Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 4. 11. 2024

Vyhledávání

Hledání nejasností

Richard v hledáčku CIA



Díky vám – čtenářům stránek, jsem obdržel dalších pár velice zajímavých dokumentů. Tentokrát se v padesátých letech o Richard zajímá dokonce Central intelligence agency… Ano, až za mořem se na stole CIA objevilo několik zmínek o této stavbě. Samozřejmě za to můžeme také poděkovat naším (tehdejším) spoluobčanům, kteří měli oči otevřené – a tak na občanské upozornění z místa bydliště, přišlo do centrály CIA několik zajímavých informací…

Část dokumentů mne natolik upoutala, že je dále uvádím….



Dokument označený jako CIA-RDP82–000457R001600730001–7. Podrobnosti překladu v dokumentu.
Dokument označený jako CIA-RDP82–000457R001600730001–7.
Podrobnosti překladu v dokumentu.


Překlad dokumentu: CIA-RDP82–000457R001600730001–7 (pozn. přeložena pouze část týkající se Litoměřic)

Země: Československo Subjekt: armádní výroba V-2 továrna v Bohuslavicích; Škoda továrna v Dubnici nad Váhem; Podzemní továrna v Litoměřicích; hutní a inženýrské národní korporace. Datum distr.: 9. 7. 1948 Počet stran: 2

16. dubna 1948. Podzemní továrna poblíž Litoměřic (Litoměřice, N51/F53, 55 km SSZ od Prahy). Ruský/ruská (pozn. bližší upřesnění vymazáno) se nedávno angažovali v rozšiřování a modernizaci podzemní továrny situované v jeskyních pod kopcem mezi dvěma malými vesnicemi Michalovice a Žalhostice, které se nachází uvnitř ohybu řeky Labe asi 5 km severozápadně od Litoměřic. Oblasti asi 5 km kolem továrny byly izolovány a na silnicích vedoucích do nich jsou umístěny vojenské hlídky. Uvádí se, že v továrně se vyrábí výzbroj, ale v současnosti nejsou k dispozici žádné další podrobnosti.


Dokument označený jako CIA-RDP80–00810A006000850005–0. Podrobnosti překladu v dokumentu.
Dokument označený jako CIA-RDP80–00810A006000850005–0.
Podrobnosti překladu v dokumentu.


Překlad dokumentu: CIA-RDP80–00810A006000850005–0

Země: Československo Subjekt: podzemní stavby u Lovosic. Datum distr.: 12. 5. 1955 Počet stran: 1

• Od jara 1954 probíhají rozsáhlé práce v oblasti severně od Lovosic (N50–31, E 14–04), západně od Labe, severně od Dubrovic (pozn.??? netuším obec, které se to jméno podobá). V době druhé světové války zde práce prováděli Němci. Podle zvěstí jde o podzemní průmyslovou strukturu. Říká se také, že jde o atomovou továrnu • Pracoviště je střeženo vojenskými jednotkami a je uzavřeno pro civilní dopravu. Plocha měří přibližně 4000×6000 metrů. Několik vesnic v oblasti bylo částečně evakuováno. Na projektu je zaměstnáno asi 3000 mužů, téměř všichni jsou politicky podezřelí a nalézají se na cestě do táboru nucených prací blízko poblíž hranic. Používají se moderní stroje. Od 20 do 25 oddělených pracovišť je rozptýleno na pracovní ploše. Práce jsou údajně naplánovány na období průběhu tří let. Komentář: Odkaz se pravděpodobně týká podzemního závodu, který byl dříve uveden jako závod Richard poblíž Litoměřic (N 50–32, E 14–08).


Dokument označený jako CIA-RDP80–00810A005400790017–1. Podrobnosti překladu v dokumentu.
Dokument označený jako CIA-RDP80–00810A005400790017–1.
Podrobnosti překladu v dokumentu.


Překlad dokumentu: CIA-RDP80–00810A005400790017–1 (pozn. přeložena pouze část týkající se Litoměřic)

Země: Československo/východ­ní Německo Subjekt: 1. podzemní továrna Litoměřice. • podzemní muniční továrna Velvety. • dodávka českého plynu do východního Německa. Datum distr.: 9. 12. 1954 Počet stran: 2

Kontrolní komise ministerstva národní obrany nedávno navštívila bývalou německou podzemní vojenskou továrnu z 2. světové války v Litoměřicích (N51/F53). Tato továrna, soustředěná jihozápadně od obce Pokratice, se skládá z několika velkých podzemních hal, které se rozprostírají jihozápadně pod svahy (zde začerněno – pozn. překlad). Byla postavena během nacistické okupace v bývalém dole Richard pomocí židovské otrocké práce z koncentračního tábora v Terezíně. Zdroj hlásil od místních obyvatel, že továrna je plně vybavena stroji, ale produkce tam ještě nebyla zahájena. Ačkoli zdroj chodil z Litoměřic do Žalhostic, dále do Žernosek a všude kolem Radobýlu. Neviděl v této oblasti žádné známky další podzemní továrny, nikoli žádné nakládací rampy na břehu řeky Labe. Zdroj se však domnívá, že je pravděpodobné, že podzemí Richarda se rozšiřuje pod zemí až k Žalhosticím a že by mohla být spojena tunelem s břehy řeky.



Dokument označený jako CIA-RDP82–00046R000200250014–7.
Podrobnosti překladu v dokumentu.


Překlad dokumentu: CIA-RDP82–00046R000200250014–7

Země: Československo Subjekt: podzemní závod poblíž Litoměřic Datum distr.: 14. 10. 1953 Počet stran: 4

• Místní obyvatelé mi v létě 1952 řekli, že v Radobýlské hoře, asi tři kilometry západně od města Litoměřice (souřadnice N 50–32, E 14–08), se nachází podzemní továrna. Továrna byla postavena Němci a fungovala do konce druhé světové války. Tato továrna měla název „Richard“. V létě roku 1952 navštívili komunisté oblast a prohlíželi závod a říkalo se, že se plánuje uvedení do provozu v blízké budoucnosti. Také mi bylo řečeno, že prostor byl střežen vojáky, kteří bránili vstup do továrny (Pro přesné umístění závodu podívejte na přílohu A a B). (1)

• Byly tam čtyři až šest větracích komínů (Obrázek 7) na povrchu kopce. Byly vyrobeny z betonu a byly čtyři metry dlouhé, jeden metr široký a dva metry nad zemí. (2)
Nemohu si vzpomenout na velikost plochy, na které byly tyto komíny ukryty, ale bylo to přibližně tak, jak je zobrazeno na mém náčrtku (Příloha A, Obrázek 2). Na jižním svahu kopce pod větracími komíny byla asi 75 m od vrcholu kopce umístěna betonová strážní věž (Obrázek 9) s jedním oknem 3×3 metry na jih(3) . Na vrcholu kopce byl kříž (Obrázek 8). Do strážní věže nebyl zvenčí žádný vstup nebo cesta, která by vedla ke strážní věži. Jediný možný vstup do této strážní věže byl pod ventilačními komíny pomocí tunelu (jak je znázorněno na obrázku 6). Říkalo se, že ve strážní věži jsou vojáci. Viděl jsem muže ležet na slunci v blízkosti strážní věže, ale nevím, jestli jsou to vojáci nebo ne.

• Neviděl jsem žádný vstup do prostoru pod větracími komíny, ale myslím, že existují pouze dva možné vstupy. První z nich bude z ulice Litoměřice-Malická (obrázek 5) přes dům „Třidomí“ (tři domy) (obrázek 3) a tunelem (obrázek 4). Strážní věž a Třidomí byly asi na stejné úrovni, přibližně 317 metrů nad mořem. Druhý možný vstup mohl být pouze od skupiny budov (obrázek 12) ze železniční stanice Žalhostice (obrázek 14) a horizontálním tunelem (obrázek 11) a vertikální šachtou (obrázek 10) až do strážní věže. Tento vstup by umožnil využití železničních zařízení.


Obrazová část k dokumentu CIA-RDP82–00046R000200250014–7


Originál nákresu v dokumentu CIA-RDP82–00046R000200250014–7Překlad dokumentu.
Originál nákresu v dokumentu CIA-RDP82–00046R000200250014–7 a jeho překlad.


Originál nákresu dokumentu.
Výřez – detail originálu nákresuČitelné číslování na původním dokumentu.
Překlad popisu jednotlivých bodů.
Další nákresy k dokumentu CIA-RDP82–00046R000200250014–7 a překlad legendy vyznačených míst na dokumentu.


Konec části dokumentů.



(poznámka autora)

Váhal jsem co k tomu všemu napsat. Už dávno jsem opatrný ve vynášení zbrklých prohlášení typu – „to je hloupost“. Vnitřně tedy jsem přesvědčen, o tom, že autor nákresu se řekněme mýlí. Ale po dlouholetých zkušenostech ohledně teoretických dalších prostor v návaznosti na podzemí Richard se pokusím některé věci v nákresu alespoň vysvětlit.



(1) Místní obyvatelé mi v létě 1952 řekli, že v Radobýlské hoře, asi tři kilometry západně od města Litoměřice (souřadnice N 50–32, E 14–08), se nachází podzemní továrna. Továrna byla postavena Němci a fungovala do konce druhé světové války. Tato továrna měla název „Richard“. V létě roku 1952 navštívili komunisté oblast a prohlíželi závod a říkalo se, že se plánuje uvedení do provozu v blízké budoucnosti. Také mi bylo řečeno, že prostor byl střežen vojáky, kteří bránili vstup do továrny.

Předně to je vrch Radobýl. Továrna Richard a Radobýl jsou běžně spojovány v jedno. Podle mého názoru je to způsobeno tím, že (známé) podzemí se nachází vlastně v těsném sousedství zmiňovaného vrchu a pak už je jednoduché lokalitu specifikovat – leží to pod Radobýlem.

Uvedení závodu do provozu a střežení vojáky – Povalečné využití jako strojírenské továrny nebylo. Po válce byla technologie demontována a odvezena a pozdější využití? poválečné historii továrny Richard se věnuji na této stránce.



(2) Byly tam čtyři až šest větracích komínů (Obrázek 7) na povrchu kopce. Byly vyrobeny z betonu a byly čtyři metry dlouhé, jeden metr široké a dva metry nad zemí. Nemohu si vzpomenout na velikost plochy, na které byly tyto komíny ukryty, ale bylo to přibližně tak, jak je zobrazeno na mém náčrtku (Příloha A, obrázek 2).

Větrací šachty a vrty. Popis neodpovídá, žádné z dnes známých šachet. Nicméně ano, připouštím, že v roce 1952 byl počet a vzhled šachet jiný než dnes, přesto netuším, co informátor nalezl a popisuje. Šachtám se věnuji na této stránce.



(3) Na jižním svahu kopce pod větracími komíny byla asi 75 m od vrcholu kopce umístěna betonová strážní věž (Obrázek 9) s jedním oknem 3×3 metry na jih. Na vrcholu kopce byl kříž (Obrázek 8). Do strážní věže nebyl zvenčí žádný vstup nebo cesta, která by vedla ke strážní věži. Jediný možný vstup do této strážní věže byl pod ventilačními komíny pomocí tunelu (jak je znázorněno na obrázku 6). Říkalo se, že ve strážní věži jsou vojáci. Viděl jsem muže ležet na slunci v blízkosti strážní věže, ale nevím, jestli jsou to vojáci nebo ne.

Tak v tomto případě má informátor naprosto mylnou informaci – nebo velkou představivost. Zde se jedná o zbytky jakési chaty – budovy s velkým oknem. Ano přiznávám, že budova je z čedičových kamenů a částečně z betonu. Před lety kdy jsem se v těchto místech pohyboval (viz foto), se jednalo o přibližně čtvercovou, podsklepenou stavbu, v níž bylo kromě dveřního otvoru také velké čtvercové okno, které bylo zdaleka viditelné (pokud tedy víte kam koukat).

Přibližné dvacet let stará fotografie budovy pod Radobýlem. Od té doby jsem v těchto místech nebyl a nemohu zodpovědně prohlásit, jaký je stav stavby dnes.
Přibližné dvacet let stará fotografie budovy pod Radobýlem.
Od té doby jsem v těchto místech nebyl a nemohu zodpovědně prohlásit jaký je stav stavby dnes.




Naposledy upraveno 1. 5. 2018


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.