„Divná místa“

DIVNÁ MÍSTA

Tato stránka by vlastně mohla být volným pokračováním jiného – již dříve uvedeného odkazu, nazvaného Blíže nespecifikované stavby.

Samostatnou stránku jsem zvolil proto, abych se zde věnoval stavbám v okolí továrny Richard, které jsou něčím zvláštní, nebo (zatím, alespoň pro mne) těžko vysvětlitelné.

Ve většině případů jsem nejasnosti čerpal ze dvou (zatím) dostupných leteckých snímků – mimochodem oba snímky pochází z jara 1945.

Jedno však mají všechny stavby společné – zatím pro ně já, a ani kolegové, nemáme jasné vysvětlení. A tak se opět *(jako už na mnoha stránkách),*budu i zde pohybovat na velice tenkém ledě dohadů…

Letecké fotografie

Jako první začnu rozborem leteckého snímkování z jara 1945 – rok a měsíc pořízení snímku naleznete v popisku fotografií. Předně, si asi dovolím napsat, že na první pohled se jedná o černobílé fotografie krajiny s množstvím políček, silnicemi, nějakým lesíkem a několika shluky domků.
Vlastně se dá říci, že se jedná o běžné, staré, letecké fotografie – tak co je na nich vlastně divného?

Letecké fotografie z března a dubna 1945.

Pokud však víme co hledat a nač se soustředit, je možné fotografie kousek po kousku posouvat a různě zvětšovat. A pak se náhle se ze změti odstínů vynořují věci, které na první pohled unikají. A čím více se fotografiemi zabýváme, tím více otázek se vynořuje.

A tak jediný a asi neřešitelný problém, je rozlišení dostupných fotografií. A pokud by se dalo zvětšovat dále = blíže, věřím, že by otázek bylo ještě více. Anebo by se také možná podařilo na plno současných otázek smysluplně odpovědět.

Jenomže, zvětšovat nemůžeme, a tak nezbývá než se ptát…

Proklad dvou výše uvedených fotografií.
Pro ilustraci jsou v bodech a obrysech označena všechna (převážná část), zajímavých míst, u nichž jsou informační otazníky.
Některým z nich se budu věnovat na této stránce.

Zastavení první – krátery?

Krátery v okolí Richardu?

Vážně mě nenapadá jiné pojmenování pro drobné, pravidelné, světlejší skvrnky, mnohdy s tmavým středem, které lze dohledat na leteckém snímku.

Počítám, že na části fotografie se bude opravdu jednat o krátery. Část Bídnického vrchu sloužila od nepaměti k výcviku armád a to už minimálně od dob Marie Terezie. Takže lze předpokládat, že pár těch „dírek“ má opravdu původ v dělostřelecké palbě. Ale u těch ostatních si to nedokážu vysvětlit.

Nikde jsem neobjevil žádnou zmínku o postřelování nebo dokonce bombardování bezprostřední části okolo továrny Richard. Máme tedy jedno z dalších „bílých míst“, ve spojení s továrnou Richard.

Žluté tečky na snímku označují převážnou část výskytu „kráterů“.
V pravé horní části fotografie se pravděpodobně bude opravdu jednat o krátery, které vznikly po výbuchu.
Ostatně tomu napovídají i klikaté zákopy vojenského cvičiště na kraji Bídnického lesa.

Najdi deset rozdílů – možnost porovnání s předcházející fotografií
Letecká fotografie z března a dubna 1945.

Zastavení druhé – letiště?

Jedná se asi o nejzřetelnější „divnou“ stavbu zachycenou na leteckém snímku.

Již při letmém pohledu spatříme přesně pravoúhlý, obdélníkový objekt, o délce přibližně 200 – 250 metrů a šířce 5–70 metrů (měřeno odhadem – porovnáním původní a současné fotografie).

Na fotografii zachycený objekt je směrem k Bídnickému lesu obehnán zdí, nebo zemním valem. Nikdo netuší, jaký význam byt tato stavba mohla mít. Na mapách nic není, a žádná dosud nalezená výpověď, či vzpomínka tuto stavbu nezmiňuje – nepopisuje.

Při prvotním pohledu by se mohlo jednat o letiště, nebo nějakou startovací rampu. V daných terénních podmínkách to však na letiště moc nevypadá, protože vrch Bídnice je v této části poměrně zvlněný. A to i přesto, že objekt na fotografii se jeví jako by byl upraven do roviny.

Vzhledem k ochranným zídkám na bocích a koncovému tvaru u Bídnického lesa se jako nejpřijatelnější vysvětlení jeví – vojenská střelnice ručních palných zbraní.

V horní části fotografie je červeným obrysem vyznačen zmiňovaný objekt.

Detailnější pohled – výřez z fotografie.

Okolí vrchu Bídnice.
Netvrdím, že by tu nemohlo být letiště, ale asi by to nebylo nejvhodnější.
Popisky jednotlivých fotografií vysvětlují lokality.

Totéž místo v roce 1957.
Obrysy se pomalu stávají nezřetelnými .

Zastavení třetí – kolejová lanovka?

Pokud jsem si s přecházejícími místy nevěděl rady, pak ani v dalším pokračování to není o moc lepší…

Tentokrát se zastavím u zřetelného dlouhého výkopu. Ale protože podobných výkopů, se na stejné fotografii dá najít více, nevěnoval jsem tomu z počátku žádnou pozornost. Protože – potrubí, kanalizace plyn, kabely a podobně – prostě normálka…

Jenomže…

Jeden z mnoha delších výkopů, v okolí továrny Richard…

Při zvětšení fotografie lze spatřit „výkop“ který je napojen na přímou cestu, končící až u cesty s úzkorozchodnou železniční vlečkou.
Obě fotografie však bohužel žádné bližší vysvětlení neposkytují.

Na snímku z roku 1957 je rýha výkopu a na ni napojená přímá cesta ještě poměrně zřetelná.

…Jenomže, pak jsem při prohlížení nákresů a popisků, které si k tématu továrny Richard udělal novinář pan Hruška.

A tam to bylo.

V těchto místech si pan Hruška udělal nákres, který v popisku pojmenoval jako „kolejová lanovka“.

A tento popisek si neudělal pouze jednou, stejné pojmenování a stejnou trasu si zakreslil i na druhé mapce.

První mapa je jenom náčrtek od ruky. Tady se mohl zmýlit – to se stane každému. Ale na druhém nákresu si dal už záležet a je to stejné a souhlasí to i leteckou fotografií. A to je ten problém. Nikde jsem ve výpovědích a na dobových mapách nenašel nic, co by zmiňovalo další kolejovou lanovku na Richardu. Samozřejmě ona tam jedna opravdu byla, ale ta je zmapovaná a vyfotografovaná (i když i s ní to není jednoduché, ale o tom píši jinde).

Proč si tam pan Hruška zakreslil toto a pojmenoval jako kolejovou lanovku, to vážně nedokážu vysvětlit.

Celé to je takové zvláštní. Na zřetelný, poměrně nehluboký výkop navazuje něco jako cesta. Vše končí dole u budov stojících u pozemní komunikace a úzkorozchodné železniční vlečky.

Na mapách, které vlastním v této oblasti nic není, ani jakékoliv potrubí a o kolejích nemluvě. Prostě nevím, co by to mohlo být a jaké bylo plánované využití.

Výkopu si povšimli i spojenci při zpracování nákresu a popisků známých a odhadovaných staveb. Celý průběh výkopu a cesty je zakreslen na mapě, ale pokud jsem popisek správně přiřadil, mělo by se u čísla 42 jednat o neidentifikovaný vodní projekt…

A teď babo raď…

První náčrtek a popisek – kolejová lanovka, z deníku novináře Stanislava Hrušky.
Na tomto nákresu je vyznačena poměrné krátká trasa zakreslené lanovky.

Druhý a daleko přesnější náčrtek a popisek – kolejová lanovka, z deníku novináře Stanislava Hrušky
Zde už je délka a trasa průběhu totožná s leteckým snímkováním.
K naší smůle bez vysvětlujících poznámek…

Rýhy si povšimli i spojenci při zpracování nákresu a popisků známých a odhadovaných staveb.
Rýha je zakreslena na mapě, ale pokud jsem popisek správně přiřadil, mělo by se u čísla 42 jednat o neidentifikovaný vodní projekt.

Dva dokumenty ze soupisu poválečného kořistního materiálu.
Jsou zde uváděny dvě lanové dráhy o shodné délce 760 metrů.

Jediná kolejová lanovka, která je částečně popisována a fotograficky zdokumentována, se nacházela v místě původní úzkokolejné železnice.
Šipka na fotografii označuje místo, kde by se měla nacházet druhá kolejová lanovka…

Orientační měření na Mapy. CZ napovídá, že dvě lanové dráhy by se měly nacházet na místě shora uvedené fotografie. Uvedených 760 metrů lze promítnout do této oblasti.
Část, „lanovky“, které se věnuji na této stránce je orientačně dlouhá asi 450 metrů, a nedosáhne tak vzdálenosti 760 m.

Dva výřezy z dobových map.
Lze na nich nalézt například potrubí, úzkorozchodnou železniční vlečku, ale ve vyznačené oblasti není vůbec nic, ani potrubí a ani lanovka…

Zastavení čtvrté (a zatím poslední) – další propady?

Prokázané propady v místech kam podzemí (na mapách) nezasahuje?

V případě tohoto tématu si nejsem úplně jist, zda by to mohlo mít jakoukoliv souvislost s továrnou nebo s podzemím Richard.

Ale vzhledem k tomu, že to je „na dohled“, a je, anebo bylo to propadlé – zmíním to na této stránce.

Důležité je připomenout, že jak už jsem napsal – v tuto chvíli není prokázaná jakákoliv spojitost s Richardem, a mohlo se třeba jednat o nějaké hodně staré důlní dílko na těžbu vápence v této oblasti….

Popisovaná místa propadů jsou vyznačena na pravé horní části fotografie.
V rámci objektivity jsem použil letecký snímek z roku 1945.

Propad u silnice Kamýk – Miřejovice

Nenápadný propad na okraji višňového sadu v roce 2012.

Vzniklý otvor byl natolik velký, že se dovnitř dalo protáhnout.

A jsme uvnitř propadu.
Co to mohlo být?
Mohlo by se jednat o zbytky nějakého starého sklepa, ale když se dívám na zvětšeniny fotografii., řekl bych, že některé pukliny jdou přes několik kamenů – čímž chci napsat, že to dříve byla celistvá vrstva vápencových desek, která popraskala. Podle mne se propadlo něco pod tím – ale napevno si netroufnu něco takového tvrdit…

Ať už to bylo cokoliv.
Dnes už se tam nepodívám, protože propad je zavezen kamením.

Propad u silnice Kamýk – Litoměřice

Další poměrně nevelký propad se objevil u hrany pole a srázu.
Na fotografii stav z roku 2012.

V okolí propadu není žádný náznak cihel, základů, nebo jakékoliv stavby – jenom nevelká díra…

Bohužel propad jsem objevil asi poměrně pozdě a o nějakém bližším průzkumu se už nedalo hovořit.
Vzhled vápencových bloků uvnitř otvoru, lze přirovnat k tomu, co je zachyceno na předcházejícím propadu.

ZÁVĚREM

A tím tuto stránku (zatím) musím ukončit.

Vím – Informačně to je jako všechno okolo Richardu. Plno otázek a odpovědí minimum…

Máte li nějaké vysvětlení nebo další informace ke shora popsaným místům – podělte se prosím se mnou…

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

_(11/2023)

Naposledy upraveno 5. 11. 2023

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek