Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 1. 11. 2020

Vyhledávání

V podzemí Richard II - úložiště

Předválečná těžba – staré prostory dolu



Richard II – uvnitř původních prostor dolu

V předválečné době se jednalo o vápencový důl, který vlastnila společnost Kalkbruch Josef Hőring.  – název dolu „Höring  – Bruch“.
Popsat staré prostory, bývalého vápencového dolu, je v dnešní době dosti problematické. Je to způsobeno tím, že se těžko odhaduje, jaký byl vlastně původní profil štol. Podle velikosti, prostor se dá (pokud porovnáme s Richardem I.) usoudit, že vše bylo rozšířeno a připravováno pro výstavbu provozů společnosti Osram.

Pokusím se tedy popsat staré – stavebně neupravené prostory podzemí bývalého dolu „Höring – Bruch“


Původní Mapa dolu – Richard II. (pravděpodobně) z roku 1910.
Původní Mapa dolu – Richard II. (pravděpodobně) z roku 1910.


(pozn. Následující text a fotografie vznikly na základě několika dřívějších návštěv podzemí Richard II. Vzhledem k neustálým stavebním úpravám v úložišti je v mnoha případech více než možné, že minimálně některé fotografie již dávno nekorespondují s aktuálním stavem v současnosti využívaných i nevyužívaných prostor úložiště.)


Díky vstřícnému přístupu společnosti SURAO, mi byla (při příležitosti geotechnických prohlídek nepoužívaných prostor úložiště) v roce 2003, 2013 a 2014, umožněna návštěva nepoužívaných původních prostor dolu Richard II.


Po průchodu (současnou) hlavní chodbou úložiště, se dostáváme na křižovatku dvou chodeb. Odbočujeme doprava a vcházíme do poměrně úzké chodby. Ani se nechce věřit, že se vlastně prakticky nacházíme v původní páteřní chodbě F, (na původní mapě značené číslicí 1) – stojíme vlastně v její nejzazší části a před námi jsou dnes již nevyužívané prostory stařin bývalého dolu Höring – Bruch – později známého jako Richard II.


Pohled do spojovací chodby do „původních“ prostor dolu v přibližně roce 1994. Foto – Beno Uhlich.
Totéž místo v roce 2013
První část přístupové chodby do stařin dolu – Richard II.


Pohled do podzemí Richard II., v blíže nespecifikované době Foto – archív Martin Sekera.
Pohled do podzemí Richard II., v blíže nespecifikované době Foto – archív Martin Sekera.Pohledy do podzemí Richard II., v blíže nespecifikované době Foto – archív Martin Sekera. Pohledy do podzemí Richard II., v blíže nespecifikova­né době.


Pohyb ve všech prostorách je značně ztížen jednak hromadami nestabilních kamenů a neustálým hlídáním stropu, na němž jsou místy znatelné pukliny větrajícího vápence. Na stropě se občas objevují kapičky vody. Zde je však předpoklad, že se jedná o zkondenzovanou vodu z propadu větrací šachty. Vzduch je ve stařinách dolu Richard II poměrně dobře dýchatelný bez známek CO2 – což bylo potvrzeno měřením. Není zde však žádná známka znatelného proudění vzduchu.

Vzhled poněkud jednotvárný. Na počvě se hromadí různě velké kusy balvanů z opadaného stropu, které si svou velikostí občas nijak nezadají s opadem v podzemí Richard I. I zde se čas od času utrhne celá stropní deska, která se roztříští o podlahu. Podle ničeho se nedá usoudit, zda se deska utrhla včera, nebo před dvaceti lety – v těchto místech se čas zastavil (podle geotechniků, je vznik většiny opadů datován do doby rozšiřování dolu ve čtyřicátých letech.).


Vyrubaná (a v době výstavby továrny) rozšířená chodba v podzemí Richard II. Na stropě znatelný opad vrstvy materiálu – toto má v podzemí Richardu i své pojmenování – víko na rakev…
Vyrubaná (a v době výstavby továrny), rozšířená chodba v podzemí Richard II.Vyrubaná (a v době výstavby továrny) rozšířená chodba v podzemí Richard II. Na počvě leží hromady opadaného vápence.
Vyrubaná (a v době výstavby továrny), rozšířená chodba v podzemí Richard II.Vyrubaná (a v době výstavby továrny) rozšířená chodba v podzemí Richard II.
Vyrubané (a v době výstavby továrny), rozšířené chodby v podzemí Richard II.


Celistvé vápencové stěny a strop, přecházejí v některých (opadem nezapadaných chodbách) asi metr nad zemí, do znatelně odlišného materiálu. Jeli (v této části) vápenec světle šedivý a bez viditelných puklin, pak spodní partie stěny je znatelně tmavší a značně drolivá. (Jedná se o spodní slínovcovou vrstvu přičemž sedimenty v podloží i nadloží jsou v celém komplexu prakticky stejné a vápencová lavice vykliňuje směrem k Richardu III.).


Při válečných stavebních úpravách byla tato štola zahloubena až do podloží. Ve spodní části chodby je znatelný pruh vydrolené slínovcové vrstvy.Při válečných stavebních úpravách byla tato štola zahloubena až do podloží. Ve spodní části chodby je znatelný pruh vydrolené slínovcové vrstvy, která je částečně nastříkaná izolační hmotou černé barvy.
Při válečných stavebních úpravách byla tato štola zahloubena až do podloží.
Ve spodní části chodby je znatelný pruh vydrolené slínovcové vrstvy.


Navracíme se do chodby č. 38, a po několika krocích přicházíme k další z mnoha částečně zařícených chodeb, nesoucí číslo 42. Toto část dolu je podle mne významná, neboť chodba pokračuje do prostor Richardu III. Pokračujeme dál, až do jedné z chodeb, kde je možné spatřit pozůstatky dřevěné výdřevy propírajících strop. Dřevo, jako ostatně všechno okolo je ztrouchnivělé, ale stále má svůj původní tvar a naznačuje své původní poslání. Další zbytky stojek se porůznu povalují na podlaze a na některých je možné spatřit původní porcelánové izolátory místy i s kabelem rozvodu elektrického osvětlení.

Ve stařinách dolu Richard II, je možné pozorovat mohutné opady stropů. V některých místech praskají i stěny. (celý navštívený prostor byl upravován roku 45 probírkovými pracemi, a často lze najít i stopy po této činnost. Dřevěné výztuže měly snížit riziko závalu bezprostředně po odstřelech, kdy nebyl dosažen rovnovážný stav a docházelo k velkým opadům).


ZDE – virtuální prohlídka – Chodba 38 a odbočka do č.32


Zapomenutá stojka vedle stěny, na které jsou doposud křídou zakresleny místa pro usazení dalších sloupů výdřevy. Fotografe z roku 2003
Stěna jedné z chodeb, na které jsou doposud křídou zakresleny místa pro usazení dalších sloupů výdřevy. Drobné zbytky původní výdřevy lze pozorovat všude v okolí.Stěna jedné z chodeb, na které je doposud křídou zakresleno místo pro usazení pro podpěru stropu. Drobné zbytky původní výdřevy lze pozorovat všude v okolí.
Ztrouchnivělé zbytky stojek a výdřevy.
Na stěnách jsou doposud křídou zakresleny místa pro usazení dalších sloupů výdřevy.


Doposud stojící ztrouchnivělé stojky v jedné ze štol. Fotografe z roku 2003Doposud stojící ztrouchnivělé stojky v jedné ze štol Fotografe z roku 2003.
Doposud stojící ztrouchnivělé stojky v jedné ze štol. Fotografie z roku 2003.Doposud stojící ztrouchnivělé stojky v jedné ze štol . Fotografie z roku 2003.
Doposud stojící ztrouchnivělé stojky v jedné ze štol.


I v novodobé historii (rok 2014) je k podepření části stropu použito dřevěných stojek. I když v tomto případě znatelně subtilnějších, než v době těžby. Ocelová síť na stropu pochází také z doby „současných“ stavebních úprav.I v novodobé historii (rok 2014) je k podepření části stropu použito dřevěných stojek. I když v tomto případě znatelně subtilnějších, než v době těžby. Ocelová síť na stropu pochází také z doby „současných“ stavebních úprav.
Když už jsme u stojek.
I v novodobé historii (rok 2014) je k podepření části stropu použito dřevěných stojek.
I když v tomto případě znatelně subtilnějších, než v době těžby.
Ocelová síť na stropu pochází také z doby „současných“ stavebních úprav.


ZDE – virtuální prohlídka – Křižovatka chodeb č. 40 a 45. Kde lze spatřit dva původní sloupy výdřevy.


Pohled do chodby – tato již velikostí částečně připomíná původní profil z doby těžby. I zde jsou ocelové sítě z doby „současných“ úprav těchto prostor
Pohled do chodby – tato již velikostí částečně připomíná původní profil z doby těžby. I zde jsou ocelové sítě z doby poválečných úprav těchto prostorPohled do chodby – tato již velikostí částečně připomíná původní profil z doby těžby. I zde jsou ocelové sítě z doby „současných“ úprav těchto prostor
Pohled do chodby – tato již velikostí částečně připomíná původní profil z doby těžby. I zde jsou ocelové sítě z doby „současných“ úprav těchto prostorPohled do chodby – tato již velikostí částečně připomíná původní profil z doby těžby. I zde jsou ocelové sítě z doby „současných“ úprav těchto prostor
Pohledy do spojovacích chodeb – tyto již velikostí částečně připomínají původní profil z doby těžby.
I zde jsou ocelové sítě z doby „současných“ úprav těchto prostor.


ZDE – virtuální prohlídka – Pohled do dřívější páteřní chodby č.1 na křižovatce k chodbě č.29.


Místy na stěnách nacházíme doposud zachovalé číslování chodeb. Registrujeme několik druhů čísel. Válečné číslování a místy staré – předváleční číslování z doby těžby společností Kalkbruch Josef Hőring.
Občas jsou na stěnách vyznačeny barvou pracovní a různé měřičské značky.


Na stěnách je doposud čitelné původní číslování chodeb.
Na stěnách je doposud čitelné původní číslování chodeb.
Na stěnách je doposud čitelné původní číslování chodeb.Na stěnách je doposud čitelné původní číslování chodeb.
Na stěnách je doposud čitelné původní číslování chodeb.


Existují však i čísla, která nekorespondují s označením na mapách. Je možné, že číslo 379, je pouze pozůstatek nějakého vyměřování.
Existují však i čísla, která nekorespondují s označením na mapách. Je možné, že číslo 379 je pouze pozůstatek nějakého vyměřování.
Existují však i čísla, která nekorespondují s označením na mapách. Je možné, že číslo 315 je pouze pozůstatek nějakého vyměřování.Plíseň a kořeny zcela zakrývají obsah nápisu, či čísla. Šipka pravděpodobně označuje měřičský bod.
Některá čísla nekorespondují s označením na mapách, v tomto případě se z největší pravděpodobností jedná o staré – předváleční číslování z doby těžby společností Kalkbruch Josef Hőring.
Je možné, že číslo 379, nebo 315 je pouze pozůstatek nějakého vyměřování.


ZDE – virtuální prohlídka – Křižovatka chodeb č.1, č. 15 a č.32


Tím končí naše výprava ve stařinách podzemí Richard II, Vracíme se zpět. Znovu procházíme do již navštívené části dolu, míjíme již popisované betonové podpěrné klenby a vcházíme do prostor současného úložiště. Na závěr nezbývá než poděkovat vedení SURAO, za umožnění těchto pro mě velice poučných návštěv, při nichž jsem měl možnost spatřit další části doposud zapovězených a neznámých prostor.



Autor virtuálních prohlídek uvedených na této stránce – Mgr. Tomáš Kos



(06/20)


Naposledy upraveno 1. 6. 2020


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.