Hledání sklepa Führungsstabu SS a chodby A.

---

---

Hledání sklepa Führungsstabu SS a štoly A

Hned na úvod je nutné napsat, že tato stránka je ve své podstatě nedokončená a vše nasvědčuje tomu, že to tak i zůstane – minimálně v tom způsobu, který je zde popisován.
Původní myšlenka byla zachytit toto dění od počátku až do jeho ukončení, a to ať již bude výsledek jakýkoliv.
Nicméně, když už jsem na ní postupně pracoval, asi by nebylo moudré ji nechávat v „šuplíku“, protože zachycuje mnoho práce a financí.

---

Již od roku 2023 se chystala akce, jejíž zadání bylo „na papíru“ poměrně jednoduché – najít a potvrdit nebo vyvrátit informaci ohledně existence sklepa pod, nebo v nejbližší blízkosti Führungsstabu SS. Abych tento text moc nenatahoval, dovolím si vložit odkaz na stránku, kde se zcela jistě o možné existenci tohoto sklepa něco dočtete.

Jenomže to, co se dá napsat a rozvrhnout na papíru, to se občas dosti těžko provádí v reálu.
A o tom už je tato stránka…

---

Jak jsem již napsal… Na papíru byl tento záměr vlastně naprostá brnkačka. Bude se hledat něco, co je na mapě a dokonce i na leteckých fotografiích, takže to je ve své podstatě procházka růžovým sadem a vlastně neexistuje ani náznak problému… na papíru… Jenomže v reálu to je (bohužel) o mnoho složitější.

Ale popořadě. Ano, máme mapy, dokonce docela dost map, některé dokonce zakreslují objekty, které zde kdysi byly (nebo měly být). Existují dvě letecké fotografie z jara roku 1945, na nichž je budova zřetelně zachycena – kde je tedy ten problém?

Ano, máme mapu a ano máme fotky a ano vše se dá spojit dohromady a v prokladu přece musí být jasný výsledek… Ano, měl by být, ale není. Problém je v tom, že mapa není zárukou, že to, co bylo zakresleno, bylo také přesně vystavěno.

---

A co letecké fotky?

Ano, Führungsstab SS na fotkách opravdu je, a dokonce docela zřetelně. Smůla je, že fotky lze přiblížit jen do určitého rozlišení. Jakmile je na dosah výsledek, z fotky už více získat nelze. Situaci zhoršuje skutečnost, že někdy kolem roku 1989 sem začala být vyvážena zemina ze stavby mrazíren, což celé místo pokrylo minimálně deseti metry navážky.

Takže?

Pokud propojením fotek a map získáme výsledek, stále není jisté, že vše odpovídá reálné situaci pod navážkou.

První úvahou bylo odhrabat navážku až na základy budovy a potvrdit či vyvrátit existenci sklepa. Jenže taková práce by vyžadovala opravdu velkou jámu, což přináší mnoho problémů – od financí a bezpečnosti výkopu až po majetkové vztahy a ochranu přírody. Protože by se muselo kácet a následně odstraňovat zemina v oblasti chráněné krajinné zóny, byla šance, že projekt narazí na problém s chráněnými druhy, (protože tu zcela jistě žije můra tříkřídlá a v okolí se vyskytuje rosnička bleděmodrá…) Vykopat tuto plochu se prostě ukázalo jako nemožné, a tak se přešlo k variantě vrtání.

Jenže i prosté vrtání je technicky náročné a trefit se do základů budovy je spíše jako výhra ve Sportce. Musel by se vrtat vrt vedle vrtu a ani potom není výsledek jistý. Stačí aby byl základ 5 cm od hrany vrtu.

Stejně tak, pokud se hledá sklep, výsledek je nejistý – pokud tedy vůbec existuje.
A nikdo nebude vrtat zadarmo (i když nezpochybnitelnou pravdou je, že hlavnímu tahounovi této akce se podařilo mnohdy téměř nemožné. To se musí nechat a určitě má v tomto můj obdiv.) Takže kde může být hledaný sklep?
Byl pod budovou nebo před ní? U zadní, přední či boční stěny budovy? A byl v podobě točitého schodiště? Nebo podélného schodiště jako v domech?
Jedinou jistotou snad bylo, že by se sklep měl napojovat na chodbu A v levé části továrny Richard I.

---

Letecký pohled z roku 1938 na špatně zřetelnou stavbu v místě, kde v roce 1944 bude postavena budova Führungsstabu SS.
K budově vede částečně zřetelná cesta.

---

Letecký snímek části oblasti s vyznačenou budovou Führungsstabu SS.

---

Výřezy z map s vyznačenou budovou Führungsstabu SS.

---

Jeden z mnoha prokladů fotografie a mapy s vyznačením důležitých referenčních bodů.

---

„Nulté“ vrtání

První vrtání bylo naplánováno na 27. 11. 2023 a vlastně skončilo ještě dříve, než začalo. Technika byla sice připravena, ale vzhledem k tomu, že den před akcí začalo sněžit a následně tát, terén byl příliš mokrý na to, aby se někdo odvážil pokusit se vyjet do příkrého kopce na bývalou navážku. Mokré jílovité bahno a svah by byla jednosměrná cesta do velkého problému. Takže – „akce se dnes ruší“.

---

V naplánovaný den je technika na značkách…

---

Bohužel v noci napadl mokrý sníh a místní podmínky nejsou dobré = technika na kluzkém jílu nevyjede do svahu.

---

Mezihra

První pokus se nepovedl. Počasí prostě nepřálo. A kromě toho, původní připravená cesta byla moc příkrá, a pokud by zapršelo v průběhu akce tak nahoru opět nic nevyjede anebo po skončení naopak nesjede nebo případně skončí v lepším případě na boku v křoví.
Hledala se jiná cesta. Tu bylo potřeba následně vyčistit (vykácet) a na povrch navézt vrstvu štěrku. Vše bylo připraveno a čekalo se už jen na hezké počasí.

---

Po předchozím nezdaru byl lépe upraven terén v místě vrtání a vytvořena lepší přístupová cesta do svahu na navážku.

---

Vyměřené body jsou označeny barevnými kolíky.

---

---

1. Vrtání 11. 3. 2024

Počasí se konečně umoudřilo a bylo možné vyjet na svah s nákladní Tatrou, která měla na sobě vrtnou soupravu.

Chladné ráno vystřídalo jarní slunce, ale hned zpočátku přišlo zdržení. Nějaký aktivista vytahal a zahodil kolíky, pomocí nichž byla vyznačena jednotlivá místa zanesená podle mapy. Naštěstí pár kolíků zůstalo na svém místě, a tak nebyl zas tak velký problém rekonstruovat jednotlivé body a nic nebránilo tomu, aby se mohlo začít. Začal se tedy hledat sklep Führungsstabu…

---

Konečně nastalo dlouho očekávané vrtání.

---

Vrtáme – na začátku hledáme základy, a pokud možno hlavně sklep budovy Führungsstabu SS.

---

Vyvrtaná zemina se hromadí vedle vrtné soupravy.

---

Vyvrtaná zemina je průběžně rozhrabována a hledají se jakékoliv známky jiného materiálu než je jíl – a opravdu občas se objeví kousky cihel.

---

Ostatně stopy cihel jsou i na vrtné korunce…

---

První vrt se zrovna moc nepovedl…
Hloubka pouze 3,7 nám toho moc neřekne…

---

Vrátím se ještě k prvnímu, ve své podstatě nepovedenému vrtu. Z počátku šlo všechno jako po másle. Přidávala se jedna tyč za druhou až do hloubky 15 metrů. Po dosažení této hloubky se začalo s vytahováním soutyčí. Jenomže ouha. Při vytahovaní se něco ve vrtu vzpříčilo a po mnoha pokusech bylo nutné vrták vyšroubovat (pozn. Normální postup byl, že se vrták postupně vytahoval a tím pádem se vytahoval i se zeminou. Jenomže něco pevného se zakouslo do šroubovice a hydraulika neumožnila vrták vytáhnout a ani vytrhnout). Takže z důvodu „vyšroubování“ vrtáku a díky neznámé překážce se veškerá vyvrtaná zemina opět vracela do vrtu, takže se vyvrtaných 12 metrů opět zasypalo.

---

Technika na monitorování vnitřku vrtu je nachystána…

---

Druhý vrt je dokončen…
Co uvidíme dole?

---

Spodní část vrtu číslo 2.

---

Hledání sklepa pod Führungsstabem se vzdává…

Druhý vrt se již podařilo vyvrtat bez problémů a vrtání bylo ukončeno v hloubce 15,3 metrů. Tím skončila první část – samotné vrtání. Vyvrtat jenom díru by samozřejmě nestačilo. Do každého vrtu (tohoto i všech budoucích) se pokaždé spustila kamera a byl proveden videozáznam.
Při vyhodnocování se však nenašlo nic, co by stálo za zmínku. V pevné víře se čekalo, že se (v tom nejlepším případě) podaří navrtat sklep. V tom horším alespoň základy budovy.

Ano, opravdu se podařilo ve vyvrtávané zemině občas nalézt kousky cihel, ale vzhledem tomu, že se vrtalo do navážky, neznamenala cihla nutně to, že máme sklep nebo základy. To že v těchto místech nic není, to ostatně potvrdila i kamera.

Po kratší poradě je rozhodnuto, že hledání sklepa a základů je ono pověstné hledání jehly v kupce sena. Sklep se tedy dál hledat nebude a použije se náhradní varianta – budeme hledat páteřní chodbu A.

Proč nemá cenu hledat sklep jsem se pokusil částečně vysvětlit na začátku stránky. Ve zkratce – je velice problematické najít něco, co nikdo přesně neví kde, a zda to vůbec existovalo.

Chodba A oproti tomu opravdu existuje a je o poznání větší než základy budovy. Takže změna – přesouváme se o kousek dál.

---

Technika se přesouvá o pár metrů dál – bude se hledat chodba A

---

Tohle všechno šlo do země.

---

Hledání chodby A

Pokud nemáte až tak úplné povědomí o tom proč a co se vlastně hledá, doporučuji nejprve navštívit tyto dvě stránky:
Vchody A/B a C/D. a
Levá část dolu Richard I.

---

Technika se přesunula o pár metrů dál do míst, kde by TEORETICKY měla procházet chodba A. Chodbu A zde nebudu popisovat, zmínky o ní najdete na výše uvedeném odkazu.

A pokud se vám nechce z rozečtené stránky skákat jinam, tak jenom rychlé shrnutí.

Chodba A byla uzavřena u svého vstupu a i z druhé strany – v podzemí. Vrtalo se tedy proto, že se neví, zda je zával kompletní, nebo pouze uzavírá případné „něco“ ve střední části chodby.

A o pět se do země postupně zavrtává sedm vrtných tyčí. Minuty utíkají a nervozita roste. Bude tam něco?

Konečně jsou všechny vrtné tyče vytaženy ven a je čas na spuštění kamery do jícnu vrtu.

Dokonce se objevuje i zřetelné nadšení. Zdá se, že tento vrt oproti předchozím dýchá = jde z něj mlha. V předešlých dvou vrtech mlha nebyla. Rychle kameru – máme to!

Jenomže jakmile se kamera dostane dolů, úsměvy mizí. Dno vrtu tvoří opět jenom zemina, která propadla mezi vrtákem a stěnou vrtu. Stěny vrtu jsou nepřerušované a čisté. Občas nějaký kámen, kus cihly, ale nic jiného. Pokud by se podařilo navrtat chodbu i kdyby byla spadlá, musí se vrtat ve vrstvě vápence a kamera by zachytila změnu barvy i materiálu. Ale tady nic takového není. (Téma vrstev vápence rozeberu ještě v závěru stránky)

A pokud se ptáte co ta mlha? Odpověď nemám já a ani nikdo okolo. Teoreticky se venku s pokročilou dobou zřetelně ochladilo a třením vrtáku vzniklo teplo, které se projevilo vodní mlhou – párou. Vážně nevím…

---

Vrt 3 je zamlžený – co to znamená?
Máme to?

---

Pro dnešek končíme…
Přibližně dvanáctimetrová navážka nad Führungsstabem SS zůstala nepokořena.

---

Mezihra

První pokus skončil nezdarem. Nepodařilo se najít ani sklep, ani základy a ani náznak chodby A.

Na druhou stranu nikdo zas tak úplně nečekal, že se to povede na první dobrou. Dlužno podotknout, že se stejně do hlav začínají vkrádat stíny nejistoty. Jsme na správném místě? Vrtáme dostatečně hluboko? Jsou proklady map správné?

Odpovědi jsou složité, a jak už jsem naznačil na začátku stránky, pracujeme s mapou, přičemž i při nejpečlivějším slícování dostáváme dvě rozdílné trasy chodby A.

A co se týká přesného zaměření jak hluboko by mohla být podlaha chodby A? I to je takové všelijaké.

Máme sice sebou i odborníka přímo z pracoviště geofyziky, ale ani on není přes veškerou snahu a vědomosti všemocný.

Slícoval mapy, vrstevnice a letecké fotky. V Richardu je znám nivelační bod v chodbě C, což je hodnota, která se také hodí.

To všechno je hezké, ale oproti původním mapám se pravděpodobně mírně změnila výška původní cesty ke vchodu C/D, a protože dnes již neexistuje původní vchod A/B, nevíme přesně jaké výškové hladiny se chytit. Ale HLAVNĚ – místo, kde vrtáme, je vlastně přibližně 12 metrů vysoká navážka suti ze stavby mrazíren.

Takže je zřejmé, že přesné stanovení hloubky je také docela oříšek.
Ve spodní části této stránky téma stanovení hloubky vrtání ještě podrobněji rozeberu.

---

---

Další vrtání

(Původně bylo zamýšleno, že budou postupně popisována všechna vrtání, které bylo potřeba udělat. Jenomže jak v závěru stránky zjistíte, všechno bylo jinak. Sloučil jsem zbylé dva pokusy do jednoho, který následně popíši. Pro přesnost snad mohu napsat alespoň to, že zbylá tři vrtání proběhla 29. 3, 4. 4 a 26. 4. 2024.)

Začátek pokračování dalších vrtání není příliš poutavý, takže pro dokreslení nechám pouze fotografie s popisky.

---

A po měsíci opět na značkách.

---

Vrtná souprava najíždí tam, kde se v březnu skončilo.

---

Vrtáme.

---

A znovu posunujeme vrtnou soupravu o dva metry dál…

---

Postup je stále stejný – po dosažení požadované hloubky vytahat vrtné tyče.

---

Nachystat kameru.

---

A nahlédnout do nitra země…

---

A ve 23 metrech konečně něco zajímavého!
Zbytky dřeva.

---

---

Mezihra

Shora popisované vrty (1–5) nepřinesly nic převratného. Až teprve s vrtem číslo 6 konečně přišel ten správný adrenalin. Kamera v hloubce 23,4 metrů zachycuje dřevo. Výdřeva? Pražec kolejí? Napjatá atmosféra se dá krájet. Tak se to nakonec povedlo! Jsme v chodbě A.
Jenomže…

---

Pak přišla studená sprcha – v 15 metrech je nějaké dřevo také…

---

Jsme nabuzeni nálezem dřeva – souprava se posouvá o 1,5 metru dál – tady už to musí být!

---

Je vyvrtáno do hloubky 27 metrů – víc tyčí již nemáme.
Je čas začít vytahovat.

---

Opět se kontroluje vše, co vrtná šroubovice posílá nahoru.
A opět cihelná drť.

---

27 metrů hluboký vrt znamená nasadit a následně vyndat devět do sebe zapojitelných vrtáků.

---

A u poslední tyče přichází nepříjemné zjištění.
Minimálně 1,5 metru šroubovice včetně vrtné korunky zůstalo už navěky ve vrtu…

---

Toto si vrt nechal uvnitř… .

---

A opět nic!
Kamera se zastavila na hloubce 25 metrů – na dno a k tyči jsou to ještě dva metry.
Díky vrstvě napadaného materiálu nejsme schopni poznat, co si vrták dole nechalo = co se vlastně podařilo navrtat…

---

---

Poslední mezihra

Vrátím se k předešlým fotografiím, protože mi nedá to nekomentovat. Nejprve nález dřeva. Nemám vysvětlení – v 15 metrech to klidně může být kořen. V těch 23, 5 metrech si nejsem plně jist.

Taky se samozřejmě může jednat o hodně starý kořen. Protože po roce 1989 se sem navezly hromady zeminy a ta mohla zakrýt původní strom a jeho kořeny. Nebo to je fakt výdřeva, ale zase jak už sem psal jinde, ani zde nejí žádná známka vrstvy vápence (k tématu vápence se ještě dostanu níže).

Ztráta části vrtné tyče.
Tohle bylo fakt divný. Při vrtání bylo znát, že se korunce nijak moc dolů nechce. Samozřejmě díky tomu, že po ukroucení zůstal vrták ve vrtu a na něj napadala ještě zemina. Nebylo možné nijak zjistit, jestli se korunka zakousla ve vápenci nebo v betonu. Prostě něco bylo tak pevné, že to dokázalo sevřít a nepustit korunku s karbidovou hlavou. Takže možná tam dole kouká z betonového stropu chodby…

To nevíme a další vrtání už se nekonalo…

---

---

A to je všechno …

A jsme na konci.
Jak jsem již na začátku podotkl, ve své podstatě není tato stránka (ve vztahu k hledanému sklepu a chodbě B) prakticky nijak přínosná a je (i zde) s otevřeným koncem.

Nicméně podle mne splnila informační účel o tom, co všechno a v jakém rozsahu bylo podniknuto k osvětlení několika z mnoha nejasností okolo továrny Richard…

Celé toto snažení bylo napínavé, ale asi i zbytečné. To je na úvaze. Možná, že ta ztracená část vrtné tyče trčí ze stropu chodby nad hromadou…

---

Tak konec fantazírování a je čas na závěrečné shrnutí a vysvětlení některých okolností.
V průběhu psaní jsem odkazoval na pár informací, které uvedu na konci stránky – teď je tedy ten správný čas.

V textu jsem několikrát zmínil nejistotu okolo správného vytyčení chodby, nemluvě o hloubce, kde vrtat.
Další věc, která mi není jasná, je absolutní absence vápencových vrstev ve spodních částech vrtů.

Pokusím se to trochu vysvětlit.

V této části Bídnického vrchu je všude vrstva jílů, vápence a slínovce. Na povrchu je samozřejmě vrstva zeminy, pak měkkých jílů a pak začínají desky vápence o různém obsahu vápna (je to velice stručně napsané).

Tudíž bych předpokládal, že dříve nebo později musí vrták narazit právě na tyto desky a změna materiálu musí být zřetelná uvnitř vrtu. Zde však nic takového není. Jak je to možné?

Vrtalo se až do hloubky 24 metrů a nic. Podotýkám, že jsem samozřejmě vzal v úvahu, že tam, kde se vrtalo, je přibližně dvanáctimetrová vrstva navážky. Ale přesto vrty pod touto úrovní nezastihly předpokládané vrstvy vápence = na videu z vrtu nic není.

Samozřejmě zcela prokazatelné složení by ukázal jádrový vrt, ale to už by asi finančně fakt nešlo.

Kolega absenci desek vysvětluje tím, že zde je nějaká anomálie, která obsahuje jiný materiál. A chodba, která vede tam někde dole, byla zpočátku ražena v jílech až do vápence.

Ano, to je samozřejmě také možné. Ale jsme na dně pravěkého moře. Bahno se ukládalo v jednolité vrstvě, která potom po milionech let ztvrdla na vápenec a nechce se mi věřit, že by zrovna zde byl z ničeho nic jenom jíl. Něco jiného by byla skála, pak ano, bahno ji obestoupí. Jenomže tady skála není, jen ten jíl.

Ostatně naši předci zde těžili všude okolo vápenec nejprve lomově a poté (hlouběji pod povrch) se šlo důlním způsobem. Kromě toho máme i geologickou mapu. Tak proč se při vrtání objevuje jen ten jíl?

---

---

Pro vysvětlení pár obrázků.

---

Zřetelné vrstvy vápence u vchodu C/D Richard I. Od místa vrtu vzdáleno asi 150 metrů.

---

Mapa geologických podmínek v popisované oblasti – červený obdélník. Mapa geologických podmínek v oblasti továrny Richard zobrazuje vrstvu pevného vápence, která pokrývá většinu oblasti zájmu.
Horniny jsou převážně sedimentárního původu. Zejména vápence, jílovité vápence a slínovce. Tyto vrstvy jsou výsledkem usazování v mělkém moři před více než 100 miliony let.
Geologická mapa ukazuje hranice těchto hornin do vzdálenosti 1–2 km od hlavního prostoru továrny Richard, kde se vápence a slínovce postupně mění ve vrstevnaté jílovce.

Takže by se při vrtání měla objevit vrstva vápence, ale nedalo mi to a ověřoval jsem dál.

Dotaz byl položen takto.

Když se v této oblasti vrtalo, tak se ve 24 metrech nepodařilo najít žádnou pevnou vrstvu vápence. Všude jenom jíl. O pár desítek metrů dál však tvrdé vrstvy jsou. Snažím se najít proč v této části je tato anomálie. A může být například i o rozměru 100×100 metrů?

Odpověď.
Jako možné vysvětlení anomálie, kdy v této oblasti chybí vrstvy vápence, byly zmíněny nepravidelnosti sedimentace, podzemní eroze a drobné tektonické posuny, které mohly vést k tomu, že v daném místě vápencová vrstva chybí, zatímco v blízkosti se nachází.

---

Je tedy odpovědí, že se vrtalo málo hluboko?

Tím se dostávám k druhému osvětlení na téma zaměření chodby a hloubky vrtání.

Nejprve tedy zaměření.

Jak už jsem na začátku popisoval, použila se metoda proložení map, leteckých snímků a známých pevných bodů, díky nimž se udělala mapa, podle které se měřilo. Jenomže i zde je velký problém
Dvě původní mapy se u chodby A/B o několik metrů rozcházejí.
(Tohle když budu nadále rozebírat, tak se do toho strašlivě zamotám – takže fotka pro vysvětlení)

---

Místo zájmu a průběhy chodeb na dvou mapách (žlutá a černá čára).
Na mapě jsou vyznačeny i všechny provedené vrty.

---

Modře jsou na plánu vyznačeny i jednotlivé vrty, takže je zřejmé, že chodba by se při vrtání měla zastihnout…

Je tedy opravdu problém v hloubce vrtání?

I zde se pečlivě měřilo a předpokládá se, že hloubka 24 metrů vrtu je dostatečná na to, aby se podařilo dostat do potřebné hloubky. A přesto nic. Ani chodba, ani vápenec. Co je tedy špatně?

---

Ověřování hloubky pomocí grafického znázornění.
Popisky z leva doprava: ČT – hloubka vrtu České televize * 21,2 metrů. V3 – hloubka vrtu číslo 3 24,5 metru. AB předpokládaná spodní část chodeb A/B. CD odhadovaná spodní část chodby C/D .

---

V popisku je uveden vrt České televize. Pro méně informované vkládám – odkaz na stránku, kde je téma vrtu České televize podrobně rozepsané.

---

Totéž grafické schéma, avšak je zde ZELENĚ orientačně vyznačena mocnost nové navážky.

---

Linie 5 vrtů, u kterých se předpokládalo nalezení chodby A.
Mnoho zpřesňujících měření, a přesto do konce dubna roku 2024 bez výsledku…

---

A to už je opravdu (asi) všechno.
Já vím, je to bez výsledku, ale já jsem vás na začátku přece varoval, že to nemá konec :– )

---

---

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

---

---

_o(01/25)

Naposledy upraveno 1. 1. 2025

---

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek