsme je pomíchat. Nakládali jsme to na auta a vozili do podzemí. Ve velkých bednách byla pouzdra a v malých součástky. Ptal jsem se jednoho vojáka, zda jsou to rakety a ten mi to potvrdil. Pouzdra byla v bednách upevněna jen za střed. Skládali jsme to celý týden. Kromě mě už ve skupině žádný Čech nebyl.“ Byla v Richardu výroba (nebo kompletace) těchto zbraní skutečně připravována? Zkoušeli zde nosné raketové náplně? Při likvidaci továrny Rudou armádou se žádný hmatatelný důkaz na tyto otázky nenašel.

(Konec citátu)

Na zajímavou věc se ovšem přišlo při průzkumu továrny již v roce 1945.
Při poklepu na stěnu, vzdálenou asi 200 m od vchodu, našel Ing. škpt. Josef Růžička několikametrový zazděný výklenek. Byly zde maskovaně uloženy válce neznámé hmoty, podobající se barvou běžné trhavině. Válce měly průměr asi 35 cm. Z dolu se jich vynesly 2 vagóny.

Četa ženistů oddělila pilou půlmetrový kus a zápalnicí hmotu zapálila. Hmota vzplanula bílým oslnivým plamenem. Odrazila se od země a poletovala ve vzduchu. Hořela velmi pomalu.

Ing. škpt. J. Růžička po této příhodě pozval na místo pracovníky z Vojenského výzkumného ústavu z Prahy, kteří potvrdili, že se jedná o raketové náplně dosud neznámého složení.

_____________­________________________­___

Co k tomu dodat…

Nejprve se budu věnovat „poletujícím válcům“, o kterých se zmiňuje první článek.

To, co objevil škpt. Růžička ve skrýši litoměřického podzemí, byly skutečně raketové motory. Nebyly zřejmě vyrobeny v Richardu. Je možné, že zde byly ve zmatku posledních válečných dní ukryty.

Je možné, že se jednalo o raketové palivo „DIGLYKOL“

Přibližně třicet kilometrů od Litoměřic se nachází Podmokly (dnes součást města Děčín), v Podmoklech sídlila firma Schmidding. Která kromě oficiálního programu hliníkových a mosazných nádrží pracovala na svém vývojovém pracovišti ještě na jiném programu. 109–533, 543, 553, 563, 573, 593, 603 – jsou čísla raketových motorů vyvinutých touto firmou. Palivem všech těchto motorů je právě diglykol.

Je proto celkem možné, že nalezený diglykol byl pro startovací motory Schmidding 109–553 střely Henschel Hs 1174–2 Schmetterling (motýlek) s radiovým naváděním, jejíž štíhlý trup měřil 4,3 m.

Je možné, že nalezený diglykol byl určen pro motor Schmidding 109–543 rádiem naváděné střely vzduch/vzduch Henschel Hs 298.

Také je ale možné, že nalezený diglykol byl pro motor úplně jiné rakety.
A je možné, že v závěru války byl diglykol z nějakého důvodu uskladněn v podzemí, a nebo …

Plán rozmístění chemických provozů v továrně Richard II.
Zdroj mapy – Archiv Památníku Terezín.
Mapa je přechovávána v archivu Památníku Terezín.

Na fotografii plánku výroby v Richardu II je celkem podrobně rozkresleno rozmístění chemické technologie v této továrně. Podle všech dostupných údajů se zde měla budovat výroba wolframového a molybdenového drá­tu.

Plánek si prohlédl chemik a prohlásil, že by se mohlo například také jednat o provoz na výrobu Hydrazinu. Další zájemce na téma Richard si informaci nechal ověřit, a tato možnost byla připuštěna.

Ponechám stranou výrobu drátu a vrátím se k Hydrazinu. I v tomto případě se jedná o raketové palivo. Tentokrát však kapalné. Podle jedné informace s tímto palivem prováděl pokusy i Wernher von Braun.

Nicméně v žádných informačních zdrojích jsem zatím o Richardu a jeho jakémkoliv prokazatelném spojení s raketami neobjevil ani zmínku.
Přesto je zde stále možnost, že s některou z těchto látek se v továrnách Richard opravdu mohlo pracovat, případně o práci s ní uvažovat.

Pro ty z vás, kdo se chtějí podívat na prokazatelná místa výroby raket, jsem na internetu našel moc hezkou stránku o raketách V2.

Pouze ilustrační foto.

Zde najdete souhrn informací na téma výroba v továrně Richard I – III

Naposledy upraveno 26. 12. 2014

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek