Nález lidského popela, před areálem Richard II.

Dne 17. 01. 1958, byla na výsypce pod Richardem II., náhodou nalezena vrstva lidského popele, včetně několika uren. Podle znaleckého posudku Dr. Fettera, a prom. Biologa Karla Hajniše, se jednalo o pozůstatky asi tří tisíc těl. (pozn. je pravděpodobné, že než byl popel nalezen, mohla jeho část být bez povšimnutí odvezena.)
Z počátku se předpokládalo, že se jedná o popel mrtvých vězňů ze stavby továrny Richard. Ostatně toto tvrzení a jeho vyvracení se táhne všemi dobovými dokumenty k tomuto tématu. Ostatně i nález urny s datem úmrtí 26. 10. 1942, však toto tvrzení vyvrací.
V každém případě se jednalo o lidský popel, který byl nalezen na staveništi Richard – a proto podle mne, toto téma na tyto stránky patří…

V dalších částech této stránky přináším texty a fotografie z originálních dokumentů k tomuto tématu

Část protokolu o zjištění nálezu spálených lidských kostí na úpatí vrchu Bídnice.

Část výpovědi Václava Svobody, řidiče bagru, který popel nalezl.

Jmenovaný, po seznámení s předmětem výslechu a povinnostmi souvisejícími s výpovědí svědka uvádí:

Na stavbě železničního náspu v Litoměřicích od našeho závodu jsem pracoval po dobu téměř jednoho roku. Ihned od počátku jsem pracoval s bagrem na rýpání zeminy, která se odvá4ela auty na železniční násep. S touto prací jsem započal asi tak 5. 6. 1957 a to rýpáním hald, které byly vyváženy v době okupace z dolu Richard, který se nachází, na západní straně města Litoměřic mezi kopci Bídnicí a Radobýlem.
Asi od června minulého roku do konce měsíce ledna letošního roku jsem takto bagroval jednu z těchto hald, která se nacházela asi tak na východní straně osamocené vilky v blízkosti kasáren Pod Radobýlem.
Tato halda, počínala ihned za cestou, která vedla kolem uvedené vilky a byla, asi tak v rozměrech 150×200 m a byla asi 20 m vysoká.
Rýpání jsem prováděl na čtyřikráte tak zvanými řezy. Za celou tu dobu jsem se seznámil v Litoměřicích s místními občany, kteří tam již bydleli za doby okupace. Za hovoru s nimi se mě leckdy dotazoval', zda jsem při bagrování nepřišel na nějaké zbytky lidských těl částí a říkali mě, že v blízkém dolu Richard přišlo spousty lidí o život, denně že přišlo o život také i 70 lidí v samotném tomto dole.
Přitom jsem se dozvěděl také, že v tomto dole byla pro uvězněné nejhorší práce, jaká mohla v koncentračním táboře být. Byl jsem také uvedenými upozorněn, že bych mohl, při bagrování přijíti na granáty anebo jiné výbušiny.

Na základě upozornění lidí jsem při bagrovacích pracech byl pozorný a s počátku až asi do konce ledna, nebo počátku února 1958 jsem nic, co by stálo za zmínku, neshledal.

V té době jsem bagroval poslední řez, kde jsem přicházel již na původní terén, na kterém byla halda nasypána, což bylo asi 80 m od uvedené osamělé vilky. Bagrování jsem prováděl ve směru od kasáren do vrchu proti haldě. V té době jsem také zpozoroval asi při třech až čtyřech nabráních, že ze lžíce bagrovací se sype něco bílého jako popel.

V té době jsem musel také bagr pro poruchu zastavit. Přesto jsem tomu nevěnoval větší pozornost až druhého dne co jsem s bagrem pořád stál, přijeli provádět jeho opravu s. Habr a Hudský, s kterými jsem o zjištěném popelu hovořil. S uvedenými jsem popel prohlížel a zjistili jsme, ž v popelu jsou Částečně nespálené kosti a rozpoznali jsme, že se jedná o kosti lidské. Rozpoznali jsme holenní kosti, kosti různých kloubů a části lebečních kostí. Opatrně jsme hlínu s vrstvy popela odstranili a přitom jsme nalezli dvě dřevěné urničky v rozměru asi 30×30×30 cm, v nichž se nacházel popel s kostmi.

V jedné popelnici jsme dokonce nalezli malý lísteček, kde bylo z části znáti nějaké jméno. Jedna z těchto urniček byla částečné poškozená lžící rýpadla. Po tomto zjištění jsem odešel na OO MV odd. VB v Litoměřicích, kde jsem nález popele ohlásil. Na pokyn bezpečnostních orgánů jsem pak již potom na uvedeném místě nebagroval a odkliz uvedené hromady jsem prováděl z jiné strany.
Na místo nálezu popela ihned toho odpoledne přijela vícečlenná komise, která na místě prováděla ohledání a zajistila nalezené urny. Pokud se týče množství nalezeného popela, jednalo se o vrstvu asi tak 50 60 cm v šířce asi 3 a 1/2 až 4 m.
Jak jsem již uvedl, vrstva popela se nacházela těsně na původním terénu v místech, kde bylo znáti, že byla jakási prohlubeň takový mírný dolík.
Na povrchu popela, jak jsme zjistili, se nacházela asi 5 cm silná vrstva dehtového papíru. Na tento dehtový papír byla nasypána navážka šedého jílu — vápence, který tam byl navezen z dolu Richard.
Na popelu se nacházela vrstva navážky asi tak 20 m vysoká, která byla mnou postupně, jak jsem již uvedl odbagrovaná. Jak sahala do hloubky vrstva popela to nevím, neb jsem dále již pak nebagroval.

Celý protokol o nálezu popela.

Pohled na část výsypky, kde byl nalezen popel.

Totéž míst v současnosti (31. 1. 2021).

Šipka ukazuje místo kde byla výsypka – stav k 31. 1. 2021.

Mapa s vyznačením katastru místa nálezu.

Letecký pohled na výsypku kde byl popel nalezen.

Odbagrovaná část navážky s náhodně objevenou vrstvou Lidského popela.

Nalezená vrstva lidského popela je označená čísly.

Zbytek nalezené dřevěné urny.

Exhumace nalezeného lidského popela.

Místo nálezu po exhumaci popela.

Dále byly při exhumaci nalezeny tyto předměty:
1/ zlatý můstek se třemi korunkami a dvěma podložkami,
2/ zlatý můstek se třemi korunkami celými a třemi částečnými,
3/ můstek s pěti spájených korunek,
4/ zlatý můstek se třemi korunkami a podložkou u čtyřech porcelánových
5/ zlatý můstek se čtyřmi korunkami a podložkou se čtyřmi porcelánovými zuby,
6/ zlatý můstek s jednou korunkou a podložkou se třemi porcelánovými
7/ jedná zlatá podložka,
8/ zlatý můstek s jednou korunkou podložkou pod dvěma porcelánovými zuby,
9/ pozlacený můstek se dvěma porcelánovými zuby,
10/ zlatý můstek se čtyřmi porcelánovými zuby,
11/ zlatý můstek se dvěma korunkami a jednou podložkou pod porcelánovým zubem
12/ zlatý můstek se dvěma korunkami,
13/ zlatý můstek se dvěma korunkami a podložkou pod jedním porcelánovým zubem,
14/ zlatý můstek se dvěma korunkami spojenými mezičlánkem
15/ zlatá podložka pod třemi porcelánovými zuby,
16/ jedna zlatá dvoukorunka,
17/ osmnáct zlatých jednotlivých korunek,
18/ několik kovových vložek a přísavných desek, a několik porcelánových zubů,
19/ jeden porcelánový klobouček opatřeny otvory s nápisem B. Braun Melsungen 60, se značkou Rosenthál.
Jako včerejšího dne bylo i dnes nalezeno mnoho spálených a zprohýbaných hřebíků. Dále byly nalezeny urny bez nápisu a to: dvě z černého plechu, čtyři ze zinkového plechu a jedna dřevěná. Na jedné ze zinkových uren, byl uvnitř' na lístku tuhého papíru zjištěn ne zcela zřetelný nápis S. Fried 11. 10. 1942 u lístku byl t přiložena větévka chvojky klášterské.

Protokol o provedené exhumaci spálených lidských kostí na úpatí vrchu Bídnice.

Pokračování protokolu, o provedené exhumaci .

Lidský popel ukrytý pod navážkou byl nalezen 17. 1. 1958. Po přibližně dvouletém shromažďování informací o původu tohoto popela, přišla písemná podoba vysvětlující jeho původ. Tomuto upřesnění předcházelo množství dohadů o tom, zda tento popel nebyl přivezen z krematoria Litoměřice. Toto tvrzení však bylo nakonec vyvráceno. A vysvětlení bylo přímo na očích, protože podle zbytků uren nalezených při exhumaci, se podařilo ztotožnit identifikační údaje uvedené na urnách – a tím i původ lidského popela. Ten byl za dosud nejištěných okolnosti přivezen z Ghetta Terezín a ukryt pod nově vznikající navážkou.

Dokument, který vysvětluje původ popela, nalezeného pod navážkou před areálem Richard II.

_____________­________________________­___

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

• Vojenský ústřední archiv
• Archiv bezpečnostních složek
• Bundesarchiv
• Národní archiv http://www.nacr.cz/

_(02/21)

Naposledy upraveno 11. 2. 2021

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek