Výstavba továrny

Celý projekt výstavby komplexu Richard řídil „SS Führungsstab B/5 s krycí adresou Lovosice 2, poštovní schránka 212, který později dohlížel i na výrobní program a byl podřízen OT-Einsatzgruppe (úřad Speerova ministerstva pro zbrojní výrobu) v Praze.

Vedoucím tohoto štábu SS byl Obertstumführer Werner Meyer, a to přibližně do ledna 1945. Poté převzal jeho funkci Sturmbanführer Alfons Kraft.

Dalšími čelními představiteli štábu SS byli:

• Stavební rada Pawlovski, který měl hodnost majora Luftwafe a zodpovídal se SS za stavební záležitosti celého podniku
• Stavební rada ing. Hampe, strojní odborník, major Luftwafe
• Stavební inspektor Kubowitz

Rozdělení a návaznost společností a lidí stavebního projektu Richard.

Alfons KRAFT, SS – Sturmbanführer, člen SS – Führungsstab.
Od ledna 1945 velitel Führungsstabu B/5.
Zodpovídal za výstavbu a výrobu v „RICHARD-Werke“.
Podléhal přímo SS-Bauführungu Berlín.
Zavedl tzv. „Raubsystem“ a obohacoval se na úkor vězňů.
Kolorováno.

Stavební práce byly zadány berlínské firmě Mineralöl Baugesellschaft tzv. Bauleitung Richard (adresa Lovosice 2, poštovní schránka 216), v jehož čele stál Ing. Volk. Mezi pracovníky Bauleitungu patřili Ing. Knie, Milewski, Lorenz, Senftleben a další.

Jednou z prvních firem podílejících se na výstavbě byla Sudetenländische Bergbau A. G., která prováděla hornické práce, jako např. hloubení a rozšiřování chodeb.

Z dalších stavebních firem jmenujme např. Krause & Walther, Polenski a Zöllner, Blatrusch Gebrüder Umlauft, které byly objednané především na výztuže chodeb aj.
Budování Richardu se zúčastnilo i několik litoměřických firem, které vytvořily k tomuto účelu stavební společnost „Baugemeinschaft Leitmeritz“. Celkově se na výstavbě a programu výroby podílelo přes 200 různých firem.

Část hlavičkového papíru firmy Mineralöl Baugesellschaft.

21. 4. 1944 informuje teplický báňský úřad firmu Krause & Walther, že nařídil dohled nad pracemi v podzemí báňským úřadem. Předávání má být 20. 4. 1944. Doporučuje zajistit odpovídající počet pracovníků do dolu a dohled nad nimi.
Fotokopie originálního dokumentu.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)

Pro tak rozsáhlý projekt bylo samozřejmě potřeba značného počtu pracovních sil…

Na projektu Richard pracovalo přibližně 1200 civilních zaměstnanců stavebních firem, včetně ostarbeiterů (východních dělníků zavlečených na nucené práce).

Největší část levných pracovních sil, v počtu až 4000 denně, tvořili vězňové koncentračního tábora Terezín, a později nově vybudovaného koncentračního tábora Litoměřice.

Největší část levných pracovních sil, tvořili vězňové koncentračního tábora Terezín a později Litoměřice.

Memorandum z návštěvy z 13. 11. 1944 – mluvil jsem s Biemannem o následujících otázkách:
Psal říšskému ministrovi pro obranu a válečnou výrobu žádost o použití vězňů koncentračního tábora.
Dále o bezproblémové komunikaci s SS.
Ve specifikaci kvóty žen poznamenává, že nejde o 5000, ale o 500 žen.
Zaměstnávání cizinců v pracovní části (F-dráty.) v Richardu II bude pouze pro vězně, SS nebudou námitky.
Na hranici oddělení musí být položeny F-Dráty.
Použití cizinců snad odstraní problémy při získání dostatečného množství.
Složení zaměstnanců od mužských po ženské vězně je dovoleno.
Informoval jsem Biemena, zda je souhlas s vězni z Gross-Rosen. Je samozřejmé, že stráže, např. v Richardu II, jsou k dispozici, když jsou v nouzi. Je třeba brát v úvahu stráže pro 350 vězenkyň v Richardu II.
Biemann má v úmyslu navštívit i Richard I. Problémem je žena, jenž překročí věk 45 let, který bezprostředně předchází rozhodnutí.
Biemann se nemohl určitě vyjádřit a je třeba očekávat povolení.
Fotokopie originálního dokumentu.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)

Dopis říšského ministerstva pro válečnou a zbrojní výrobu z 2. 1. 1945 pro severočeské elektrické závody a.s. Děčín – Bodenbach ve věci připojovacích kabelů k zařízení Richard.
Obdržel jsem vaši žádost z 12. 12. 1944.
Požádám stavbu Richard, aby zaslala potvrzení, že zkontrolovali hrubé náklady v celkové výši 84.401,– říšských marek a zjistili, že jsou v pořádku. Převod bude poté proveden okamžitě.
Podepsán Dr. Oppenhoff.
Fotokopie originálního dokumentu.

Průpis dopisu pro severočeské elektrické závody a.s. Teplice z 6. 1. 1945 ve věci stavební projekt Richard I. a II.
S odkazem na diskusi o nákladech instalace na napájecí vedení pro výše uvedené stavební projekty rozhodlo říšské ministerstvo pro válečnou a zbrojní výrobu, že odbočka 37 kV do Richardu I a II bude převedena na majetku průmyslové kanceláře, a to i v případě, že průmyslová kancelář pokryje veškeré stavební náklady ve výši 51.000,– říšských marek, které bereme na vědomí.
Podepsán Marschall.
Fotokopie originálního dokumentu.

Kopie z Mineralöl-Baugesellschaft m.b.H., z oddělení stavebního inženýrství, poř. č. 216–01–20042, zaslaná 15. 1. 1945 obrannému průmyslu (Rüstungskontor) do kanceláře v Halberstadtu, Domplatz ve věci dodávek zařízení – domů.
Uvádí se, že na základě žádosti firmy adresované říšskému ministrovi pro zbrojní a válečnou výrobu, oddělení zbrojení, jsou volné domy k dodání.
Následuje výčet 1 dům VII/5, 6 částečných dodávek pro velké domy velikosti 11,14×37,30 m a 7 částečných dodávek pro podobné domy.
Následují čísla různých faktur a celková částka 26.377,42 RM.
Domy k dodání.
Uvádí se, že již předložili faktury s výše uvedenými čísly a platba je 100 % v hotovosti. Poukazuje se na to, že jde o výměnu s Wehrmachtem.
Zadání části Wehrmachtu je říšským ministrem pro zbrojní a válečnou výrobu. Objednávka č. 8500.
Fotokopie originálního dokumentu.

Pokračování dopisu říšského úřadu – k objednávacímu dopisu z 15. 1. 1945 ministerstvu.
Projekt výstavby, pro který je smlouva určena, byl schválen zprostředkovatelem pro regulaci stavebnictví s identifikačním číslem VII/IVb – A1 (M) a zařazen do seznamu vojenských akcí.
Objednávka má být provedena naléhavě. Žádají o krátké potvrzení objednávky bez opakování textu zadáním čísla objednávky a dalších čísel objednávek.
Potvrzení objednávky musí být vydáno trojmo a zasláno firmě.
Podepsána Mineralöl-Baugesellschaft m.b.h.
Fotokopie originálního dokumentu.

Průpis dopisu průmyslové kanceláře pan Marschall, stavba „Richard“ z 5. 2. 1945, adresa Berlin W 8, Parisen Platz 4 pro severočeské elektrárny a.s. Děčín – Bodenbach.
S odkazem na dopis společnosti průmyslové kanceláře vám od 29. 1. 1945 opět potvrzuji, že říše nese veškeré náklady na linku 37 kV a na dodávku 10 kV.
Linky se samozřejmě převedou do majetku říše, která musí dokonce znát provozní náklady na vlastní údržbu.
Říše bude v tomto případě zastoupena společností průmyslové kanceláře.
Podepsán Dr. Oppenhoff.
Fotokopie originálního dokumentu.

Na povrchu i v podzemí vyrostlo obrovské staveniště…

Z hlášení zaslaného SS Fürhungstabem B5 v březnu roku 1945 na OT-Einsatzgruppe (úřad Speerova ministerstva pro zbrojní výrobu) v Praze vyplývá, jak velký byl například rozsah stavebních prací na Richardu I.

Zde můžeme mimo jiné citovat, že:

• Plné výrobní kapacity měl Richard I dosáhnout ke dni 1. 7. 1945
• Celkové investice měly být 17 milionů říšských marek, z toho již 12,8 miliónu bylo proinvestováno
• Ze stavebních prací bylo dokončeno 78 %
• Předpokládalo se, že bude třeba 1 200 000 hodin, aby byla stavba dokončena (v březnu 1945 z nich bylo vyčerpáno 820 000 hodin.)
• Celková pracovní doba pro montáž strojů u Richardu I., byla 510 000 hodin a do plného stavu měla být 750 000 hodin.
• V dubnu 1945 již bylo uspořádáno 90 % strojů.

Program stavby, dopis z 20. června 1944 – oba uvedené projekty (VII/IVb A 1 (M) a VII/IVb B 19 (M) mají krycí jméno Richard resp. Richard II. a budou prováděny se souhlasem úřadu SS-Führungstabu B5. Dále je odkaz na jakési dopisy týkající se stavebního řízení a je žádána odpověď.
Fotokopie originálního dokumentu.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)

List stavebního deníku ze dne 31. 3. 1945.
Ze zachovalého listu stavebního deníku, můžeme zjistit, že na stavbě byly mimo jiné použity:
3 bagry
2 buldozery
22 nákladních automobilů včetně traktorů
6 dopravních pásů
2 silniční válce
4 kompresory
22 míchaček na beton
1 pumpa na beton
36 lokomotiv o rozchodu 600 mm
344 vozů o rozchodu 600 mm
bylo položeno 20,5 km kolejnic

Na úpatí a v okolí vrchu Bídnice bylo vystavěno velké množství účelových staveb, namátkou uvádím například kanceláře firem, opravárenské dílny, skladiště nářadí a materiálu, sklad hotových výrobků, železniční překladiště a k němu vedoucí úzkokolejná dráha o rozchodu 600 mm.
V okolí vchodů do podzemí, na přilehlých stráních a podél příjezdové silnice a železniční vlečky, stály všude zděné nebo dřevěné baráky.

Pohled na rozestavěnou budovu překladiště pro výrobky z továrny Richard.
Kolorováno.

Lanová a úzkokolejná vlečka pro potřeby továrny Richard I.

Pohled na výsypku nedaleko od vstupu do podzemí Richard I.

Staveniště a část technického zázemí v okolí továrny Richard.
Kolorováno.

Portálový jeřáb nedaleko od odbočky k Richardu I .

Fotografie zbytků bývalé kotelny pro továrnu Richard.
Kolorováno.

Tehdy a dnes…

• (V okolí bývalé továrny Richard se pohybuji již od dětských let. Za tu dobu jsem celé okolí prolezl prakticky metr po metru. Krajina se od konce války zas tak moc nezměnila – to je důvodem proč pro mne nebyl problém najít a určit některá místa, která jsou zachycena na starých fotografiích, ba co více – část bylo možné nově nafotit v současném stavu.

  Na druhou stranu připouštím, že existují minimálně tři fotografie, u kterých si nejsem jist…

  V každém případě se v následujících fotografiích můžete podívat na místa, která se mi podařilo znovu nafotografovat pro porovnání.)*

Tehdy a dnes…
Pohled na výsypku nedaleko od vstupu do podzemí Richard I.

Tehdy a dnes…
Pohled na násep lanového výtahu a budovy technického zázemí továrny.

Tehdy a dnes…
Část venkovního technického zázemí pro továrnu Richard I.
Současná fotografie nezachycuje přesně tentýž pohled – v době pořizování fotografie mi ve výhledu bránilo husté křoví…

Portálový jeřáb nedaleko od odbočky k Richardu I. a pro porovnání totéž místo přibližně po šedesáti letech … .

V Litoměřicích byla vybudována čerpací stanice. Odtud byla z řeky Labe čerpána užitková voda, kterou přivádělo vodovodní potrubí o délce asi 1,5 km až do filtrační stanice (část systému byla až do 80 let využívána pro závlahy).
Upravená voda byla následně shromažďována ve čtyřech železobetonových nádržích na užitkovou vodu, odkud byla voda přiváděna do podzemí jednou z původních zděných větracích šachet.

Původně tři samostatná důlní díla byla postupně navzájem propojena (v plánované výrobě se však jednalo o odlišné druhy výroby i odlišné firmy).

• Jako první se započaly upravovat prostory v Richardu I. (Pro firmu Autounion).
• V květnu 1944 se započalo s úpravou štol v Richardu II. (Primárně pro firmu Osram)
• Podzemí označené jako Richard III. není prakticky nikde zmiňováno a pokud ano, tak pouze okrajově. Přesto i v této části se na sklonku roku pravděpodobně začalo pracovat na stavebních úpravách podzemí.

  (Bližší informace k tématu výroby v jednotlivých částech, naleznete na těchto stránkách)

Využití podzemí pro plánovanou výrobu předpokládalo rozsáhlé stavební úpravy, protože vyhloubené stávající prostory po těžbě vápence byly nízké a nejvýše 3 metry široké, což bylo nevyhovující pro zamýšlené využití důlních prostor. Tato skutečnost mimo jiné znamenala nutnost rozšířit, zvýšit a zpevnit chodby.

Nově vybudované a rozšířené sály v podzemí byly 15–20 metrů široké, 6 metrů vysoké, a některé až 100 metrů dlouhé.
Stěny i stropy štol byly zpevněny pomocí železobetonových podpěrných kleneb a doplněné o dřevěnou výdřevu. Boky stěn byly odizolovány a vyzděny cihlami, nebo dřevem zakrytými betonovými sokly.

Všechny takto upravené prostory se následně stříkaly cementovým mlékem s příměsí vodního skla, čímž se předešlo větrání vápence, bílá barva napomáhala lepšímu osvětlení a současně bylo možné rozpoznat opady vápence. Na vybraných místech bylo k ošetření stěn použito i speciální pryskyřice.

Každá štola, hala či místnost byla označena číslem podle mapy. Čísla jednotlivých chodeb a místností i názvy maloval malíř Rudolf Tůma, který se společně s německými inženýry Senftlebenem a Dünnlederem pohyboval v podzemí a při počátečních pracích, jmenovaným držel vyměřovací tyčky

Podlaha byla betonová a ve vybraných částech se zapuštěným kolejištěm o rozchodu 600 mm, včetně výhybek a kolejového křížení.

Pohled do jedné z vystrojených chodeb v podzemí továrny Richard.

Samozřejmostí bylo i elektrické osvětlení, vytápění, vodovod a kanalizace. Na vybraná pracoviště byl instalován rozvod stlačeného vzduchu, technického benzínu a propan butanu.

Pro přívod zemního plynu pro potřeby továrny byl vybudován dálkový plynovod až z Mostu. (Což mimochodem tvoří vzdušnou čarou k Richardu vzdálenost přibližně 34 kilometrů. Vzhledem k tomu, že byl plyn k továrně veden z Mostu do Ústí nad Labem a následně do Litoměřic, je odhadovaná vzdálenost plynovodu dokonce 50 kilometrů. Přibližné údaje o trase plynu jsem získal od dělníka nuceně nasazeného na pokládce plynovodu.)

Jeden z plánů trasy a jednotlivých křížení plynovodu k továrně Richard, které vyhotovili architekti Brhan, Fortier a Zach v měsících červenec-srpen 1944.
Fotokopie originálního dokumentu.

V podzemních halách a spojovacích chodbách bylo vystavěno množství cihlových příček, jejichž vnitřní prostory byly po dokončení stavebních úprav využity pro kanceláře, sklady, laboratoře, šatny, toalety, kobky oddělující transformátory a mnoho dalších zařízení nebo pomocných provozů pro zabezpečení chodu továrny.

Bylo vyraženo i několik nových větracích šachet, od nichž byl do výrobních prostor a transportních štol vybudován rozvod filtrovaného vzduchu.

Nedaleko od východu z podzemí byla umístěna dálnopisná a telefonní ústředna, spojující Richard přímo s Prahou a zřejmě i s Berlínem.

Částečné výřezy map plánovaného rozmístění technologie v podzemí Richard I. a II.
Autor map – Mgr. Tomáš Kos.

Foto zděných příček z roku 1965.

Vlastní výrobu prokazatelně zahájila (pouze) továrna Richard I., a to již počátkem listopadu roku 1944. V lednu roku 1945, se již pracovalo asi v patnácti výrobních halách.

Stavba celého systému továren (Richard I. – III.) probíhala až do května 1945, nikdy však nebyla celkově stavebně dokončena a ani kompletně vybavena strojním zařízením.
Pro další představu – podle dochovaného hlášení, byl systém výroby stavebně a technologicky dokončen do této podoby (převedeno na procenta):

• správný profil štol (výška / šířka) dokončeno z 88 %
• silnice-cesty 68 %
• kolejnice 80 %
• pěší cesty 45 %
• ventilace 45 %
• elektrické napájení 82 %
• topení 25 %
• dodávky zemního plynu 90 %
• ubytování dokončeno z 95 %.

Memorandum z 20. 11. 1944 Köhlera.
Na základě porady s SS Führungstabem B5 z 7. 6. 1944 nebude možné dřívější termín zahájení výroby dodržet.
Po provedeném přesném měření z 21. 7.1944 může být výroba v roce 1945 zahájena následovně:
Od 1. 1. u fáze výstavby I,
od 15. 1. u fáze výstavby II
a od 1. 2. 1945 u fáze výstavby III.
Jelikož z důvodu událostí u SS nebyla stavba schopna poskytnout potřebné pracovní síly a zdroje pro práci, jsou výsledky situace takové, že první část může být připravena před počátkem března a třetí stavba může být připravena k 1. 4. 1945.
Poukázal jsem na to a v memorandu zdůraznil, že byla na toto téma diskuse v listopadu a ohledně tématu probíhalo čištění od odpadu.
V memorandu je pak dále poukazováno, že za průtahy, kdy byla zmeškána lhůta 3 měsíců, nemůže.
Fotokopie originálního dokumentu.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)

_____________­________________________­___

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

• Vojenský ústřední archiv
• Archiv bezpečnostních složek
• Bundesarchiv
  • Národní archiv http://www.nacr.cz/
• Archiv Památníku Terezín:

  (mimo jiné použity části článků)
  památník Terezín. V dubnu 1967 – napsal Jiří Křivský a Marie Křížková.
  hlášení na OT – Einsatzgruppe o stavu výstavby ze dne 31. 3. 1945.
  vybrané černobílé fotografie – archiv Památníku Terezín.

Poděkování.

Chtěl bych poděkovat panu Mgr. Tomáši Kosovi, za jeho velkou zásluhu na vzniku této stránky, včetně překladů původních textů.

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

_o(09/19)

Naposledy upraveno 1. 9. 2019

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek